ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: když Karel IV. psal zákony aneb Karolínský majestát / Maiestas Carolina
Památky

Věda a historie není nuda: když Karel IV. psal zákony aneb Karolínský majestát / Maiestas Carolina

Byl podzim 1350 a český král Karel IV. zmizel ze světa. Kronikář mlčeli a jen hrstka věrných věděla, co se děje. Co se stalo dnes už víme i my: král se léčil po zranění v turnajovém klání. Ovšem nebyl by to Karel, kdyby dlouhé měsíce zotavování nevyužil k práci. Současní historikové předpokládají, že právě v té době vznikl kodex Maiestas Carolina neboli Karolínský majestát.
Karlovi předchůdci z rodu Přemyslovců, králové Přemysl Otakar II. a Václav II., se pokusili zavést v Českém království závazný zákoník, tedy jasný a přehledný soupis práv. Záměr byl zřejmý: posílit moc panovníka a naopak omezit moc české šlechty. Není divu, že všechny pokusy narazily u českých pánů na odpor.

O kodifikaci práv se pokusil i Karel IV. – a Karolínský majestát, latinsky Maiestas Carolina, první celozemský zákoník Českého království, podobně jako korunovační klenoty, zlaté dukáty s jeho tváří a zakládací listiny Karlovy Univerzity, bývají pravidelnou součástí všech velkých výstav o jeho životě a době.
 

Tajné zranění českého krále

Nápad sepsat kodex Maiestas Carolina král nosil v hlavě dost dlouho a patrně na zákoníku začal pracovat už v roce 1348. Psaný soubor tehdejšího feudálního práva nemohl vzniknout během pár dní či týdnů, určitě se na něm pracovalo řadu měsíců. Jak přesně vznikl sice nevíme, ale odborníci se domnívají, že zřejmě v době, kdy měl Karel IV. dost času. V hledáčku se tak objevuje rok 1350, kdy byl král zraněn v turnajovém klání v Itálii, z něhož se pak dlouho zotavoval. Jak dlouho? Téměř rok. Za tu dobu se dá vymyslet a udělat ledacos.

Bylo to vážné zranění, na které přišly moderní lékařské výzkumy. S první hypotézou přišel neurolog profesor Ivan Lesný, konečnou odpověď ale odhalily teprve antropologické výzkumy kosterních pozůstatků, prováděné od roku 1977 profesorem Emanuelem Vlčkem a obličejovým chirurgem a stomatologem docentem Jiřím Rambou. Šlo patrně o náraz protivníkovým dřevcem, který králi prolomil bradu a přerazil oba klouby dolní čelisti, a navíc se mu těžká přílba zezadu zaryla do krku a zhmoždila krční páteř. Karel téměř nemohl dýchat ani polykat, ochrnul na všechny čtyři končetiny a jeho život visel na vlásku.

I dnes by šance na přežití byly na pováženou, o Karla se ale naštěstí rychle dobře postarali italští lékaři. Následovala rychlá cesta do Čech, aby se na veřejnost dostalo co nejméně zpráv a zachovala se Karlova královská pověst a čest. Příkaz mlčet a zachovat věrnost dostali i čeští kronikáři, a svou práci zřejmě dobová propaganda odvedla mistrně: o dalších měsících Karlova života se nedochovaly prakticky žádné zprávy. Po Evropě kolovaly jen zmatené zprávy o králově vážném stavu, které přiživovala fáma o náhlé otravě. Všechno ostatní se podařilo ututlat.
 

Král píše zákoník

Co dělal Karel IV.? Dá se předpokládat, že z těžkého zranění se zotavoval v péči svého osobního lékaře mistra Havla ze Strahova, zřejmě na Bezdězu. Na všechno dohlížel Karlův nebližší důvěrník, Jan Očko z Vlašimi. Král upoutaný na lůžko měl velké bolesti, ale patrně právě v době zotavování a vynucené nečinnosti se společně s kancléřem Janem ze Středy a s pomocným biskupem olomouckým a později rovněž kancléřem a magdeburským arcibiskupem Dětřichem z Portic pustili do práce na Karolínském majestátu.

