Věda a historie není nuda: výlety do míst s temnou a bolestnou minulostí

Kdo nezná historii Terezína, bude na první pohled přesvědčený, že je to úhledné a milé městečko. Druhá světová válka ale do jeho tváře vyryla tragické a hluboké stopy, které nikdy beze stopy nezmizí. V rámci konečného řešení židovské otázky, jak nacisté eufemisticky nazývali program likvidace evropských Židů, se Terezín proměnil v ghetto pro židovské vězně. První transporty sem přijely 30. listopadu 1941.

Uranový důl Bytíz fungoval mezi lety 1955 až 1991. Nachází se u dálnice D4, nedaleko Dubence. Prohlédnete si zde třetí nejhlubší v České republice, jehož expozice vypadá tak, jako by prostory dolu horníci opustili po posledním pracovním dni.

Druhá světová válka dala vzniknout řadě fascinujících příběhů. Oskar Schindler, Nicholas Winton a Antonín Kalina se nebáli podat dětem i dospělým pomocnou ruku, přestože svými činy ohrozili sami sebe. Statečné zachránce, kteří se postavili mrazivé skutečnosti a nepředstavitelným hrůzám, dnes je kromě památníků a muzeí připomínají i dojemné filmy. Pojďte se na ně podívat s Kudy z nudy!

Jedním z nejznámějších filmů režiséra Otakara Vávry je Kladivo na čarodějnice z roku 1969, dramatická rekonstrukce průběhu čarodějnických procesů ve Velkých Losinách koncem 17. století podle románu Václava Kaplického. Film byl alegorií na politické procesy padesátých let a až do sametové revoluce 1989 se nesměl veřejně promítat.

V českých zemích sice byly čarodějnické procesy ojedinělé, ale přesto v 17. století zachvátily velkou část podhůří Jeseníků. Celkový počet obětí sice neznáme, ale šlo přibližně o 500 osob. Nejznámější část čarodějnických procesů z 80. let zachycuje kniha Kladivo na čarodějnice od Václava Kaplického a stejnojmenný film režiséra Otakara Vávry.

Malá pevnost Terezín fungovala v letech 1940–1945 jako věznice pražského gestapa. Roku 1994 byla v Malé pevnosti otevřena nová stálá expozice o historii policejní věznice.

Město Terezín, založené na konci 18. století jako vojenská pevnost, je dnes známé především jako tragický symbol utrpení desetitisíců nevinných lidí. Za 2. světové války sloužilo jako internační tábor židovského obyvatelstva a stalo se přestupní stanicí na cestě do vyhlazovacích táborů.

Deportace Židů do Terezína a transporty z terezínského ghetta do míst vyhlazování a otrocké práce – touto tematikou se zabývá stálá expozice Památníku Terezín v domku bývalé městské váhy v Terezíně.

V bývalé Magdeburské kasárně sídlila v dobách terezínského ghetta židovská samospráva a všechna oddělení zajišťující chod tábora. V současnosti jsou zde stálé výstavy, věnované každodennímu životu židovských vězňů.

Památník Ploština prošel mezi lety 2020-2023 generální rekonstrukcí a nyní nabízí moderní expozice ve zcela nových prostorách. Připomíná osudy míst v regionu, která na samém konci války vypálili nacisté.

"Dark Tourism" neboli temný turismus přivádí návštěvníky na místa, kde se v minulosti – ať již dávné či poměrně nedávné – udála nějaká tragédie, neštěstí. Místa spojená se smrtí či utrpením mají zvláštní schopnost přitahovat davy turistů. Častými objekty zájmu "dark" turistů jsou hřbitovy, místa konfliktů, věznění, mučení, zabíjení, ale také místa postižená přírodními katastrofami. Do kategorie "dark" turismu spadají i místa spojená se smrtí slavné osoby nebo zábavní centra hrůzy.

Unikátní kostnice pod kostelem Všech svatých na hřbitově v Sedlci u Kutné Hory je vyzdobena téměř výhradně lidskými kostmi – ostatky celkem 40 000 zemřelých, pozůstatky morových epidemií a obětí husitských válek.

Slavkovský zámek, Mohyla míru, návrší Žuráň, Stará pošta u Pozořic anebo kopec Santon u Tvarožné: tam všude zanechal své stopy francouzský císař Napoleon Bonaparte a jeho armáda. Vydejte se s portálem Kudy z nudy v jeho stopách nejenom po bojišti bitvy u Slavkova, ale také do Znojma, k Chlumci a do Letohradu.

