ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: výlety do míst s temnou a bolestnou minulostí
Památky

Věda a historie není nuda: výlety do míst s temnou a bolestnou minulostí

Poslechněte si audio verzi článku
Vydejte se s Kudy z nudy na cesty ve stylu noir, tedy temné turistiky. Nejsou to zážitky pro každého, mnozí se místům spojeným se smrtí, bolestí a utrpením záměrně vyhýbají. Jiní je naopak vyhledávají – a právě takové cestovatele zveme na válečná bojiště, do míst spojených s hrůzami druhé světové války a holokaustu, do míst, kde se odehrály děsivé čarodějnické procesy anebo do komunistických pracovních lágrů.
Zajímáte se o čarodějnické procesy? V českých zemích sice byly ojedinělé, ale přesto v 17. století v několika vlnách zachvátily velkou část podhůří Hrubého Jeseníku od Mohelnice přes Šumperk a Velké Losiny až po  Jeseník. Pověry o čarodějnicích a jejich tajuplných rejdech k nám pronikaly ze Slezska: alespoň tak si podle historiků můžeme vysvětlit, proč se hony na čarodějnice rozpoutaly právě tam. Celkový počet obětí sice neznáme, ale šlo přibližně o 500 osob. Tehdy se také potvrdila ďábelská pověst Petrových kamenů, tradičního místa čarodějných sabatů. Část procesů z 80. let zachycuje kniha Kladivo na čarodějnice od Václava Kaplického a stejnojmenný film režiséra Otakara Vávry.
 

Nejkrvavější bitvy a temná bojiště

Mezi vyhledávaná místa noir turistiky často patří bojiště, kde se odehrály nejkrutější bitvy lidských dějin. Mezi nejkrvavější bitvy se v Čechách, na Moravě i ve Slezsku dlouho řadila bitva u Jankova, která se odehrála za třicetileté války 6. března 1645 v Kraji blanických rytířů. Počtem 60 tisíc mrtvých, raněných a zajatých ji ovšem překonala napoleonská bitva u Slavkova, která proběhla 2. prosince 1805 mezi Brnem a Slavkovem. Protože se jí v čelech svých armád osobně zúčastnili francouzský císař Napoleon I., ruský car Alexandr I. a rakouský císař František, přezdívá se jí Bitva tří císařů. Na každoroční rekonstrukce bitevních scén, spojené s pietními a vzpomínkovými akcemi, se každoročně sjíždějí členové vojenských klubů a příznivci oživené historie z celého světa.
 

Alej mrtvých a bitva u Hradce Králové 1866

Místo jménem Alej mrtvých byste hledali spíš ve filmovém hororu než na současných mapách. Přesto existuje a patří k nepochmurnějším místům, která můžete v Česku vidět. Nazývá se tak cesta, která vede lesem Svíb – lesem, který se smutně proslavil 3. července 1866 při bitvě u Hradce Králové. Les Svíb byl v té době podobný jako dnes: nepřehledný terén plný strží, roklí a výmolů. Bojovalo o něj padesát tisíc mužů, pět tisíc je tu dodnes pochováno v hromadných šachtových hrobech. Řadu z nich připomínají právě pomníky a památníky, lemující Alej mrtvých. Naopak dnešní stromy v lese Svíb dobu bitvy většinou nepamatují. Dlouho se tu prý nedalo těžit dřevo, protože kmeny byly plné kulek a lámaly se o ně pily.

V areálu bojiště napočítáte více než čtyři sta pomníků, hromadných pohřebišť i symbolických památníků. Zejména rakouští dělostřelci se v boji proslavili svou statečností – ač mohli bezpečně ustoupit, obětovali své životy proto, aby se ostatní baterie dostaly do bezpečí. Čtyřiapadesát mužů z takzvané Baterie mrtvých do jednoho padlo; jejich hrdinství dodnes připomíná monumentální památník. Součástí bojiště je také Muzeum války 1866 na Chlumu s vyhlídkovou věží.
 

Kostnice a katakomby

Mezi nejoblíbenější cíle noir turistiky patří zejména kostnice a katakomby. Nejznámější je kostnice pod kostelem Všech svatých na hřbitově v Sedlci v Kutné Hoře. Nacházejí se tu ostatky celkem čtyřiceti tisíc lidí, nejstarší kosti patří obětem morových epidemií a husitských válek. Pochmurná výzdoba z lebek a kostí, která má připomínat pomíjivost lidského života, je ale mnohem mladší, vznikla teprve v druhé polovině 19. století.

Unikátní kostnici si prohlédnete také v Brně v podzemí kostela sv. Jakuba. Má jinou atmosféru než ta kutnohorská: jde o pietní místo s mystickou atmosférou, podobné například klatovským katakombám s mumiemi. Milovníky tajuplných příběhů uchvátí další brněnská funerální atrakce, kapucínská krypta, kde jsou v rakvi se skleněným víkem vystaveny ostatky legendárního válečníka barona Trencka.
 

Hrůzy druhé světové války: vypálené vesnice a Terezín

Kdyby některá místa uměla mluvit, křičela by srdceryvným a neutišitelným zoufalým pláčem. Naříkaly by Lidice i Ležáky, vesnice vyhlazené nacisty po atentátu na říšského protektora Heydricha. Plakaly by i pasekářské osady Vařákovy paseky, Ploština, Prlov či obec Javoříčko nedaleko Litovle, vypálené většinou na sklonku války.

