Miroslav Zikmund již dlouhou dobu žije ve
Zlíně, i ve svých sto letech je stále aktivní a účastní se společenského života. Zlínské
Muzeum jihovýchodní Moravy, které spravuje archiv cestovatelů H&Z, připomíná
cesty legendární dvojice v jedné ze stálých expozic. Kromě toho až
do 5. května můžete v
prvním podlaží budovy 14 navštívit
výstavu ke 100. výročí narození Miroslava Zikmunda; k vidění je soubor uměleckých děl inspirovaných životem a dílem legendární cestovatelské dvojice.
Cesta kolem světa
Po cestování toužil
Miroslav Zikmund, rodák z
Plzně, už od dětství. Na první velké cestě mu dělal společnost bratr: tehdy cestovali hlavně vlakem a projeli celou republiku od západu až na východ, na
Podkarpatskou Rus. S
Jiřím Hanzelkou (1920–2003) se potkali v roce 1938 coby studenti Vysoké školy obchodní v
Praze a brzy bylo jasné, že vášeň pro cestování bude jejich společným koníčkem.
Sen měli, ale peníze ne. Proto vymysleli, jak si během cesty mohou vydělat: budou propagovat
automobily Tatra ze známé automobilky v
Kopřivnici – ostatně pro Jiřího Hanzelku, který pocházel ze
Štramberka, to bylo město doslova za kopcem a v Tatrovce pracoval jeho tatínek.
Na svou první pouť vyrazili Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka
22. dubna 1947. Jejich cesta sice nevedla kolem světa, ale „jen“ do Afriky a Jižní Ameriky, ale i tak proslavili Československo a hlavně Tatrovky daleko za hranicemi. Poznali Afriku pod nadvládou evropských koloniálních mocností, v Egyptě přenocovali na vrcholu Cheopsovy pyramidy, v Tanganice vystoupali na vrchol Kilimandžára a v Riu de Janeiru se Zikmund málem utopil v moři – kde jinde než na slavné pláži Copacabana? Vrátili se po třech letech, v roce 1950.
Druhá velká cesta
Na druhou cestu se H&Z vydali symbolicky na den přesně po dvanácti letech od první výpravy na černý kontinent, tentokrát již s doprovodem. V letech 1959–1964 projeli Jugoslávii a přes Turecko do písčitých pouští Blízkého východu, lodí se přes Rudé moře přeplavili do Pákistánu a přes Indii dojeli do Nepálu. Projeli ostrov Cejlon, Sumatru, Novou Guineu i Japonsko a přes nekonečné kilometry sibiřské tajgy a tehdejší Sovětský svaz se vrátili domů. Společníky na cestách jim opět byly Tatrovky, ale elegantní aerodynamickou Tatru 87 vystřídaly
dva upravené nákladní vozy Tatra 805. Do
Prahy na zaplněné
Staroměstské náměstí se H&Z vrátili 11. listopadu 1964.
Vysněná Austrálie a stoleté jubileum
Tečku za veškerými sny udělalo Pražské jaro a hlavně okupace v srpnu 1968. Oba cestovatelé ji odsoudili a následoval zákaz cestování i publikování, o jejich cestách se řadu let nesmělo mluvit ani psát. Změna přišla teprve po Sametové revoluci, i když do Austrálie (která kdysi z harmonogramu druhé výpravy vypadla) se jel podívat Miroslav Zikmund sám; nemocný Hanzelka ji poznal jen z filmových záběrů. Následovaly další cesty a expedice, například na Nový Zéland, Sibiř, Srí Lanku, Maledivy či do USA.
V roce 1993 byla dvojici H&Z udělena za celoživotní dílo
Cena E. E. Kische, v roce 1999 převzali z rukou českého prezidenta Václava Havla
medaili Za zásluhy II. stupně. Jejich cesty připomněla celá řada výstav; tou nejnovější je
Miroslav Zikmund 100 let.
Mohlo by vás zajímat:
Zlínské Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně připravuje na počest Miroslava Zikmunda několik dalších akcí. V rámci Zlín Film Festivalu 2019 se chystají různé přednášky, výstavy a projekce, například o projektu Zikmund100 mladých cestovatelů Lukáše Sochy a Tomáše Vaňourka z Plzně. Ti v roce 2018 projeli trasu asijské cesty H&Z a ze svých cest pravidelně podávali zprávy jak do muzea, tak přímo panu Zikmundovi.- V červnu budou ve výstavních prostorách muzea instalovány vybrané práce účastníků X. ročníku fotosoutěže Co jsme viděli na svých cestách a ostatní přešli, kterou pořádá Klub H+Z. Česká pošta vydá ke stému jubileu Miroslava Zikmunda dvě nové poštovní známky.
- Na svých cestách si Hanzelka a Zikmund poctivě vedli palubní deníky; díky tomu například víme, že při první cestě navštívili 48 zemí v Evropě, v Africe a v Americe a najezdili, uplavali či nalétali 111 000 kilometrů (kromě mnoha dalších pěšky). Nejvyššího bodu dosáhla Tatra v Peru (4 860 m n. m.), vůbec nejvyššího bodu dosáhli H&Z v nadmořské výšce 5 895 metrů na Kilimandžáru a nejhlouběji (samozřejmě rovněž bez auta) se dostali 2 600 metrů pod zem, a to ve zlatonosném dole Crown Mine.
- Hrob Jiřího Hanzelky najdete na hřbitově u kostela sv. Jiljí v Domaníně u Třeboně, kousek od novogotické Schwarzenberské hrobky.