Česko mezi řádky: Valašsko Ludvíka Vaculíka a román Sekyra

Brněnská divadelní scéna s padesátiletou tradicí a osobitým pohledem na svět se nachází v Alfa pasáži poblíž náměstí Svobody. Oproti klasickým repertoárovým scénám, se divadlo zaměřuje především na autorský přístup herců k roli a tématu inscenace.

Město v slzách, Samá láska, Šel malíř chudě do světa, Píseň o Viktorce, Maminka a Chlapec a hvězdy – to je jen část básnických sbírek Jaroslava Seiferta (23. září 1901, Praha-Žižkov – 10. ledna 1986, Praha). Básník, spisovatel, novinář a překladatel je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu.

Více než osmdesát zemí, přes dvacet knih, sto padesát krátkých a čtyři celovečerní filmy, a k tomu nespočet rozhlasových reportáží: to všechno má na kontě slavná cestovatelská dvojice Hanzelka a Zikmund. Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund byli prvními lidmi na světě, kdo projeli automobilem napříč Afrikou. Po srpnové okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968, kterou oba cestovatelé odsoudili, jim bylo zakázáno cestovat i publikovat. V roce 1993 dostali Hanzelka se Zikmundem Cenu Egona Erwina Kische a v roce 1999 jim prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy.

Tomáš Baťa (3. dubna 1876, Zlín – 12. července 1932, Otrokovice) byl zakladatel světového obuvnického impéria a jeden z nevětších podnikatelů své doby. Král obuvi a starosta Zlína (1923–1932) se stal průkopníkem v oblasti moderních technologií a organizace výroby, ale také reklamy, marketingu a péče o zaměstnance.

Vlárský průsmyk je průlomové údolí řeky Vláry v pohoří Bílé Karpaty na česko-slovenských hranicích. V rámci obchodní stezky byl znám od doby bronzové a často jej využívali i Římané. Železniční stanice v průsmyku je poslední zastávkou na českém území.

Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla zřízena dne 3.11. 1980 na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Gottwaldov (dnes Zlín). Bílé Karpaty patří díky rozsáhlým loukám k nejcennějším lučním biotopům Evropy a jsou studijní plochou světového významu.

Krátce před půlnocí 20. srpna 1968 překročila hranice tehdejšího Československa vojska pěti států východního bloku. Invaze armád Varšavské smlouvy byla definitivní tečkou za Pražským jarem, tedy pokusem liberálního křídla Komunistické strany Československa vybudovat v zemi „socialismus s lidskou tváří“. Naopak začalo období normalizace, které ukončila teprve sametová revoluce v listopadu 1989 a nastolení demokracie.

Vydejte se s Kudy z nudy mezi řádky a objevujte zákoutí, která znáte z knížek.

Městečko a letovisko Dobřichovice se rozkládá v údolí řeky Berounky. Podobně jako sousední Řevnice, Všenory a Černošice jsou místem, kde začínají výlety do Českého krasu a do okolních lesů, pohodlně dojdete také na hrad Karlštejn anebo k lomům na Americe.

Stálá expozice muzea je zaměřena na život lidí pod brumovským hradem, na typická řemesla a vybavení domácnosti. Ve výstavních prostorách jsou pořádány archeologické, národopisné i historické výstavy.

Historicky zakonzervovaná zřícenina horního hradu nabízí v bývalých sklepních i nadzemních prostorách expozici o historii hradu, místa a jiné doplňkové expozice. Tradicí jsou zde umělecké výstavy v zajímavě umístěné a řešené hradní galerii.

Verše básníka Jana Skácela (7. února 1922, Vnorovy – 7. listopadu 1989, Brno) jsou obrazem jižní Moravy. Najdete v nich to, co v krásných lidových písničkách: lásku a radost, dětství i stárnutí, venkovskou krajinu, tekoucí vodu, víno, vítr, samotu i stesk. Básník milovaný a zakázaný odešel deset dnů před sametovou revolucí v nedožitých 67 letech.

Jeden ze státních svátků České republiky spojuje dvě události, které dělí přesně padesát let. 17. listopadu 1939 nacistické Německo zavřelo české vysoké školy, 17. listopadu 1989 pak v Praze začala Sametová revoluce, která vedla k pádu totalitního komunistického režimu.

Den samizdatu se poprvé objevil v kalendáři významných dnů v roce 2024. Připomíná vydávání nezávislých tiskovin vlastním nákladem v době totality a je také památkou českých a slovenských vydavatelů samizdatu, kteří 12. října 1988 dopisem adresovaným tehdejšímu komunistickému prezidentu Gustavu Husákovi protestovali proti uvěznění křesťanského aktivisty Ivana Polanského.

Brynzové halušky, jeskyně, Nízké i Vysoké Tatry, Roháče, Jánošík, termální bazény, lázně, víno, Slovenský ráj, Bratislava, husacina ze Slovenského Grobu nebo trdelník: je tolik věcí, které milujeme na Slovensku! Nový seriál o evropských zemích proto nemůže začít nikde jinde než u našich východních sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Slovensko!

Dějiny českého národa jsou plné dramatických událostí, které se odehrály v letech končících číslem osm. Zejména ve 20. století provázejí osmičkové roky velká jména a události našich dějin – stačí připomenout letopočty 1918, 1938, 1948 a 1968. Historických událostí na českém území provázených osudovou osmičkou ale je mnohem víc. Které patří k těm nejvýznamnějším?

V horském údolí pod hřebeny Bílých Karpat a jen kousek od slovenské hranice leží město, které se skládá ze čtyř částí: Brumova, Bylnice, Svatého Štěpána a Sidonie. Jeho dominantou je původně pozdně románský hrad Brumov, zbudovaný na počátku 13. století.

Václav Havel (5. října 1936 Praha – 18. prosince 2011 Vlčice-Hrádeček) byl spisovatel a dramatik, jeden z prvních mluvčích Charty 77, vůdčí osobnost politických změn v listopadu 1989, poslední prezident Československa a první prezident České republiky po Sametové revoluci. Svými postoji v letech totality si získal postavení uznávané morální autority. Hloubkou názorů na problémy soudobé civilizace a promyšleností jejich formulací se stal i v nové ústavní funkci respektovanou osobností, mezi politiky ojedinělou.