Hluboké stopy, které nikdy nebude možné odstranit, vyryla druhá světová válka i v Terezíně. Vojenské pevnostní město vybudoval císař Josef II. a pojmenoval je po své matce Marii Terezii. Život Terezína byl těsně spjatý s vojenskou posádkou. Součástí pevnostního systému byla i takzvaná Malá pevnost, která v dobách habsburské monarchie sloužila jako věznice a trestnice pro vojenské i politické vězně. Nejtragičtější období své historie ale Terezín zažil v době druhé světové války. Němečtí okupanti nejprve v červnu 1940 zřídili v Malé pevnosti policejní věznici pražského gestapa a o rok později město proměnili v ghetto. Sběrný a průchozí tábor byl určen nejprve pro Židy z tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava, později také z Německa, Rakouska, Nizozemska, Dánska a Slovenska. Od konce října 1942 měly všechny transporty jediný cíl: koncentrační vyhlazovací tábor Osvětim – Březinka / Auschwitz II-Birkenau. Terezínu se proto později přezdívalo „čekárna na Osvětim“.
 

Hrdinové heydrichiády

Kousek od pražské nemocnice Na Bulovce 27. května 1942 několik minut po půl jedenácté popravou českého kata alias říšského protektora Reinharda Heydricha vyvrcholila operace Anthropoid. Operace byla úspěšná, Heydrich na následky zranění 4. června 1942 zemřel. Jozef Gabčík a Jan Kubiš však za svůj čin zaplatili životem, když spolu s dalšími výsadkáři (Adolf Opálka, Josef Valčík, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc) podlehli 18. června 1942 v boji s přesilou nacistických vojáků v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. Osudy statečných mužů tam připomíná Národní památník hrdinů heydrichiády.
 

Komunistická pekla

V polovině 20. století vznikly kolem Jáchymova a Horního Slavkova řady vězeňských táborů. V nich za nelidských podmínek žili a dobývali uranovou rudu vězni komunistického režimu. Osudy desetitisíců nevinných lidí, kteří pracovními lágry prošli a mnohdy zde zemřeli, připomíná například naučná stezka Jáchymovské peklo a expozice Štola č. 1Jáchymově. Symbolem jejich utrpení se stala také Věž smrti v areálu bývalé Škodovky v Ostrově, kde se drtila uranová ruda. V nejhorším uranovém lágru Československa si prohlédnete expozici, kterou připravil Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Konfederací politických vězňů ČR.

Do dalšího totalitního pekla nahlédnete v Památníku Vojna u Příbrami. Bývalý tábor pro německé válečné zajatce se po válce proměnil na tábor nucených prací a poté na vězeňské zařízení pro politické vězně komunistického režimu. Autenticky dochovaný vězeňský areál byl zrušený v roce 1961, až do roku 2000 ho využívala armáda.
 

Hledáte další tipy pro noir turistiku?

Hledáte další místa, kde vám možná bude běhat mráz po zádech? Podívejte se na Kudy z nudy na výběr stovky tajemných míst!
Terezín za druhé světové války – židovské ghetto, přezdívané čekárna na Osvětim

Terezín za druhé světové války – židovské ghetto, přezdívané čekárna na Osvětim

Kdo nezná historii Terezína, bude na první pohled přesvědčený, že je to úhledné a milé městečko. Druhá světová válka ale do jeho tváře vyryla tragické a hluboké stopy, které nikdy beze stopy nezmizí. V rámci konečného řešení židovské otázky, jak nacisté eufemisticky nazývali program likvidace evropských Židů, se Terezín proměnil v ghetto pro židovské vězně. První transporty sem přijely 30. listopadu 1941.

Uranový důl Bytíz v Příbrami Památky

Uranový důl Bytíz v Příbrami

Uranový důl Bytíz fungoval mezi lety 1955 až 1991. Nachází se u dálnice D4, nedaleko Dubence. Prohlédnete si zde třetí nejhlubší v České republice, jehož expozice vypadá tak, jako by prostory dolu horníci opustili po posledním pracovním dni.

Česko ve filmu: zachránci Schindler, Winton a Kalina a jejich filmové příběhy

Česko ve filmu: zachránci Schindler, Winton a Kalina a jejich filmové příběhy

Druhá světová válka dala vzniknout řadě fascinujících příběhů. Oskar Schindler, Nicholas Winton a Antonín Kalina se nebáli podat dětem i dospělým pomocnou ruku, přestože svými činy ohrozili sami sebe. Statečné zachránce, kteří se postavili mrazivé skutečnosti a nepředstavitelným hrůzám, dnes je kromě památníků a muzeí připomínají i dojemné filmy. Pojďte se na ně podívat s Kudy z nudy!

Česko ve filmu: Kladivo na čarodějnice, nejtemnější film režiséra Otakara Vávry

Česko ve filmu: Kladivo na čarodějnice, nejtemnější film režiséra Otakara Vávry

Jedním z nejznámějších filmů režiséra Otakara Vávry je Kladivo na čarodějnice z roku 1969, dramatická rekonstrukce průběhu čarodějnických procesů ve Velkých Losinách koncem 17. století podle románu Václava Kaplického. Film byl alegorií na politické procesy padesátých let a až do sametové revoluce 1989 se nesměl veřejně promítat.

Čarodějnické procesy na Jesenicku, Šumpersku a ve Velkých Losinách – nejbrutálnější čarodějnické procesy u nás

Čarodějnické procesy na Jesenicku, Šumpersku a ve Velkých Losinách – nejbrutálnější čarodějnické procesy u nás

V českých zemích sice byly čarodějnické procesy ojedinělé, ale přesto v 17. století zachvátily velkou část podhůří Jeseníků. Celkový počet obětí sice neznáme, ale šlo přibližně o 500 osob. Nejznámější část čarodějnických procesů z 80. let zachycuje kniha Kladivo na čarodějnice od Václava Kaplického a stejnojmenný film režiséra Otakara Vávry.

