ÚvodAktualityArcheologie a její objevy: Lucy, Věstonická venuše, zub dinosaura a umění z Moravského krasu
Památky

Archeologie a její objevy: Lucy, Věstonická venuše, zub dinosaura a umění z Moravského krasu

  • 29. dubna 2025
Poslechněte si audio verzi článku
Archeologie je detektivka minulosti, jen místo lupy a otisků prstů vědci používají štětce, lopatky a spoustu trpělivosti. Někdy se jim podaří vykopat takovou pecku, že se o ní mluví po celém světě. Vydejte se s Kudy z nudy po stopách nejslavnějších archeologických objevů – jak světových, tak těch, které můžete vidět u nás v Česku.
Česko je doslova poseté archeologickými poklady – od keltských oppid po hroby velkomoravských knížat. Pokud vás fascinuje minulost, vydejte se na výlet za archeologickými skvosty. Odhalíte fascinující příběhy o životě našich předků, naučíte se něco nového o historii a kultuře naší planety, a navíc si třeba můžete pořídit selfie s mamutem! Právě tak ale můžete obdivovat nejslavnější archeologické nálezy. Jsou starší než pyramidy, starší než Stonehenge, starší než velké civilizace. Pamatují svět, jaký si ani neumíme představit. Protože v archeologickém světě jde o skutečné celebrity, dostávají i originální jména. Na Kudy z nudy vám některé z rarit představíme zblízka: třeba Věstonickou venuši, Lucy, mamutici Juku či nejslavnější evropskou mumii jménem Ötzi.
 

Lucy – první dáma paleoantropologie

V roce 1974 v Etiopii archeologové objevili 3,2 milionu let staré kosterní pozůstatky ženy z druhu Australopithecus afarensis. Jeden z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů na světě dostal jméno náhodou: podle písně skupiny Beatles Lucy in the Sky with Diamonds, kterou si večer po nálezu přehrávali členové týmu expedice stále dokola. V Etiopii je Lucy také známá jako Dinkinesh, což v amharštině znamená „jsi překrásná“. Lucy je druh vyhynulého hominina, čeledi hominidé, kteří žili před 3,8–2,9 miliony let na území dnešní Etiopie, oblasti, která měla zásadní význam pro evoluci člověka. Na výšku měřila zhruba 106 centimetrů, vážila 28 kilogramů, bylo jí přibližně patnáct let a podobala se šimpanzovi. Vděčíme jí za mnohé, například za důkaz, že naši dávní předkové chodili po dvou mnohem dřív, než se předpokládalo.
 
Chcete Lucy vidět zblízka? Tu jedinečnou možnost budete mít od 25. srpna 2025, kdy bude k vidění v nové expozici LidéHistorické budově Národního muzeaPraze, a to hned v první místnosti. Autorkou realistického modelu Lucy je francouzská sochařka Élisabeth Daynès. Lucy bude dělat společnost další vzácný exponát zvaný Selam, fosilie malého dítěte identického druhu jako Lucy, avšak zhruba o 100 tisíc let starší, která byla nalezena ve stejné lokalitě o pětadvacet let později. V Národním muzeu v Praze zůstanou plných šedesát dnů, tedy do 24. října 2025.
 

Věstonická venuše – nejstarší dáma Česka

Znáte někoho staršího než 29 000 let? My na Kudy z nudy ano! Sošku Věstonické venuše objevil v červenci 1925 tým profesora Karla Absolona, a to na pravěkém sídlišti u Pavlova a Dolních Věstonic. Soška paleolitické krásky se sotva vejde do dlaně, ale její hodnota je nevyčíslitelná. Její tajemství? Nejen že jde o nejstarší známou keramickou sošku na světě, ale dodnes se spekuluje, jaký měla účel – bohyně plodnosti, pravěká Barbie, nebo první umělecké dílo?
 
Protože v roce 2025 uběhne přesně 100 let od nálezu Věstonické venuše, Moravské zemské muzeum připravuje mimořádnou výstavu v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhuBrně. Výstava začne 19. června a potrvá do 5. října 2025. Seznamte se nejenom se slavnou soškou, ale i s dalšími pravěkými Venušemi!

