ÚvodAktualityArcheologie a její objevy: Lucy, Ötzi, Juka a Věstonická venuše
Památky

Archeologie a její objevy: Lucy, Ötzi, Juka a Věstonická venuše

  • 29. března 2025
Poslechněte si audio verzi článku
Archeologie je detektivka minulosti, jen místo lupy a otisků prstů vědci používají štětce, lopatky a spoustu trpělivosti. Někdy se jim podaří vykopat takovou pecku, že se o ní mluví po celém světě. Vydejte se s Kudy z nudy po stopách nejslavnějších archeologických objevů – jak světových, tak těch, které můžete vidět u nás v Česku.
Česko je doslova poseté archeologickými poklady – od keltských oppid po hroby velkomoravských knížat. Pokud vás fascinuje minulost, vydejte se na výlet za archeologickými skvosty. Odhalíte fascinující příběhy o životě našich předků, naučíte se něco nového o historii a kultuře naší planety, a navíc si třeba můžete pořídit selfie s mamutem! Právě tak ale můžete obdivovat nejslavnější archeologické nálezy. Jsou starší než pyramidy, starší než Stonehenge, starší než velké civilizace. Pamatují svět, jaký si ani neumíme představit. Protože v archeologickém světě jde o skutečné celebrity, dostávají i originální jména. Na Kudy z nudy vám některé z rarit představíme zblízka: třeba Věstonickou venuši, Lucy, mamutici Juku či nejslavnější evropskou mumii jménem Ötzi.
 

Lucy – první dáma paleoantropologie

V roce 1974 v Etiopii archeologové objevili 3,2 milionu let staré kosterní pozůstatky ženy z druhu Australopithecus afarensis. Jeden z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů na světě dostal jméno náhodou: podle písně skupiny Beatles Lucy in the Sky with Diamonds, kterou si večer po nálezu přehrávali členové týmu expedice stále dokola. V Etiopii je Lucy také známá jako Dinkinesh, což v amharštině znamená „jsi překrásná“. Lucy je druh vyhynulého hominina, čeledi hominidé, kteří žili před 3,8–2,9 miliony let na území dnešní Etiopie, oblasti, která měla zásadní význam pro evoluci člověka. Na výšku měřila zhruba 106 centimetrů, vážila 28 kilogramů, bylo jí přibližně patnáct let a podobala se šimpanzovi. Vděčíme jí za mnohé, například za důkaz, že naši dávní předkové chodili po dvou mnohem dřív, než se předpokládalo.
 
Chcete Lucy vidět zblízka? Tu jedinečnou možnost budete mít od 25. srpna 2025, kdy bude k vidění v nové expozici LidéHistorické budově Národního muzeaPraze, a to hned v první místnosti. Autorkou realistického modelu Lucy je francouzská sochařka Élisabeth Daynès. Lucy bude dělat společnost další vzácný exponát zvaný Selam, fosilie malého dítěte identického druhu jako Lucy, avšak zhruba o 100 tisíc let starší, která byla nalezena ve stejné lokalitě o pětadvacet let později. V Národním muzeu v Praze zůstanou plných šedesát dnů, tedy do 24. října 2025.
 

Věstonická venuše – nejstarší dáma Česka

Znáte někoho staršího než 29 000 let? My na Kudy z nudy ano! Sošku Věstonické venuše objevil v červenci 1925 tým profesora Karla Absolona, a to na pravěkém sídlišti u Pavlova a Dolních Věstonic. Soška paleolitické krásky se sotva vejde do dlaně, ale její hodnota je nevyčíslitelná. Její tajemství? Nejen že jde o nejstarší známou keramickou sošku na světě, ale dodnes se spekuluje, jaký měla účel – bohyně plodnosti, pravěká Barbie, nebo první umělecké dílo?
 
Protože v roce 2025 uběhne přesně 100 let od nálezu Věstonické venuše, Moravské zemské muzeum připravuje mimořádnou výstavu v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhuBrně. Výstava začne 19. června a potrvá do 5. října 2025. Seznamte se nejenom se slavnou soškou, ale i s dalšími pravěkými Venušemi!
 

Mamuti z Anthroposu a malá mamutí holčička Juka

Víc se o Věstonické venuši, nejstarším osídlení Moravy a celé Evropy dozvíte v pavilonu AnthroposBrně. Oblíbeným exponátem jsou modely dvou mamutů v hlavní hale. Připomenou nám další vzácný objev, který našli v roce 2010 u pobřeží Severního ledového oceánu sibiřští lovci slonoviny. Šlo o úžasně zachovalé mumifikované mládě mamuta. Zhruba desetiletá samička žila v době před 39 000 lety a dostala jméno Juka. Coby nejlépe zachovalá fosilie mamuta srstnatého (Mammuthus primigenius) na světě je uchovávána ve speciálním boxu při teplotách pod bodem mrazu. Ani to jí ale nebrání cestovat po světě: stálý domov má v Moskvě, vystavená ale už byla například v Japonsku a na Tchaj-wanu.
 
