A jaké
zámky si v souvislosti s rodem
Valdštejnů vybavit? Především jde o
významná rodová sídla – zámky
Mnichovo Hradiště a
Duchcov, které rodina vlastnila od 17. století. Ve sbírkách Národního památkového ústavu se nachází
bohatý a rozmanitý mobiliář shromážděný
Valdštejny v průběhu staletí – soubor rodinných podobizen, žánrové obrazárny, knihovny a množství dalších historických předmětů.
Projekt bude prezentovat valdštejnský rod také prostřednictvím
nové instalace na zámku Duchcov. Zájemce zavede i do
rozšířených expozic u hrobky Albrechta z Valdštejna v Mnichově hradišti, valdštejnských interiérů a divadla na
zámku Mnichovo Hradiště.
K valdštejnskému odkazu se však hlásí
řada dalších zámků. Například
hrad Valdštejn, který už svým názvem napovídá, jakému rodu patřil. Byl založen kolem roku 1260 Jaroslavem z Hruštice z rodu Markvarticů, předků pánů v Valdštejna. Valdštejnové drželi hrad asi do roku 1380 a další majitelé páni z Vartenberka do počátku husitských válek. Podobně je na tom i
zámek Hrubá skála, původně hrad Skála ze 14. století postavený pány z Valdštejna. Ti zde žili několik desetiletí.
Nejznámějším Valdštejnem v historii je určitě
Albrecht z Valdštejna císařský
generalissimus a vévoda frýdlantský, jehož panství v severních Čechách zahrnovalo
Mnichovo Hradiště,
Bezděz,
Hrubou skálu, zámek
Lemberk,
Grabštejn,
Frýdlant,
Sychrov a města
Česká Lípa, Žitava,
Hejnice,
Liberec,
Turnov, Valdice a
Jičín, kde měl hlavní centrum svého velkého panství. Poté, co byl Albrecht z Valdštejna v
Chebu v únoru 1634 zavražděn, získal frýdlantské panství jako odměnu za Valdštejnovu likvidaci hrabě Matyáš Gallas. V
Praze si vybudoval ke svému pohodlí a slávě
Valdštejnský palác. Honosné sídlo, které mělo svou velkolepostí zastínit i
Pražský hrad stojí na místě Trčkovského paláce, a dalších 23 domů, tří velkých zahrad a cihelny. Dnes v něm sídlí
Senát Parlamentu České republiky.