Odstranění zastupujícího říšského protektora a prominentního nacisty Reinharda Heydricha vyvolalo obrovskou vlnu represí. Na celém území protektorátu byl vyhlášen výjimečný stav a lidem, kteří cokoliv věděli o pachatelích anebo jim pomáhali, hrozila poprava s celou rodinou. Nejdrsnější ukázkou rázného postupu nacistických okupantů bylo vyhlazení středočeské obce Lidice a smrt nejméně 340 nevinných lidí. Výročí masakru si připomínáme každoročně 10. června.

Hrdinské činy veteránů mohou lidem dodat odvahu a sílu i po desítkách let – například odstranění nacistického vraha Reinharda Heydricha, které se odehrálo v roce 1942. Období teroru od začátku jeho působení přes atentát a represe, které nacisté rozpoutali po jeho smrti, se označují jako heydrichiáda.

Sedm předmětů spojuje sedm originálních příběhů. O chamtivosti, zločinech, krádežích a návratech po letech, ale také o opětovném objevování něčeho, co bylo považováno za bezcenné, zapomenuté a navždy ztracené. Možná byste se měli rozhlédnout po okolí: třeba se někde blízko také ukrývá netušený poklad!

Praha, městská část Libeň a nenápadná křižovatka kousek od nemocnice Na Bulovce sehrála během druhé světové války významnou úlohu. Právě tady 27. května 1942 několik minut po půl jedenácté popravou českého kata alias říšského protektora Reinharda Heydricha vyvrcholila operace Anthropoid.

Přestože nejkrvavější masakry v dějinách lidstva se českým zemím vyhnuly, bitev se u nás přesto odehrálo víc než dost. Které se zapsaly do dějin tím, že v nich došlo k největším ztrátám na životech? Možná vás překvapí, že to nebyla ani bitva u Sudoměře, ani bitva na Vítkově, ani ta na Bílé hoře.

První zmínky o mlýnu jsou známy již z roku 1586, později byl postaven nový mlýn, který byl v majetku bratrů Winternitzových. Nový kulturně-společenský areál tvoří moderní čtvrť evropského střihu v centru Pardubic. Tvoří zázemí pro synergii kultury, architektury i moderních technologií.

Utrpení lidí poslaných za války do internačního tábora připomíná muzeum v místě bývalého internačního tábora ve Svatobořicích na Kyjovsku. Ten tam fungoval mezi roky 1942 a 1945.

Jméno Milady Horákové (25. prosince 1901, Praha – 27. června 1950, Praha) zná každý, kdo si váží pravdy a svobody a ctí lidská práva. V 50. letech 20. století se stala obětí jednoho z nejznámějších politických procesů v komunistickém Československu. Na jeho konci byly vyneseny čtyři rozsudky smrti, Horáková se jako jediná popravená žena stala symbolem odporu proti komunistickému režimu. 27. červen byl jako den její popravy vyhlášen významným dnem jako Den památky obětí komunistického režimu.

Státní svátek, Den boje za svobodu a demokracii, Mezinárodní den studentů a také den, který před 35 lety v roce 1989 odstartoval sametovou revoluci – tím vším je 17. listopad. Portál Kudy z nudy pro vás má spoustu tipů a nápadů, kde si můžete užít podzimní volný den a co všechno můžete podnikat.

V břežanském památníku naleznete multimediální expozici protifašistického odboje, který tvoří spolu s Lidicemi a Terezínem jakýsi trojúhelník paměti národa daného období. Mimo informací o životě za protektorátu a odboji obsahuje i část věnovanou historii zámku.

Jsou místa, kudy kráčely dějiny, a přesto se na ně poněkud zapomnělo. Jedním z nich je vcelku nevelký barokní zámek v Panenských Břežanech. Místo, které bude navždy spojeno se jménem geniálního architekta barokní gotiky Santiniho-Aichela, jehož rukopis je nesmazatelně vepsán do kaple sv. Anny.

Památkový areál připomínající bitvu, ke které došlo 3. července 1866 na Chlumu a která byla největší a nejkrvavější bitvou prusko-rakouské války.

Důl Richard je veřejnosti nepřístupný, v části je úložiště radioaktivního odpadu. Přesto se v Litoměřicích můžete podívat do expozice, která důl Richard představuje. Najdete ji v městském podzemí v Litoměřicích.