Chcete vidět další mamuty, třeba LenkuNárodního muzeaPraze nebo obřího mamuta na hraní z Dolní Moravy? Podívejte se na mamutí přehlídku na Kudy z nudy!
 

Ötzi – nejdrsnější muž doby ledové

Nejmladší z našeho výběru celebrit je Ötzi, ledový muž z doby před více než pěti tisíci lety. Jeho mumie byla objevena 19. září 1991 na ledovci Schnalstal v Ötztalských Alpách, ležících mezi Rakouskem a Itálií v nadmořské výšce 3210 metrů. Jméno mu dal rakouský novinář Karl Wendl, který hledal chytlavé jméno a využil název místa nálezu. Podle výzkumů byl Ötziho životní příběh hotový thriller. Když zemřel, bylo mu asi šestačtyřicet, měřil kolem 160 centimetrů a vážil asi 50 kilo. Navzdory tomu, že působil dojmem šlachovitého horala, se zdravím na tom byl všelijak: pravděpodobně trpěl boreliózou, bolestmi kolen, kyčlí, ramen a zad, a měl genetickou dispozici k arterioskleróze. Během života utrpěl řadu zlomenin, měl přeražený nos, často hladověl a zemřel násilnou smrtí: antropologové zjistili, že kromě podlitin a řezných ran na rukou, zápěstí a hrudníku měl Ötzi v době smrti v rameni uvízlý hrot šípu. Vědci proto předpokládají, že vykrvácel poté, co mu šíp rozbil lopatku a poškodil velké cévy.
 
Ötzi a jeho vybavení, oblečení a další artefakty jsou od roku 1998 vystaveny v Jihotyrolském muzeu archeologie v Bolzanu v Itálii. Mumie je uložena ve speciálně navržené chladné cele a lze ji pozorovat malým okénkem, pozornost ale přitahuje i rekonstrukce ledového muže.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Věstonická venuše – nejstarší umělecký předmět z keramiky na světě

Věstonická venuše – nejstarší umělecký předmět z keramiky na světě

Za jednu z nejkrásnějších ukázek pravěkého umění považují znalci kyprou hliněnou krasavici nalezenou roku 1925 v bývalém sídlišti lovců mamutů na jižní Moravě. V současnosti je soška Věstonické venuše v držení Moravského zemského muzea v Brně v pavilonu Anthropos.

Pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic – největší pravěká sídliště v České republice

Pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic – největší pravěká sídliště v České republice

Světové prvenství mají pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic, kde žili naši předkové před 25 000 lety. Jsou zde četné nálezy hlavně z doby lovců mamutů, mezi nimi i jeden z nejvýznamnějších Věstonická venuše.

Už jste viděli na vlastní oči mamuta? Nahlédněte do pravěku v moderních expozicích!

Už jste viděli na vlastní oči mamuta? Nahlédněte do pravěku v moderních expozicích!

Mamuta v životní velikosti, kostry pralidí nebo zuby staré několik set tisíc můžete obdivovat v muzejních expozicích, které jsou zasvěceny životu v pravěku a době ledové. Vydejte se do brněnského Anthroposu, pražského Národního muzea, Archeoparku v Pavlově a na další místa. Navštívit můžete i vyhlášená archeologická naleziště.

Obří mamut v resortu Dolní Morava Zážitky

Obří mamut v resortu Dolní Morava

Obří interaktivní atrakce pro děti v podobě 13 metrů vysokého mamuta je novou dominantou Dolní Moravy a zároveň největším modelem mamuta na světě!

Věstonická věnuše v Brně – mimořádná výstava ke 100. výročí jejího objevení

19. 6.5. 10.
Věstonická věnuše v Brně – mimořádná výstava ke 100. výročí jejího objevení

V roce 2025 uběhne 100 let od nálezu Věstonické venuše, kterou objevil tým českého archeologa Karla Absolona nedaleko jihomoravské obce Dolní Věstonice. Venuši drží Moravské zemské muzeum, které ji v roce 2025 mimořádně vystaví.

Národní muzeum – Historická budova Národního muzea v Praze Kultura

Národní muzeum – Historická budova Národního muzea v Praze

Jedna z nejvýznamnějších pražských budov byla prohlášená už v roce 1962 za národní kulturní památku. Čechy milovaná a cizinci obdivovaná, osudově spjatá s novodobými českými dějinami, časem neoddělitelně splynula s představou o Národním muzeu jako instituci.