Malá pevnost s Národním hřbitovem Terezín Památky

Malá pevnost s Národním hřbitovem Terezín

Malá pevnost Terezín fungovala v letech 1940–1945 jako věznice pražského gestapa. Roku 1994 byla v Malé pevnosti otevřena nová stálá expozice o historii policejní věznice.

Památník Terezín – nahlédněte do temné minulosti pevnostního města Památky

Památník Terezín – nahlédněte do temné minulosti pevnostního města

Město Terezín, založené na konci 18. století jako vojenská pevnost, je dnes známé především jako tragický symbol utrpení desetitisíců nevinných lidí. Za 2. světové války sloužilo jako internační tábor židovského obyvatelstva a stalo se přestupní stanicí na cestě do vyhlazovacích táborů.

Expozice Terezínské transporty Kultura

Expozice Terezínské transporty

Deportace Židů do Terezína a transporty z terezínského ghetta do míst vyhlazování a otrocké práce – touto tematikou se zabývá stálá expozice Památníku Terezín v domku bývalé městské váhy v Terezíně.

Magdeburská kasárna v Terezíně Památky

Magdeburská kasárna v Terezíně

V bývalé Magdeburské kasárně sídlila v dobách terezínského ghetta židovská samospráva a všechna oddělení zajišťující chod tábora. V současnosti jsou zde stálé výstavy, věnované každodennímu životu židovských vězňů.

Památník Ploština v blízkosti Valašských Klobouk Kultura

Památník Ploština v blízkosti Valašských Klobouk

Památník Ploština prošel mezi lety 2020-2023 generální rekonstrukcí a nyní nabízí moderní expozice ve zcela nových prostorách. Připomíná osudy míst v regionu, která na samém konci války vypálili nacisté.

30 tipů na temné cestování v Česku

30 tipů na temné cestování v Česku

"Dark Tourism" neboli temný turismus přivádí návštěvníky na místa, kde se v minulosti – ať již dávné či poměrně nedávné – udála nějaká tragédie, neštěstí. Místa spojená se smrtí či utrpením mají zvláštní schopnost přitahovat davy turistů. Častými objekty zájmu "dark" turistů jsou hřbitovy, místa konfliktů, věznění, mučení, zabíjení, ale také místa postižená přírodními katastrofami. Do kategorie "dark" turismu spadají i místa spojená se smrtí slavné osoby nebo zábavní centra hrůzy.

Kostnice Kutná Hora – Sedlec Památky

Kostnice Kutná Hora – Sedlec

Unikátní kostnice pod kostelem Všech svatých na hřbitově v Sedlci u Kutné Hory je vyzdobena téměř výhradně lidskými kostmi – ostatky celkem 40 000 zemřelých, pozůstatky morových epidemií a obětí husitských válek.

Věda a historie není nuda: s Napoleonem po Moravě a Čechách

Věda a historie není nuda: s Napoleonem po Moravě a Čechách

Slavkovský zámek, Mohyla míru, návrší Žuráň, Stará pošta u Pozořic anebo kopec Santon u Tvarožné: tam všude zanechal své stopy francouzský císař Napoleon Bonaparte a jeho armáda. Vydejte se s portálem Kudy z nudy v jeho stopách nejenom po bojišti bitvy u Slavkova, ale také do Znojma, k Chlumci a do Letohradu.

Věda a historie není nuda: nacistický zločin z června 1942 a vyhlazení Lidic

Věda a historie není nuda: nacistický zločin z června 1942 a vyhlazení Lidic

Odstranění zastupujícího říšského protektora a prominentního nacisty Reinharda Heydricha vyvolalo obrovskou vlnu represí. Na celém území protektorátu byl vyhlášen výjimečný stav a lidem, kteří cokoliv věděli o pachatelích anebo jim pomáhali, hrozila poprava s celou rodinou. Nejdrsnější ukázkou rázného postupu nacistických okupantů bylo vyhlazení středočeské obce Lidice a smrt nejméně 340 nevinných lidí. Výročí masakru si připomínáme každoročně 10. června.

Věda a historie není nuda: heydrichiáda

Věda a historie není nuda: heydrichiáda

Hrdinské činy veteránů mohou lidem dodat odvahu a sílu i po desítkách let – například odstranění nacistického vraha Reinharda Heydricha, které se odehrálo v roce 1942. Období teroru od začátku jeho působení přes atentát a represe, které nacisté rozpoutali po jeho smrti, se označují jako heydrichiáda.

7 věcí, které nevíte o… ukradených, zmizelých a znovunalezených pokladech

7 věcí, které nevíte o… ukradených, zmizelých a znovunalezených pokladech

Sedm předmětů spojuje sedm originálních příběhů. O chamtivosti, zločinech, krádežích a návratech po letech, ale také o opětovném objevování něčeho, co bylo považováno za bezcenné, zapomenuté a navždy ztracené. Možná byste se měli rozhlédnout po okolí: třeba se někde blízko také ukrývá netušený poklad!

7 věcí, které nevíte o… operaci Anthropoid

7 věcí, které nevíte o… operaci Anthropoid

Praha, městská část Libeň a nenápadná křižovatka kousek od nemocnice Na Bulovce sehrála během druhé světové války významnou úlohu. Právě tady 27. května 1942 několik minut po půl jedenácté popravou českého kata alias říšského protektora Reinharda Heydricha vyvrcholila operace Anthropoid.