V noci z 8. března na 9. března 1944 nacisté zabili v plynových komorách vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince 3791 lidí z terezínského rodinného tábora včetně žen a dětí. Šlo o největší jednorázovou vraždu československých občanů během druhé světové války.

V Klatovech najdete raritu evropského charakteru – krypty pod klatovským jezuitským kostelem zasvěceným Neposkvrněnému početí Panny Marie a sv. Ignácovi, dnes známé jako klatovské katakomby. Podle plánů stavitelů se staly pohřebištěm příslušníků jezuitského řádu, šlechty, vojska i měšťanů.

Organizace spojených národů vyhlásila 27. leden Mezinárodním dnem vzpomínky na oběti holocaustu. Mezinárodní den obětí holocaustu tak reflektuje událost, kdy v roce 1945 osvobodila 27. ledna vojska sovětské Rudé armády Osvětim. Toto datum je však symbolem osvobození všech dalších nacistických koncentračních táborů, kam vstoupila vojska Spojenců v závěrečných měsících 2. světové války. Mezinárodní den má připomínat utrpení šesti milionů zavražděných evropských Židů a dalších obětí nacismu.

Jeden z významných dnů upozorňuje na historii, která by se neměla opakovat. V noci 9. listopadu 1938 v celém Německu vypukl protižidovský pogrom, označovaný jako Křišťálová noc. Výročí této události si každoročně připomínáme jako Mezinárodní den proti fašismu a antisemitismu.

Vydejte se na kolech do 17. století, do období, kdy se na Jesenicku a později i Šumpersku odehrávaly čarodějnické procesy, které připravily o život desítky nevinných lidí. K uctění jejich památky byly na vybraných místech, vedle již existujících památníků, instalovány pomníčky a pamětní desky.

Poté, co byl 3. 12. 1941 vydán Hitlerův výnos "O zefektivnění zbrojní výroby", stalo se Rabštejnské údolí předmětem zájmu fašistické válečné mašinerie.

Oskar Schindler se narodil ve Svitavách v roce 1908 a ve svém rodném městě byl znám spíše pod přezdívkou Schindler – gauner. Na konci druhé světové války se Oskar Schindler zasloužil o záchranu téměř 1200 Židů před jistou smrtí v polských táborech.

Stezka informuje o jedné z největších bitev Třicetileté války. Je netradičně řešená – u každého zastavení se nachází odpočívadlo, informační tabule jsou umístěny na kamenném podkladu. Také zpracování historických událostí je velice zajímavé.

Křtinská krypta se nachází pod kostelem Jména Panny Marie. Největší pozoruhodností křtinské kostnice se stal nález 12 lidských lebek, které jsou označeny černou kresbou ve tvaru vavřínového věnce a symbolu v podobě písmene T na čele.

Les Svíb se stal 3. července 1866 místem těch nejkrvavějších bojů bitvy u Hradce Králové v Prusko-Rakouské vílce. Tomu také odpovídá počet válečných hrobů a pomníků v této lokalitě – je zde více než 120 prostých křížů a typových pyramid i monumentálních památníků.

Na podzim si připomínáme několik důležitých události a osobností, které ovlivnily naši historii. Vydejte se na místa, která mají zajímavé souvislosti se svátky sv. Václava, vznikem Československa či 17. listopadem. Kde najít střípky historie, které složí mozaiku dějin českého národa? To vám prozradí Kudy z nudy.

Muzeum hornictví, čarodějnických procesů a historie ve Zlatých Horách a okolí. Zlatohorsko je kraj, jehož tvář poznamenalo zlato, kraj kde poznáte tajemství středověkých štol a hradů, hrůzy čarodějnických procesů, války evropských velmocí, přírodu doby ledové i romantiku lidových roubených domků.

Znáte mobilní hru Skryté příběhy? Vydejte se za příběhy velkých osobností i malých postav českých dějin… už na vás čekají a potřebují vaši pomoc. Tentokrát je to Antonín Kalina z Třebíče.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se zapsal do České historie tím, že za II. světové války poskytl útočiště českým parašutistům, kteří v roce 1942 provedli úspěšné odstranění zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

V Šumperku naleznete vlastivědné muzeum, které se zabývá dějinami a přírodou severozápadní Moravy. Pořádá i krátkodobé výstavy a spravuje v regionu několik dalších muzeí.

Památník životické tragédie byl vybudován k uctění obětí nacistické likvidační akce, která proběhla 6. 8. 1944. Během této akce bylo jako odplata za partyzánskou akci a zabití 3 příslušníků gestapa zastřeleno 36 mužů ze Životic u Havířova a okolních obcí.

