
Nemusíte objet svět, abyste zažili příběh slavné
dvojice cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. Stačí se vypravit do
Zlínského kraje a prohlédnout si
Zlín, rodné město velkých plánů. Najdete tu
Muzeum jihovýchodní Moravy s expozicí slavné cestovatelské dvojice včetně
modelu slavné Tatry 87, na prohlídky zve i
Zikmundova vila, a zastavit se můžete i u
hrobu Miroslava Zikmunda na
Lesním hřbitově. Samozřejmě musíte vidět také
Kopřivnici a
Muzeum nákladních automobilů Tatra. Hvězdu jejich první expedice,
ikonický aerodynamický vůz Tatra 87, ale musíte hledat jinde: originální legendární stříbrný vzduchem chlazený osmiválec, který dokázal jezdit rychlostí až sto šedesát kilometrů za hodinu, má coby
národní kulturní památka své vyhrazené parkovací místo v
Národním technickém muzeu v
Praze.
Kluci, co si udělali světový roadtrip

Jména
Jiří Hanzelka & Miroslav Zikmund v české paměti rezonují jako
synonymum pro odvahu, zvědavost a dobrodružství. V mnoha ohledech byli průkopníci. Když v roce 1947 vyrazili na svou první expedici, internet neexistoval, GPS byla sci-fi a instagramový filtr „vintage“ se jmenoval prostě „stará fotka“. Jejich výpravy byly kombinací dobrodružného výzkumu, reportérské práce a důkladného plánování.
S
Jiřím Hanzelkou (1920–2003) se
Miroslav Zikmund (2019–2021) potkal v roce 1938. Oba byli studenty
Vysoké školy obchodní v
Praze a brzy bylo jasné, že vášeň pro cestování bude jejich společným koníčkem. Sen měli, ale peníze ne. Proto vymysleli, jak si během cesty mohou vydělat: budou propagovat
automobily značky Tatra ze známé automobilky v
Kopřivnici – ostatně pro Jiřího Hanzelku, který pocházel ze
Štramberka, to bylo město doslova za kopcem a v Tatrovce pracoval jeho tatínek.
Na velké dobrodružství se chystali
téměř deset let. Jako odborníci na zahraniční obchod chtěli nejen obnovit přerušené vazby s partnery po druhé světové válce, ale také nabídnout světu
československé výrobky a přitom
nasát atmosféru vzdálených míst. Původní plán počítal s
cestou přes pět kontinentů v legendární
Tatře 87, ale politické i praktické okolnosti nakonec určily směr –
cesta kolem světa nakonec vedla „jen“ do
Afriky a Jižní Ameriky.
Cesta kolem světa 1947–1950

Na svou první pouť vyrazili
Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka 22. dubna 1947. Vrátili se po třech letech, v roce 1950. Jejich cesta sice nevedla kolem světa, ale i tak proslavili Československo a hlavně
Tatrovky daleko za hranicemi. Poznali
Afriku takovou, jakou už dnes nezažijete, jako světadíl pod nadvládou evropských koloniálních mocností. V
Egyptě přenocovali na vrcholu
Cheopsovy pyramidy, v
Tanzánii vystoupali na vrchol
Kilimandžára.
Byli prvními lidmi na světě, kdo projeli automobilem napříč Afrikou. Afrika jim otevřela svou náruč, zato v
Jižní Americe v Riu de Janeiro se Zikmund málem utopil v moři – kde jinde než na slavné pláži Copacabana?
Protože si pečlivě vedli palubní deníky, víme, že během první cesty navštívili 48 zemí v Evropě, Africe a Americe a urazili 111 000 kilometrů – autem, lodí, letadlem i pěšky.
Nejvyššího bodu s Tatrou dosáhli v
Peru (4 860 metrů), pěšky se dostali až na
vrchol Kilimandžára (5 895 metrů) a nejhlouběji pod zem se ponořili v
jihoafrickém zlatonosném dole Crown Mine, a to do hloubky 2 600 metrů.
Výprava trvala tři a půl roku a přinesla
milionové obchodní dohody,
stovky reportáží pro rozhlas,
několik celovečerních a krátkých filmů i knižní bestseller
Afrika snů a skutečnosti. Oba cestovatelé se takřka přes noc stali známými tvářemi. Práce na filmovém materiálu je v letech 1952–1953 přivedla do
Zlína, kde se rozhodli usadit natrvalo.
Miroslav Zikmund koupil od
režiséra Elmara Klose funkcionalistickou vilu na Nivách,
Jiří Hanzelka získal pozemek hned vedle, ovšem první rok bydleli oba pod jednou střechou. Zajděte se podívat do
Zikmundovy vily ve Zlíně a poznejte autentický prostor v podobě, jak jej téměř 70 let užíval
cestovatel Miroslav Zikmund.
Druhá velká cesta 1959–1964