7 věcí, které nevíte o… nejkrvavějších bitvách a událostech českých dějin

7 věcí, které nevíte o… nejkrvavějších bitvách a událostech českých dějin

Přestože nejkrvavější masakry v dějinách lidstva se českým zemím vyhnuly, bitev se u nás přesto odehrálo víc než dost. Které se zapsaly do dějin tím, že v nich došlo k největším ztrátám na životech? Možná vás překvapí, že to nebyla ani bitva u Sudoměře, ani bitva na Vítkově, ani ta na Bílé hoře.

Automatické mlýny v Pardubicích Památky

Automatické mlýny v Pardubicích

První zmínky o mlýnu jsou známy již z roku 1586, později byl postaven nový mlýn, který byl v majetku bratrů Winternitzových. Nový kulturně-společenský areál tvoří moderní čtvrť evropského střihu v centru Pardubic. Tvoří zázemí pro synergii kultury, architektury i moderních technologií.

Památník a muzeum Internačního tábora ve Svatobořicích Kultura

Památník a muzeum Internačního tábora ve Svatobořicích

Utrpení lidí poslaných za války do internačního tábora připomíná muzeum v místě bývalého internačního tábora ve Svatobořicích na Kyjovsku. Ten tam fungoval mezi roky 1942 a 1945.

Milada Horáková – nejznámější oběť justiční vraždy v komunistických procesech

Milada Horáková – nejznámější oběť justiční vraždy v komunistických procesech

Jméno Milady Horákové (25. prosince 1901, Praha – 27. června 1950, Praha) zná každý, kdo si váží pravdy a svobody a ctí lidská práva. V 50. letech 20. století se stala obětí jednoho z nejznámějších politických procesů v komunistickém Československu. Na jeho konci byly vyneseny čtyři rozsudky smrti, Horáková se jako jediná popravená žena stala symbolem odporu proti komunistickému režimu. 27. červen byl jako den její popravy vyhlášen významným dnem jako Den památky obětí komunistického režimu.

Den boje za svobodu a demokracii: 10 tipů na oslavu výročí 17. listopadu mimo Prahu

Den boje za svobodu a demokracii: 10 tipů na oslavu výročí 17. listopadu mimo Prahu

Státní svátek, Den boje za svobodu a demokracii, Mezinárodní den studentů a také den, který před 35 lety v roce 1989 odstartoval sametovou revoluci – tím vším je 17. listopad. Portál Kudy z nudy pro vás má spoustu tipů a nápadů, kde si můžete užít podzimní volný den a co všechno můžete podnikat.

Památník národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech Kultura

Památník národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech

V břežanském památníku naleznete multimediální expozici protifašistického odboje, který tvoří spolu s Lidicemi a Terezínem jakýsi trojúhelník paměti národa daného období. Mimo informací o životě za protektorátu a odboji obsahuje i část věnovanou historii zámku.

Horní zámek Panenské Břežany Památky

Horní zámek Panenské Břežany

Jsou místa, kudy kráčely dějiny, a přesto se na ně poněkud zapomnělo. Jedním z nich je vcelku nevelký barokní zámek v Panenských Břežanech. Místo, které bude navždy spojeno se jménem geniálního architekta barokní gotiky Santiniho-Aichela, jehož rukopis je nesmazatelně vepsán do kaple sv. Anny.

Muzeum války 1866 – muzeum prusko-rakouské války na Chlumu – rekonstrukce Kultura

Muzeum války 1866 – muzeum prusko-rakouské války na Chlumu – rekonstrukce

Památkový areál připomínající bitvu, ke které došlo 3. července 1866 na Chlumu a která byla největší a nejkrvavější bitvou prusko-rakouské války.

Expozice Důl Richard v proměnách času v Litoměřicích Památky

Expozice Důl Richard v proměnách času v Litoměřicích

Důl Richard je veřejnosti nepřístupný, v části je úložiště radioaktivního odpadu. Přesto se v Litoměřicích můžete podívat do expozice, která důl Richard představuje. Najdete ji v městském podzemí v Litoměřicích.

Den památky obětí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince

Den památky obětí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince

V noci z 8. března na 9. března 1944 nacisté zabili v plynových komorách vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince 3791 lidí z terezínského rodinného tábora včetně žen a dětí. Šlo o největší jednorázovou vraždu československých občanů během druhé světové války.

Katakomby Klatovy – tajemství ukryté pod jezuitským kostelem Památky

Katakomby Klatovy – tajemství ukryté pod jezuitským kostelem

V Klatovech najdete raritu evropského charakteru – krypty pod klatovským jezuitským kostelem zasvěceným Neposkvrněnému početí Panny Marie a sv. Ignácovi, dnes známé jako klatovské katakomby. Podle plánů stavitelů se staly pohřebištěm příslušníků jezuitského řádu, šlechty, vojska i měšťanů.

Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti

Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti

Organizace spojených národů vyhlásila 27. leden Mezinárodním dnem vzpomínky na oběti holocaustu. Mezinárodní den obětí holocaustu tak reflektuje událost, kdy v roce 1945 osvobodila 27. ledna vojska sovětské Rudé armády Osvětim. Toto datum je však symbolem osvobození všech dalších nacistických koncentračních táborů, kam vstoupila vojska Spojenců v závěrečných měsících 2. světové války. Mezinárodní den má připomínat utrpení šesti milionů zavražděných evropských Židů a dalších obětí nacismu.

