Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: literární místopis aneb výlety s knížkou po Česku

Olomouc má všechno, co patří k malebnému univerzitnímu městu: historické jádro s křivolakými uličkami, barokní památky, studentský ruch i klidné parky. A přece – když se na ni podíváte očima Michala Sýkory a jeho komisařky Marie Výrové, zjistíte, že je to město s kriminální duší. Série detektivních románů, podle nichž vznikl úspěšný televizní cyklus Detektivové od Nejsvětější Trojice, proměnila Olomouc v literární mapu zločinu i spravedlnosti.

Krušné hory jsou drsné i něžné zároveň. Vítr od hranic tady hladí smrky a zároveň ostrouhá tváře; na náhorních pláních se střídají rašeliniště, staré šachty a tiché vesnice, kde je slyšet, jak dějiny mluví polohlasem. Právě sem Štěpán Javůrek zasadil své romány Chaloupky, Nebe nad Perninkem a trilogii Sudetský dům. Vydejte se s Kudy z nudy po krušnohorské literární mapě. Tři romány, jedna krajina – a spousta míst, kam se budete chtít vracet nejen kvůli výhledu, ale kvůli příběhům, které tady zakořenily.

„Seděli jsme v Port Arthuru a Benno řekl: „Revoluce se odkládá na neurčito.” – tak začínají Zbabělci, jeden z nejznámějších románů Josefa Škvoreckého (27. září 1924, Náchod – 3. ledna 2012, Toronto). Česko-kanadský spisovatel, esejista a překladatel společně s manželkou Zdenou Salivarovou (* 21. října 1933, Praha – 25. srpna 2025, Toronto) založil exilové nakladatelství '68 Publishers.

Spisovatel Zdeněk Šmíd (1937–2011) je autorem řady populárních knížek, část své tvorby věnoval také kraji, kde se narodil a působil jako učitel a profesor na základních a středních školách. Do Krušných hor umístil svůj nejdiskutovanější román nazvaný Cejch, v němž se jako jeden z prvních českých autorů pustil do tématu soužití Čechů a Němců v západním pohraničí. Kde přesně se odehrává?

Využití prostředků žánrové či pokleslé literatury nemusí nutně omezovat literární kvality díla. Dokazuje to Petr Stančík a jeho román Mlýn na mumie, oceněný Magnesií Literou za prózu v roce 2015. Bizarní vraždy, opulentní hostiny, erotické eskapády i temná zákoutí staré Prahy se na stránkách románu proměňují v literární hostinu, která čtenáře baví i provokuje.

Jeseníky jsou kraj, který si sám vybírá, co vám poví. V mlze se tu ztrácejí vesnice, v tichu hor se odráží dávná historie, válečná tažení i vyhnaní obyvatelé. Těžba, války i pověsti tu zanechaly stopy, které nejdou přečíst na první pohled. Je to magická krajina, kde se hranice mezi vírou a pochybností, minulostí a přítomností rozmazává stejně jako obrysy kopců v oparu.

Šumava je v prózách Petry Klabouchové víc než kulisa. Je to postava s vlastní pamětí a náladou — někdy vlídná a měkká jako mech v rašeliništích, jindy neprostupná, nasupená, plná šelestů a stínů. Autorka, která dlouhodobě hledá průsečík mezi místem, příběhem a psychologií, umí krajinu „zapnout“ jako scénické světlo: jednou podbarví vyprávění tajemným šumem, podruhé ztichne tak, že i šlápnutí do jehličí působí jako výstřel.

Román Sekyra, mrazivá alegorie Morčata, deníkový Český snář a fejetony, které uměly být něžné i nekompromisní, to je jen malý výběr z díla Ludvíka Vaculíka (1926–2015). Proslavil se hlavně manifestem Dva tisíce slov z roku 1968 a odvážnými vystoupeními i postoji proti komunistickému režimu. Vypravte se s Kudy z nudy do jeho rodného kraje, do Brumova.