V Ostrově se nachází Národní kulturní památka poněkud jiného formátu. Je to Věž smrti v areálu bývalé Škodovky, věžovitá stavba určena k drcení a třídění uranové rudy z Jáchymovských dolů, která se stala symbolem utrpení politických vězňů v 50. letech 20. století.

Expozice pod Rudou věží smrti je první vlaštovkou plánovaného Muzea otrockých prací v Ostrově. Prostřednictvím dobových fotografií a svědectví pamětníků přibližuje fungování jednoho z nejhorších uranových lágrů v komunistickém Československu.

Památník stojí na místě tábora, kde byly v období od srpna 1940 do listopadu 1950 internovány různé skupiny osob, které byly zejména z rasových, národnostních či politických důvodů vyčleňovány z většinové společnosti. Za II. světové války sloužil jako sběrný tábor pro moravské Romy.

V roce 1995 předal Luboš Hruška Památník obětem zla plzeňskému biskupství, které se zaručilo, že Meditační zahrada bude vždy sloužit myšlence, pro kterou ji vytvořil a bude přístupna komukoliv – zdravému, nemocnému, mladému, starému, věřícímu i nevěřícímu.

Jak vypadala železná opona? Proč vůbec vznikla a jak fungovala? A jak se na hranicích sloužilo vojákům a celníkům? To vše se dozvíte anebo si připomenete při návštěvě některých z míst, která před rokem 1989 patřila k ochraně státních hranic. Jedná se o bývalé celnice i rozsáhlé prostory, kudy se železná opona táhla. Pojďte si s Kudy z nudy prohlédnout památníky či repliky železné opony!

Unikátní kostnice se nachází u kostela sv. Jakuba a je druhou největší kostnicí v Evropě (co se týká počtu nalezených kostí), prvenství drží pařížské katakomby. Bylo zde pohřbeno více než 50 tisíc zesnulých, dnes se v umělecky navržené expozici nachází jen část.

Lákají vás místa, která jiným nahánějí hrůzu? Pak se nechte inspirovat našimi tipy, které vás tentokrát zavedou do rodinných hroběk šlechticů, kostelních krypt se záhadnými ostatky nebo přímo do kostnic s podivuhodnou výzdobou z lidských kostí...

Památník Dívka s kolem se nachází v areálu ZŠ Bohumila Hrabala v Praze 8. Je poctou nejen Jindřišce Novákové, která byla spolu se svou rodinou popravena v Mauthausenu, ale také ostatním dívkám a ženám, které své životy položily v boji proti německé okupaci.

Ve vodní tvrzi v Jeseníku naleznete stálé muzejní expozice archeologie a historie a geologická výstava Spirála času Země. Ve sklepení se nachází unikátní výstava o čarodějnických procesech na Jesenicku.

Kardinál František Tomášek (30. června 1899, Studénka – 4. srpna 1992, Praha) se již za svého života stal legendou. Katolický duchovní, pedagog a teolog byl jednou z osobností protikomunistického odboje a svou mravní autoritou dalece přesáhl společenství věřících. Často vystupoval na obranu důstojnosti člověka a svobody naší země.

V lesích za obcí Lešetice, 5 km od Příbrami se nachází zrekonstruované zbytky bývalého zajateckého tábora pro německé válečné zajatce, přeměněného na tábor nucených prací a poté na vězeňské zařízení pro politické vězně komunistického režimu.

Za druhé světové války bojovala řada československých letců ve službách britského vojenského letectva Royal Air Force (RAF). Stíhací i bombardovací peruť zasáhly krátce po svém založení do letecké bitvy o Británii. Celkem prošlo československými perutěmi RAF 2500 mužů, pětina z nich v bojích zahynula.

Pamětní deska na budově vlakového nádraží v Boskovicích připomíná transport zdejších Židů do nacistických koncentračních táborů v roce 1942. Ve dnech 14. a 15. března toho roku odjelo 458 boskovských obyvatel židovského původu. Přežilo je 14 z nich a žádný se do rodného města už nevrátil.

K nejkrvavější napoleonské bitvě na našem území (asi 60 000 mrtvých) došlo 2. prosince 1805 u Slavkova, kde Napoleon porazil rusko-rakouskou armádu. Protože se bitvy v čele svých vojsk osobně zúčastnili francouzský císař Napoleon I., ruský car Alexandr I. a rakouský císař František, hovoří se o bitvě Tří císařů.