Mezinárodní den boje proti fašismu a antisemitismu

Mezinárodní den boje proti fašismu a antisemitismu

Jeden z významných dnů upozorňuje na historii, která by se neměla opakovat. V noci 9. listopadu 1938 v celém Německu vypukl protižidovský pogrom, označovaný jako Křišťálová noc. Výročí této události si každoročně připomínáme jako Mezinárodní den proti fašismu a antisemitismu.

Čarodějnická cyklotrasa v Jeseníkách – po stopách inkvizice na kole Letní sporty

Čarodějnická cyklotrasa v Jeseníkách – po stopách inkvizice na kole

Vydejte se na kolech do 17. století, do období, kdy se na Jesenicku a později i Šumpersku odehrávaly čarodějnické procesy, které připravily o život desítky nevinných lidí. K uctění jejich památky byly na vybraných místech, vedle již existujících památníků, instalovány pomníčky a pamětní desky.

Muzeum koncentračního tábora podzemní letecké továrny Rabštejn Památky

Muzeum koncentračního tábora podzemní letecké továrny Rabštejn

Poté, co byl 3. 12. 1941 vydán Hitlerův výnos "O zefektivnění zbrojní výroby", stalo se Rabštejnské údolí předmětem zájmu fašistické válečné mašinerie.

Památník Oskara Schindlera ve Svitavách Památky

Památník Oskara Schindlera ve Svitavách

Oskar Schindler se narodil ve Svitavách v roce 1908 a ve svém rodném městě byl znám spíše pod přezdívkou Schindler – gauner. Na konci druhé světové války se Oskar Schindler zasloužil o záchranu téměř 1200 Židů před jistou smrtí v polských táborech.

Naučná stezka Po stopách bitvy u Jankova Příroda

Naučná stezka Po stopách bitvy u Jankova

Stezka informuje o jedné z největších bitev Třicetileté války. Je netradičně řešená – u každého zastavení se nachází odpočívadlo, informační tabule jsou umístěny na kamenném podkladu. Také zpracování historických událostí je velice zajímavé.

Kostnice Křtiny – unikátní kostnice obestřená tajemstvím Památky

Kostnice Křtiny – unikátní kostnice obestřená tajemstvím

Křtinská krypta se nachází pod kostelem Jména Panny Marie. Největší pozoruhodností křtinské kostnice se stal nález 12 lidských lebek, které jsou označeny černou kresbou ve tvaru vavřínového věnce a symbolu v podobě písmene T na čele.

Alej mrtvých v lese Svíb Památky

Alej mrtvých v lese Svíb

Les Svíb se stal 3. července 1866 místem těch nejkrvavějších bojů bitvy u Hradce Králové v Prusko-Rakouské vílce. Tomu také odpovídá počet válečných hrobů a pomníků v této lokalitě – je zde více než 120 prostých křížů a typových pyramid i monumentálních památníků.

Kam za dějinami slavného českého národa?

Kam za dějinami slavného českého národa?

Na podzim si připomínáme několik důležitých události a osobností, které ovlivnily naši historii. Vydejte se na místa, která mají zajímavé souvislosti se svátky sv. Václava, vznikem Československa či 17. listopadem. Kde najít střípky historie, které složí mozaiku dějin českého národa? To vám prozradí Kudy z nudy.

Městské muzeum Zlaté Hory Kultura

Městské muzeum Zlaté Hory

Muzeum hornictví, čarodějnických procesů a historie ve Zlatých Horách a okolí. Zlatohorsko je kraj, jehož tvář poznamenalo zlato, kraj kde poznáte tajemství středověkých štol a hradů, hrůzy čarodějnických procesů, války evropských velmocí, přírodu doby ledové i romantiku lidových roubených domků.

Pátrání po zachránci – zážitková trasa v Třebíči Zážitky

Pátrání po zachránci – zážitková trasa v Třebíči

Znáte mobilní hru Skryté příběhy? Vydejte se za příběhy velkých osobností i malých postav českých dějin… už na vás čekají a potřebují vaši pomoc. Tentokrát je to Antonín Kalina z Třebíče.

Národní památník hrdinů heydrichiády při chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze Památky

Národní památník hrdinů heydrichiády při chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se zapsal do České historie tím, že za II. světové války poskytl útočiště českým parašutistům, kteří v roce 1942 provedli úspěšné odstranění zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Vlastivědné muzeum v Šumperku Kultura

Vlastivědné muzeum v Šumperku

V Šumperku naleznete vlastivědné muzeum, které se zabývá dějinami a přírodou severozápadní Moravy. Pořádá i krátkodobé výstavy a spravuje v regionu několik dalších muzeí.

Památník životické tragédie v Havířově-Životicích Památky

Památník životické tragédie v Havířově-Životicích

Památník životické tragédie byl vybudován k uctění obětí nacistické likvidační akce, která proběhla 6. 8. 1944. Během této akce bylo jako odplata za partyzánskou akci a zabití 3 příslušníků gestapa zastřeleno 36 mužů ze Životic u Havířova a okolních obcí.

Rudá věž smrti v závodu Škoda Ostrov Památky

Rudá věž smrti v závodu Škoda Ostrov

V Ostrově se nachází Národní kulturní památka poněkud jiného formátu. Je to Věž smrti v areálu bývalé Škodovky, věžovitá stavba určena k drcení a třídění uranové rudy z Jáchymovských dolů, která se stala symbolem utrpení politických vězňů v 50. letech 20. století.

Expozice života vězňů v uranovém lágru v Ostrově Kultura

Expozice života vězňů v uranovém lágru v Ostrově

Expozice pod Rudou věží smrti je první vlaštovkou plánovaného Muzea otrockých prací v Ostrově. Prostřednictvím dobových fotografií a svědectví pamětníků přibližuje fungování jednoho z nejhorších uranových lágrů v komunistickém Československu.

