Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: výlety nabité energií do jaderných, tepelných, vodních i větrných elektráren

Abyste si výlety plné energie ve stylu Kudy z nudy opravdu užili, je potřeba dát pozor na několik věcí. Například prohlídky infocenter v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín jsou možné téměř každý den a celý rok, jinde je ale otevřeno jen v hlavní sezoně. Většinou si také musíte čas prohlídky rezervovat předem, zvlášť pokud jde o větší skupinu. Počítejte také s tím, že prohlídky mají často věková omezení: například na vyhlídku v elektrárně Ledvice, vůbec nejvyšší rozhlednu v Česku, s sebou můžete vzít jen děti starší 6 let. Opatrnost je na místě i při prohlídkách vodních elektráren spojených s návštěvou nitra hrází: podlahy bývají vlhké a kluzké, teploty nízké. Nezapomeňte proto na vhodnou obuv i oblečení.

Pokud vás některé místo mimořádně zajímá a není běžně přístupné, pohlídejte si termíny mimořádných prohlídek. Vodní elektrárny se často otvírají například na jaře při oslavách Světového dne vody, ty další pak třeba v rámci celonárodní akce Dny evropského dědictví anebo při festivalech Den architektury či Open House.
 

1. Praha, elektrárna Holešovice a vodní elektrárna Štvanice

Elektrárny a hlavní město? Samozřejmě, že existují – a nejenže v centru Prahy stojí velká, památkově chráněná elektrárna Holešovice, nejstarší tepelná elektrárna v Česku, ale do jedné elektrárny se dokonce můžete vydat i na prohlídku. Domovem nedávno zrekonstruované vodní elektrárny Štvanice je secesní budova na špici stejnojmenného ostrova. Byla postavena na začátku 20. století jako jedna z prvních betonových staveb v Praze. Architekt Alois Dlabač se nechal inspirovat francouzskou zámeckou architekturou a vy si ji můžete prohlédnout třeba při podzimním festivalu Den architektury.
 

2. Středočeský kraj a vodní elektrárna Orlík

Fenoménem Středočeského kraje je kaskáda přehrad na Vltavě a současně největší kaskáda vodních elektráren v České republice. Ze všech vltavských přehrad je Orlická přehrada největší, nejvyšší a nejmohutnější, a vodní elektrárna Orlík vyrábí nejvíce elektřiny ze všech našich hydroelektráren. Při prohlídce navštívíte nejenom infocentrum ČEZ, ale také interiér elektrárny a podíváte se i do samotné hráze. Vybrat si můžete z tří typů výkladu, od odborného až po populární, který nabízí hlavně perličky a zajímavosti. V létě můžete návštěvu elektrárny spojit třeba s výletem na nedaleký zámek Orlík nebo s výletní plavbou po přehradě.
 

3. Jihočeský kraj, jaderná elektrárna Temelín a vodní elektrárna Lipno

Podobně jako Lipensko a vodní nádrž Lipno se k turistickým lákadlům jižních Čech řadí i jaderná elektrárna Temelín. Informační centrum s expozicí v renesančním zámečku Vysoký Hrádek je otevřené denně celý rok a dokonale vás seznámí s principy fungování elektrárny. Unikátní je hlavně virtuální prohlídka, kdy se pohodlně usadíte v kinosále a speciální brýle vás pak přenesou do nejzajímavějších a nejstřeženějších míst elektrárny Temelín. Podíváte se nejenom na reaktorový sál, do strojovny a na velín, ale také do atraktivního prostoru obří chladicí věže.

A když už padla zmínka o Lipně: zdejší vodní elektrárna je přístupná v hlavní sezoně, pořádá ale i prohlídky mimo běžnou otvírací dobu. Je o ně ale obrovský zájem a s rezervací musíte spěchat.
 

4. Plzeňský kraj a vodní elektrárny na Čeňkově Pile a na Černém jezeře

Malou vodní elektrárnu na Čeňkově Pile na soutoku řek Křemelné a Vydry i novější elektrárnu Vydra si prohlédnete jen zvenčí, infocentrum je už několik let zavřené. Místo toho vás pozveme na výlet k Černému jezeru. Přestože největší a nejhlubší ledovcové jezero leží v srdci národního parku Šumava, slouží zároveň jako retenční nádrž vodní elektrárny v Hamrech. Stavba první přečerpávací elektrárny na našem území byla zahájena v roce 1929, a to v údolí Úhlavy u Brčálníku. Elektrárna zahájila provoz 6. prosince 1930 a elektřina se tu vyrábí dodnes.
 

