ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: když Karel IV. psal zákony aneb Karolínský majestát – Maiestas Carolina
Památky

Věda a historie není nuda: když Karel IV. psal zákony aneb Karolínský majestát – Maiestas Carolina

Byl podzim 1350 a český král Karel IV. zmizel ze světa. Kronikář mlčeli a jen hrstka věrných věděla, co se děje. Co se stalo dnes už víme i my: král se léčil po zranění v turnajovém klání. Ovšem nebyl by to Karel, kdyby dlouhé měsíce zotavování nevyužil k práci. Současní historikové předpokládají, že právě v té době vznikl kodex Maiestas Carolina neboli Karolínský majestát.
Karlovi předchůdci z rodu Přemyslovců, králové Přemysl Otakar II. a Václav II., se pokusili zavést v Českém království závazný zákoník, tedy jasný a přehledný soupis práv. Záměr byl zřejmý: posílit moc panovníka a naopak omezit moc české šlechty. Není divu, že všechny pokusy narazily u českých pánů na odpor.

O kodifikaci práv se pokusil i Karel IV. – a Karolínský majestát, latinsky Maiestas Carolina, první celozemský zákoník Českého království, podobně jako korunovační klenoty, zlaté dukáty s jeho tváří a zakládací listiny Karlovy Univerzity, bývají pravidelnou součástí všech velkých výstav o jeho životě a době.
 

Tajné zranění českého krále

Nápad sepsat kodex Maiestas Carolina král nosil v hlavě dost dlouho a patrně na zákoníku začal pracovat už v roce 1348. Psaný soubor tehdejšího feudálního práva nemohl vzniknout během pár dní či týdnů, určitě se na něm pracovalo řadu měsíců. Jak přesně vznikl sice nevíme, ale odborníci se domnívají, že zřejmě v době, kdy měl Karel IV. dost času. V hledáčku se tak objevuje rok 1350, kdy byl král zraněn v turnajovém klání v Itálii, z něhož se pak dlouho zotavoval. Jak dlouho? Téměř rok. Za tu dobu se dá vymyslet a udělat ledacos.

Bylo to vážné zranění, na které přišly moderní lékařské výzkumy. S první hypotézou přišel neurolog profesor Ivan Lesný, konečnou odpověď ale odhalily teprve antropologické výzkumy kosterních pozůstatků, prováděné od roku 1977 profesorem Emanuelem Vlčkem a obličejovým chirurgem a stomatologem docentem Jiřím Rambou. Šlo patrně o náraz protivníkovým dřevcem, který králi prolomil bradu a přerazil oba klouby dolní čelisti, a navíc se mu těžká přílba zezadu zaryla do krku a zhmoždila krční páteř. Karel téměř nemohl dýchat ani polykat, ochrnul na všechny čtyři končetiny a jeho život visel na vlásku.

I dnes by šance na přežití byly na pováženou, o Karla se ale naštěstí rychle dobře postarali italští lékaři. Následovala rychlá cesta do Čech, aby se na veřejnost dostalo co nejméně zpráv a zachovala se Karlova královská pověst a čest. Příkaz mlčet a zachovat věrnost dostali i čeští kronikáři, a svou práci zřejmě dobová propaganda odvedla mistrně: o dalších měsících Karlova života se nedochovaly prakticky žádné zprávy. Po Evropě kolovaly jen zmatené zprávy o králově vážném stavu, které přiživovala fáma o náhlé otravě. Všechno ostatní se podařilo ututlat.
 

Král píše zákoník

Co dělal Karel IV.? Dá se předpokládat, že z těžkého zranění se zotavoval v péči svého osobního lékaře mistra Havla ze Strahova, zřejmě na Bezdězu. Na všechno dohlížel Karlův nebližší důvěrník, Jan Očko z Vlašimi. Král upoutaný na lůžko měl velké bolesti, ale patrně právě v době zotavování a vynucené nečinnosti se společně s kancléřem Janem ze Středy a s pomocným biskupem olomouckým a později rovněž kancléřem a magdeburským arcibiskupem Dětřichem z Portic pustili do práce na Karolínském majestátu.