Památník holokaustu Romů a Sintů v Hodoníně u Kunštátu Památky

Památník holokaustu Romů a Sintů v Hodoníně u Kunštátu

Památník stojí na místě tábora, kde byly v období od srpna 1940 do listopadu 1950 internovány různé skupiny osob, které byly zejména z rasových, národnostních či politických důvodů vyčleňovány z většinové společnosti. Za II. světové války sloužil jako sběrný tábor pro moravské Romy.

Památník obětem zla v Meditační zahradě v Plzni Památky

Památník obětem zla v Meditační zahradě v Plzni

V roce 1995 předal Luboš Hruška Památník obětem zla plzeňskému biskupství, které se zaručilo, že Meditační zahrada bude vždy sloužit myšlence, pro kterou ji vytvořil a bude přístupna komukoliv – zdravému, nemocnému, mladému, starému, věřícímu i nevěřícímu.

Země za ostnatým drátem: muzea a památníky železné opony

Země za ostnatým drátem: muzea a památníky železné opony

Jak vypadala železná opona? Proč vůbec vznikla a jak fungovala? A jak se na hranicích sloužilo vojákům a celníkům? To vše se dozvíte anebo si připomenete při návštěvě některých z míst, která před rokem 1989 patřila k ochraně státních hranic. Jedná se o bývalé celnice i rozsáhlé prostory, kudy se železná opona táhla. Pojďte si s Kudy z nudy prohlédnout památníky či repliky železné opony!

Kostnice u sv. Jakuba v Brně Památky

Kostnice u sv. Jakuba v Brně

Unikátní kostnice se nachází u kostela sv. Jakuba a je druhou největší kostnicí v Evropě (co se týká počtu nalezených kostí), prvenství drží pařížské katakomby. Bylo zde pohřbeno více než 50 tisíc zesnulých, dnes se v umělecky navržené expozici nachází jen část.

Memento mori: tipy na místa, kde navštívit hrobky a kostnice

Memento mori: tipy na místa, kde navštívit hrobky a kostnice

Lákají vás místa, která jiným nahánějí hrůzu? Pak se nechte inspirovat našimi tipy, které vás tentokrát zavedou do rodinných hroběk šlechticů, kostelních krypt se záhadnými ostatky nebo přímo do kostnic s podivuhodnou výzdobou z lidských kostí...

Památník Dívka s kolem – pocta Jindřišce Novákové Památky

Památník Dívka s kolem – pocta Jindřišce Novákové

Památník Dívka s kolem se nachází v areálu ZŠ Bohumila Hrabala v Praze 8. Je poctou nejen Jindřišce Novákové, která byla spolu se svou rodinou popravena v Mauthausenu, ale také ostatním dívkám a ženám, které své životy položily v boji proti německé okupaci.

Vlastivědné muzeum Jesenicka Kultura

Vlastivědné muzeum Jesenicka

Ve vodní tvrzi v Jeseníku naleznete stálé muzejní expozice archeologie a historie a geologická výstava Spirála času Země. Ve sklepení se nachází unikátní výstava o čarodějnických procesech na Jesenicku.

Kardinál František Tomášek – významný představitel protikomunistického odboje

Kardinál František Tomášek – významný představitel protikomunistického odboje

Kardinál František Tomášek (30. června 1899, Studénka – 4. srpna 1992, Praha) se již za svého života stal legendou. Katolický duchovní, pedagog a teolog byl jednou z osobností protikomunistického odboje a svou mravní autoritou dalece přesáhl společenství věřících. Často vystupoval na obranu důstojnosti člověka a svobody naší země.

Památník Vojna Lešetice u Příbrami – jediný dochovaný komunistický lágr v Česku Památky

Památník Vojna Lešetice u Příbrami – jediný dochovaný komunistický lágr v Česku

V lesích za obcí Lešetice, 5 km od Příbrami se nachází zrekonstruované zbytky bývalého zajateckého tábora pro německé válečné zajatce, přeměněného na tábor nucených prací a poté na vězeňské zařízení pro politické vězně komunistického režimu.

Letci v RAF – muži, kteří zasáhli do světových dějin

Letci v RAF – muži, kteří zasáhli do světových dějin

Za druhé světové války bojovala řada československých letců ve službách britského vojenského letectva Royal Air Force (RAF). Stíhací i bombardovací peruť zasáhly krátce po svém založení do letecké bitvy o Británii. Celkem prošlo československými perutěmi RAF 2500 mužů, pětina z nich v bojích zahynula.

Pamětní deska židovských transportů v Boskovicích Památky

Pamětní deska židovských transportů v Boskovicích

Pamětní deska na budově vlakového nádraží v Boskovicích připomíná transport zdejších Židů do nacistických koncentračních táborů v roce 1942. Ve dnech 14. a 15. března toho roku odjelo 458 boskovských obyvatel židovského původu. Přežilo je 14 z nich a žádný se do rodného města už nevrátil.

Bitva Tří císařů u Slavkova – jedna z nejslavnějších napoleonských bitev

Bitva Tří císařů u Slavkova – jedna z nejslavnějších napoleonských bitev

K nejkrvavější napoleonské bitvě na našem území (asi 60 000 mrtvých) došlo 2. prosince 1805 u Slavkova, kde Napoleon porazil rusko-rakouskou armádu. Protože se bitvy v čele svých vojsk osobně zúčastnili francouzský císař Napoleon I., ruský car Alexandr I. a rakouský císař František, hovoří se o bitvě Tří císařů.