5. Karlovarský kraj a malá vodní elektrárna Skalka

Pláže, rekreace a díky nevelké hloubce i příjemné teplá voda ke koupání: to je vodní nádrž Skalka u Chebu. Byla vybudována v letech 1962–1964 jako ochrana proti povodním, a také aby zásobovala vodou průmyslové podniky a elektrárny níže po proudu Ohře. V hrázi je i malá vodní elektrárna. Na opačném konci nádrže, u Lesního potoka, pak můžete vidět stopy působení borů, živočichů, kteří se do přírody Karlovarského kraje vrátili po desítkách let.
 

6. Ústecký kraj a elektrárna Ledvice

V Ledvicích na místě steré uhelné elektrárny vyrostla nejmodernější klasická elektrárna ve střední Evropě. Infocentrum Elektrárny Ledvice je zaměřené na klasickou energetiku, navštívit můžete i 140 metrů vysokou rozhlednu s prosklenou vyhlídkou a ochozem. Ze střechy nejvyšší průmyslové stavby v Česku se otvírá neopakovatelný výhled na okolní krajinu – jako na dlani máte České středohoří s Milešovkou, největrnější horou České republiky. Vidět jsou Krušné hory, lázeňské město Bílina i 539 metrů vysoký vrch Bořeň. Každou sobotu se v doprovodu průvodce můžete vydat na prohlídku provozu elektrárny. Uvidíte turbíny Protur, venkovní stavbu původní části elektrárny či chladicí věž.

Zážitkem je také virtuální prohlídka vodní elektrárny Střekov, která je součástí střekovského zdymadla. Předposlední umělá přehrada na Labi před vyústěním řeky do Severního moře vznikla ve 30. letech 20. století, hezký výhled na ni se otvírá z hradu Střekov. Několikrát do roka elektrárna chystá mimořádné prohlídky, volně přístupná ale jsou Masarykova zdymadla.
 

7. Liberecký kraj a vodní elektrárna Spálov

Když se ze Semil vydáte podél řeky Jizery na procházku po Riegrově stezce nebo Kamenického stezce, čeká vás nejen malebná příroda a romantická stezka vinoucí se stráněmi nad řekou od vyhlídky k vyhlídce, ale po několika kilometrech také malá vodní elektrárna Spálov. Byla postavena za první republiky ve stylu art deco a je dodnes plně funkční: výrobou 10 milionů kWh elektřiny pokryje spotřebu zhruba 2 800 pojizerských domácností. Elektrárna je ale také obdivovaná jako architektonický klenot. Projekt celého areálu vypracoval významný architekt období secese a kubismu Emil Králíček, elektrárna pak je v provozu od roku 1926.
 

8. Královéhradecký kraj a vodní elektrárna Hučák

Nejznámější elektrárna Královéhradeckého kraje je zároveň jedna z nejmenších. Malé vodní elektrárně se říká Hučák a najdete ji v krásné secesní budově v centru Hradce Králové. Dozvíte se, jak se k výrobě elektřiny dají využít obnovitelné zdroje, tedy síla vody, větru, slunce, ale také biomasa a geotermální energie. Těšit se můžete na interaktivní exponáty, laboratoř s pokusy i virtuální realitu, během prohlídky navíc můžete navštívit i strojovnu elektrárny. Ti nejmenší se pak zabaví v dětském koutku, kde je světem energie provedou skřítci Watík, Joulinka a jejich kamarádi.

Na prohlídku s průvodcem do strojovny a infocentra můžete dorazit od úterý do pátku ve 14 hodin a o víkendu či svátcích v 10 a 14 hodin, bez průvodce pak kdykoliv od úterý do pátku od 9 do 16 hodin.
 

9. Pardubický kraj a vodní elektrárny Pardubice, Práčov a Pastviny

Přestože v naší zemi nemáme dravé horské bystřiny ani veletoky s obrovským množstvím vody, využívaní vodní energie u nás má dlouholetou tradici. Na začátku byly mlýny, pily a vodní hamry, nejstarší vodní elektrárnou pak byla Elektrárna královského města Písku, vybudovaná v roce 1888.

Ale zpět do Pardubického kraje, kde najdete několik zajímavých vodních elektráren. Například vodní elektrárna na Pastvinské přehradě, uvedená do provozu v roce 1938, byla v době svého vzniku největší přečerpávací vodní elektrárnou a první elektrárnou v bývalém Československu, která neměla vrchní stavbu strojovny. Šlo o elektrárnu takzvaného švédského typu, kde soustrojí stálo volně pod širým nebem. Čerpadlový režim se na průtočný změnil v roce 1964.

V srdci Železných hor na řece Chrudimce stojí vodní elektrárna Práčov, jedna z prvních hydrotechnických staveb u nás postavená po druhé světové válce. Naší první elektrárnou s velkým horizontálním turbosoustrojím se stala vodní elektrárna v Pardubicích, uvedená do provozu v roce 1978. Stojí na Labi kousek od pardubického zámku, přes zdymadlo vede lávka pro cyklisty a pěší.
 

