ÚvodAktuality#světovéČesko a sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci a ve Vídni: skutečně vyhnaly mor z Evropy?
Památky

#světovéČesko a sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci a ve Vídni: skutečně vyhnaly mor z Evropy?

  • 10. července 2021
Byl brutální, rychlý a mezi 14. až 18. stoletím dokázal zabít třetinu až polovinu Evropanů: to byl mor aneb černá smrt. Od současných pandemií se v lecčems lišil a i lidé se s ním vyrovnávali jinak. Na znamení vděčnosti a díků například stavěli morové sloupy: honosné, zlacené a čím větší, tím lepší – to aby prosby či poděkování donesly až do nebes. Ten vůbec největší na světě stojí v centru Olomouce a je zapsaný mezi památkami UNESCO.

Oslnivé baroko

Vlající draperie a andělská křídla jako poděkování za odvrácení morových epidemií: sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci a vídeňský Pestsäule, oba zapsané mezi památkami UNESCO.
Olomouc
Vídeň
Při toulkách půvabnými historickými uličkami Olomouce vám možná bude začne vrtat hlavou, proč UNESCO podobně jako v Praze, Českém Krumlově, Telči nebo Kutné Hoře nezahrnuje celé město, ale „pouze“ barokní sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí. Katedrála, kostely, starý přemyslovský hradArcidiecézním muzeem nebo radnice s orlojem by si to nepochybně zasloužily, ale je to zkrátka tak: o zápis se původně ucházel sloup společně s jedinečným souborem barokních kašen, ale nakonec olomoučtí radní kandidaturu stáhli a v roce 2000 podali žádost o zapsání do seznamu UNESCO jen pro sloup. Olomouc tedy oslavila již  dvacet let od úspěšného zápisu. A místní? Jsou na něj pyšní, protože bez něj by prý střed města nebyl tou pravou Olomoucí.

Padesát soch na jediném místě

Čím si barokní sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí svou pozici na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO získal? Je více než třicet metrů vysoký a unikátní jak mimořádnými rozměry, tak náročností a rozsahem sochařské výzdoby.

Údajně je vůbec největším barokním sousoším ve střední Evropě a rovněž největším seskupením barokních soch v rámci jedné skulptury. Čísla se sice v různých zdrojích liší, ale podle údajů olomouckého turistického centra na sloupu je osmnáct soch světců, dvanáct světlonošů, dvanáct reliéfů s postavami apoštolů, sousoší Nanebevzetí Panny Marie umístěné ve střední části sloupu a vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice – sečteno a podtrženo přibližně padesát figur. Nechybí ani pozlacená replika dělové koule připomínající, že sloup byl několikrát zasažen pruskými děly během obléhání roku 1758.

Sloup je tak rozměrný, že se do jeho nitra dokonce vešla i malá kaple. Přístupná bývá jen v hlavní sezoně, navíc během letních pátečních a sobotních večerů v okolí sloupu probíhá multižánrový hudební festival Večerní pohoda u Trojice.
 

Marie Terezie a její cesta pro radost

Nepřehlédnutelnou barokní dominantu náměstí provází pěkný příběh: napadlo by vás, že stavbu impozantního monumentu zahájil kameník Václav Render roku 1716 v podstatě jako soukromou akci? Samozřejmě to nešlo bez úředního povolení, a tak se o rok dřív obrátil na městskou radu, aby mu určila příhodné místo.

Radní tím lehce zaskočil: v té době už totiž byl rozestavěný Mariánský sloup na Dolním náměstí, rovněž jako výraz vděčnosti měšťanů za ukončení moru.

Nestavěl ho nikdo jiný než Render, jenže se mu zkrátka zdál málo honosný. Nakonec prosadil svou, vypracoval projekt a stavbu druhého sloupu dokonce zčásti financoval. Po roce 1723, kdy dokončil starší mariánský sloup, se už cele věnoval svému nejslavnějšímu dílu, tedy sloupu Nejsvětější Trojice na Horním náměstí, dnes zapsanému mezi památky UNESCO. Stihl postavit jediné patro, ale když v roce 1733 zemřel, veškerý majetek věnoval na jeho dostavbu.