Nicholas Winton – zachránce 669 dětí z předválečného Československa

Nicholas Winton – zachránce 669 dětí z předválečného Československa

S Prahou a Českou republikou je spojený jeden z nejdojemnějších příběhů o záchraně židovských dětí za druhé světové války. Mladý Angličan Nicholas Winton (19. května 1909, Hampstead, Londýn – 1. července 2015, Slough, Spojené království Velké Británie a Irska) v roce 1939 z okupovaného Československa zachránil 669 dětí. Dodnes se mluví o Wintonových vlacích a Wintonových dětech.

Oskar Schindler – moravský obchodník a zachránce 1 200 Židů

Oskar Schindler – moravský obchodník a zachránce 1 200 Židů

Ve Svitavách, městě na Českomoravském pomezí, vedle sebe dlouhá staletí žili Češi, Němci a Židé. Možná právě z jejich poklidného soužití vzešla motivace Oskara Schindlera (28. dubna 1908 Svitavy – 9. října 1974 Hildesheim, Německo) k záchraně dělníků ze své továrny před jistou smrtí v koncentračních táborech na území okupovaného Polska.

Památník židů v Černovicích Památky

Památník židů v Černovicích

Pohnutkou k vzniku památníku byla snaha přetnout zapomnění, které po druhé světové válce ve společnosti ve vztahu k Židům panovalo. Památník v obci Černovice u Tábora stojí od roku 2002.

Věda a historie není nuda: Bitva na Bílé hoře – prchající král, překvapivě malý památník a další bitvy třicetileté války

Věda a historie není nuda: Bitva na Bílé hoře – prchající král, překvapivě malý památník a další bitvy třicetileté války

To místo na západním okraji Prahy zná kdekdo: pláň na Bílé hoře, kde jedné listopadové neděle roku 1620 proběhla bitva. Obora, letohrádek Hvězda a další stavby tu už v té době stály, další vznikly krátce po bitvě. Právě tady utrpěl český národ v boji za svobodu zásadní porážku, která upevnila moc Habsburků v českých zemích na celá staletí. Pojďte si projít někdejší bojiště krok za krokem.

#světovéČesko a pražské Židovské město: nejzachovalejší celek židovských památek v Evropě

#světovéČesko a pražské Židovské město: nejzachovalejší celek židovských památek v Evropě

Pivo, hokej, šperky z českých granátů, víno a historické zahrady: tak zní doporučení „must see“ cestovatelského magazínu National Geographic pro návštěvníky Prahy. Jedním dechem upozorňuje i na Židovské město, a Starý židovský hřbitov dokonce řadí mezi deset turisticky nejzajímavějších hřbitovů světa. Skutečně máme v Praze takový poklad?

Niche Tourism: jaké oblíbené téma mají vaše cesty?

Niche Tourism: jaké oblíbené téma mají vaše cesty?

Výraz Niche Tourism asi neznáte, ale mnozí z vás jej přesto už dávno provozují. Jednoduše řečeno jde o všechny netradiční formy cestování, jejichž popularita stále roste. I na Kudy z nudy vás lákáme na cestování, při kterém zažijete něco navíc.

Kostel sv. Filipa a Jakuba Žihle a památník obětem nacismu Památky

Kostel sv. Filipa a Jakuba Žihle a památník obětem nacismu

Kostel sv. Filipa a Jakuba, bývalý hřbitovní kostel, byl postaven jako pozdně barokní roku 1776. Na hřbitově u kostela se nachází také památník obětem nacismu.

Hřbitovní kostel svaté Máří Magdaleny Velhartice Památky

Hřbitovní kostel svaté Máří Magdaleny Velhartice

Kostel obklopený poli nedaleko Velhartic byl založen roku 1373. Počátkem 16. století byla přistavěna severovýchodní část a v 19. století byl významně upraven. Právě zde se měl odehrát děsivý příběh z balady Svatební košile ze sbírky Kytice od Karla Jaromíra Erbena.

Věčné jméno Lidice – nejstrašnější příklad pomsty na českém obyvatelstvu

Věčné jméno Lidice – nejstrašnější příklad pomsty na českém obyvatelstvu

Jméno malé vesnice nedaleko Prahy mělo být navždy vymazáno z mapy světa. Tragédie byla odstrašujícím případem pomsty na nevinných lidech za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha během okupace Československa za druhé světové války.

Funerální stezka Brnem Zážitky

Funerální stezka Brnem

Funerální stezka je ojedinělou trasou, které nemůže nabídnout žádné jiné město v Evropě. Pokud se vydáte na fyzicky vskutku nenáročnou trasu, vězte, že vás čeká jedinečný zážitek.

Kobyliská střelnice na Praze 8 Památky

Kobyliská střelnice na Praze 8

Národní kulturní památku Kobyliská střelnice najdete na území Prahy 8, mezi paneláky a ulicemi Žernosecká a Čumpelíkova, v obdélníkovém prostoru uzavřeném náspy. Postavena byla již v letech 1889 – 1891, kdy byl vystavěn rozsáhlý areál ke cvičným střelbám, který měřil po obvodu až pět kilometrů.

Pietní místo v Růžově – zaniklá ves u Bělé nad Radbuzou Památky

Pietní místo v Růžově – zaniklá ves u Bělé nad Radbuzou

Růžov je jednou ze zaniklých vsí na Bělsku. V těchto místech došlo na konci 2. světové války k boji německých a amerických jednotek. Pamětní deska na zbytku jednoho z domů připomíná jména dvou padlých amerických vojáků, příslušníků 3. Pattonovy armády. Příběh byl také zfilmován.