Dietrichsteinský palác v Brně – Moravské zemské muzeum Kultura

Dietrichsteinský palác v Brně – Moravské zemské muzeum

Mimořádné exponáty dokumentující pravěk Moravy, Velkou Moravu, Moravu ve středověku, velká kolekce minerálů a nerostů, to vše najdete v jedné ze stálých expozic Moravského zemského muzea v Brně v Dietrichsteinském paláci na Zeleném trhu.

Známé i neznámé skvosty archeologie: hlava Kelta, nejstarší studna světa a teorie obezity venuší

Známé i neznámé skvosty archeologie: hlava Kelta, nejstarší studna světa a teorie obezity venuší

Věstonickou venuši zná asi každý – keramická soška nahé ženy, vyrobená 29 tisíc let před naším letopočtem, je stále ikonickým pravěkým artefaktem nalezeným na našem území. Mezi archeologické poklady České republiky však patří i další skvosty... znáte například opukovou hlavu Kelta z Mšeckých Žehrovic anebo šamanovu loutku z Brna? Na výpravu pořádně hluboko do minulosti vás zve Kudy z nudy.

Australopithecus afarensis „Lucy“ v Národním muzeu

25. 8.24. 10.
Australopithecus afarensis „Lucy“ v Národním muzeu

Národní muzeum představí veřejnosti jedny z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů na světě. Do Národního muzea bude od 25. 8. 2025 na 60 dní zapůjčena 3,2 milionu let stará fosilie člověka Australopithecus afarensis "Lucy" společně se „Selam".

Cesta do pravěku v Brně – pavilon Anthropos a rekonstrukce mamuta Kultura

Cesta do pravěku v Brně – pavilon Anthropos a rekonstrukce mamuta

Ojedinělé muzeum dokumentuje nejstarší dějiny osídlení Moravy a celého evropského kontinentu. Značnou pozornost dětí i dospělých přitahuje zejména 3,5 m vysoký model mamuta v životní velikosti, provázený mládětem. Rozsáhlá muzejní expozice patří k největším a nejmodernějším svého druhu v Evropě.

Kde najít starobylá keltská oppida a hradiště v Česku?

Kde najít starobylá keltská oppida a hradiště v Česku?

Víte, že Keltové jsou nejstarším historicky doloženým národem na českém území? Nejen podzimní atmosféra složená ze sychravého počasí a vzpomínek přímo vyzývá k navštívení míst, která mají starobylou historii a jsou spjatá s životem našich předků. Oppidum je nejčastěji protourbánní opevněné výšinné sídliště Keltů. Oppida byla zakládána od počátku 2. století př. n. l. především v jižní polovině země podél toku Vltavy. Vykročte spolu s námi do historie a nechte se inspirovat k návštěvě prastarých míst, kde se nacházela keltská oppida a hradiště dávných obyvatel našeho území. Znáte třeba keltské oppidum Závist u Zbraslavi a kulturní památku Oppidum Hradiště nedaleko Nižboru?

Mamuti v Česku: kde si je prohlédnete pěkně zblízka?

Mamuti v Česku: kde si je prohlédnete pěkně zblízka?

Legendární zvířata, která žila v době ledové na území dnešní Evropy, Asie i Severní Ameriky, známe hlavně díky obrazům Zdeňka Buriana a z knížek Eduarda Štorcha. A také díky seriálu Mach a Šebestová, kde pračlověk pan Huml vařil mamuty s koprovou omáčkou. Jenže jak to s mamuty bylo doopravdy a kde se s nimi můžete potkat?

Karel Absolon – nejslavnější český archeolog a objevitel Punkevních jeskyní

Karel Absolon – nejslavnější český archeolog a objevitel Punkevních jeskyní

Karel Absolon (16. června 1877, Boskovice – 6. října 1960, Brno) byl krasový badatel a jedna z velkých postav evropské archeologie první poloviny 20. století. Jeho jméno je spojené s objevováním jeskyní Moravského krasu, zpřístupněním dna propasti Macocha a vodní trasy po ponorné říčce Punkvě, nálezem Věstonické venuše či vybudováním Pavilonu Anthropos v Brně.

Moravské zemské muzeum Kultura

Moravské zemské muzeum

Moravské zemské muzeum je pamětí Moravy. Již více než 200 let zkoumá, uchovává a prostřednictvím výstav návštěvníkům zprostředkovává kulturní a přírodní bohatství, utvářené miliony let až po současnost. Ve sbírkách muzea se nyní nachází přes 6 a půl miliónu exponátů z různých oborů.

7 věcí, které nevíte o… pravěkých venuších

7 věcí, které nevíte o… pravěkých venuších

Znáte venuše? Venuše s velkým V může být římská bohyně smyslnosti, krásy a lásky nebo planeta sluneční soustavy. Jako venuše s malým v se však označují ženské figurky, vyrobené z kamene, hlíny, mamutoviny, kostí či paroží. Pravěké krásky okouzlily svět už před tisíci lety a fascinují nás dosud.