Byl to jen pokus, který nevyšel: česká šlechta na sněmu roku 1355 zákoník zamítla. Jedna z námitek zněla, že je psán latinsky, a latinu šlechta neovládala. A král, respektive od roku 1355 král a císař? Místo aby nechal záležitost dojít do otevřeného konfliktu, elegantně od celého projektu ustoupil. Aby si ale zachoval tvář, a to uměl dokonale (i když to byla tvář zohyzděná po výše uvedeném zranění), uvedl, že svazek i s pečetěmi byl zničen nahodilým právem do ohně a „vniveč obrácen“, takže je zbytečné o něm dál jednat.
 

Nezcizitelné hrady a města

Karolínský majestát a všech jeho 109 článků tak sice skončilo na smetišti dějin, ale není bez zajímavosti podívat se do něj trochu podrobněji.

Protože Karel IV. byl velmi nespojen s tím, že za vlády jeho otce Jana Lucemburského byla většina královských měst a hradů zastavena české šlechtě, dokument obsahuje soupis opěrných mocenských bodů, tedy měst a hradů, které neměly být českým králům nikdy zcizeny, a dále majetků, které mohly být zastaveny pouze dočasně.

Aby nevznikly sebemenší pochybnosti, v zákoníku je jejich úplný výčet: „Hrady a práva, které se nijak nesmějí zcizovati nebo vyměňovati, jsou tyto: v Polsku čtyři města, totiž Vratislav, Nové Město, Hlohov a Frankenstein, a dva hrady, totiž Sobotka a Borov. V Budyšínském kraji jsou to nížepsaná města: Budyšín, Zhořelec, Libava, Lubáň a Kamenec. V Čechách jsou to níže psaná města: Praha, Hradec Králové, Chrudim, Plzeň, Bystřice v Kladsku, Nymburk, Žitava, Litoměřice, Žatec, Perno, Most, Kadaň, Tachov, Domažlice, Písek, České Budějovice, Čáslav, Kutná Hora, Kouřim, a k tomu nížepsané hrady: Kladsko, Svojanov, Lichnice, Königstein (dnes v Německu), Loket, Přimda, Preitenstein, Křivoklát, Karlštejn a Zvíkov; dále pak nížepsaná města, která jsou sice v zástavě, totiž Cheb, Floss a Parkštejn – ta nemají sice býti zcizována, leč by je říše vykoupila.“

Další města a hrady mohly být zastaveny nejvýš na devět let, například Jaroměř, Trutnov, Dvůr Králové, Mělník, Ústí nad Labem, Louny, Slaný, Horní Slavkov, Stříbro, Klatovy a Beroun, z hradů pak Ojvín / Oybin u Žitavy (dnes v Německu), Adršpach, Žebrák, Hluboká, Protivín a Hasištejn.
 

Císař nikdy nelže, ale občas asi ano

Možná některá z verzí Karolínského majestátu opravdu shořela, nechceme tvrdit, že císař lhal, ale ve skutečnosti se text dochoval a byl dokonce několikrát opsán a přeložen do češtiny. Zákoník se v původním latinském znění dochoval ve čtyřech kompletních a dvou nekompletních rukopisných exemplářích, jeden z nich je uložený ve slavném archivu Rožmberků v Třeboni.

Karolínský majestát měl vysoké ambice: chtěl například zrušit doživotní i dědičné zastávání nejvyšších zemských úřadů.  Královští úředníci měli umět česky, „...ledaže by král ze zvláštní milosti královskou laskavostí rozhodl propůjčiti ty úřady některým, které by snad chvályhodný souhrn dobrých mravů a ctností nebo znalost písma učinily toho zasluhujícími nebo hodnými.“

Zákoník se zmiňoval i o českých královnách: těm, které ovdověly, například zakazoval provdat se za šlechtice, pokud se nevzdají svých vdovských majetků a neopustí zemi. Karlovi zřejmě ležely v žaludku další sňatky královen-vdov Violy Těšínské a Elišky Rejčky. Kodex dále zakazoval „boží soudy“ pomocí vody a železa, a také kruté tresty, jako například vypichování očí, uřezávání nosů či usekávání rukou a nohou.
A zajímavost na závěr? Šlechta si mohla říkat co chtěla, ale i když zákoník neplatil, vešel ve známost a leckde se v praxi dodržoval. Třeba v Plzni, kterou už žádný český panovník nikdy nezastavil.
 