Během staletí Praha inspirovala tisíce umělců, malířů i spisovatelů. Do pražských ulic zavádí své čtenáře Umberto Eco, Franz Kafka, Milan Kundera, Phillip Roth, Miloš Urban, Bohumil Hrabal a nově i Dan Brown. Projděte se po městě s jejich knížkami (a samozřejmě s Kudy z nudy!) a podívejte se na Pražský hrad, uličky Starého i Nového Města či Malé Strany pohledem jejich literárních postav. Čekají vás spousty fascinujících a nejenom knižních zážitků!

Dobruška je skvělým tipem pro výlety nejen pro milovníky historie. Na literární putování se sem můžete vydat po stopách národního buditele Františka Vladislava Heka – tedy románového F. L. Věka Aloise Jiráska. Nejde sice o věrné zpracování Hekova života, spíše o idealizované představy o osobnostech českého národního obrození, ale dílo žije dodnes. Především díky seriálovému zpracování. Rodný domek V. L. Heka je jedním ze symbolů Dobrušky.

Gotický román z Prahy Sedmikostelí je druhý román Miloše Urbana, první, který vydal pod svým jménem. Píše se v ní o sérii děsivých vražd, do jejichž vyšetřování se pouští neúspěšný historik a neobratný policista Květoslav Švach. Dočká se podobně jako další Urbanův román, Santiniho jazyk, filmové podoby?

Nikdo jiný nedokázal vylíčit drsný život šumavských obyvatel přelomu 19. a 20. století a popsat jejich vztah k horám tak, jako to uměl Karel Klostermann (13. února 1848 Haag am Hausruck, – 16. července 1923 Štěkeň). Narodil se v Horním Rakousku, v obci Haag am Hausruck. Koncem května 1849 se rodina přestěhovala do Sušice, kde Karlův otec nastoupil jako praktický lékař. O svém radostném dětství na břehu Otavy píše Klostermann v knize Červánky mého mládí.

Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným: tak zní slavná věta z románu Rozmarné léto. Společně s knihami Markéta Lazarová, Konec starých časů nebo Kubula a Kuba Kubikula patří k nejznámějším prózám spisovatele Vladislava Vančury (23. června 1891, Háj ve Slezsku – 1. června 1942, Praha).

Broučci Jana Karafiáta, pohádkový příběh o rodině svatojánských broučků, patří do zlatého fondu české dětské literatury. A nezůstalo jen u literárního zpracování: řada čtenářů zná kromě knihy také dvanáctidílný animovaný loutkový seriál, který Česká televize vysílá jako Večerníček. Na Kudy z nudy vám ukážeme další místa, kde se s Broučky setkáte, třeba Jimramov na Vysočině nebo Velkou Lhotu na Valašsku.

Dobré a ještě lepší jitro! Kdo z posluchačů současné střední a starší generace si nevzpomíná na pozdrav, jímž je z rozhlasu každé ráno zdravil František Nepil? Milé a vtipné vzpomínky na dětství, na různé zážitky z cest nebo setkání se zajímavými lidmi si lidé vychutnávali jako příjemné probuzení do dalšího dne. Přečíst si je samozřejmě můžete v knížkách, ale protože šlo o rozhlasové fejetony, můžete je také poslouchat jako audioknížky.

Bílé Karpaty a Moravské Kopanice nejsou jen domovem Žítkovských bohyní Kateřiny Tučkové, ale odehrává se tu také příběh Jozova Hanule spisovatelky Květy Legátové (1919–2012). Ta po válce několik let žila a působila jako učitelka ve Starém Hrozenkově. Pojďte se tam podívat společně s Kudy z nudy a Radiožurnálem v seriálu Česko mezi řádky.

Purkarec bývala úhledná jihočeská vesnice na obou březích řeky Vltavy. Přežila husity, mor, třicetiletou válku i obě války světové, ale nepřežila léta socialismu a stavbu jaderné elektrárny Temelín. Právě ničení vesnic kvůli stavbě elektrárny se stalo námětem románu Rybí krev spisovatele Jiřího Hájíčka.

Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Říkalo se jim bohyně. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Možná bychom je dodnes neznali, nebýt románu Žítkovské bohyně Kateřiny Tučkové (*1980).

V hlavní roli netradiční road movie o tom, že v životě to málokdy chodí jako ve filmu, nejsou jen Hugo a Ira, zaměstnaní u produkční společnosti jako hledači lokací pro televizní seriál, ale hlavně severní Čechy. Knížku Vytěženej kraj Veroniky Bendové (*1974) vydalo nakladatelství Éditions Fra a my se s ním vydáme s Kudy z nudy a Radiožurnálem na toulky Českem mezi řádky.

Město v slzách, Samá láska, Šel malíř chudě do světa, Píseň o Viktorce, Maminka a Chlapec a hvězdy – to je jen část básnických sbírek Jaroslava Seiferta (23. září 1901, Praha-Žižkov – 10. ledna 1986, Praha). Básník, spisovatel, novinář a překladatel je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu.

První sentimentálně romantické básně psal Karel Hynek Mácha (16. listopadu 1810 Praha – 6. listopadu 1836 Litoměřice) německy a nazval je Versuche des Ignaz Macha, Pokusy Ignáce Máchy. Tehdy se psal rok 1829. O sedm let později vydal vlastním nákladem česky psaný Máj. Jediná kniha, která za jeho života vyšla, je dnes považovaná za vrcholné dílo českého literárního romantismu.

Mezi nejhranější české autory patří Bohuslav Martinů (8. prosince 1890 Polička – 28. srpna 1959 Liestal, Švýcarsko). V díle jednoho z nejplodnějších a nejvšestrannějších hudebních skladatelů 20. století se odráží řada vlivů: francouzský impresionismus, jazz, anglický madrigal i české a moravské lidové písně.

Známý sběratel lidové slovesnosti a básník, ale také historik, právník, archivář a překladatel: Karel Jaromír Erben (7. listopadu 1811 Miletín – 21. listopadu 1870 Praha) byl muž mnoha řemesel. Zná ho každý, kdo u tabule musel recitovat dejme tomu Polednici, někdy viděl film Kytice anebo jel přes Miletín, městečko v Podkrkonoší. Básníkův pomník s výjevy z jeho díla a národních pověstí stojí přímo na hlavním náměstí.

Ulice Na Hrázi, Náměstí Bohumila Hrabala, stará synagoga, divadlo anebo Automat Svět: tam všude narazíte na stopy Bohumila Hrabala (1914–1997), spisovatele s osobitým a nezaměnitelným vypravěčským stylem. Jeho dílo bylo přeloženo do tří desítek jazyků a už za svého života byl vedle Milana Kundery a Jaroslava Haška světově nejznámějším českým prozaikem. Pojďte se s portálem Kudy z nudy vypravit na procházku Hrabalovskou Prahou.

Josef Váchal (23. září 1884 Milavče – 10. května 1969 Studeňany u Jičína) byl český malíř, grafik, ilustrátor, sochař, řezbář a také spisovatel a básník. Josefa Váchala známe jako tvůrce řady velkolepých knih, jejichž byl jediným autorem, ilustrátorem, vyřezávačem liter, tiskařem, vydavatelem, "a pohříchu i čtenářem", jak sám dodával. Místem, kde můžete vstoupit do jeho světa, je Portmoneum – jedinečné muzeum v Litomyšli.

Franz Kafka (1883–1924), německy píšící pražský spisovatel a autor románů Proces, Zámek a Nezvěstný, patří k nejvýznamnějším osobnostem světové literatury 20. století. Pojďte se projít po místech, která Kafku inspirovala k mnoha povídkám i románům, spletí uliček historického centra i pitoreskních zákoutí, kde tento spisovatel žil a psal.