V započaté práci pokračovali další kameníci, stavitelé a umělci, například František Thonek, Jan Václav
Rokický a jeho syn Jan Ignác, Augustin Scholtz, sochaři Filip Sattler a Ondřej Zahner nebo zlatník Šimon Forstner
. Hotovo bylo v roce 1753 a na vysvěcení sloupu Nejsvětější Trojice o rok později dokonce přijela panovnice Marie Terezie se svým manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským. Podle dobových zpráv do Olomouce jezdila ráda (cestu o pár let dřív označila za cestu pro radost neboli Lustraiss) a navíc přitom zkontrolovala stav olomoucké pevnosti.
 

Malé morové desatero a vídeňský morový sloup

  • Mor lidé vnímali jako trest za své špatnosti a počet barokních morových staveb, především sloupů a volných soch v krajině, vztyčených jako poděkování Bohu za přečkání epidemie, je v českých zemích unikátní.
  • Hlavním znakem morových památek jsou sochy morových patronů. Nejčastěji to bývají svatí Šebestián, Roch, Karel Boromejský, František Xaverský a Rozálie, na olomouckém sloupu ale najdete sochu sv. Pavlíny. Když v roce 1623 město sužoval mor a křesťané uspořádali procesí s Pavlíninými ostatky, epidemie se dala na ústup. Světice je od té doby patronkou města. Na sloupu je vyobrazena s hromadou kamení, neboť zemřela ukamenováním.
  • Malířským protějškem olomouckého sloupu je zřejmě největší malba s morovou tematikou: obraz Svatý Karel Boromejský navštěvuje nemocné morem v Miláně od Karla Škréty z roku 1647. K vidění je v Národní galerii v Praze.
  • Proti moru nepomáhaly roušky, šátky napuštěné bylinnými oleji ani doktorské masky se zobáky vyplněnými bylinami. Černá smrt brala všechny, a to po tisících. V roce 1715 samozřejmě nikdo nemohl vědět, že poděkování těch, kteří morovou ránu přežili, konečně zafunguje: pro české země to byla vůbec poslední velká morová epidemie.
  • Vyšší moc se snažili na svou stranu získat i obyvatelé Vídně: jedním z nejznámějších drobnějších sochařských děl rakouského hlavního města je Morový sloup / Pestsäule na pěší zóně Na Příkopech / Graben nedaleko Dómu svatého Štěpána. Po morové epidemii roku 1679 jej nechal postavit císař Leopold I., který nesl veškeré finanční náklady a sám je také na sloupu zpodobněn. Díky „slavnému“ odulému spodnímu rtu, typickému pro celou habsburskou dynastii, jej poznáte na první pohled.
  • Leopold I. se ale tehdy moc nevyznamenal: z Vídně zasažené epidemií utekl před morem do Prahy. Nicméně mor se vydal za ním: v Praze podle úředních záznamů zemřelo dvanáct tisíc lidí, což byla téměř třetina obyvatel, ve středních Čechách mu padla za oběť téměř polovina obyvatelstva.
  • Na návrhu vídeňského sloupu se podíleli architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu a divadelní výtvarník Lodovico Ottavio Burnacini. Stavbu sloupu řídil sochař Paul Strudel a pomáhali mu Tobias Kracker a Johann Bendel. Sloup byl vysvěcen 29. října 1693, v roce desátého výročí odražení Turků od Vídně.
  • Podobně jako na dalších stavbách zasvěcené Nejsvětější Trojici i na vídeňském morovém sloupu hraje důležitou roli číslo tři a jeho násobky. Jsou tu tři vertikální vrstvy (člověk, andělé, Nejsvětější Trojice), tři křídla, devět velkých andělů, tři bronzové svitky a další detaily.
  • Drsná scénka se odehrává přímo pod císařem: Víra tu shazuje mor do propasti. Nemoc má podobu šílené stařeny se zcuchanými vlasy, křečovitým šklebem a seschlými prsy.
  • Podobně jako sloup Nejsvětější Trojice je i vídeňský Pestsäule zapsán mezi památkami UNESCO, a to od roku 2001 v rámci historického centra Vídně.
Arcidiecézní muzeum Olomouc a Zdíkův palác Kultura