10. Vysočina, jaderná elektrárna Dukovany a vodní elektrárna Dalešice

Téměř až „k jádru“ se dostanete v jaderné elektrárně Dukovany. Do provozu byla uvedena v roce 1985 a pokryje pětinu spotřeby naší země. Ve zdejším infocentru, nabitém interaktivními exponáty, se projdete po cestě jaderného paliva od A do Z, a zblízka se seznámíte s výrobním blokem i se samotným jaderným reaktorem. Mimo jiné se dozvíte třeba to, kolik žárovek by Dukovany dokázaly rozsvítit, anebo že u elektrárny je jaderná vinice. Dokonce se podíváte i do kontrolovaných prostor: to umožňuje unikátní virtuální prohlídka se speciálními brýlemi.

Prohlídky je nutné objednat několik dní předem, exkurze do provozu jsou určené pouze pro skupiny od 16 do 32 osob starší 15 let. Navštívit můžete i nedalekou přečerpávací vodní elektrárnu Dalešice s nejvyšší sypanou hrází v Evropě. Měří 102 metrů a spodní nádrž vodního díla Dalešice zároveň slouží jako rezervoár chladicí vody pro elektrárnu Dukovany.
 

11. Jihomoravský kraj a Edisonova elektrárna v Brně

Elektrickou raritou jižní Moravy je první brněnská elektrárna a zároveň brněnské Mahenovo divadlo. To se v roce 1882 stalo díky projektu firmy amerického vynálezce Thomase Alvy Edisona prvním plně elektricky osvětleným divadlem v Evropě. Město v té době bylo ještě bez elektřiny, speciálně pro divadlo proto byla postavena malá elektrárna se sedmi dynamy o výkonu 81 kW. Zatímco divadlo vyrostlo na okružní městské třídě na místě zbořených hradeb, elektrárna stála opodál na okraji průmyslové čtvrti. Nejenže stála, stojí dodnes, a to na Vlhké ulici. Až do roku 1898 zásobovala kromě divadla i několik brněnských ulic, během druhé světové války ji poškodilo bombardování a dnes slouží pro Mahenovo divadlo jako stolařská dílna.
První elektricky osvětlené divadlo v Evropě připomíná také plastika Pocta Edisonovi, spleť obřích kovových žárovek od Tomáše Medka.
 

12. Zlínský kraj a větrná elektrárna na Svatém Hostýně

Není největší, ale patrně nejznámější ve Zlínském kraji: řeč je o větrné elektrárně, která od roku 1994 stojí na Svatém Hostýně. Na třicet metrů vysokém stožáru se otáčí rotor se třemi listy, celková hmotnost zařízení je 22,8 tun, výkonu 225 kW dosahuje elektrárna při rychlosti větru 14,4 metrů za sekundu a ročně vyrobí 300–400 MWh za rok. Majitelem a provozovatelem elektrárny je duchovní správa Svatého Hostýna.
 

13. Olomoucký kraj a přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně

Technický klenot na hřebenech Jeseníků anebo jeden ze sedmi divů Česka: takové přezdívky mají Dlouhé stráně, největší přečerpávací vodní elektrárna v České republice. Elektrárna má na kontě řadu rekordů a každý rok si ji přijede prohlédnout více než 60 tisíc návštěvníků.

Prohlídky infocentra je nutné objednat předem: zjistíte, jak přečerpávací elektrárna funguje a podíváte se do obřího podzemního sálu vytesaného ve skále, kde se nachází některá zařízení elektrárny. Největším lákadlem je výlet k horní nádrži elektrárny s výhledem, který bere dech. Sem se můžete vypravit s průvodcem, ovšem v zimním období se kvůli drsným klimatickým podmínkám prohlídky horní nádrže nekonají. Samozřejmě se k ní ale můžete vypravit sami, třeba na běžkách nebo lanovkou z horského resortu Kouty nad Desnou; z konečné lanovky to k nádrži jsou přibližně dva kilometry.
 

14. Moravskoslezský kraj a elektrárna Dětmarovice

Na pomezí Moravy a Slezska a na dohled od polských hranic stojí elektrárna Dětmarovice, která zásobuje teplem Bohumín a Orlovou. Do jediné černouhelné elektrárny skupiny ČEZ v naší zemi se můžete podívat jen virtuálně, ale ani tak nepřijdete o oslnivý výhled. V rovinaté krajině je ze střech nejvyšších budov díky leteckému panoramatickému záběru vidět prakticky do všech světových stran. Nejzajímavější je pohled jihovýchodním a východním směrem na zhruba 30 kilometrů vzdálenou hradbu Moravskoslezských Beskyd, a to od Velké Čantoryje (995 m) nad Třincem přes nejvyšší vrchol pohoří Lysou horu (1323 m) až po Radhošť (1129 m). Dobře je vidět Ostrava, Karviná i Bohumín, směrem k Olomouci se zvedá pásmo Oderských vrchů.