Byl to jen pokus, který nevyšel: česká šlechta na sněmu roku 1355 zákoník zamítla. Jedna z námitek zněla, že je psán latinsky, a latinu šlechta neovládala. A král, respektive od roku 1355 král a císař? Místo aby nechal záležitost dojít do otevřeného konfliktu, elegantně od celého projektu ustoupil. Aby si ale zachoval tvář, a to uměl dokonale (i když to byla tvář zohyzděná po výše uvedeném zranění), uvedl, že svazek i s pečetěmi byl zničen nahodilým právem do ohně a „vniveč obrácen“, takže je zbytečné o něm dál jednat.
 

Nezcizitelné hrady a města

Karolínský majestát a všech jeho 109 článků tak sice skončilo na smetišti dějin, ale není bez zajímavosti podívat se do něj trochu podrobněji.

Protože Karel IV. byl velmi nespojen s tím, že za vlády jeho otce Jana Lucemburského byla většina královských měst a hradů zastavena české šlechtě, dokument obsahuje soupis opěrných mocenských bodů, tedy měst a hradů, které neměly být českým králům nikdy zcizeny, a dále majetků, které mohly být zastaveny pouze dočasně.

Aby nevznikly sebemenší pochybnosti, v zákoníku je jejich úplný výčet: „Hrady a práva, které se nijak nesmějí zcizovati nebo vyměňovati, jsou tyto: v Polsku čtyři města, totiž Vratislav, Nové Město, Hlohov a Frankenstein, a dva hrady, totiž Sobotka a Borov. V Budyšínském kraji jsou to nížepsaná města: Budyšín, Zhořelec, Libava, Lubáň a Kamenec. V Čechách jsou to níže psaná města: Praha, Hradec Králové, Chrudim, Plzeň, Bystřice v Kladsku, Nymburk, Žitava, Litoměřice, Žatec, Perno, Most, Kadaň, Tachov, Domažlice, Písek, České Budějovice, Čáslav, Kutná Hora, Kouřim, a k tomu nížepsané hrady: Kladsko, Svojanov, Lichnice, Königstein (dnes v Německu), Loket, Přimda, Preitenstein, Křivoklát, Karlštejn a Zvíkov; dále pak nížepsaná města, která jsou sice v zástavě, totiž Cheb, Floss a Parkštejn – ta nemají sice býti zcizována, leč by je říše vykoupila.“

Další města a hrady mohly být zastaveny nejvýš na devět let, například Jaroměř, Trutnov, Dvůr Králové, Mělník, Ústí nad Labem, Louny, Slaný, Horní Slavkov, Stříbro, Klatovy a Beroun, z hradů pak Ojvín / Oybin u Žitavy (dnes v Německu), Adršpach, Žebrák, Hluboká, Protivín a Hasištejn.
 

Císař nikdy nelže, ale občas asi ano

Možná některá z verzí Karolínského majestátu opravdu shořela, nechceme tvrdit, že císař lhal, ale ve skutečnosti se text dochoval a byl dokonce několikrát opsán a přeložen do češtiny. Zákoník se v původním latinském znění dochoval ve čtyřech kompletních a dvou nekompletních rukopisných exemplářích, jeden z nich je uložený ve slavném archivu Rožmberků v Třeboni.

