ÚvodAktualityDožije se libeňský most stovky? aneb nejznámější stavby Pavla Janáka
Památky

Dožije se libeňský most stovky? aneb nejznámější stavby Pavla Janáka

  • 16. června 2018
Stavby architekta Pavla Janáka jsou leckdy známější než jeho jméno – a zvlášť poslední dobou, kdy se hodně mluví o zbourání Libeňského mostu v Praze. Ano, i ten je Janákovým dílem, podobně jako třeba pražský palác Adria nebo pardubické krematorium, které znáte z Herzova filmu Spalovač mrtvol.
Architekt Pavel Janák (1882–1956), rodák z Prahy-Karlína, patřil k nejvýraznějším představitelům české meziválečné architektury. Žil v době, kdy se rychle střídaly styly a všechny se odrazily v jeho tvorbě: od secese a kubismu přes národní sloh až po funkcionalismus.
 

Libeňský most

Přes Vltavu mezi Libní a Holešovicemi v Praze vede Libeňský most, otevřený 29. října 1928 k desátému výročí vzniku Československé republiky. Jeho předchůdcem byl od roku 1903 provizorní dřevěný most, který o něco dřív sloužil při výstavbě mostu Legií. Libeňský most, údajně jediný na světě s prvky kubismu, často střídal jména. Dvakrát se vrátil k původnímu názvu Libeňský, mezitím však byl v letech 1938 až 1940 a 1945 až 1952 pojmenován po tehdejším primátorovi Prahy, Karlu Baxovi, jako Baxův most a v letech 1952 až 1962 nesl název Stalingradský most. Momentálně je jeho osud nejistý; možná ho čeká bourání, možná opravy.
 

Pardubické krematorium

Nejslavnější české krematorium stojí v Pardubicích: právě tady v roce 1968 natáčel Juraj Herz film Spalovač mrtvol. V té době budova existovala už téměř padesát let; vznikla v letech 1921 až 1923 a Pavel Janák ji navrhl ve stylu rondokubismu či obloučkového kubismu, pro který byly charakteristické pozitivní a barevné ohebné prvky. Podobně jako pražská Legiobanka, postavená ve stejném stylu, si i pardubické krematorium muselo na uznání odborníků i veřejnosti počkat několik desítek let, ale dočkalo se. Od roku 2010 je zapsáno mezi národní kulturní památky a pravidelně se tu pořádají komentované prohlídky.
 

Palác Adria

Ve stejné době jako pardubické krematorium Janák pracoval na projektu pražského paláce Adria na nároží Jungmannova náměstí a Národní třídy na Novém Městě v Praze. Janák je autorem průčelí budovy, dispozici měl na starosti Josef Zasche. Sochařská výzdoba paláce je dílem Otto Gutfreunda, Jana Štursy, Bohumila Kafky a dalších.
 

Prvorepubliková funkcionalistická vilová kolonie Baba

Významnou část Janákovy tvorby tvoří urbanistické návrhy řady pražských čtvrtí, mezi nimiž vyniká projekt osady BabaDejvicích na severním okraji Prahy. Komplex několika desítek funkcionalistických vil byl jednou z evropských ukázkových kolonií moderního bydlení, které vznikaly na přelomu 20. a 30. let 20. století. Pavel Janák si Babu vybral také pro stavbu vlastního rodinného domu, v němž žil až do smrti. Od roku 1993 je Baba městskou památkovou zónou.
  

Hvězda, Míčovna a další

V závěru své profesní kariéry mohl Pavel Janák při obnově řady památek využít svůj celoživotní zájem o historii a umění minulých staletí. V roce 1936 byl jmenován architektem Pražského hradu; pracoval na úpravách Černínského paláce a Letohrádku královny Anny, záchraně renesanční Míčovny i rekonstrukci Prezidentského domku v Královské zahradě. Barokní jízdárnu Pražského hradu proměnil v reprezentativní výstavní prostory, pro dnes již neexistující Muzeum A. Jiráska a M. Aleše upravil letohrádek Hvězda v oboře na Bílé Hoře a podílel se i na rekonstrukci zámku v Novém Městě nad Metují.
 