Zub dravého dinosaura – poklad Moravského zemského muzea

 
S archeologickými objevy dinosaurů to v České republice není žádná sláva, ale přesto tu byli! Důkazem je jediný dosud známý zub dravého dinosaura, vzácný fosilní nález z bývalého lomu na Švédských valech v Brně. Zub si na vlastní oči můžete prohlédnout v Moravském zemském muzeu, v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu. Zub byl dřív mylně považován za pozůstatek mořského krokodýla, a teprve před několika lety byl správně identifikován jako relikt suchozemského masožravce z období jury. Je součástí stálé expozice Zaniklý život na Moravě, která zachycuje vývoj života napříč geologickými obdobími. Je to oblíbený cíl pro rodiny s dětmi: nabízí totiž nejen fosilie pravěkých živočichů a rostlin, ale i poutavé dioráma a moderní multimediální prvky.
 

Pravěké malby a ozdoby z Kateřinské jeskyně

 
Epigrafické a archeologické výzkumy v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu přinesly už několik zajímavých objevů. Mimo jiné šlo o nejstarší kresby na stěnách jeskyně v České republice. Abstraktní obrazce z čar a teček, takzvanou epigrafiku, vytvořili podle odborníků z radiouhlíkové laboratoře Ústavu jaderné fyziky a Archeologického ústavu Akademie věd ČR lidé přibližně před sedmi tisíci lety. Nejenže se kolekce pravěkých kreseb stále rozrůstá, ale kromě toho byly v bezejmenné chodbě Kateřinské jeskyně objeveny pozůstatky penězokazecké dílny, zlomky pravěké a středověké keramiky, a úlomky záhadné břidlicové destičky s basreliéfem připomínajícím procesí dvanácti chetitských bohů.
 
Další raritou jsou ulity sladkovodních plžů zubovců dunajských, ručně opracované do podoby korálků či ozdobných závěsků. Podle radiouhlíkové analýzy jsou historické artefakty více než osm tisíc let staré a pochází z období konce střední doby kamenné. Pravěké ozdoby dokládají zručnost tehdejších lidí i fakt, že Kateřinská jeskyně je jedním z klíčových míst pro poznávání nejstarších dějin osídlení na našem území.

 

Mamuti z Anthroposu a malá mamutí holčička Juka

Víc se o Věstonické venuši, nejstarším osídlení Moravy a celé Evropy dozvíte v pavilonu AnthroposBrně. Oblíbeným exponátem jsou modely dvou mamutů v hlavní hale. Připomenou nám další vzácný objev, který našli v roce 2010 u pobřeží Severního ledového oceánu sibiřští lovci slonoviny. Šlo o úžasně zachovalé mumifikované mládě mamuta. Zhruba desetiletá samička žila v době před 39 000 lety a dostala jméno Juka. Coby nejlépe zachovalá fosilie mamuta srstnatého (Mammuthus primigenius) na světě je uchovávána ve speciálním boxu při teplotách pod bodem mrazu. Ani to jí ale nebrání cestovat po světě: stálý domov má v Moskvě, vystavená ale už byla například v Japonsku a na Tchaj-wanu.
 
Chcete vidět další mamuty, třeba LenkuNárodního muzeaPraze nebo obřího mamuta na hraní z Dolní Moravy? Podívejte se na mamutí přehlídku na Kudy z nudy!
 

Ötzi – nejdrsnější muž doby ledové

Nejmladší z našeho výběru celebrit je Ötzi, ledový muž z doby před více než pěti tisíci lety. Jeho mumie byla objevena 19. září 1991 na ledovci Schnalstal v Ötztalských Alpách, ležících mezi Rakouskem a Itálií v nadmořské výšce 3210 metrů. Jméno mu dal rakouský novinář Karl Wendl, který hledal chytlavé jméno a využil název místa nálezu. Podle výzkumů byl Ötziho životní příběh hotový thriller. Když zemřel, bylo mu asi šestačtyřicet, měřil kolem 160 centimetrů a vážil asi 50 kilo. Navzdory tomu, že působil dojmem šlachovitého horala, se zdravím na tom byl všelijak: pravděpodobně trpěl boreliózou, bolestmi kolen, kyčlí, ramen a zad, a měl genetickou dispozici k arterioskleróze. Během života utrpěl řadu zlomenin, měl přeražený nos, často hladověl a zemřel násilnou smrtí: antropologové zjistili, že kromě podlitin a řezných ran na rukou, zápěstí a hrudníku měl Ötzi v době smrti v rameni uvízlý hrot šípu. Vědci proto předpokládají, že vykrvácel poté, co mu šíp rozbil lopatku a poškodil velké cévy.
 