Co o zranění Karla IV. prozradila moderní věda

  • Následky děsivého úrazu jsou patrné na Karlových kosterních pozůstatcích. Sošná tvář moudrého muže, kterou známe z jeho různých vyobrazení, rozhodně vypadala jinak. Král sice při úrazu překvapivě nepřišel o jediný zub, ale od roku 1351 nosil vousy, aby na zakryly jizvy na tváři. Už předtím měl po sečném poranění hřbet nosu výrazně ohnutý doleva, po roce 1350 se ale nedokázal pořádně narovnat. Chodil shrbený, s hlavou skloněnou k jedné straně. Když se chtěl otočit, musel otočit celý trup. Pětatřicetiletý středověký rytíř se rychle změnil ve starého muže.
  • O účincích rehabilitace se v té době už vědělo leccos. Karlovi intuitivně pomáhaly lázně a hipoterapie, tedy jízda na koni; na to ostatně přišel už Hippokratés. Lékaři mu naordinovali i nápravná cvičení, masáže a koupele. Při cestách do Německa se také pravidelně zastavoval na hradě Loket a v blízkém údolí řeky Teplé, tedy v dnešních Karlových Varech, kde mírnil bolestivé projevy dny v teplých minerálních pramenech.
  • Když při audiencích nožíkem král řezal vrbové proutky, pletl košíky nebo vyřezával z měkkého dřeva, nebyl to královský rozmar. Šlo o procvičení drobných svalů ruky a zápěstí, a také o rehabilitaci prstů ruky postižených dnou.
  • Více se o Karlově vážném úrazu dozvíte v knížce Ivana Lesného Zprávy o nemocech mocných a v knihách Jiřího Ramby Slavné české lebky a Tajemství Karla IV.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
7 věcí, které nevíte o... vzácných relikviích a relikviářích

7 věcí, které nevíte o... vzácných relikviích a relikviářích

Relikviáře nejsou jen středověké poklady zamčené za sklem – jsou to příběhy zapsané do zlata, stříbra a drahokamů. Ať už vás fascinují tajemné nálezy, jako byl relikviář svatého Maura, nebo hledáte místa, kde se historie snoubí s legendami, portál Kudy z nudy vás provede po těch nejzajímavějších stopách. Vydejte se s námi objevovat skryté klenoty českých a moravských kostelů a klášterů – čekají na vás dechberoucí příběhy, vzácné památky a atmosféra, která vás přenese o staletí zpět.

Znáte hrady, které nebyly nikdy dobyty?

Znáte hrady, které nebyly nikdy dobyty?

Znáte naše hrady, které nebyly nikdy dobyty? Pevností, které odolaly útoku nepřátel a mohou se pyšnit titulem „nedobytný hrad“ není mnoho, ale přesto je v našich luzích a hájích najdete. Z některých sídel měli panovníci dokonce takový strach, že je nechali schválně pobořit, jiným hradům se jako zázrakem podařilo přežít bez úhony až do dnešních dnů. Pojďte se s námi podívat, které to jsou a jaké zajímavé příběhy ve svých hradbách ukrývají.

Za závojem mlhy: objevte magickou Prahu plnou strašidel, legend a dávných záhad

Za závojem mlhy: objevte magickou Prahu plnou strašidel, legend a dávných záhad

Praha není jen město věží a kaváren. Stačí se na chvíli zastavit v některé z tichých uliček Starého Města, a uslyšíte šeptat minulost. Mezi gotickými portály a barokními zákoutími tu dodnes přebývají duchové dávných příběhů – smutných i podivuhodných, krutých i komických. Vydejte se s námi po stopách pražských strašidel. Nejsou to hororové přízraky, ale legendy s lidskou tváří – a často i s vlastním pomníkem či adresou, kde prý stále straší...