Karolínský majestát měl vysoké ambice: chtěl například zrušit doživotní i dědičné zastávání nejvyšších zemských úřadů.  Královští úředníci měli umět česky, „...ledaže by král ze zvláštní milosti královskou laskavostí rozhodl propůjčiti ty úřady některým, které by snad chvályhodný souhrn dobrých mravů a ctností nebo znalost písma učinily toho zasluhujícími nebo hodnými.“

Zákoník se zmiňoval i o českých královnách: těm, které ovdověly, například zakazoval provdat se za šlechtice, pokud se nevzdají svých vdovských majetků a neopustí zemi. Karlovi zřejmě ležely v žaludku další sňatky královen-vdov Violy Těšínské a Elišky Rejčky. Kodex dále zakazoval „boží soudy“ pomocí vody a železa, a také kruté tresty, jako například vypichování očí, uřezávání nosů či usekávání rukou a nohou.
A zajímavost na závěr? Šlechta si mohla říkat co chtěla, ale i když zákoník neplatil, vešel ve známost a leckde se v praxi dodržoval. Třeba v Plzni, kterou už žádný český panovník nikdy nezastavil.
 

Co o zranění Karla IV. prozradila moderní věda

  • Následky děsivého úrazu jsou patrné na Karlových kosterních pozůstatcích. Sošná tvář moudrého muže, kterou známe z jeho různých vyobrazení, rozhodně vypadala jinak. Král sice při úrazu překvapivě nepřišel o jediný zub, ale od roku 1351 nosil vousy, aby na zakryly jizvy na tváři. Už předtím měl po sečném poranění hřbet nosu výrazně ohnutý doleva, po roce 1350 se ale nedokázal pořádně narovnat. Chodil shrbený, s hlavou skloněnou k jedné straně. Když se chtěl otočit, musel otočit celý trup. Pětatřicetiletý středověký rytíř se rychle změnil ve starého muže.
  • O účincích rehabilitace se v té době už vědělo leccos. Karlovi intuitivně pomáhaly lázně a hipoterapie, tedy jízda na koni; na to ostatně přišel už Hippokratés. Lékaři mu naordinovali i nápravná cvičení, masáže a koupele. Při cestách do Německa se také pravidelně zastavoval na hradě Loket a v blízkém údolí řeky Teplé, tedy v dnešních Karlových Varech, kde mírnil bolestivé projevy dny v teplých minerálních pramenech.
  • Když při audiencích nožíkem král řezal vrbové proutky, pletl košíky nebo vyřezával z měkkého dřeva, nebyl to královský rozmar. Šlo o procvičení drobných svalů ruky a zápěstí, a také o rehabilitaci prstů ruky postižených dnou.
  • Více se o Karlově vážném úrazu dozvíte v knížce Ivana Lesného Zprávy o nemocech mocných a v knihách Jiřího Ramby Slavné české lebky a Tajemství Karla IV.
7 věcí, které nevíte… o Vladislavském sálu na Pražském hradě

7 věcí, které nevíte… o Vladislavském sálu na Pražském hradě

Jak dobře znáte Pražský hrad? Víte, kde mezi stovkami oken najdete ta, která patří Vladislavskému sálu? Kdy vznikl, proč se jmenuje právě Vladislavský, k čemu všemu sloužil a jak vypadal v minulých staletích? Vypravte se s Kudy z nudy na výlet hluboko do minulosti, do časů končící gotiky a počátků renesance. Tehdy se zrodil reprezentativní prostor, dnes pevně spojený s českou státností.

7 věcí, které nevíte o... vzácných relikviích a relikviářích

7 věcí, které nevíte o... vzácných relikviích a relikviářích

Když se řekne relikviář, většina z nás si představí relikviář sv. Maura, uložený na zámku v Bečově nad Teplou: nádherně zdobenou truhlu, která tvarem připomíná domeček. Schrány na relikvie ale mohou vypadat docela jinak, ostatně i samotné relikvie bývají různě velké. Pojďme společně prozkoumat tajemný svět relikvií a relikviářů a poodhalit tak tajemství předmětů, které lidem pomáhaly překonávat bolesti a strasti pozemského života.