Ötzi a jeho vybavení, oblečení a další artefakty jsou od roku 1998 vystaveny v Jihotyrolském muzeu archeologie v Bolzanu v Itálii. Mumie je uložena ve speciálně navržené chladné cele a lze ji pozorovat malým okénkem, pozornost ale přitahuje i rekonstrukce ledového muže.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Zaniklý život na Moravě – expozice Moravského zemského muzea Kultura

Zaniklý život na Moravě – expozice Moravského zemského muzea

V Dietrichsteinském paláci se nachází stálá expozice Zaniklý život na Moravě, která je zaměřena na vývoj života v jednotlivých geologických érách. Nejvýznamnějším exponátem je zub masožravého dinosaura z bývalého lomu na Švédských šancích.

Věstonická věnuše v Brně – mimořádná výstava ke 100. výročí jejího objevení

20. 6.28. 9.
Věstonická věnuše v Brně – mimořádná výstava ke 100. výročí jejího objevení

V roce 2025 uběhne 100 let od nálezu Věstonické venuše, kterou objevil tým českého archeologa Karla Absolona nedaleko jihomoravské obce Dolní Věstonice. Venuši drží Moravské zemské muzeum, které ji v roce 2025 mimořádně vystaví.

Moravské zemské muzeum Kultura

Moravské zemské muzeum

Moravské zemské muzeum je pamětí Moravy. Již více než 200 let zkoumá, uchovává a prostřednictvím výstav návštěvníkům zprostředkovává kulturní a přírodní bohatství, utvářené miliony let až po současnost. Ve sbírkách muzea se nyní nachází přes 6 a půl miliónu exponátů z různých oborů.

Věstonická venuše – nejstarší umělecký předmět z keramiky na světě

Věstonická venuše – nejstarší umělecký předmět z keramiky na světě

Za jednu z nejkrásnějších ukázek pravěkého umění považují znalci kyprou hliněnou krasavici nalezenou roku 1925 v bývalém sídlišti lovců mamutů na jižní Moravě. V současnosti je soška Věstonické venuše v držení Moravského zemského muzea v Brně v pavilonu Anthropos.

Pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic – největší pravěká sídliště v České republice

Pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic – největší pravěká sídliště v České republice

Světové prvenství mají pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic, kde žili naši předkové před 25 000 lety. Jsou zde četné nálezy hlavně z doby lovců mamutů, mezi nimi i jeden z nejvýznamnějších Věstonická venuše.

Už jste viděli na vlastní oči mamuta? Nahlédněte do pravěku v moderních expozicích!

Už jste viděli na vlastní oči mamuta? Nahlédněte do pravěku v moderních expozicích!

Mamuta v životní velikosti, kostry pralidí nebo zuby staré několik set tisíc můžete obdivovat v muzejních expozicích, které jsou zasvěceny životu v pravěku a době ledové. Vydejte se do brněnského Anthroposu, pražského Národního muzea, Archeoparku v Pavlově a na další místa. Navštívit můžete i vyhlášená archeologická naleziště.

Obří mamut v resortu Dolní Morava Zážitky

Obří mamut v resortu Dolní Morava

Obří interaktivní atrakce pro děti v podobě 13 metrů vysokého mamuta je novou dominantou Dolní Moravy a zároveň největším modelem mamuta na světě!

Národní muzeum – Historická budova Národního muzea v Praze Kultura

Národní muzeum – Historická budova Národního muzea v Praze

Jedna z nejvýznamnějších pražských budov byla prohlášená už v roce 1962 za národní kulturní památku. Čechy milovaná a cizinci obdivovaná, osudově spjatá s novodobými českými dějinami, časem neoddělitelně splynula s představou o Národním muzeu jako instituci.

Kateřinská jeskyně – nejrozlehlejší dómy v Moravském krasu Příroda

Kateřinská jeskyně – nejrozlehlejší dómy v Moravském krasu

Jeskyni tvoří dva vzájemně spojené mohutné dómy s přilehlými chodbami. Jeskyně byla pro veřejnost otevřena už v roce 1910. Hlavní dóm je s rozměry 95x44x20 metrů největší veřejnosti zpřístupněnou podzemní prostorou v Moravském krasu.

Dietrichsteinský palác v Brně – Moravské zemské muzeum Kultura

Dietrichsteinský palác v Brně – Moravské zemské muzeum

Mimořádné exponáty dokumentující pravěk Moravy, Velkou Moravu, Moravu ve středověku, velká kolekce minerálů a nerostů, to vše najdete v jedné ze stálých expozic Moravského zemského muzea v Brně v Dietrichsteinském paláci na Zeleném trhu.