Další aktuality

Mezinárodní den památek 2025: nahlédněte tam, kam to běžně nejde

18. duben – den, kdy si svět připomíná vlastní kulturní dědictví. Mezinárodní den památek a sídel vyhlásilo UNESCO v roce 1982. Oslavte ho i vy nějakou pěknou prohlídkou. Inspiraci, kam se vydat, vám přináší portál Kudy z nudy.
1. duben 2025 13:17
Památky

Po stopách šlechtických rodů 2025: ve znamení italské šlechty

Patnáctý ročník projektu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů: Rok italské šlechty představí v roce 2025 kulturní vlivy a umělecké inspirace, které na naše území od 16. do 18. století pronikaly spolu s významnými šlechtickými rody ze země pod Alpami. Tento projekt je věnovaný bohaté a rozmanité historii, kterou italští šlechtici přinášeli do českých zemí, a jejich vlivu na kulturní dědictví. Těšit se můžete na mnoho výstav, přednášek a dalších kulturních akcí, které nám přiblíží bohaté dědictví italské šlechty v českých zemích.
31. březen 2025 8:55
Památky

100 tipů na hrady a zámky, které mají od dubna dveře dokořán

Hrady, zámky a další památky nejen ve správě Národního památkového ústavu se od 1. dubna opět naplno otevírají návštěvníkům. Kudy z nudy vám přináší tipy na pár desítek z nich – schválně, najdete mezi nimi alespoň tři, na kterých jste dosud nebyli? Pokud ano, zkuste je letos navštívit. Turistická sezóna trvá na většině památek až do konce října.
31. březen 2025 8:15
Památky

Věda a historie není nuda: šlechtické rody coby úspěšní průmyslníci

Jaké byly příběhy průmyslníků ze známých šlechtických rodů? Co založili Thurn-Taxisové a co Harrachové, ve které oblasti vynikli Larisch-Mönnichové a se kterým městem jsou spojené osudy rodu Salm-Reifferscheidtů? Jedinečné příběhy nejznámějších českých průmyslníků ze šlechtických rodů vám představíme na Kudy z nudy.
30. březen 2025 15:42
Památky

Máte rádi lidové zvyky? Národní muzeum v přírodě zve na velikonoční program

Národní muzeum v přírodě ožije v nadcházejících týdnech pestrými velikonočními pořady. Jednotlivá muzea představí nejen obecně známé velikonoční zvyky a tradice, ale zároveň i specifika svých regionů. Návštěvníkům navíc umožní nahlédnout i do církevní symboliky velikonočních svátků. Všichni milovníci tradiční lidové kultury jsou zváni do Zubrnic, na Veselý Kopec, do Betléma u Hlinska, Rožnova pod Radhoštěm anebo hanáckých Příkaz.
28. březen 2025 9:16
Památky

Prohlídky u hradních a zámeckých pánů: Soukromé hrady a zámky se již otevírají turistům

O více než 70 památkových objektů, hradů a zámků, ale i tvrzí, paláců či o vodárenskou věž, pečují v naší zemi soukromí majitelé. Jejich cílem je, aby toto kulturní dědictví bylo zachováno nejen pro současníky, ale i pro generace budoucí. A s jarem otevírají interiéry svých objektů pro zvídavé návštěvníky. Jedná se nejen o památky, které jsou známé a populární, ale také o ty, které dosud nikdo neznal. Poprvé v historii se letos chystá zpřístupnění zámku Neustupov na Benešovsku.
26. březen 2025 16:00
Památky

České rekordy: dopravní a železniční NEJ České republiky

Na Kudy z nudy jsme se tentokrát zaměřili na rekordy a kuriozity, které objevíte na 9500 kilometrech našich kolejí a na bezmála třech tisících stanic a zastávek. Zajímavostí je opravdu hodně, ostatně podle statistik máme nejhustší železniční síť v Evropě. Zajímají vás další dopravní nej? Jejich přehled najdete u nás na Kudy z nudy!
26. březen 2025 2:22
Památky

Věda a historie není nuda: města a vesnice, kde najdete víc hradů, zámků a klášterů

Určitě znáte města, kde mají starší hrad a novější zámek. Co ale spojuje Potštejn, Valašské Meziříčí, Panenské Břežany, Dačice anebo většinu velkých měst? Jsou to místa, kde mají hradů a zámků víc. Pojďte je prozkoumat s Kudy z nudy! Společně objevíme nejenom zajímavé turistické kuriozity, ale také města, kde můžete jít ulicemi doslova od kláštera ke klášteru!
25. březen 2025 12:51
Památky