S Prahou a Českou republikou je spojený jeden z nejdojemnějších příběhů o záchraně židovských dětí za druhé světové války. Mladý Angličan Nicholas Winton (19. května 1909, Hampstead, Londýn – 1. července 2015, Slough, Spojené království Velké Británie a Irska) v roce 1939 z okupovaného Československa zachránil 669 dětí. Dodnes se mluví o Wintonových vlacích a Wintonových dětech.

Ve Svitavách, městě na Českomoravském pomezí, vedle sebe dlouhá staletí žili Češi, Němci a Židé. Možná právě z jejich poklidného soužití vzešla motivace Oskara Schindlera (28. dubna 1908 Svitavy – 9. října 1974 Hildesheim, Německo) k záchraně dělníků ze své továrny před jistou smrtí v koncentračních táborech na území okupovaného Polska.

Pohnutkou k vzniku památníku byla snaha přetnout zapomnění, které po druhé světové válce ve společnosti ve vztahu k Židům panovalo. Památník v obci Černovice u Tábora stojí od roku 2002.

To místo na západním okraji Prahy zná kdekdo: pláň na Bílé hoře, kde jedné listopadové neděle roku 1620 proběhla bitva. Obora, letohrádek Hvězda a další stavby tu už v té době stály, další vznikly krátce po bitvě. Právě tady utrpěl český národ v boji za svobodu zásadní porážku, která upevnila moc Habsburků v českých zemích na celá staletí. Pojďte si projít někdejší bojiště krok za krokem.

Pivo, hokej, šperky z českých granátů, víno a historické zahrady: tak zní doporučení „must see“ cestovatelského magazínu National Geographic pro návštěvníky Prahy. Jedním dechem upozorňuje i na Židovské město, a Starý židovský hřbitov dokonce řadí mezi deset turisticky nejzajímavějších hřbitovů světa. Skutečně máme v Praze takový poklad?

Výraz Niche Tourism asi neznáte, ale mnozí z vás jej přesto už dávno provozují. Jednoduše řečeno jde o všechny netradiční formy cestování, jejichž popularita stále roste. I na Kudy z nudy vás lákáme na cestování, při kterém zažijete něco navíc.

Kostel sv. Filipa a Jakuba, bývalý hřbitovní kostel, byl postaven jako pozdně barokní roku 1776. Na hřbitově u kostela se nachází také památník obětem nacismu.

Kostel obklopený poli nedaleko Velhartic byl založen roku 1373. Počátkem 16. století byla přistavěna severovýchodní část a v 19. století byl významně upraven. Právě zde se měl odehrát děsivý příběh z balady Svatební košile ze sbírky Kytice od Karla Jaromíra Erbena.

Jméno malé vesnice nedaleko Prahy mělo být navždy vymazáno z mapy světa. Tragédie byla odstrašujícím případem pomsty na nevinných lidech za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha během okupace Československa za druhé světové války.

Funerální stezka je ojedinělou trasou, které nemůže nabídnout žádné jiné město v Evropě. Pokud se vydáte na fyzicky vskutku nenáročnou trasu, vězte, že vás čeká jedinečný zážitek.

Národní kulturní památku Kobyliská střelnice najdete na území Prahy 8, mezi paneláky a ulicemi Žernosecká a Čumpelíkova, v obdélníkovém prostoru uzavřeném náspy. Postavena byla již v letech 1889 – 1891, kdy byl vystavěn rozsáhlý areál ke cvičným střelbám, který měřil po obvodu až pět kilometrů.

Růžov je jednou ze zaniklých vsí na Bělsku. V těchto místech došlo na konci 2. světové války k boji německých a amerických jednotek. Pamětní deska na zbytku jednoho z domů připomíná jména dvou padlých amerických vojáků, příslušníků 3. Pattonovy armády. Příběh byl také zfilmován.

Základní koncepce galerie se dotýká historického kontextu židovských transportů. Na padesát tisíc lidských bytostí vkročením do bubenského kolejiště ztratilo právo na budoucnost. Vědomí zániku, smrti nebo rozpadu životních hodnot je impulzem pro hlavní téma a galerijní záměr.

Muzeum Lennonovy zdi The Lennon Wall Story vzniklo v Praze na Malé Straně. Autorkou myšlenky je velká beatlemaniačka, znalkyně liverpoolské čtyřky a milovnice Lennonovy zdi Eva Tichákova. Muzeum tedy vzniká jako takový nadšenecký start-up.