Galerie Vrstvy paměti na nádraží Bubny Kultura

Galerie Vrstvy paměti na nádraží Bubny

Základní koncepce galerie se dotýká historického kontextu židovských transportů. Na padesát tisíc lidských bytostí vkročením do bubenského kolejiště ztratilo právo na budoucnost. Vědomí zániku, smrti nebo rozpadu životních hodnot je impulzem pro hlavní téma a galerijní záměr.

Muzeum Lennonovy zdi v Praze – The Lennon Wall Story Kultura

Muzeum Lennonovy zdi v Praze – The Lennon Wall Story

Muzeum Lennonovy zdi The Lennon Wall Story vzniklo v Praze na Malé Straně. Autorkou myšlenky je velká beatlemaniačka, znalkyně liverpoolské čtyřky a milovnice Lennonovy zdi Eva Tichákova. Muzeum tedy vzniká jako takový nadšenecký start-up.

Další aktuality

100 tipů na největší turistické bizarnosti okolo nás

Neuvěřitelná místa či expozice, o jejichž existenci mnohdy nemáme ani potuchy, nebo díla nekonečné lidské fantazie, o nichž přemýšlíme, kde jejich autoři čerpali inspiraci… Takové jsou tipy portálu Kudy z nudy, které se věnují bizarním skulpturám, zvláštním stavbám, unikátním dílům přírody i originálním muzeím. Označení bizarní pochází z francouzského bizarre, jeho význam je podivný, neobvyklý či zvláštní – a takových věcí a míst najdete v našich tipech víc než dost.
7. prosinec 2024 9:19
Památky

Slůně, Nazgûl, Malý Marťan nebo značkující voříšek: sochy kolem nás, které rozveselí a pobaví

Lebka, neviditelná socha pod vodou, jezdecký pomník vzhůru nohama, muži čurající do fontány, odvážný zajíc anebo slůně – takové a další sochy můžete objevit při toulání Českem. Portál Kudy z nudy pro vás sestavil inspirativní žebříček těch nejpodivnějších kousků.
2. prosinec 2024 4:13
Památky

Kde můžete vidět netradiční betlémy: z másla, perníku i sena?

Na živé, vyřezávané betlémy anebo na obří slaměné betlémy, jsme si už zvykli a máloco nás překvapí. Přesto existují betlémy zvláštní, nečekané, exotické a málokdo je zná – viděli jste už například betlém z másla, perníku, sena, fotografií anebo scénu narození Páně vytvořenou z loutek? Zveme vás na přehlídku betlemářských kuriozit!
1. prosinec 2024 21:09
Památky

10 jedinečných staveb a interiérů architekta Adolfa Loose

Adolf Loos (10. 12. 1870 – 23. 8. 1933) byl světově proslulý architekt moderny a purismu. Názor, že architektura není umění, od Loose převzala celá generace funkcionalistů. Podobně jako jim záleželo i Loosovi na funkčním rozvrhu prostoru – jeho koncept takzvaného raumplanu spočíval v uspořádání jednotlivých prostorů v různých výškových úrovních. Loos věřil, že účel stavby by měl určovat způsob, jakým bude stavba zpracována a postavena, a důrazně oponoval všem dekorativním slohům.
1. prosinec 2024 9:20
Památky

Kam se vydat v zimě na výlet? Tipy na hrady, zámky, kláštery i jeskyně

Dávno již neplatí, že po památkách lze cestovat jen v průběhu letní turistické sezóny a jeskyně se na zimu uzavírají. Mnohé hrady a zámky nejen ve správě Národního památkového ústavu mají otevřeno i v zimních měsících. Velkou výhodou zimních návštěv je komornější atmosféra prohlídek i větší časový prostor si ji pořádně užít. Návštěva podzemí je příjemná i tím, že se z mrazivého počasí dostanete do míst se stálou teplotou v plusových hodnotách.
1. prosinec 2024 8:39
Památky

Šlechtické Vánoce: nahlédněte do historie minulých i současných majitelů hradů a zámků

Hrad Křivoklát a zámky Hluboká, Sychrov, Loučeň nebo Lednice si pro adventní období, ale i na vánoční svátky, připravily bohatý program. V nabídce jsou vánoční prohlídky, které seznámí nejenom s tradicemi daného místa, ale provedou vás nazdobenými komnatami se stromečky, dárky i cukrovím. Vypravte se za šlechtickými rody i v zimě a poznejte, jak trávily v minulosti vánoční čas.
30. listopad 2024 9:00
Památky

Advent na památkách zve k mimořádným prohlídkám

Téměř všechny hrady a zámky, které otevřou své brány v předvánočním čase, nabízí tematicky laděné prohlídkové okruhy připomínající, jak byl čas adventu chápán a oslavován v dobách již skoro zapomenutých. Na speciální prohlídky láká například Grabštejn, Křivoklát, Opočno anebo zámek Raduň.
29. listopad 2024 16:00
Památky

Znáte tajemné postavy adventu? Kde se objevuje krvelačná Perchta a Žber?

Dlouhé prosincové noci daly vzniknout mnoha lidovým tradicím v období adventu a někdy se jednalo až o hororové výstupy s tajemnými postavami, které jsou dnes již minulostí. Čas obchůzek Barborek, Mikulášů a Lucek byl pevně zakotven v kalendáři, ale po Lucii až do Štědrého dne se kdykoliv mohla objevit ve stavení Perchta či Žber, ze kterých děti mívaly veliký strach. Věřilo se totiž, že nehodným a zpupným dětem tito démoni rozpářou břicho.
29. listopad 2024 11:15
Památky