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury Památky

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Schované v lese: zimní procházky k dobře utajeným památkám

Schované v lese: zimní procházky k dobře utajeným památkám

Zážitky z objevování neznámého a prapodivného: přesně to vás čeká, pokud se s portálem Kudy z nudy vypravíte na pár míst, skrytých lidským očím. Jsou pitoreskní a zvláštní, romantická i strašidelná, jedno ale mají společné: zná je opravdu jen málokdo.

Berounskem a Křivoklátskem po stopách Karla IV. na kole

Berounskem a Křivoklátskem po stopách Karla IV. na kole

S osobností českého krále a římského císaře Karla IV., jedné z nejvýznamnějších osobností národních dějin, je spojena řada mýtů a legend, které určitě všichni znáte – zákaz vstupu žen na Karlštejn, jeho uvěznění na Křivoklátě nebo pověst o hradu Karlík, který byl podle nejslavnějšího fabulátora českých dějin Hájka z Libočan, vystavěn pro české královny. Tuto hypotézu později Jaroslav Vrchlický zakomponoval do své hry Noc na Karlštejně. Naše trasa vhodná pro statné cyklisty vede právě těmito místy, kde odhalíte, jak to bylo doopravdy.

7 věcí, které nevíte… o univerzitách

7 věcí, které nevíte… o univerzitách

Jeden z oficiálních významných dnů České republiky připomíná 7. duben roku 1348 a vznik Univerzity Karlovy. Založení první vysoké školy ve střední Evropě výrazně přispělo k rozvoji vzdělanosti, a proto byl si právě 7. duben připomínáme jako Den vzdělanosti. Jak dobře znáte naše univerzity? Kolik je v České republice vlastně vysokých škol? Jistě, kdekdo ví, že nejstarší je Karlova univerzita v Praze, ale dokázali byste s jistotou říct, která je druhá nejstarší? Anebo třetí? Pojďte s Kudy z nudy pootevřít vrata univerzit, letitých a trochu tajemných institucí, a alespoň zběžně se s nimi seznámit.

Zřícenina skalního hradu Adršpach Památky

Zřícenina skalního hradu Adršpach

Na severním okraji Adršpašsko-teplických skal na Starozámeckém vrchu (681 m) stojí zbytky skalního hradu Adršpach postaveného zřejmě v polovině 13. století. Po roce byl 1427 obsazen husity, kteří odtud rabovali Slezko. Roku 1447 hrad Slezané koupili a pobořili, takže už nikdy nebyl obnoven.

Zřícenina hradu Lichnice Památky

Zřícenina hradu Lichnice

Na ostrohu nad Třemošnicí byl v 2. pol. 13. století vybudován hrad Lichnice. Hrad je přístupný oficiálně od května do října, ale kolem brány se dá projít po cestičce vždy a hrad tak navštívit kdykoli.

Znáte české svaté patrony?

Znáte české svaté patrony?

Víte, kolik máme českých svatých patronů? Všichni bychom nejspíš vyjmenovali sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Anežku Českou nebo sv. Ludmilu. Celkem je jich sedmnáct – znáte například sv. Radima nebo sv. Kosmu? Vydejte se spolu s námi po místech spojených historií i legendami s českými svatými patrony, známými i neznámými.

Znáte hrady, které nebyly nikdy dobyty?

Znáte hrady, které nebyly nikdy dobyty?

Znáte naše hrady, které nebyly nikdy dobyty? Pevností, které odolaly útoku nepřátel a mohou se pyšnit titulem „nedobytný hrad“ není mnoho, ale přesto je v našich luzích a hájích najdete. Z některých sídel měli panovníci dokonce takový strach, že je nechali schválně pobořit, jiným hradům se jako zázrakem podařilo přežít bez úhony až do dnešních dnů. Pojďte se s námi podívat, které to jsou a jaké zajímavé příběhy ve svých hradbách ukrývají.

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Národní knihovna České republiky Kultura

Národní knihovna České republiky

V areálu Klementina sídlí Národní knihovna ČR. Rozsahem svých fondů je NK ČR největší a zároveň jednou z nejstarších veřejných knihoven v České republice, řadí se mezi nejvýznamnější evropské i světové knihovny.