Víte, že…?

  • Již během studií pozemního stavitelství a architektury u profesora Josefa Schulze na Českém vysokém učení technickém se Pavel Janák zapojil do soutěže o úpravu a dostavbu Staroměstské radnice v Praze, poničené koncem druhé světové války. K řešení prostoru Staroměstského náměstí se během života vrátil ještě dvakrát, ovšem žádná ze soutěží nepřinesla výsledek a novogotické křídlo radnice z let 1838 až 1848 dosud nebylo obnoveno.
  • Pavel Janák je rovněž autorem projektu Hlávkova mostu; ten jako jeden z mála významných pražských mostů nese od svého vzniku v letech 1910 až 1911 stejné jméno.
Libeňský most v Praze Památky

Libeňský most v Praze

Pražský Libeňský most v sedmé městské části spojuje Holešovice s Libní. Byl postaven v letech 1924 až 1928. V té době šlo o nejdelší silniční most v Praze. Po proudu řeky je v Praze patnáctým mostem, vede po něm i tramvajová trať.

Krematorium Pardubice – dějiště filmu Spalovač mrtvol Památky

Krematorium Pardubice – dějiště filmu Spalovač mrtvol

Krematorium v Pardubicích bylo postaveno dle plánů architekta Pavla Janáka v letech 1921–1923 na jižní straně tehdejší periferie města Pardubic ve stylu art deco za podpory členů Společnosti přátel žehu na rozlehlém párkovitém prostranství.

Palác Adria v Praze se stylovou kavárnou Památky

Palác Adria v Praze se stylovou kavárnou

Palác Adria je významnou kulturní památkou moderní architektury. Byl postaven pro italskou pojišťovací společnost Riunione Adriatica di Sicurta, která zde roku 1910 zakoupila původní dvoupatrový palác. Ten Palác tu nechal vybudovat o 100 let dříve pasovský biskup Leopold Leonard hrabě Thun.

Prezidentský domeček na Pražském hradě Památky

Prezidentský domeček na Pražském hradě

Prezidentský domeček, známý také jako Husákův domek, se nachází Královské zahradě na Pražském hradě a bydleli v něm všichni komunističtí prezidenti, ale také první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Palác Archa – Budova bývalé Legiobanky Na Poříčí v Praze Památky

Palác Archa – Budova bývalé Legiobanky Na Poříčí v Praze

V pražské ulici Na poříčí najdete budovu Legiobanky (palác Archa), která je prvotřídní ukázkou rondokubismu v Praze. Legiobanku musí milovníci architektury bezpodmínečně vidět. Budovu projektoval Josef Gočár a postavena byla mezi lety 1921 až 1923.

Další aktuality

Procestujte celý svět na festivalu Barevná devítka

Závěr léta patří již tradičně multikulturnímu festivalu Barevná devítka, jeho již 21. ročník se bude konat v obvyklém termínu poslední prázdninové soboty, tedy 30. srpna 2025, v pražském parku Podviní ve Vysočanech, vstup na akci zůstává i pro letošní ročník zdarma. Žhavé africké rytmy, balkánská dechovka a kubánská salsa – taková jsou lákadla letošního ročníku. Čeká vás radiční přehlídka hudby a kultury z celého světa a pohodová atmosféra, která k festivalu každoročně patří a kvůli které se sem návštěvníci i vystupující umělci rádi vracejí.
26. srpen 2025 10:34
Životní styl, Praha

Žluté lázně zvou na Vedle Jedle Fest

Nadace Jedličkova ústavu oslaví na konci prázdnin 35 let od svého založení. Více než tři desítky let pomáhá a podporuje mladé lidi se zdravotním postižením v jejich samostatnosti a možnosti vést plnohodnotný život. Celkem už díky dárcům, partnerům a podporovatelům rozdělila přes 140 milionů a podpořila 3 931 dětí, mladých lidí a organizací. Všechny zájemce teď čeká oslava v podobě benefičního open air festivalu Vedle Jedle Fest 30. srpna 2025 v areálu Žluté lázně v pražském Podolí. Výročí přijdou oslavit mimo jiné kapely Tata Bojs, The Tap Tap, nebo bratři Ebenové. Vstupenky je možné zakoupit v síti Ticketportal nebo v den festivalu na místě.
26. srpen 2025 8:00
Zážitky, Praha