Hrad Hasištejn – středověká zřícenina nad obcí Místo Památky

Hrad Hasištejn – středověká zřícenina nad obcí Místo

Na úzkém ostrohu nad údolím Prunéřovského potoka u dnešní obce Místo byl na počátku 14. století založen hrad Hasištejn. Areálu vévodí vysoká vyhlídková věž, k vidění jsou zbytky interiérů hradu, malá a velká věž s vyhlídkou, kaple a sklepní prostory.

Největší a nejznámější lázeňské město v České republice – Karlovy Vary

Největší a nejznámější lázeňské město v České republice – Karlovy Vary

Karlovy Vary jsou největším lázeňským městem České republiky. Své jméno dostaly po císaři Karlu IV. Místní horké i studené léčivé prameny jsou využívány k pitným kúrám, koupelím a dalším procedurám.

Hrad Křivoklát – královský hrad s nádhernými a vzácnými sbírkami Památky

Hrad Křivoklát – královský hrad s nádhernými a vzácnými sbírkami

Křivoklát patří k nejvýznamnějším a nejstarším královským hradům v České republice. Jeho předchůdcem bylo lovecké sídlo, zmíněné v Kosmově kronice už kolem roku 1109. Své jméno získal snad podle křivých základů nebo nízkých křivých stromů, tzv. klátů.

Nejvzácnější poklad naší země – korunovační klenoty Českého království

Nejvzácnější poklad naší země – korunovační klenoty Českého království

Soubor Českých korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko s pouzdrem, královské žezlo s pouzdrem a korunovační roucho. Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován zlatý relikviářový kříž, zv. Korunovační, a obřadní korunovační meč, zv. Svatováclavský.

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

První vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže založil český král a římský císař Karel IV. roku 1348. Patří tak k nejstarším evropským univerzitám. U zrodu Univerzity Karlovy stály čtyři fakulty – teologická, svobodných umění, právnická a medicínská.

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty Památky

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty

Hrad Karlštejn, gotický skvost na jihozápad od Prahy, nechal v roce 1348 vystavět Karel IV., aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty. Na hradě Karlštejn můžete prozkoumat nejen české korunovační klenoty a sbírku svatých relikvií, ale také prožít svůj Den na Karlštejně.

Hrad Bezděz – královskou cestou na výlet Památky

Hrad Bezděz – královskou cestou na výlet

Král hradů – takovou přezdívku dostal Bezděz od návštěvníků. Hrad je dostupný pěšky z Doks po červené tzv. Máchově cestě – 7 km, vlakem i autobusem. Pod hrad Bezděz vede i cyklotrasa č. 25 a 3045. Výstup k hradu je pouze pro pěší!

Hrad Zvíkov – okouzlující výhled na Vltavu a Otavu Památky

Hrad Zvíkov – okouzlující výhled na Vltavu a Otavu

Areál hradu Zvíkov, který leží cca 20 km od Písku, je trvale celoročně volně přístupný a průchozí k místnímu přístavišti. Na hradbách jsou pěkné vyhlídky na Vltavu a Otavu, i na jejich soutok.

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury Památky

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Hrad Loket – impozantní prostory ukrývají zábavu i poučení Památky

Hrad Loket – impozantní prostory ukrývají zábavu i poučení

Středověký hrad na výrazném skalním ostrohu, za tří stran obklopený řekou Ohří, je srdcem malebného městečka. Díky 26 m vysoké hradní věži si můžete všechno pěkně prohlédnout z ptačí perspektivy, včetně náměstí s barokním sloupem Nejsvětější Trojice, historických měšťanských domů a zbytků hradeb.

Skalní hrad Střmen v Teplicích nad Metují Památky

Skalní hrad Střmen v Teplicích nad Metují

Skromné pozůstatky skalního hradu Střmen se nacházejí v Teplických skalách 2 km západně od Teplic nad Metují. Na vrcholu skalních věží je vybudována ohrazená vyhlídka na Teplické skalní město, Krkonoše s nejvyšším vrcholem Sněžkou a údolí Metuje.

Zřícenina skalního hradu Adršpach Památky

Zřícenina skalního hradu Adršpach

Na severním okraji Adršpašsko-teplických skal na Starozámeckém vrchu (681 m) stojí zbytky skalního hradu Adršpach postaveného zřejmě v polovině 13. století. Po roce byl 1427 obsazen husity, kteří odtud rabovali Slezko. Roku 1447 hrad Slezané koupili a pobořili, takže už nikdy nebyl obnoven.

