Ležáky ležící
mezi obcemi Miřetice a Dřeveš na
Chrudimsku, byly osadou chudých kameníků a drobných chalupníků. Celá vesnice se rozprostírala v údolí mezi několika kopci. Centrum obce tvořilo 9 stavení. Nejstarší a zároveň největší stavbou byl ležácký mlýn vystavěný v 17. století. Osadu
24. června 1942 Němci vypálili jako pomstu za atentát na zastupujícího říšského protektora
Reinharda Heydricha. V osadě působila odbojová skupina
Čenda.
Hrdinní obyvatelé pomáhali ukrýt
paravýsadek Silver A, složený z velitele Alfréda Bartoše, radisty Jiřího Potůčka a Josefa Valčíka. V nedalekém lomu
Hluboká radista Potůček ukrýval vysílačku Libuše, díky které se podařilo dostat informace vedoucí k plánování atentátu na Heydricha do Velké Británie exilové vládě, první vysílání proběhlo 15. ledna 1942. Informace byly cenné a díky nim se podařilo atentát na Heydricha 27. května 1942 uskutečnit. Heydrich zemřel 4. června, poté nastal velký hon na atentátníky, 16. června zradil parašutisty Karel Čurda, který udal i paravýsadek Silver A. Gestapo však na to přišlo a rozhodlo se obec
pro výstrahu zlikvidovat a navždy ji vymazat z mapy. Nacisté přišli do Ležáků 24. června. Všichni obyvatelé proto byli zavražděni, pouze dvě malé holčičky přežily a byly poslány do Německa na převýchovu.

Dospělí
obyvatelé byli podle stanného práva
zastřeleni, ležácké děti byly převezeny do Lodže a později do Chelmna, kde byly v létě
1942 zplynovány společně s dětmi z
Lidic. Všechny cenné věci z chalup gestapo uloupilo a posléze byla celá
osada zapálena. Na místě osady zůstalo jen údolí plné dýmu. Nacistické zlobě neušel ani rybník – koryto tekoucí kolem mlýna bylo odsunuto. Krutou ironií osudu je, že si
šéf pardubického gestapa Clages v těsném sousedství Ležáků postavil svůj víkendový domek. Těla všech zastřelených byla odvezena do krematoria a spálena. I jejich
popel byl zabaven gestapem a nakonec vysypán do
Labe.

Dnes osadu v údolí říčky
Ležák připomíná upravené
prostranství s muzeem, restaurací, památníkem a takzvanými
hrobodomy, což jsou obnovené půdorysy ležáckých domů se žulovými deskami a jmény rodin, které v nich v době masakru žily. Upravené území ležáckého památníku a okolní příroda nabízí návštěvníkům
možnost procházky i dostatek prostoru k zamyšlení.
Osud, který potkal obyvatele osady Ležáky v roce 1942, se konečně dočká svého filmového zpracování. Natáčení
historického filmu Ležáky připravuje tvůrčí tým Tomáše Magnuska a Miroslava Novotného, který stojí za námětem filmu. Premiéra filmu se chystá na podzim 2026.
Více o tragickém příběhu osady Ležáky, která byla v roce 1942 vyhlazena nacisty jako odplata za atentát na Heydricha.
Obec Ležáky byla vyhlazena 24. června 1942.
Obec byla vyhlazena jako pomsta za atentát na Reinharda Heydricha, protože v obci byla nalezena tajná vysílačka parašutistů.
Dospělí obyvatelé byli zastřeleni a děti zplynovány, všechny těla byla spálena a ostatky vysypány do řeky Labe.
Členy paravýsadku Silver A byli velitel Alfréd Bartoš, radista Jiří Potůček a Josef Valčík.
Místo je upravené s muzeem, restaurací, památníkem a hrobodomy, které připomínají původní obyvatele.
V muzeu je možné se dozvědět o historii osady, uvidět půdorysy domů a informace o tragických událostech z roku 1942.
Film o událostech v Ležákách má premiéru na podzim roku 2026.
Oblast se rozkládá v údolí mezi kopci, nabízí návštěvníkům příležitost ke klidným procházkám a zamyšlení.
Kromě vyhlazení Ležáků a Lidic atentát vedl k masivním represím na českém území.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.