Franz Kafka (3. července 1883 Praha – 3. června 1924 Kierling u Klosterneuburgu) – jeden z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století se narodil roku 1883 v Praze v rodině židovského obchodníka. Jeho jméno je symbolem tzv. pražské německé literatury, která umělecky odráží jedinečnou kulturní atmosféru staletého soužití Čechů, Němců a Židů ve středoevropském regionu. Napsal tři romány – Amerika, Proces a Zámek – a řadu povídek a novel.

Hrabalova stezka v Kersku u Sadské začíná u restaurace Hájenka, kde si i dnes můžete dát kance se šípkovou nebo se zelím. Mezi místy spojenými se životem a dílem spisovatele Bohumila Hrabala naleznete mimo zákoutí z filmu Slavnosti sněženek také minerální pramen nebo malý menhir.

Eduard Štorch (10. dubna 1878, Ostroměř – 25. června 1956, Praha) byl muž mnoha talentů i ideálů. Pokrokový pedagog a reformátor školství, oblíbený spisovatel, amatérský archeolog i nadšený skaut známý jako Sachem. Byl výraznou postavou české meziválečné kultury, který celý život zasvětil práci s dětmi – nejen ve školních lavicích, ale i mimo ně. Stál u zrodu prvních lyžařských kurzů pro pražskou mládež a na vlastní náklady zřídil v Libni takzvanou Dětskou farmu, kombinaci hřiště, školky a školy v přírodě.

Jan Werich řekl, že kdyby psal Ota Pavel anglicky, klečel by mu u nohou celý svět. Spisovatel, který začínal jako sportovní redaktor Československého rozhlasu, dosáhl největšího mistrovství v povídkách o svém dětství a milované Berounce. Jejich nestárnoucí kouzlo je skryté v jednoduché formě a hlubokém lidském obsahu.

Téměř každý spisovatel hledá inspiraci pro svá díla v dětství. Udělal to i Karel Poláček (1892–1945), když děj knížky Bylo nás pět zasadil do svého rodného Rychnova nad Kněžnou. Dnes tu Poláčka i jeho hrdiny připomíná památník, názvy ulic i náměstí, lavička, několik soch i vycházkový okruh.

Barevná koláž připomíná život a dílo jednoho z nejslavnějších českých spisovatelů Bohumila Hrabala. Autorkou díla je Tatiana Svatošová. Koláž najdete zdi objektu stanice metra Palmovka v ulici Na Hrázi.

Když v roce 2001 poprvé vyšla kniha Habermannův mlýn Josefa Urbana (*1965), strhnul se kolem ní velký poprask. Ještě bouřlivější reakce vyvolal stejnojmenný film v roce 2010. Není divu: příběh mlynáře Habermanna a poválečného odsunu sudetských Němců se dotýká dosud živého tématu česko-německých vztahů. Skutečný Habermann žil ve vile podobné té, jakou znají diváci z filmu režiséra Juraje Herze.

Trujkunt není jen zvláštní místo, ale také název úvodního dílu detektivní série. Její autor Petr Sagitarius (* 1966) si takové jméno vymyslel pro svérázný region v nejvýchodnějším koutě naší země, trojmezí Česka, Polska a Slovenska. Podle nakladatelství Argo je série knížek výjimečná právě svým zasazením na Jablunkovsko a použitím nářečí „po naszymu“ což je originální směsice češtiny a polštiny, okořeněná trochou němčiny a spoustou zvláštních výrazů.

Románová trilogie Šikmý kostel Karin Lednické otevřela zapomenutou kapitolu našich dějin a změnila pohled na město, které téměř zmizelo z mapy – starou Karvinou. Z příběhu zasaženého důlním neštěstím se stal kulturní fenomén, který ožil nejen v knihách, ale i na divadelních prknech. Společně s ním ožila i paměť města, které zmizelo. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat k šikmému kostelu u Karviné, skutečné památce, která románu dala jméno.

Rudolf Hrušínský (1920–1994) patří k nejoblíbenějším českým hercům. Ztvárnil 120 divadelních a přes 200 filmových a televizních postav, často natáčel několik filmů najednou a jeho kolegové si ho stále připomínají. Vzpomínáme na něj i na Kudy z nudy: pojďte se podívat do míst, kde Rudolf Hrušínský natočil své nejlepší filmy.

