Kde
Strání najdete? V kouzelné krajině
Bílých Karpat, v kraji
žítkovských bohyní a divokých orchidejí. Tady na
Slovácku se folklorním zvykům daří víc než jinde, a tak není divu, že právě tady se odehrává svérázný
Fašank, prý
největší festival masopustních tradic u nás. Chcete-li vidět to nejlepší, přijeďte se do Strání podívat! Letošní
Festival masopustních tradic začíná v pátek 9. a končí v úterý 13. února 2024 o půlnoci symbolickým pochováním basy. Všichni příznivci lidové zábavy a starých zvyků jsou zváni na veselý masopustní program v
sobotu 10. února 2024.
Dnešní
Strání není zapomenutá vesnička, schoulená v hlubokém karpatském údolí. Kdysi to tak ale bývalo: osada vznikla u staré, takzvané uherské obchodní stezky, která tudy mířila přes
Uherský Brod a
Olomouc dál na sever k jantarovému pobřeží Baltského moře. Nyní je
Strání prosperující obec, kde žije přibližně 3 600 obyvatel. Možná ale znáte
Strání také díky
sklárnám v Květné, což je část obce. Mimo tohoto velkého podniku je ve Stráních ještě jedna menší
sklárna, a to
Glass Ladislav Breznický. Dílna provádí foukání, lisování či
broušení skla a dekoruje
pískováním,
malováním i rytím. Sami můžete vidět, co se ve sklárně vyrábí:
Fašank totiž doprovází tradiční sklářský
Den otevřených dveří.
Fašank Strání slaví 37. ročník
Festival masopustních tradic Fašank 2024 ve
Strání má před sebou
37. ročník. Pořadatelé se letos těší na plnohodnotný
program a srdečně vás zvou na sobotu
10. 2. 2024, kdy se bude konat ve Sklárně LB Glass
Den otevřených dveří. V centru obce Strání
u Zámečku proběhne dopoledne
jarmark tradičních řemesel, prodej
zabíjačky, košt koblihů
a hlavně festival nasopustních tradic. Masopustní průvody se sice liší oblast od oblasti, téměř ve všech ale potkáte
Turky, slaměné či slaměňáky, kominíky nebo masku zvanou
ženuška. Ozdobou průvodů také bývá
medvěd; někde jej vodí dům od domu a každá panímáma si s ním musí zatančit a vytrhnout mu chlup, aby pak měla celý rok štěstí. O další povyražení se stará
kobyla: kope, klape tlamou, žere koblihy a zlobí jako čert. Během
festivalu se představí místní i přespolní soubory a nebude chybět
mečový tanec Pod šable (náměstí u Zámečku ve 13:00 hodin). Na Zámečku si prohlédnete
ukázky lidových řemesel, v kulturním domě proběhnou v 18:00
scénická vystoupení folklorních souborů a od 19:00 zde vypukne tradiční Beseda u cimbálu – volná zábava za přispění muzik všech zúčastněných souborů.
Kde zažijete další fašanky?
Na
Slovácku a
východní Moravě můžete fašankové obchůzky, veselé průvody, ochutnávky pálenek a večerní zábavy v
sobotu 10. února navštívit například na
Valtickém vinařském fašanku a velkou událostí bude ve stejný den rovněž
Masopust v Kroměříži.
Poštorenský fašank začne 10. února, sraz průvodu masek je u kostela od 14. hodin. K tanci a poslechu již tradičně DH Pivoňka.
Tradiční maškary, mezi nimiž nebude chybět medvěd s medvědářem, kominík, četník či bába s nůší dorazí po desáté hodině na Hanácké náměstí. Do průvodu masek a k
tradiční fašankové zábavě zve slovácký krúžek Poštorná „Koňaré“. O týden později, v sobotu 17. února se můžete připojit k
fašanku v Mikulově.
Víte, že…?
Obvyklou součástí masopustního jídelníčku jsou dodnes
koblihy či boží
milosti. Pro jejich přípravu se využívaly výhradně bílé potraviny (vejce, mouka a mléko), které jsou, podle pověry rozšířené po celém světě, nejmilejší pochoutkou mnoha
dobrých duchů. Proto koblihy, boží milosti či koláče mívaly obřadní úlohu obětního jídla, které se při určitých příležitostech
roznášelo po stavení a hospodář je dokonce
vynášel do polí. Koblihy, buchty a další sladkosti patřily k masopustu natolik, že v Tyrolsku se první masopustní neděli říkalo Pekáčová, v Alsasku Koláčová a v Anglii se masopustní úterek jmenoval „pancakeday“. Ba dokonce se říkalo, že
ten, kdo na masopust nenapeče koláče, se po celý rok nerozveselí. Ve Švýcarsku zase dávaly hospodyně první hotový koláč či placku psovi nebo kočce, protože potom se totiž ostatní povedly o to lépe.
Vyzkoušejte i vy některou z tradičních masopustních pochoutek!
Recept na Boží milosti:
Suroviny:
250 g hladké mouky, 2 žloutky, 1 lžíce práškového cukru, 200 g tuku na smažení, trochu mléka, špetka prášku do pečiva, sůl
Postup:
Zpracujeme mouku se žloutky, špetkou soli, s práškem do pečiva a cukrem. Podle tuhosti těsta můžeme přidat trochu mléka. Podle potřeby zasypáváme moukou a těsto propracováváme, až je hladké a nelepivé. Necháme asi hodinu v chladu odpočinout. Na vále vyválíme tenkou placku, nakrájíme rádýlkem čtverečky nebo trojhránky a smažíme v rozpáleném tuku. Necháme okapat, pocukrujeme a podáváme.