CHKO Moravský kras – nejrozsáhlejší krasové území v České republice Příroda

CHKO Moravský kras – nejrozsáhlejší krasové území v České republice

Moravský kras severně od Brna patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na celém území je známo více než 1100 jeskyní, z nichž pět je přístupných veřejnosti. Dominantou střední části Moravského krasu je Rudické propadání, kde pod zem mizí vody Jedovnického potoka.

Známé i neznámé skvosty archeologie: hlava Kelta, nejstarší studna světa a teorie obezity venuší

Známé i neznámé skvosty archeologie: hlava Kelta, nejstarší studna světa a teorie obezity venuší

Věstonickou venuši zná asi každý – keramická soška nahé ženy, vyrobená 29 tisíc let před naším letopočtem, je stále ikonickým pravěkým artefaktem nalezeným na našem území. Mezi archeologické poklady České republiky však patří i další skvosty... znáte například opukovou hlavu Kelta z Mšeckých Žehrovic anebo šamanovu loutku z Brna? Na výpravu pořádně hluboko do minulosti vás zve Kudy z nudy.

Australopithecus afarensis „Lucy“ v Národním muzeu

25. 8.24. 10.
Australopithecus afarensis „Lucy“ v Národním muzeu

Národní muzeum představí veřejnosti jedny z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů na světě. Do Národního muzea bude od 25. 8. 2025 na 60 dní zapůjčena 3,2 milionu let stará fosilie člověka Australopithecus afarensis "Lucy" společně se „Selam".

Cesta do pravěku v Brně – pavilon Anthropos a rekonstrukce mamuta Kultura

Cesta do pravěku v Brně – pavilon Anthropos a rekonstrukce mamuta

Ojedinělé muzeum dokumentuje nejstarší dějiny osídlení Moravy a celého evropského kontinentu. Značnou pozornost dětí i dospělých přitahuje zejména 3,5 m vysoký model mamuta v životní velikosti, provázený mládětem. Rozsáhlá muzejní expozice patří k největším a nejmodernějším svého druhu v Evropě.

Kde najít starobylá keltská oppida a hradiště v Česku?

Kde najít starobylá keltská oppida a hradiště v Česku?

Víte, že Keltové jsou nejstarším historicky doloženým národem na českém území? Nejen podzimní atmosféra složená ze sychravého počasí a vzpomínek přímo vyzývá k navštívení míst, která mají starobylou historii a jsou spjatá s životem našich předků. Oppidum je nejčastěji protourbánní opevněné výšinné sídliště Keltů. Oppida byla zakládána od počátku 2. století př. n. l. především v jižní polovině země podél toku Vltavy. Vykročte spolu s námi do historie a nechte se inspirovat k návštěvě prastarých míst, kde se nacházela keltská oppida a hradiště dávných obyvatel našeho území. Znáte třeba keltské oppidum Závist u Zbraslavi a kulturní památku Oppidum Hradiště nedaleko Nižboru?

Mamuti v Česku: kde si je prohlédnete pěkně zblízka?

Mamuti v Česku: kde si je prohlédnete pěkně zblízka?

Legendární zvířata, která žila v době ledové na území dnešní Evropy, Asie i Severní Ameriky, známe hlavně díky obrazům Zdeňka Buriana a z knížek Eduarda Štorcha. A také díky seriálu Mach a Šebestová, kde pračlověk pan Huml vařil mamuty s koprovou omáčkou. Jenže jak to s mamuty bylo doopravdy a kde se s nimi můžete potkat?

Karel Absolon – nejslavnější český archeolog a objevitel Punkevních jeskyní

Karel Absolon – nejslavnější český archeolog a objevitel Punkevních jeskyní

Karel Absolon (16. června 1877, Boskovice – 6. října 1960, Brno) byl krasový badatel a jedna z velkých postav evropské archeologie první poloviny 20. století. Jeho jméno je spojené s objevováním jeskyní Moravského krasu, zpřístupněním dna propasti Macocha a vodní trasy po ponorné říčce Punkvě, nálezem Věstonické venuše či vybudováním Pavilonu Anthropos v Brně.

7 věcí, které nevíte o… pravěkých venuších

7 věcí, které nevíte o… pravěkých venuších

Znáte venuše? Venuše s velkým V může být římská bohyně smyslnosti, krásy a lásky nebo planeta sluneční soustavy. Jako venuše s malým v se však označují ženské figurky, vyrobené z kamene, hlíny, mamutoviny, kostí či paroží. Pravěké krásky okouzlily svět už před tisíci lety a fascinují nás dosud.

