Archeologie a její objevy: Lucy, Věstonická venuše, zub dinosaura a umění z Moravského krasu

Za jednu z nejkrásnějších ukázek pravěkého umění považují znalci kyprou hliněnou krasavici nalezenou roku 1925 v bývalém sídlišti lovců mamutů na jižní Moravě. V současnosti je soška Věstonické venuše v držení Moravského zemského muzea v Brně v pavilonu Anthropos.

V roce 2025 uběhne 100 let od nálezu Věstonické venuše, kterou objevil tým českého archeologa Karla Absolona nedaleko jihomoravské obce Dolní Věstonice. Venuši drží Moravské zemské muzeum, které ji v roce 2025 mimořádně vystaví.

Chráněná krajinná oblast Moravský kras severně od Brna patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na celém území je známo více než 1100 jeskyní, z nichž pět je přístupných veřejnosti.

Národní muzeum představí veřejnosti jedny z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů na světě. Do Národního muzea bude od 25. 8. 2025 na 60 dní zapůjčena 3,2 milionu let stará fosilie člověka Australopithecus afarensis "Lucy" společně se „Selam".

Věstonickou venuši zná asi každý – keramická soška nahé ženy, vyrobená 29 tisíc let před naším letopočtem, je stále ikonickým pravěkým artefaktem nalezeným na našem území. Mezi archeologické poklady České republiky však patří i další skvosty... znáte například opukovou hlavu Kelta z Mšeckých Žehrovic anebo šamanovu loutku z Brna? Na výpravu pořádně hluboko do minulosti vás zve Kudy z nudy.

V srpnu 2025 se pro veřejnost otevře nová stálá expozice Lidé, která přiblíží příběh vývoje člověka a také dějiny českého a evropského pravěku.

V Dietrichsteinském paláci se nachází stálá expozice Zaniklý život na Moravě, která je zaměřena na vývoj života v jednotlivých geologických érách. Nejvýznamnějším exponátem je zub masožravého dinosaura z bývalého lomu na Švédských šancích.

Moravské zemské muzeum je pamětí Moravy. Již více než 200 let zkoumá, uchovává a prostřednictvím výstav návštěvníkům zprostředkovává kulturní a přírodní bohatství, utvářené miliony let až po současnost. Ve sbírkách muzea se nyní nachází přes 6 a půl miliónu exponátů z různých oborů.

Světové prvenství mají pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic, kde žili naši předkové před 25 000 lety. Jsou zde četné nálezy hlavně z doby lovců mamutů, mezi nimi i jeden z nejvýznamnějších Věstonická venuše.

Mamuta v životní velikosti, kostry pralidí nebo zuby staré několik set tisíc můžete obdivovat v muzejních expozicích, které jsou zasvěceny životu v pravěku a době ledové. Vydejte se do brněnského Anthroposu, pražského Národního muzea, Archeoparku v Pavlově a na další místa. Navštívit můžete i vyhlášená archeologická naleziště.

Obří interaktivní atrakce pro děti v podobě 13 metrů vysokého mamuta je novou dominantou Dolní Moravy a zároveň největším modelem mamuta na světě!

Jedna z nejvýznamnějších pražských budov byla prohlášená už v roce 1962 za národní kulturní památku. Čechy milovaná a cizinci obdivovaná, osudově spjatá s novodobými českými dějinami, časem neoddělitelně splynula s představou o Národním muzeu jako instituci.

Jeskyni tvoří dva vzájemně spojené mohutné dómy s přilehlými chodbami. Jeskyně byla pro veřejnost otevřena už v roce 1910. Hlavní dóm je s rozměry 95x44x20 metrů největší veřejnosti zpřístupněnou podzemní prostorou v Moravském krasu.

Mimořádné exponáty dokumentující pravěk Moravy, Velkou Moravu, Moravu ve středověku, velká kolekce minerálů a nerostů, to vše najdete v jedné ze stálých expozic Moravského zemského muzea v Brně v Dietrichsteinském paláci na Zeleném trhu.

Stejně jako Sametová revoluce v roce 1989 má datum sedmnáctého listopadu ve svém „rodném listě“ i Akademie věd České republiky. Založení její přímé předchůdkyně, Československé akademie věd, bylo slavnostně vyhlášeno 17. listopadu 1952 v Národním divadle v Praze.