Chatu koupil Bohumil Hrabal ze svého prvního honoráře v roce 1965. Chata se stala Hrabalovým skutečným domovem. Zde psal své texty a staral se o svých 25 polodivokých koček.

Vítejte na detektivní stezce „Po stopách detektivů od Nejsvětější trojice“, která vás zavede do srdce města Olomouc plného záhad a napětí.

Dlouhodobá expozice nabízí pohled do světa slavného pražského rodáka Franze Kafky (1883 – 1924), jedné z nejvýznamnějších postav světové literatury 20. století.

Berounka je největším levobřežním přítokem Vltavy. Měří necelých 140 km a na své cestě její tok obohacují vody 45 přítoků, z toho 24 levobřežních. Původní název řeky byl Mže a právě ta je jednou z řek, z níž Berounka vzniká.

Pověsit je málo, Špatně utajený zločin, Miluju tě k smrti anebo Důvěrná zpráva ze San Franciska: to je výběr nejznámějších knížek Zdeňka Jarchovského (* 1952). V roce 2018 ke kriminálním příběhům a detektivkám přibyl nový román. Název Štěchovická stěna jasně prozrazuje, kudy se tentokrát budeme s portálem Kudy z nudy a Radiožurnálem toulat Českem mezi řádky.

Až budete mezi řádky hledat místa, kde se odehrává děj životopisného románu Návrat Krále Šumavy jihočeského spisovatele Davida Jana Žáka, vezměte si k ruce hodně podrobnou mapu. Ale úplně nejlepší je vydat se na Šumavu osobně: čekají vás tajemná a magická místa, která dodnes vydávají zvláštní svědectví. Knižní bestseller ožil i na filmovém plátně.

Když se řekne Maryša, leckomu se vybaví známá divadelní hra, vrchol českého dramatu 19. století a možná nejlepší české drama vůbec. Napsali ji společně Alois a Vilém Mrštíkovi a premiéru měla v Národním divadle v Praze v roce 1894. Vesnické drama zakončené „kávou od žida“ a vraždou je založené na skutečném příběhu, o kterém bratři poprvé slyšeli v hospodě.

Bratři Mrštíkové, Alois (14. října 1861, Jimramov – 24. února 1925, Brno) a Vilém (14. května 1863, Jimramov – 2. března 1912, Diváky) patří ke klasikům české literatury. Část děl napsali společně, například drama Maryša nebo román Rok na vsi, a často se o nich mluví jako o autorské dvojici.

V anketě o Nejkrásnější českou knihu 20. století, kterou organizátoři připojili k 60. ročníku soutěže o Nejkrásnější české knihy roku, zvítězila publikace Šumava umírající a romantická od Josefa Váchala. Jedno z nejvýznamnějších českých uměleckých děl 20. století ručně vysázel a vytiskl sám autor v roce 1931.

Babiččino údolí patří mezi nejznámější výletní místa Východních Čech. Právě sem umístila Božena Němcová děj svého díla Babička. Tady někde chodily skutečné předobrazy babičky, vévodkyně Zaháňské, Barunky a jejích sourozenců, psů Sultána a Tyrla i bláznivé Viktorky.

Básník, malíř, grafik a překladatel Bohuslav Reynek (1892–1971) byl umělec, spojený s rodnou Vysočinou a s Francií. Pro svou pokoru a duchovní sílu se stal legendou už za svého života. S Kudy z nudy si ho připomeňte při procházce z Havlíčkova Brodu do Petrkova, kde se téměř zapomenutý umělec narodil a prožil většinu života.

Ve svém druhém historickém románu Hořkosladká vůně vanilky se Romana Vaverová věnuje příběhu Marie Fiedorové. Ta na počátku 20. století proměnila malinkou pekárnu v nejvýznamnější podnik svého druhu ve Slezsku a proslavila se i v konkurenci podobných výrobců z ostatních zemí Rakouska-Uherska. Je vám její jméno povědomé? Ano, jasně z něj slyšíte název dobroty jménem Fidorka.