Hrad Žebrák – po stopách krále Václava IV. Památky

Hrad Žebrák – po stopách krále Václava IV.

Oblíbené místo pobytu Václava IV. je romantickým zákoutím skýtajícím výhled do širokého okolí s dominantním sousedním hradem Točníkem. Dominantou hradu je vysoká okrouhlá věž (bergfrit), dnes využívaná jako rozhledna.

Hrad Svojanov – místo, kde se mísí gotika s empírem, tedy středověk s 19. stoletím Památky

Hrad Svojanov – místo, kde se mísí gotika s empírem, tedy středověk s 19. stoletím

Jedním z nejstarších královských hradů v ČR je malebný hrad Svojanov ležící nad údolím řeky Křetínky. Je to zároveň jediný hrad v republice, v jehož architektuře se mísí gotika s empírem, tedy středověk s 19. stoletím. Navštívit můžete i ojedinělý dům zbrojnošů.

Hrad Mladá Vožice Památky

Hrad Mladá Vožice

Zaniklý hrad na návrší v obci Mladá Vožice byl založen zřejmě koncem 13. stol. Václavem II. Karel IV. jej uvádí mezi podmínečně zcizitelnými hrady v Majestas Carolina. Za husitských válek byla Vožice dobyta vojsky Jana Žižky.

Zřícenina hradu Preitenstein v Nečtinech Památky

Zřícenina hradu Preitenstein v Nečtinech

Na skále nad zámkem v Nečtinách se nachází zřícenina hradu Preitenstein, který byl založen po roce 1330 Janem Lucemburským. Do dnešní doby se dochovala část obvodových zdí a na jihovýchodě zbytky parkánu.

Zřícenina hradu Přimda – nejstarší kamenný hrad v Česku Památky

Zřícenina hradu Přimda – nejstarší kamenný hrad v Česku

Hrad Přimda je zříceninou jednoho z nejstarších kamenných hradů v Čechách. Do dnešní doby se dochovalo torzo mohutné hranolové románské obytné věže a zbytky bašty z konce 15. století. Odtud se otevírá vynikající rozhled do okolí.

Zřícenina hradu Lichnice Památky

Zřícenina hradu Lichnice

Na ostrohu nad Třemošnicí byl v 2. pol. 13. století vybudován hrad Lichnice. Hrad je přístupný oficiálně od května do října, ale kolem brány se dá projít po cestičce vždy a hrad tak navštívit kdykoli.

Schované v lese: zimní procházky k dobře utajeným památkám

Schované v lese: zimní procházky k dobře utajeným památkám

Zážitky z objevování neznámého a prapodivného: přesně to vás čeká, pokud se s portálem Kudy z nudy vypravíte na pár míst, skrytých lidským očím. Jsou pitoreskní a zvláštní, romantická i strašidelná, jedno ale mají společné: zná je opravdu jen málokdo.

Národní knihovna České republiky Kultura

Národní knihovna České republiky

V areálu Klementina sídlí Národní knihovna ČR. Rozsahem svých fondů je NK ČR největší a zároveň jednou z nejstarších veřejných knihoven v České republice, řadí se mezi nejvýznamnější evropské i světové knihovny.

Znáte české svaté patrony?

Znáte české svaté patrony?

Víte, kolik máme českých svatých patronů? Všichni bychom nejspíš vyjmenovali sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Anežku Českou nebo sv. Ludmilu. Celkem je jich sedmnáct – znáte například sv. Radima nebo sv. Kosmu? Vydejte se spolu s námi po místech spojených historií i legendami s českými svatými patrony, známými i neznámými.

Věda a historie není nuda: co nám prozradily exhumace slavných osobností

Věda a historie není nuda: co nám prozradily exhumace slavných osobností

Existuje spousta způsobů, jak nahlédnout do historie. Někdo čte tlusté romány, jiný má rád historické filmy, další navštěvuje muzea, hrady a zámky. A pak jsou tu odborníci: historikové, lékaři, archeologové a antropologové, kteří prozkoumávají hroby a hrobky, staré kosti a další tělesné pozůstatky. Pojďte se s Kudy z nudy podívat, co se jim podařilo vyluštit při exhumaci známých osobností z českých dějin.

