Krajinou Pálavy do minulosti a zpět: tipy na místa spojená s archeologií

Další ročník festivalu Den architektury je tady a Archeopark Pavlov se zapojí i v letošním roce!

Dům přírody Pálavy v Dolních Věstonicích je návštěvnickým střediskem chráněné krajinné oblasti Pálava. Moderní expozice představuje druhovou pestrost vzácných rostlin i živočichů oblasti a ukazuje, jak lidé po tisíciletí utvářeli zdejší krajinu svým hospodařením.

Archeoskanzen Pohansko doplňuje expozici v zámečku, která představuje život starých Slovanů z pohledu nejnovějších archeologických nálezů. Venku se nachází repliky znázorňující velkomoravský kultovní, výrobní a obytný areál. Kolem archeoskanzenu také prochází naučná stezka Pohansko.

V roce 2025 slavíme 100 let od objevení Věstonické venuše, nejvýznamnějšího archeologického nálezu na našem území. Na výstavu Druhý život venuše láká Archeopark Pavlov od 25. dubna do 30. listopadu 2025. Druhou část výstavy, zaměřenou na umění a design, představí zámek v Mikulově.

Empírový lovecký zámeček z let 1810 – 1812 vybudovaný podle návrhu architekta Josefa Hardtmutha, v němž byla po rozsáhlé rekonstrukci v roce 1997 otevřena archeologická expozice dokumentující výsledky výzkumů slovanského hradiště.

Stolová hora (Tabulová hora) na Pálavě je mohutný vápencový kopec s téměř dokonale rovnou vrcholovou plošinou, na které už v mladší době bronzové stávalo opevněné sídliště. Na jižním svahu roste vzácná šalvěj etiopská. Stolová hora jedinou původní lokalitou této květiny na našem území.

Téměř dva a půl metru vysoký pomník Cyrila a Metoděje stojí od roku 2013 nad Strachotínem. Tvůrcem sousoší z pískovce je sochař Vladimír Matoušek. Má podobu dvou soch symbolizujících apoštoly Slovanů – Cyrila a Metoděje. Mezi nimi je mezera ve tvaru kříže.

Sídliště starých Slovanů, z něhož bylo nalezeno rozsáhlé pohřebiště.

Archeologická naučná stezce u Pasohlávek se věnuje historii Římanů na tamním území. Stezka je dlouhá 1,5 km a najdete na ní 10 zastavení. Zavede vás na místa unikátních archeologických nálezů v jedné z nejvýznamnějších archeologických nalezišť v ČR, Hradiska u Mušova.

Naučná stezka vede kolem Střední nádrže vodního díla Nové Mlýny, která je významnou ptačí rezervací. Na šesti stanovištích získáte informace o ptácích a rybách Novomlýnských nádrží, o zaniklé obci Mušov nebo o obnově lužní krajiny.

Světové prvenství mají pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic, kde žili naši předkové před 25 000 lety. Jsou zde četné nálezy hlavně z doby lovců mamutů, mezi nimi i jeden z nejvýznamnějších Věstonická venuše.

Moderní interaktivní archeologická expozice věnovaná lovcům mamutů, s jedinečnou architekturou a geniem loci na svahu Pavlovských vrchů.

Za jednu z nejkrásnějších ukázek pravěkého umění považují znalci kyprou hliněnou krasavici nalezenou roku 1925 v bývalém sídlišti lovců mamutů na jižní Moravě. V současnosti je soška Věstonické venuše v držení Moravského zemského muzea v Brně v pavilonu Anthropos.

Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic vás provede po nejvýznamnějších lokalitách spojených s lovci mamutů. Na pěti informačních panelech uvidíte, kde lovci tábořili a jaké nálezy jejich pobyt dokládají.

Návštěvnické centrum Mušov – Brána do Římské říše prezentuje mimořádnou archeologickou lokalitu Hradisko u Mušova a vše, co archeologie kdy zjistila o pobytu Římanů u nás.

Obec Dolní Věstonice se proslavila nálezem 11 centimetrů vysoké sošky Věstonické venuše. I dnes se můžete podívat na vykopávky (základy sídlišť) na nalezišti Vysoká zahrada.

Na plochém vrcholu Stolové hory vzniklo v mladší době bronzové 7,2 ha rozlehlé opevněné hradiště kultury mohylové a velatické. Do současnosti se z opevnění, které zřejmě lemovalo hradiště po celém obvodu, dochoval jen mírně zvlněný terén.

Hradisko je kopec v Olbramovické pahorkatině na katastru zaniklé obce Mušov, dnes součásti obce Pasohlávky. Z vrcholu je krásný výhled do okolí, čehož využívaly všechny kultury, které na náhorní plošině stavěly svá sídla, včetně X. římské legie Marka Aurélia.