Bohumil Hrabal (28. března 1914, Brno-Židenice – 3. února 1997, Praha) byl jedním z nejznámějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století. Několikrát byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu. Jeho osudy jsou spojené zejména s Prahou, Nymburkem a lesní osadou Kersko, známou z Menzelova filmu Slavnosti Sněženek.

Bylo nás pět, Hostinec U kamenného stolu, Muži v ofsajdu a moderní pohádka pro děti Edudant a Francimor: to jsou nejznámější knížky Karla Poláčka (22. března 1892, Rychnov nad Kněžnou – leden 1945, ?), českého spisovatele, humoristy, novináře a filmového scenáristy s židovskými kořeny.

Verše básníka Jana Skácela (7. února 1922, Vnorovy – 7. listopadu 1989, Brno) jsou obrazem jižní Moravy. Najdete v nich to, co v krásných lidových písničkách: lásku a radost, dětství i stárnutí, venkovskou krajinu, tekoucí vodu, víno, vítr, samotu i stesk. Básník milovaný a zakázaný odešel deset dnů před sametovou revolucí v nedožitých 67 letech.

14. března 1921 začali Jaroslav Hašek (1883–1923) a jeho kamarád Franta Sauer (1882–1947) po žižkovských hospodách prodávat první sešit Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války. Dva roky poté Hašek v necelých čtyřiceti letech zemřel, aniž by svůj slavný román dokončil. Kdo tehdy mohl tušit, že se dílo dočká překladů do téměř šedesáti jazyků, milionů prodaných výtisků a i po sto letech bude bavit, provokovat a nabízet nové souvislosti a interpretace?

Každý rok na podzim čeká celý svět na ohlášení laureátů Nobelových cen za literaturu. Od roku 1901, kdy se ceny předávaly poprvé, ji získalo už víc než sto spisovatelů. Ještě víc ale je těch, kteří k ocenění měli velmi blízko, ale nakonec jim Nobelova cena proklouzla mezi prsty. Seznamte se s nimi na Kudy z nudy!

Alois Jirásek (23. srpna 1851, Hronov – 12. března 1930, Praha) nebyl jen spisovatel, považovaný za zakladatele českého historického románu, ale také autor řady divadelních her a středoškolský učitel. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli, poté v Praze.

Ota Pavel (2. července 1930, Praha – 31. března 1973, Praha), vlastním jménem Otto Popper, byl prozaik, publicista a sportovní reportér. Proslavil se reportážemi a povídkami se sportovní tématikou a zejména pak povídkami z kraje jeho dětství, Křivoklátska a údolí řeky Berounky.

Jiří Menzel (23. února 1938, Praha – 5. září 2020, Praha) byl jedním z nejuznávanějších filmových a divadelních režisérů. Patřil také k tvůrcům nové vlny 60. let, slavné éry českého filmu. V té době natočil snímek Ostře sledované vlaky, který v roce 1968 získal Oscara za nejlepší zahraniční film.

Jednou z prvních žen, které se v 19. století v dobách národního obrození proslavily svým literárním dílem, je Božena Němcová (asi 4. února 1820, Vídeň – 21. ledna 1862, Praha). Její nejznámější knížkou je Babička s podtitulem Obrazy venkovského života, inspirovaná dětstvím prožitým v Ratibořickém údolí u České Skalice.

Knížky Já Baryk, Polní žínka Evelínka nebo Makový mužíček, řada humoristických knížek pro dospělé, a také rozhlasové fejetony, které knižně vyšly pod názvem Dobré a ještě lepší jitro: tak známe spisovatele Františka Nepila (10. února 1929, Hýskov – 8. září 1995, Praha). Zamilovali jsme si ho nejenom kvůli sametovému hlasu, ale také díky optimismu, lidskosti a dobré náladě, kterou ve svých vyprávěních přinášel.