Na druhou cestu se
Hanzelka & Zikmund vydali symbolicky na den přesně po dvanácti letech od první výpravy na černý kontinent, tentokrát již s doprovodem. Tým rozšířený o technika a lékaře cestoval ve
dvou vozech značky Tatra 805 a účelem expedice byla příprava zpráv o stavu ekonomik vybraných zemí pro
Československou akademii věd. V letech 1959–1964 projeli přes
Jugoslávii a
Turecko do písčitých pouští
Blízkého východu, lodí se přes
Rudé moře přeplavili do
Pákistánu a přes
Indii dojeli do
Nepálu. Projeli ostrovy
Cejlon, Sumatru, Novou Guineu i
Japonsko a přes nekonečné kilometry sibiřské tajgy a tehdejší
Sovětský svaz zamířili domů. Do
Prahy na zaplněné
Staroměstské náměstí se
Hanzelka & Zikmund vrátili
11. listopadu 1964.
Oba obytné vozy, s nimiž
cestovatelé Zikmund a Hanzelka projeli svět, můžete vidět a prozkoumat v
Muzeu nákladních automobilů Tatra v
Kopřivnici. Atmosféra muzea vás okouzlí – a navíc uvidíte spousty dalších tatrovek, které by dnes na cestách sbíraly lajky rychleji než selfie s Eiffelovkou.
Vysněná Austrálie a stoleté jubileum

Tečku za veškerými sny udělalo
Pražské jaro a hlavně
okupace v srpnu 1968. Oba cestovatelé ji odsoudili a následoval zákaz cestování i publikování, o jejich cestách se řadu let nesmělo mluvit ani psát. Změna přišla teprve po
Sametové revoluci, i když do
Austrálie (která kdysi z harmonogramu druhé výpravy vypadla) se jel podívat
Miroslav Zikmund sám; nemocný
Hanzelka ji viděl už jen na filmových záběrech. Následovaly další cesty a expedice, například na
Nový Zéland, Sibiř, Srí Lanku, Maledivy či do
USA.
V roce 1993 byla dvojici
Hanzelka & Zikmund udělena za celoživotní dílo
Cena E. E. Kische, v roce 1999 převzali z rukou
českého prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy II. stupně. Jejich cesty připomněla celá řada výstav i poštovní známky.
Kam za Hanzelkou a Zikmundem?

I na druhé cestě si vedli podrobné záznamy. Jejich „palubní deníky“ jsou dnes fascinující kronikou světa, který už v mnohém neexistuje. Ale co existuje, jsou místa spojená s jejich životem a cestami – a ta si můžete projet i vy. Anebo se vypravte do
Zlína, města, kde se průmysl potkával s vizí a kde
Baťova továrna inspirovala celé generace města. Obdivujte
Baťovskou moderní architekturu a nezapomeňte si vyšlápnout do
Baťova mrakodrapu č. 21. Tenhle funkcionalistický skvost má
ředitelskou kancelář ve výtahu, což ocení každý, kdo si rád užije netradiční rozhled. A ze střešní terasy uvidíte
Zlín i okolní kopce přesně tak, jak se po nich rozhlíželi
Hanzelka & Zikmund, když plánovali další cesty.
V
Muzeu jihovýchodní Moravy najdete
expozici věnovanou slavné cestovatelské dvojici – originální fotografie, filmové záběry, mapy i osobní předměty. Je to jako otevřít kufr po dědovi a najít v něm nejen pohlednice z
Afriky, ale i
písek z pouště.
Poznejte cestovatelskou dvojici Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda, jejich ikonické expedice a místa spojená s jejich životem v České republice.
Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund byli čeští cestovatelé, kteří se proslavili svými expedicemi po světě v polovině 20. století.
Na svých cestách používali ikonický vůz Tatra 87.
V České republice jsou s nimi spojena místa jako Zlín, Muzeum jihovýchodní Moravy, Zikmundova vila a Národní technické muzeum v Praze, kde je vystavena Tatra 87.
Hrob Miroslava Zikmunda se nachází na Lesním hřbitově.
V Muzeu jihovýchodní Moravy si můžete prohlédnout expozici slavné cestovatelské dvojice včetně modelu Tatry 87 a dalších souvisejících exponátů.
V Kopřivnici můžete navštívit Muzeum nákladních automobilů Tatra, kde jsou vystaveny různé modely vozů značky Tatra.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.