Douglaska tisolistá je stálezelený jehličnatý strom z čeledi borovicovitých. Před poslední dobou ledovou byla
domácí dřevinou jak
v Severní Americe, tak
i v Evropě. Po ní se však její výskyt uchoval jen v západní části Severní Ameriky. K opětovnému rozšíření douglasky do dalších částí Severní Ameriky, Evropy, ale i jiných oblastí mírného pásma naší planety došlo
zásluhou člověka. Do Evropy byla
novodobě dovezena v roce 1827. Dnes je zde považována za jednu z produkčně nejperspektivnějších dřevin. V řadě zemí, zejména v sousedním Německu a Rakousku, ale například i ve Francii, je již považována za zdomácnělou dřevinu, která
dobře roste a zmlazuje se spolu s domácími dřevinami, aniž by je potlačovala.
Věk nejstarších jedinců douglasky v Severní Americe je udáván na
více než 1000 let. Na svých přirozených stanovištích dosahují výjimečně
výšky až 100 metrů a obvodu přes 5 metrů. K prvnímu vysazení douglasky u nás došlo v
Americké zahradě okrasných dřevin v Chudenicích nedaleko
Klatov v roce 1842. Naše douglasky proto zatím nedosáhly věku ani rozměrů jedinců téhož druhu na americkém kontinentu. Přesto nabývají již dnes někteří u nás rostoucí jedinci zajímavých parametrů. Další exempláře si můžete prohlédnout například
v arboretu Na Bukovině v
Českém ráji, které bylo jednou z prvních pokusných ploch na pěstování severoamerických dřevin ve Střední Evropě. V zámeckém
parku v Bílé Lhotě nedaleko
Litovle se také nachází významné arboretum s 400 druhy vzácných dřevin, mezi kterými douglasku také objevíte.