Za vším hledej ženu, v případě Fidorek ženu a oplatku: leckde se sice dočtete, že zakladatelem slavné oplatkářské firmy Opavia byl Kašpar Melchior Baltazar Fiedor, syn řezníka z Moravské Ostravy. Jenže byla to jeho žena Amálie, která nad otevřeným ohněm v kleštích pekla tradiční lázeňské oplatky a v opavských parcích je pak prodávala kolemjdoucím.

Znáte knihu, kde vystupuje zazděná milenka, lidojedi, hrabě podezřívaný z toho, že je vlkodlak, anebo pracovník pitevny, který jezuitům dodává pokrmy z lidských těl? Jde jen o malou přehlídku hrdinů Krvavého románu Josefa Váchala (1884–1969), mysticky založeného výtvarníka a grafika. Kniha poprvé vyšla v roce 1924.

Největší rukopisná kniha světa se nazývá Codex gigas anebo Ďáblova bible: to podle vyobrazení ďábla na jedné z jejích stran. Podle legendy rukopis vznikl během 13. století v zaniklém klášteře ve východočeských Podlažicích, dnes je uložen v Královské knihovně ve švédském Stockholmu.

Deset románů, z toho čtyři napsané francouzsky, povídky, dramata a čtyři svazky esejů: to je dílo Milana Kundery. Se seriálem Česko mezi řádky se vrátíme do jeho rodného města Brna. Právě tam, v kavárně Bellevue, se odehrávají jeho povídky, shrnuté do tří sešitů Směšných lásek.

Bohumil Hrabal (1914–1997) se do literatury druhé poloviny 20. století zapsal jako autor s nevšedním pozorovacím talentem a strhujícím vypravěčským stylem. S Kudy z nudy můžete na jeho známá literární díla vzpomínat třeba při návštěvě míst, kde se odehrávají: pojďte se podívat do Kerska a do Nymburka, do kraje Slavností sněženek a Postřižin.

Milan Kundera (1. dubna 1929 Brno – 11. července 2023 Paříž) český spisovatel světového významu, psal básně, dramata, prózu i eseje. Brněnský rodák žil dlouhodobě ve Francii. Svá díla psal jak česky, tak francouzsky a také byl překladatelem. V roce 1979 byl zbaven československého státního občanství a jeho dílo bylo v Československu až do Sametové revoluce zakázáno.

Poslední aristokratka, Aristokratka ve varu, Aristokratka na koni, Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka, Aristokratka u královského dvora a Aristokratka pod palbou lásky: to je šest knížek, jejichž autorem je Evžen Boček (*1966), spisovatel a kastelán zámku Milotice. Půvabné barokní sídlo se stalo předlohou pro úspěšnou románovou sérii, podle knížek pak byly natočeny i dva filmy.

Prvním učitelským místem Aloise Jiráska byla Litomyšl, město spojené se studentským životem a tradicí studentských majálesů. V roce 1874 Jirásek nastoupil na zdejší gymnázium jako profesor dějepisu a zeměpisu, a už tři roky nato vyšla historická novela Filosofská historie.

Básnická sbírka Těžká hodina z roku 1922 a básně jako Balada o snu nebo Balada o očích topičových na dlouhá desetiletí zařadily Jiřího Wolkera (29. března 1900, Prostějov – 3. ledna 1924, Prostějov) mezi proletářské básníky, opěvované totalitním režimem. Takovou nálepku si ale talentovaný mladík, který chtěl změnit svět, rozhodně nezaslouží.

Hotel Continental je v Plzni pojem a starší generace Plzeňanů dodnes vzpomíná, jak v mládí chodívali do „Kontíku“ tančit a pít víno. V románu Eugenie spisovatelky Jany Poncarové (* 1983) se společně s Kudy z nudy a Radiožurnálem v seriálu Česko mezi řádky podíváme ještě hlouběji do minulosti, a to do dob první republiky a časů druhé světové války, kdy o hotel pečovala rodina Ledeckých.