Přemyslovci – první panovnická dynastie Českého království

Přemyslovci – první panovnická dynastie Českého království

První a jedinou domácí panovnickou dynastií byli Přemyslovci. Vládli nejméně 500 let, na trůnu se jich vystřídalo několik desítek a jsou s nimi spojené počátky české státnosti. V erbu měli plamennou orlici se zlatými drápy a zbrojí, po celém obvodu lemovanou plamínky. Říká se jí též Svatováclavská orlice, protože se používala již v době panování svatého Václava.

7 věcí, které nevíte… o Vladislavském sálu na Pražském hradě

7 věcí, které nevíte… o Vladislavském sálu na Pražském hradě

Jak dobře znáte Pražský hrad? Víte, kde mezi stovkami oken najdete ta, která patří Vladislavskému sálu? Kdy vznikl, proč se jmenuje právě Vladislavský, k čemu všemu sloužil a jak vypadal v minulých staletích? Vypravte se s Kudy z nudy na výlet hluboko do minulosti, do časů končící gotiky a počátků renesance. Tehdy se zrodil reprezentativní prostor, dnes pevně spojený s českou státností.

Berounskem a Křivoklátskem po stopách Karla IV. na kole

Berounskem a Křivoklátskem po stopách Karla IV. na kole

S osobností českého krále a římského císaře Karla IV., jedné z nejvýznamnějších osobností národních dějin, je spojena řada mýtů a legend, které určitě všichni znáte – zákaz vstupu žen na Karlštejn, jeho uvěznění na Křivoklátě nebo pověst o hradu Karlík, který byl podle nejslavnějšího fabulátora českých dějin Hájka z Libočan, vystavěn pro české královny. Tuto hypotézu později Jaroslav Vrchlický zakomponoval do své hry Noc na Karlštejně. Naše trasa vhodná pro statné cyklisty vede právě těmito místy, kde odhalíte, jak to bylo doopravdy.

7 věcí, které nevíte… o univerzitách

7 věcí, které nevíte… o univerzitách

Jeden z oficiálních významných dnů České republiky připomíná 7. duben roku 1348 a vznik Univerzity Karlovy. Založení první vysoké školy ve střední Evropě výrazně přispělo k rozvoji vzdělanosti, a proto byl si právě 7. duben připomínáme jako Den vzdělanosti. Jak dobře znáte naše univerzity? Kolik je v České republice vlastně vysokých škol? Jistě, kdekdo ví, že nejstarší je Karlova univerzita v Praze, ale dokázali byste s jistotou říct, která je druhá nejstarší? Anebo třetí? Pojďte s Kudy z nudy pootevřít vrata univerzit, letitých a trochu tajemných institucí, a alespoň zběžně se s nimi seznámit.

Lucemburkové – druhá panovnická dynastie Českého království

Lucemburkové – druhá panovnická dynastie Českého království

Druhou ze čtyř panovnických dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu, byli Lucemburkové. Svůj původ odvozovali od bájné víly Meluzíny, která měla místo nohou hadí ocas a jejím domovem byl francouzský hrad Lusignan. Ve skutečnosti ovšem původním panstvím Lucemburků bylo území dnešního Lucemburska, jednoho z nejmenších států v Evropě, a belgické provincie Luxembourg.

#světovéČesko a Praha: město jako památka UNESCO a jeho srdce Pražský hrad

#světovéČesko a Praha: město jako památka UNESCO a jeho srdce Pražský hrad

Praha, stověžaté město českých králů, patří k nejhezčím v Evropě. V roce 1992 to ocenil i svět a historické jádro našeho hlavního města bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Která místa patří do památkové zóny a která ne, co se vyplatí vědět a kde udělalo UNESCO výjimku?