Lachtani, gorily, nebo sloni: užijte si komentovaná krmení v Zoo Praha

Zoo Praha zve v letní sezóně všechny milovníky a obdivovatele zvířat na pravidelná krmení. Komentovaná krmení a setkání se u vybraných zvířecích druhů konají jen během letní sezóny, tj. do konce září. Vyberte si svá oblíbená zvířata a vyrazte za zajímavým zážitkem co nejdříve.
25. srpen 2025 13:36
Příroda, Praha

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (30.8. – 31.8.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Prosecco Fest 2025, Čtyři řeky s Trilobitem, Zámecké slavnosti v Benátkách nad Jizerou 2025, Bitva Přívory 2025, Městské slavnosti v Králově Dvoře 2025. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
25. srpen 2025 6:01
Zážitky, Praha

Věda a historie není nuda: když Karel IV. psal zákony aneb Karolínský majestát – Maiestas Carolina

Byl podzim 1350 a český král Karel IV. zmizel ze světa. Kronikář mlčeli a jen hrstka věrných věděla, co se děje. Co se stalo dnes už víme i my: král se léčil po zranění v turnajovém klání. Ovšem nebyl by to Karel, kdyby dlouhé měsíce zotavování nevyužil k práci. Současní historikové předpokládají, že právě v té době vznikl kodex Maiestas Carolina neboli Karolínský majestát.
24. srpen 2025 10:29
Památky, Praha

Věda a historie není nuda: doktor Janský a tajemství krevních skupin

Současná medicína zná čtyři krevní skupiny (jsou označovány jako 0, A, B, AB). Jejich objevitelem je český neurolog a psychiatr Jan Janský, který výsledky svých výzkumů zveřejnil v roce 1907. Jan Janský jako první zjistil, že lidská krev se dá rozdělit do čtyř skupin. Díky němu lidé přestali umírat při transfuzích a ze světa se rázem stalo bezpečnější místo pro život.
24. srpen 2025 7:24
Kultura, Praha

Konec prázdnin a září patří v pražských hvězdárnách pozorování oblohy i pohádkám

Prázdniny a letní romantické pozorování oblohy na chatách a táborech sice pomalu končí, ale hvězdárny nabízejí exkurzi do vesmíru po celý rok. Pozorování oblohy s odborným výkladem, pohádky pro menší i větší děti, astronomické kurzy pro děti i dospělé, i astronomické vycházky. Na co se můžete těšit ve Štefánikově hvězdárně a Hvězdárně Ďáblice v Praze na konci prázdnin a v září?
22. srpen 2025 13:13
Kultura, Praha

Znáte významné stavby architekta Karla Pragera?

Významný český architekt Karel Prager (24. 8. 1923 – 31. 5. 2001) patří k architektům světového významu, přesto jeho stavby ve stylu reálného socialismu, brutalismu a skulptrualismu dodnes rozdělují laickou i odbornou veřejnost, vyvolávají diskuze a mnohým se prostě nelíbí. Stavby Karla Pragera jsou založené na výrazné konstrukci, funkčnosti, ale i propojení architektury s uměním. Nejznámějšími stavbami jsou Nová scéna Národního divadla, budova bývalého Federálního shromáždění (dnes Nová budova Národního muzea), oceňovaný Ústav makromolekulární chemie či takzvané Pragerovy kostky v Emauzích, kde dnes sídlí Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Malým Pragerovým pokladem je i kulturní dům v Březnici. Po revoluci se Prager věnoval i rekonstrukcím, citlivě zrekonstruoval například Rudolfinum či Dům u Černé Matky Boží.
22. srpen 2025 13:01
Památky, Praha