Žádný kopec u nás nemá takovou pověst jako Raná, tedy Ranská hora u Loun. Je nejznámějším místem pro paragliding u nás, a tak se kolem Rané točí téměř každý příběh, v němž se létá. Takových není mnoho, ale jsou: například próza Emila Hakla (*1958) Pravidla směšného chování.

Teprve od roku 2018 stojí na Švédských šancích u Přerova vysoký kovaný prostřílený kříž. Připomíná masakr z června 1945, který spisovatelka Lenka Chalupová (*1973) popsala v románu Kyselé třešně. Vyšel v roce 2020 v nakladatelství Čas a zve na výlet do neobjevených míst s velmi temnou historií.

Zkamenělé žáby, vodníkovy slzy anebo ďáblova lejna: tak se říkalo vltavínům, drahým kamenům, kolem nichž se točí příběh románu Jiřího Hájíčka (*1967) Zloději zelených koní. Jak o sobě autor prohlašuje, je český spisovatel, Jihočech a patriot – a právě k jižním Čechám patří také poněkud záhadné vltavíny.

Originální a čtivá novela vás zavede do jižních Čech a roku 1920, kdy začínající lékař Rudolf Slíva dostává na starost péči o zdraví žen a dívek z veřejných domů. Novinář a spisovatel Jan Štifter (*1984) příběh zasadil do svých rodných Českých Budějovic a vy se stejně jako románový hrdina můžete nechat hýčkat majitelkou vyhlášeného nevěstince a pátrat po tajemství nejkrásnější z jejích dívek, Anny Václavíkové.

Kdo si přečte román Hana, který napsala Alena Mornštajnová (*1963), už nikdy si v cukrárně nekoupí nadýchaný žloutkový věneček, aniž by si nevzpomněl právě na tuhle knížku. Jak dokázal oblíbený zákusek tragicky zasáhnout do osudů jedné moravské rodiny a zároveň okouzlit tuzemské čtenáře?

Jako „tak trochu starej zázrak“ označuje horský hotel Ještěd hlavní hrdina románu Grandhotel Jaroslava Rudiše (*1972), samotář Fleischman. Dějištěm prózy oceněné roku 2007 titulem Magnesia Litera v kategorii cena čtenářů je právě ikonický hotel nad Libercem, odkud Fleischman uhranutý mraky a meteorologickým děním na obloze pozoruje své okolí.

„Život lidský, poslušně hlásím, pane obrlajtnant, je tak složitej, že samotnej život člověka je proti tomu hadr.“ Citát z Haškovy knihy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války platí i pro samotného spisovatele, publicistu a novináře Jaroslava Haška (30. dubna 1883 – 3. ledna 1923): jeho život byl skutečně složitý a plný nečekaných zvratů.

Nenechte se nachytat, hlavní hrdinku románu Pavly Horákové (* 1974) Teorie podivnosti sice pronásledují zvláštní zprávy ze Šumperska, ale jinak se děj odehrává v Praze. Cesty vědkyně Ady z domova do zaměstnání či spánkové laboratoře můžete sledovat pražskými ulicemi téměř krok za krokem. A rozhodně to není nuda, o čemž svědčí i udělení ceny Magnesia Litera za nejlepší prózu roku 2018.

Je mrazivý únor léta Páně 1789 a cesta z Reichenbergu do Hejnic se klikatí strmým, zalesněným průsmykem. Nad Jizerskými horami běsní bouře a v dostavníku, který se namáhavě prodírá záplavami sněhu, se seznamují dva muži: biskupský sekretář Vilém a doktor Šulc, podivínský lékař z Vídně. Tak začíná kniha Jana Horníčka (*1989) Čarostřelec.

Bílá Voda je malá vesnice ve stínu Rychlebských hor. Kdysi si sem poutníci chodili vyprosit pomoc u zázračné sošky Panny Marie, dnes sem míří čtenáři románu Bílá Voda Kateřiny Tučkové (*1980). Řeholnice tu nežily jen v jejím románu, ale i ve skutečnosti.