Architekt Pavel Janák (1882–1956), rodák z
Prahy-Karlína, patřil k nejvýraznějším představitelům české meziválečné architektury. Žil v době, kdy se rychle střídaly styly a všechny se odrazily v jeho tvorbě: od secese a kubismu přes národní sloh až po funkcionalismus.
Libeňský most
Přes
Vltavu mezi Libní a Holešovicemi v
Praze vede
Libeňský most,
otevřený 29. října 1928 k desátému výročí vzniku Československé republiky. Jeho předchůdcem byl od roku 1903 provizorní dřevěný most, který o něco dřív sloužil při výstavbě
mostu Legií. Libeňský most, údajně jediný na světě s prvky kubismu, často střídal jména. Dvakrát se vrátil k původnímu názvu Libeňský, mezitím však byl v letech 1938 až 1940 a 1945 až 1952 pojmenován po tehdejším primátorovi Prahy, Karlu Baxovi, jako Baxův most a v letech 1952 až 1962 nesl název Stalingradský most. Momentálně je jeho osud nejistý; možná ho čeká bourání, možná opravy.
Pardubické krematorium
Nejslavnější české
krematorium stojí v
Pardubicích: právě tady v roce 1968 natáčel
Juraj Herz film Spalovač mrtvol. V té době budova existovala už téměř padesát let; vznikla v letech 1921 až 1923 a Pavel Janák ji navrhl ve stylu
rondokubismu či obloučkového kubismu, pro který byly charakteristické pozitivní a barevné ohebné prvky. Podobně jako pražská
Legiobanka, postavená ve stejném stylu, si i pardubické krematorium muselo na uznání odborníků i veřejnosti počkat několik desítek let, ale dočkalo se. Od roku 2010 je zapsáno mezi národní kulturní památky a pravidelně se tu pořádají komentované prohlídky.
Palác Adria
Ve stejné době jako pardubické krematorium Janák pracoval na projektu pražského
paláce Adria na nároží Jungmannova náměstí a Národní třídy na
Novém Městě v
Praze. Janák je autorem průčelí budovy, dispozici měl na starosti
Josef Zasche. Sochařská výzdoba paláce je dílem
Otto Gutfreunda, Jana Štursy, Bohumila Kafky a dalších.
Prvorepubliková funkcionalistická vilová kolonie Baba
Významnou část Janákovy tvorby tvoří urbanistické návrhy řady pražských čtvrtí, mezi nimiž vyniká
projekt osady Baba v
Dejvicích na severním okraji
Prahy. Komplex několika desítek funkcionalistických vil byl jednou z evropských ukázkových kolonií moderního bydlení, které vznikaly na přelomu 20. a 30. let 20. století. Pavel Janák si Babu vybral také pro stavbu vlastního rodinného domu, v němž žil až do smrti. Od roku 1993 je Baba městskou památkovou zónou.
Hvězda, Míčovna a další
V závěru své profesní kariéry mohl Pavel Janák při obnově řady památek využít svůj celoživotní zájem o historii a umění minulých staletí. V roce 1936 byl jmenován architektem
Pražského hradu; pracoval na úpravách
Černínského paláce a
Letohrádku královny Anny, záchraně renesanční
Míčovny i rekonstrukci
Prezidentského domku v
Královské zahradě. Barokní
jízdárnu Pražského hradu proměnil v reprezentativní výstavní prostory, pro dnes již neexistující Muzeum A. Jiráska a M. Aleše upravil
letohrádek Hvězda v oboře na Bílé Hoře a podílel se i na rekonstrukci
zámku v Novém Městě nad Metují.
Víte, že…?
- Již během studií pozemního stavitelství a architektury u profesora Josefa Schulze na Českém vysokém učení technickém se Pavel Janák zapojil do soutěže o úpravu a dostavbu Staroměstské radnice v Praze, poničené koncem druhé světové války. K řešení prostoru Staroměstského náměstí se během života vrátil ještě dvakrát, ovšem žádná ze soutěží nepřinesla výsledek a novogotické křídlo radnice z let 1838 až 1848 dosud nebylo obnoveno.
- Pavel Janák je rovněž autorem projektu Hlávkova mostu; ten jako jeden z mála významných pražských mostů nese od svého vzniku v letech 1910 až 1911 stejné jméno.