Přemyslovci – první panovnická dynastie Českého království

Přemyslovci – první panovnická dynastie Českého království

První a jedinou domácí panovnickou dynastií byli Přemyslovci. Vládli nejméně 500 let, na trůnu se jich vystřídalo několik desítek a jsou s nimi spojené počátky české státnosti. V erbu měli plamennou orlici se zlatými drápy a zbrojí, po celém obvodu lemovanou plamínky. Říká se jí též Svatováclavská orlice, protože se používala již v době panování svatého Václava.

Skalní hrad Střmen v Teplicích nad Metují Památky

Skalní hrad Střmen v Teplicích nad Metují

Skromné pozůstatky skalního hradu Střmen se nacházejí v Teplických skalách 2 km západně od Teplic nad Metují. Na vrcholu skalních věží je vybudována ohrazená vyhlídka na Teplické skalní město, Krkonoše s nejvyšším vrcholem Sněžkou a údolí Metuje.

#světovéČesko a Praha: město jako památka UNESCO a jeho srdce Pražský hrad

#světovéČesko a Praha: město jako památka UNESCO a jeho srdce Pražský hrad

Praha, stověžaté město českých králů, patří k nejhezčím v Evropě. V roce 1992 to ocenil i svět a historické jádro našeho hlavního města bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Která místa patří do památkové zóny a která ne, co se vyplatí vědět a kde udělalo UNESCO výjimku?

Hrad Mladá Vožice Památky

Hrad Mladá Vožice

Zaniklý hrad na návrší v obci Mladá Vožice byl založen zřejmě koncem 13. stol. Václavem II. Karel IV. jej uvádí mezi podmínečně zcizitelnými hrady v Majestas Carolina. Za husitských válek byla Vožice dobyta vojsky Jana Žižky.

Největší a nejznámější lázeňské město v České republice – Karlovy Vary

Největší a nejznámější lázeňské město v České republice – Karlovy Vary

Karlovy Vary jsou největším lázeňským městem České republiky. Své jméno dostaly po císaři Karlu IV. Místní horké i studené léčivé prameny jsou využívány k pitným kúrám, koupelím a dalším procedurám.

Další aktuality

Gorilka Gaia ze Zoo Praha slaví půl roku!

V sobotu 12. října 2024, uplyne šest měsíců od narození gorily Gaiy v Zoo Praha. Dcera samice Kijivu a kmotřenka slavné primatoložky Jane Goodall výborně prospívá a roste doslova před očima návštěvníků. Ochutnává pevnou stravu, prozkoumává vnitřní i venkovní prostory Rezervace Dja a stále častěji si hraje se svou devítiměsíční sestrou Mobi. První narozenou navíc rychle dohání – stojí za tím nejspíš Gaiina benevolentnější výchova i samotná Mobi, která jí jde příkladem.
12. říjen 2024 9:00
Příroda, Praha

Bastiony, brány a věže... Znáte pražské hradby a opevnění?

Praha byla sevřena důkladným opevněním již od raného středověku a průchod umožňovalo jen sedm bran. Ve 13. století chránily Staré Město a Malou Stranu velkolepé gotické hradby s vysokými věžemi, Karel IV. pak dal obehnat Nové Město jednodušší zdí vedoucí od Vyšehradu až k Poříčí, v níž byly umístěny čtyři brány a 19 vysokých věží. Hradby byly posilovány za třicetileté války i Napoleona. Na konci 18. století již rozrůstající se Praze nestačil omezený prostor mezi opevněním, a navíc se změnil i způsob válčení. Proto bylo roku 1874 rozhodnuto o jejich postupném zbourání. Přesto na mnoha místech nalezne pozorné oko pozůstatky kdysi mohutného opevnění Prahy, ať už z dob středověku anebo z barokních časů, kdy byly budovány hliněné bastiony a citadely. Kam se za těmito relikty vydat vám poradí Kudy z nudy.
12. říjen 2024 6:13
Památky, Praha

Vánoce v Praze: vychutnejte si magickou vánoční atmosféru!