Arcidiecézní muzeum Olomouc a Zdíkův palác

Po rekonstrukci Zdíkova paláce, muzea a katedrály svatého Václava, se otevřel v Olomouci návštěvníkům nový pohled do dějin umění. Nad barokní obrazárnou vznikla nová expozice, která interaktivní formou představuje dějiny Svatováclavského návrší v Olomouci.

Monumentální barokní sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci Památky

Monumentální barokní sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

Barokní 32 metrů vysoký sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci je nejvelkolepější a nejvyšší stavba svého druhu v České republice.

Největší seskupení barokních soch v jedné skulptuře ve střední Evropě – sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

Největší seskupení barokních soch v jedné skulptuře ve střední Evropě – sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

Z památek druhé největší městské památkové rezervace v Česku ocenila organizace UNESCO sloup Nejsvětější Trojice. Barokní sloup ve srovnání s obdobnými památníky morových epidemií vyniká originální výtvarnou koncepcí, bohatou figurální výzdobou, ale i samotnými rozměry. S výškou 35 metrů jde o největší seskupení barokních soch v jedné skulptuře ve střední Evropě.

Soubor barokních kašen v Olomouci – nejstarší soubor kašen v České republice

Soubor barokních kašen v Olomouci – nejstarší soubor kašen v České republice

Soubor šesti dochovaných barokních kašen s antickou tématikou, které se nacházejí na poměrně malém území, představuje skutečný unikát evropského významu. Nejstarší ze souboru 6 barokních kašen pochází z roku 1683. Jedná se o Neptunovu kašnu.

Olomoucký orloj s figurkami proletářů Památky

Olomoucký orloj s figurkami proletářů

Dnešní kuriózní podoba olomouckého orloje pochází z let 1947–1955, kdy svaté muže nahradili pracující, plesající a sportující Hanáci. Skleněné mozaiky s náměty Jízdy králů, Průvodu královniček, Dělníka, Chemika a alegorie dvanácti měsíců dodal národní podnik Česká mozaika v Novém Boru.

Soubor kašen v Olomouci Památky

Soubor kašen v Olomouci

V historickém centrum města Olomouc najdete soubor sedmi kašen, šest starších a jednu novodobou na venkovní části olomoucké radnice. Inspirací pro tyto kašeny se staly příběhy antické mytologie.

Jihoslovanské mauzoleum v Bezručových sadech v Olomouci Památky

Jihoslovanské mauzoleum v Bezručových sadech v Olomouci

Památka ukrývá ostatky jugoslávských vojáků z první světové války. Jedenáct metrů vysoká stavba ve stylu monumentálního neoklasicismu byla postavena v roce 1926.

Další aktuality

Česko mezi řádky: Michal Sýkora a jeho detektivové od Nejsvětější Trojice

Olomouc má všechno, co patří k malebnému univerzitnímu městu: historické jádro s křivolakými uličkami, barokní památky, studentský ruch i klidné parky. A přece – když se na ni podíváte očima Michala Sýkory a jeho komisařky Marie Výrové, zjistíte, že je to město s kriminální duší. Série detektivních románů, podle nichž vznikl úspěšný televizní cyklus Detektivové od Nejsvětější Trojice, proměnila Olomouc v literární mapu zločinu i spravedlnosti.
30. srpen 2025 11:09
Životní styl, Olomoucký kraj