Další aktuality

Galerie hlavního města Prahy zve do Trojského zámku na knižní veletrh Art Book Fair

Pátý ročník prodejního veletrhu GHMP Art Book Fair proběhne 20. a 21. září 2025 na Zámku Troja. Letošní doprovodný program pro Galerii hlavního města Prahy připravili kurátoři projektu Identita – grafický designér a pedagog Filip Blažek a teoretička designu Linda Kudrnovská.
17. září 2025 10:00
Kultura, Praha

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (20.9. – 21.9.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Rekonstrukce bitvy na Bílé hoře 1620, Zažít město jinak – sousedské slavnosti v Praze 2025, Národní den železnice v Nymburce 2025, Dny evropského kulturního dědictví Kutná Hora 2025, Nuselské pivní slavnosti 2025. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
17. září 2025 6:00
Zážitky, Praha

Na zámku Ctěnice ochutnáte šťavnatá jablíčka

Zveme vás na tradiční jablkobraní do Ctěnic! Na zámku se letos v sobotu 20. září 2025 uskuteční již 13. ročník Jablkobraní, které nabídne návštěvníkům mnoho druhů jablečného moštu, jablka na mnoho způsobů i tradiční řemesla. V zámeckém parku budou zahradníci ručně lisovat mošt z jablek z místního sadu a nebude chybět ani kulturní program.
16. září 2025 6:00
Gurmánská turistika, Praha

Na Pražském hradě si opět prohlédnete korunovační klenoty

U příležitosti státního svátku sv. Václava rozhodl prezident republiky Petr Pavel o vystavení českých korunovačních klenotů. Letošní výstava s podtitulem „Poklad v temnotě“ se bude věnovat jejich dramatickému osudu během druhé světové války a bezprostředně po ní, kdy byly tajně zazděny do románského podzemí Starého královského paláce. Všichni zájemci je mohou zhlédnout zcela zdarma od 18. do 29. září 2025 ve Vladislavském sále Starého královského paláce.
15. září 2025 20:42
Zážitky, Praha

Bílá Hora opět zažije rekonstrukci bitvy roku 1620

Přijďte se podívat na rekonstrukci bitvy na Bílé Hoře! Čeká vás velkolepá podívaná – stovky vojáků a dalších účinkujících z celé Evropy, jezdci na koních, dobové zbraně, vše navíc doplněno epickou hudbou a pyroefekty. Nenechte si ujít věrnou kopii bitvy, která se stala zlomem pro České země! Kdy a kde? 20. a 21. září 2025 na Bělohorské pláni – Vypichu v Praze 6.
15. září 2025 12:00
Zážitky, Praha

Kam se v Praze 28. října podíváte zadarmo?

Na Den vzniku samostatného československého státu se veřejnosti otevírají jindy nepřístupná místa. Využijte příležitosti a navštivte 28. října 2025 Senát ČR, Poslaneckou sněmovnu, budovu Magistrátu na Mariánském náměstí nebo Obecní dům.
15. září 2025 9:50
Zážitky, Praha

Prohlídky katedrály sv. Víta: ikonická památka Prahy zdarma i s průvodcem

Katedrála svatého Víta patří mezi ikonické památky Prahy, bez jejíž návštěvy se neobejde žádný turista či návštěvník hlavního města. Zatímco mnozí výletníci z celé republiky katedrálu navštívili, nejeden Pražák její interiér dosud nespatřil. Pokud se do Prahy chystáte na výlet anebo přišel čas konečně navštívit Pražský hrad, kde jste už dlouho nebyli, i když v Praze bydlíte, Kudy z nudy vám poradí, jak si katedrálu co nejlépe prohlédnout. A to jak během prohlídky s průvodcem, tak zdarma po vlastní ose. Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha je přístupná denně po celý rok.
14. září 2025 12:00
Památky, Praha

Expozice Veletržního paláce budou na Podzimní Opening přístupné zcela zdarma

Národní galerie v Praze zve na podzimní Opening ve čtvrtek 25. září 2025. Během akce, která začne v 19 hodin, budou zdarma přístupné všechny dočasné výstavy i sbírkové expozice. Zahájí retrospektivní výstava Aleše Veselého Alešville i výstava Cena Jindřicha Chalupeckého 2025. Představen bude při této příležitosti i nový prostor NGP: Nová média.
12. září 2025 14:26
Kultura, Praha