Svůj ráj na zemi si Češi vytvořili v roce 1955:
Český ráj tehdy byl 1. března vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí. Další místa přibývala jen zvolna: další rok v červenci
CHKO Moravský kras, v roce 1963 CHKO
Šumava a v roce 1967
CHKO Jizerské hory. Původní Český ráj ale byl mnohem menší, zahrnoval jen centrální a nejznámější část území mezi
Turnovem,
Sobotkou a
Mnichovým Hradištěm. Jeho plocha se v roce 2002 rozrostla připojením oblasti
Maloskalska a
Prachovských skal téměř na dvojnásobek a o další dva roky později byla pestrá mozaika skalních měst se spoustou strží, stezek a vyhlídkových plošin zařazena do
prestižního seznamu evropské sítě geoparků. A protože
skalní města jistě znáte, pojďte se tentokrát podívat někam jinam: na
různé vyhlídky, návrší a rozhledny, z nichž
Český ráj uvidíte jako na dlani.
Za výhledy na horu Tábor
Není
Tábor jako
Tábor: vrch nad
Lomnicí nad Popelkou se původně se nazýval Chlum, dnešní pojmenování vzniklo v husitské době podle táborů lidu. Od Lomnice a od studánky Křížovka stoupá k jeho vrcholu
křížová cesta se čtrnácti cihlovými kapličkami, nahoře pak stojí
barokní kostel Proměnění Páně a
turistická chata s rozhlednou. Ověřte si na vlastní oči, zda z ní skutečně je vidět čtvrtina Čech a lze napočítat na padesát chrámových věží a dvanáct rozhleden.
Na jižním úbočí
Tábora najdete ještě jednu vyhlídku, kterou z rozhledny neuvidíte:
romantická Allainova věž byla pojmenována byla po jednom z knížat Rohanů, který tragicky zahynul při koňských dostizích. Od ní sejdete na rozcestí se žlutou značkou a po ní se vydáte na sever ke Košovu a pak po červené a zelené značce k
lyžařskému areálu V Popelkách. Kromě skokanských můstků s umělou hmotou a keramickou nájezdovou stopou tu najdete
můstek K-70 s vyhlídkovým ochozem. Před návratem do
Lomnice se můžete zastavit ještě na
Smetanově vyhlídce, oblíbeném místě slavného hudebního skladatele, a také na
návrší Ředice nad Morcínovem, odkud je krásný rozhled nejen do nitra
Českého ráje, ale také na
Ještěd a
Krkonoše.
Na střechu Českého ráje a do Klokočských skal
Skvělé výhledy nabízí také
rozhledna Kozákov s turistickou chatou, známé naleziště drahých kamenů. Jedná se o nejvyšší vrch
Českého ráje Kozákov (744 m). Cesty na jeho vrchol vedou ze všech stran, naše okružní trasa tentokrát začíná v
Klokočí. Na
Kozákov vede červená značka přes Vesec a Podhájí, zpět pak půjdete po naučné stezce Kozákov kolem
Radostné studánky. Až do Klokočí z úbočí Kozákova směřuje žlutá značka, cestou se ještě můžete zastavit na
skalním hradě Rotštejn a v
Klokočských skalách. Přímo nad obcí Klokočí se táhne několik metrů dlouhá rozsedlina zvaná
Klokočské průchody. V nejužších místech je pouze metr až dva široká, ve středověku tudy procházela stará kupecká cesta.
Kolem Jizery po Riegerově stezce
Oblíbená červeně značená
Riegrova stezka ze
Semil proti proudu
Jizery do Podspálova má i svou „horní“ variantu. Díky
Kamenického stezce nemusíte zpět po stejné cestě, stačí vystoupat z údolí Kamenice po modré značce do Spálova a pak se do
Semil vracet po žluté. Vyhlídky do údolí a okolní krajiny (třeba z
Myší skály nebo
vyhlídky U Bakala) si v zimě užijete mnohem víc než v sezoně, kdy rozhledům brání listnaté stromy.
Nejkrásnější úsek kaňonem Jizery vybudoval Klub českých turistů už v roce 1909. Stezka kroutící se skalami nad řekou je určena výhradně pro pěší, s kočárkem ani na kole tudy neprojedete. Neschůdná místa překonává
několik desítek metrů dlouhý visutý chodník, u soutoku Jizery a Kamenice stojí za vidění krásná
secesní vodní elektrárna, postavená za první republiky.
Kolem rybníků na hrad Trosky
Zavzpomínejte si na
film Jak dostat tatínka do polepšovny a vydejte se po stopách malého Vaška malebnými
Podtroseckými údolími k
hradu Trosky. Okružní trasa vede od parkoviště u
Věžického rybníku po žluté značce k
rozcestí U Přibyla, kde odbočíte na červenou značku vedoucí údolím Žehrovky. Ta vás dovede k
Podsemínskému mlýnu s kamenným mostem, které znáte z několika filmů a pohádek. Po
Zlaté stezce Českého ráje pokračujte k
rybníku Nebákov, odkud vystoupáte k
hradu Trosky, nekorunovanému symbolu
Českého ráje. Přes Tachov s krásnými roubenými chalupami se pak vydáte k
rybníku Vidlák a po žluté se vrátíte zpět k
Věžickému rybníku.
Pohádkový výlet za čerty a na hrad Kost
Málokterou vesnici si filmaři zamilovali tak jako
Vesec u Sobotky: vystřídaly se tu desítky filmových štábů a náves s rybníčkem si zahrála například ve
filmech Přijela k nám pouť nebo
Jára Cimrman ležící, spící (kde se z Vesce stal filmový Liptákov), tady se také odehrávaly scény s hasičskou stříkačkou Máňou z
komedie Jak dostat tatínka do polepšovny. Za
pohádkou S čerty nejsou žerty se ale musíte vypravit jinam, a to po žluté značce ze
Sobotky směr
Střehom. Tady stojí přes 500 let starý
roubený vodní mlýn, kde žil pohádkový mlynář Máchal – ano, ten, který se oženil se zlou Dorotou a ta se pak chtěla zbavit i nevlastního syna Petra, kterého nakonec zachránili čerti. Od takzvaného Máchalova mlýna pokračujte do
údolí Plakánek a k
hradu Kost, kde filmaři natáčeli v hradní kuchyni (pozor, hrad je otevřen až od dubna). Zpět do
Sobotky vede nejjednodušší cesta po silnici s nezbytnou zastávkou ve
Vesci, oblíbené památkové rezervaci.