Ojedinělé muzeum dokumentuje nejstarší dějiny osídlení Moravy a celého evropského kontinentu. Značnou pozornost dětí i dospělých přitahuje zejména 3,5 m vysoký model mamuta v životní velikosti, provázený mládětem. Rozsáhlá muzejní expozice patří k největším a nejmodernějším svého druhu v Evropě.

Víte, že Keltové jsou nejstarším historicky doloženým národem na českém území? Nejen podzimní atmosféra složená ze sychravého počasí a vzpomínek přímo vyzývá k navštívení míst, která mají starobylou historii a jsou spjatá s životem našich předků. Oppidum je nejčastěji protourbánní opevněné výšinné sídliště Keltů. Oppida byla zakládána od počátku 2. století př. n. l. především v jižní polovině země podél toku Vltavy. Vykročte spolu s námi do historie a nechte se inspirovat k návštěvě prastarých míst, kde se nacházela keltská oppida a hradiště dávných obyvatel našeho území. Znáte třeba keltské oppidum Závist u Zbraslavi a kulturní památku Oppidum Hradiště nedaleko Nižboru?

Legendární zvířata, která žila v době ledové na území dnešní Evropy, Asie i Severní Ameriky, známe hlavně díky obrazům Zdeňka Buriana a z knížek Eduarda Štorcha. A také díky seriálu Mach a Šebestová, kde pračlověk pan Huml vařil mamuty s koprovou omáčkou. Jenže jak to s mamuty bylo doopravdy a kde se s nimi můžete potkat?

Karel Absolon (16. června 1877, Boskovice – 6. října 1960, Brno) byl krasový badatel a jedna z velkých postav evropské archeologie první poloviny 20. století. Jeho jméno je spojené s objevováním jeskyní Moravského krasu, zpřístupněním dna propasti Macocha a vodní trasy po ponorné říčce Punkvě, nálezem Věstonické venuše či vybudováním Pavilonu Anthropos v Brně.

Epigrafické a archeologické výzkumy ve staré Kateřinské jeskyni v Moravském krasu běží od roku 2017 a přinesly mimo jiné objev nejstarších kreseb na stěnách jeskyně v ČR, jejichž stáří je až 7200 let. Na jaře se podařilo datovat další dvě neolitické kresby v zadní části Ledové chodby a k dnešnímu dni je tak známo celkem 15 pravěkých kresebných objektů rozmístěných na různých místech Kateřinské jeskyně. Třetím rokem také pokračoval archeologický výzkum uvnitř jeskyně, nedaleko pravěkých kreseb. Významným objevem se staly tři ozdoby – ulity plže zubovce dunajského.

Malou obec na úpatí Pálavy a na břehu Novomlýnských nádrží proslavil nález světoznámé Věstonické venuše. Nejvýznamnější tábořiště člověka na Zemi z doby ledové připomíná archeopark v nedalekém Pavlově.

Znáte venuše? Venuše s velkým V může být římská bohyně smyslnosti, krásy a lásky nebo planeta sluneční soustavy. Jako venuše s malým v se však označují ženské figurky, vyrobené z kamene, hlíny, mamutoviny, kostí či paroží. Pravěké krásky okouzlily svět už před tisíci lety a fascinují nás dosud.

Udatní válečníci, zruční řemeslníci a zemědělci, první stavitelé cest i špitálů: to všechno byli Keltové. Národy označované Řeky jako Keltoi, Keltai nebo Galatai a Římany jako Celti, Celtae a Galli kdysi ovládaly půlku Evropy a podrobit si je nedokázali ani Římané. Pojďte se s Kudy z nudy podívat, kde objevíte stopy po Keltech u nás.

Kateřinská jeskyně v Moravském krasu, která v březnu otevřela po zimní pauze, se stává mimořádně významnou archeologickou lokalitou. Díky odborníkům z laboratoře pro radiouhlíkové datování Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR se podařilo datovat další tři pravěké abstraktní kresby nalezené před časem se ve staré Kateřinské jeskyni. To ale zdaleka není všechno – poslední objevy připravily vědcům překvapení: podařilo se najít rytinu připomínající chetitské bohy anebo více než dostatek důkazů o tom, že Kateřinská jeskyně sloužila ve středověku jako tajná dílna na padělání peněz.

V Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu se nachází vůbec nejstarší kresba na našem území. Jde o "černé čáry" na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Vědci se domnívají, že čarami byl kámen patrně umělecky dotvořen před 7 000 lety coby kultovní místo v době kamenné.