Čas adventu a Vánoc má zvláštní magickou moc, obzvláště v historickém centru Prahy, kde se mísí zvuk tradičních koled s vůní svařeného vína. Užijte si pražské vánoční trhy, jedny z nejkrásnějších na světě, pokochejte se pohledem na unikátní betlémy anebo se nechte unášet melodiemi adventních koncertů. Vychutnejte si Vánoce a konec roku 2024 v Praze!
12. říjen 2024 5:05
Zážitky, Praha

Dušičkové tipy nejen na víkend na konci října v Praze a okolí

Přelom října a listopadu je ve znamení Halloweenu a Dušiček. Je to období plné tajemných rituálů a podivuhodných setkání, při kterých se prolíná svět živých se světem mrtvých. Bubáci se vyrojí zejména poslední říjnový den, kdy se slaví anglosaský lidový svátek Halloween. Věřte nebo ne, jeho název vznikl prostým zkrácením anglického „All-Hallows-eve“, tedy předvečer Všech svatých – a přesně tak to je, protože připadá na první listopadový den a den nato se slaví dušičky – Památka zesnulých. Zkrátka příležitostí ke strašidelným prohlídkám s tajuplnými světýlky se nabízí víc než dost!
11. říjen 2024 16:49
Zážitky, Praha

Praha a vládní paláce: říjnový svátek zve na unikátní prohlídky honosných interiérů

Státní svátek 28. října láká na nejrůznější prohlídky a dny otevřených dveří. Portál Kudy z nudy pro vás tentokrát vybral tipy na místa, kam se běžně nepodíváte – do vládních paláců, které otevíraní během Dne vzniku samostatného československého státu veřejnosti své dveře k nahlédnutí. Podívejte se do Senátu, Poslanecké sněmovny, Strakovy akademie, rezidence primátora, budov ministerstev a na další místa, která zase jen tak brzy neuvidíte.
11. říjen 2024 12:00
Kultura, Praha

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (12.10. – 13.10.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Havelské posvícení v Radotíně, 80. výročí letecké bitvy nad Jesenicí, Prague Coffee Festival 2024, Na úsvit času aneb k počátkům pražské pánve, Na kouzelném paloučku. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
11. říjen 2024 7:00
Zážitky, Praha

Praha je plavců ráj – tipy na místa, kde si skvěle zaplavete

Praha by se dala označit jako plavecký ráj – plavci si mohou vybrat z řady klasických krytých bazénů, ale také intimních hotelových wellness center či aquaparků, které nabízejí zábavu i bohaté sportovní vyžití. Užijte si chvíle strávené v bazénu s mořskou vodou, nevšední návštěvu největšího aquaparku ve střední Evropě nebo nezapomenutelné výhledy na hlavní město.
10. říjen 2024 12:10
Životní styl, Praha

Začíná Signal Festival: rozzáří Pražský hrad, nabídne videomapping a rozsáhlou Galerijní zónu

Čtyři dny nabité audiovizuálním uměním nejen ve veřejném prostoru nabídne Signal Festival od 10. do 13. října 2024, každý den od 19:00 do půlnoci. Letošní ročník přinese dvě trasy – Hradčany a Centrum, uvede 22 uměleckých instalací a vůbec poprvé rozzáří i areál Pražského hradu. Součástí tras bude 7 zastávek placené Galerijní zóny a 2 videomappingy. Program také zahrnuje první ročník networkingové konference Signal Forum, která 11. a 12. října zaplní CAMP přednáškami s odborníky a odbornicemi z oblasti technologií, nových médií a vědy. Vstupenky na festival jsou k dostání online.
10. říjen 2024 8:00
Kultura, Praha