Pivovarské slavnosti Holba lákají do Hanušovic

Hanušovický pivovar se v sobotu 30. srpna 2025 rozezní skvělou hudbou na dvou scénách, na čepu budou jesenické legendy a slavnostně se narazí soudek ležáku ke 151. výročí pivovaru Holba. Návštěvníci mohou projít školou čepování piva i pivovarem pod vedením odborníků.
28. srpen 2025 10:00
Gurmánská turistika, Olomoucký kraj

Hrad Helfštýn přivítá další ročník kovářského svátku Hefaiston

Již 43. mezinárodní kovářské setkání Hefaiston hostí tradičně na konci srpna hrad Helfštýn. Není tomu jinak ani letos, kdy na hrad přijede na 300 uměleckých kovářů z celého světa. Nejvíce z nich pochází z České republiky a Slovenska, asi stovka umělců přijede z nejrůznějších zemí světa – v minulých ročnících se akce zúčastnili kováři až z Japonska, Austrálie nebo USA. Svátek uměleckého kovářství oslaví kováři spolu s návštěvníky na Helfštýně poslední srpnový pátek a víkend tj. od 29. do 31. srpna 2025.
25. srpen 2025 16:00
Kultura, Olomoucký kraj

Jak poznat Olomouc za jeden den

Rádi byste navštívili Moravu, ale tlačí vás čas? Poradíme vám, která místa můžete poznat během jediného dne. Tentokrát vám představíme Olomouc, hanáckou metropoli, jejíž prohlídku lze zvládnout za jeden den, ale můžete si pobyt protáhnout i na několik dnů – záleží jen na vás.
24. srpen 2025 19:41
Památky, Olomoucký kraj

Vydejte se po stopách řádu premonstrátů v Česku

Řád premostrátských řeholních kanovníků, zkráceně premonstrátů, byl založen ve Francii v první polovině 12. století. Premonstráti se od začátku své existence zaměřovali na misijní činnost ve východní Evropě a výrazně se podíleli i na kolonizaci střední Evropy. První premonstrátský klášter byl v Čechách založen již v roce 1140. Navštivte některé z památek, které u nás řád za staletí své činnosti vybudoval.
24. srpen 2025 11:07
Památky, Olomoucký kraj

Festival Hrady CZ pokračuje tento víkend na Bouzově

Jednou z posledních zastávek nejnavštěvovanějšího českého hudebního festivalu Hrady CZ bude předposlední prázdninový víkend, tedy přesněji pátek a sobota 22. a 23. srpna 2025, hrad Bouzov na Olomoucku. Turné na hradě, který byl dějištěm pohádek Pyšná princezna nebo o Princezně Jasněnce a létajícím ševci, se zúčastní přední čeští muzikanti. Na Bouzově vystoupí mimo jiné Divokej Bill, Wanastowi vjeci, Tomáš Klus, Kabát, Gaia Mesiah nebo Visací zámek.
21. srpen 2025 6:00
Kultura, Olomoucký kraj

Ve Zlatých Horách proběhne soutěž v rýžování zlata

Novodobí zlatokopové z celé republiky zamíří od 22. do 24. srpna 2025 do Zlatých Hor na Jesenicku, aby poměřili své umění v rýžování zlata spolu s ostatními nadšenci. Přijďte si užít unikátní zážitek a staňte se svědky napínavého závodu, kde se nejlepší zlatokopové utkají O zlatou pánev starosty města. Závody se odehrávají v areálu Zlatokopeckých srubů.
20. srpen 2025 16:00
Kultura, Olomoucký kraj

Česko mezi řádky: Markéta Pilátová, Jeseníky a román Senzibil

Jeseníky jsou kraj, který si sám vybírá, co vám poví. V mlze se tu ztrácejí vesnice, v tichu hor se odráží dávná historie, válečná tažení i vyhnaní obyvatelé. Těžba, války i pověsti tu zanechaly stopy, které nejdou přečíst na první pohled. Je to magická krajina, kde se hranice mezi vírou a pochybností, minulostí a přítomností rozmazává stejně jako obrysy kopců v oparu.
20. srpen 2025 7:31
Životní styl, Olomoucký kraj