Jeskynní malba v Kateřinské jeskyni – nejstarší kresba v České republice

Jeskynní malba v Kateřinské jeskyni – nejstarší kresba v České republice

V Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu se nachází vůbec nejstarší kresba na našem území. Jde o "černé čáry" na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Vědci se domnívají, že čarami byl kámen patrně umělecky dotvořen před 7 000 lety coby kultovní místo v době kamenné.

Další aktuality

Věda a historie není nuda: pět hradů v Evropě, které kdysi patřily českým králům

Kdysi se říkalo, že český král může v jeden den snídat v Praze, obědvat v Alpách a povečeřet u moře. Ač to zní jako nadsázka, ve 14. století byly země Koruny české opravdovou velmocí střední Evropy. Braniborsko, Lužice ani Dolní Slezsko už součástí České republiky sice nejsou, ale stopy po českých králích tam zůstaly. Poznejte s Kudy z nudy pět hradů, které dnes leží v cizině, ale kdysi patřily k českým zemím: čeká na vás Norimberk, Oybin, Slawenburg, Grodno a Lauf!
16. květen 2025 8:36
Památky

Zámecká divadla v Česku: nejkrásnější historické scény, které můžete navštívit

Zámecká divadla jsou jako malé šperkovnice ukryté v zámeckých křídlech – nenápadné zvenčí, okouzlující uvnitř. Navíc většina z nich je součástí běžných prohlídkových tras, takže stačí jen vstupenka a trocha zvědavosti. Vydejte se s Kudy z nudy na zámecké scény, kde si šlechtici na jevišti hráli na Romea a dámy v hledišti omdlévaly touhou. Tady je náš výběr těch nejkouzelnějších.
13. květen 2025 12:04
Památky

25 tipů, kam se vydat na výlet k méně známým zříceninám hradů na víkendový výlet

V krásných dnech, ale i když počasí není zrovna slunečné, se milovníci pěší turistiky poohlížejí po tom, kam vyrazit na výlet. Tak co třeba navštívit snadno dostupné hradní zříceniny, které jsou pěkným cílem v jakékoliv roční době? Některé byly přes zimu uzavřeny, ale se příchozí novou sezónou opět otevírají. Kam se za nimi vydat vám poradí portál Kudy z nudy. Každá zřícenina hradu má nějaké tajemství!
11. květen 2025 9:17
Památky

Ora et labora: Nahlédněte do historie řádu Benediktinů

Nejstarší řeholní řád s heslem "Ora et labora – Modli se a pracuj", založen v 6. století sv. Beneditkem z Nursie, vstoupil na naše území již konce 10. století, kdy byl na Pražském hradě založen klášter sv. Jiří. V průběhu staletí vybudovali Benediktini řadu klášterů, které můžeme dodnes obdivovat.
10. květen 2025 12:00
Památky

100 tipů na výlet na zámek – pohádková místa i neobjevené skvosty, známá i neznámá místa

Kudy z nudy přináší obsáhlý přehled zámeckých tipů na výlet v Čechách, na Moravě i ve Slezsku, které si zaslouží naši pozornost. Některé zámky nabízejí také speciální prohlídkové okruhy pro děti. Přehledná mapa hradů a zámků vám usnadní výběr cíle. Kromě prohlídky expozic na vás čeká spousta dalších zážitků. Vyberte si tip na výlet po Česku.
10. květen 2025 8:35
Památky

100 tipů, kam se vydat za opevněnými městy v Česku

Cimbuří, podsebití, bastiony, kasematy – součásti středověkých opevnění. Valy, hradby a palisády měly v minulosti obranný charakter. Svou mohutností a neprostupností měly odrazovat případné útočníky. Dnes právě naopak lákají návštěvníky. Objevte díky tipům redakce Kudy z nudy zbytky a pozůstatky historie ve městech.
9. květen 2025 15:01
Památky

Kdo vládne církvi: Papež, kardinál, biskup a ti druzí

Církevní hierarchie může na první pohled působit složitě. Tituly jako papež, biskup, arcibiskup nebo kardinál se často skloňují ve zprávách, ale co přesně znamenají? Jak se volí papež, co je to konkláve, jak dlouho existuje Pražské arcibiskupství, kdy odcházejí arcibiskupové do důchodu a kdo z českých svatých tuto funkci zastával? Na Kudy z nudy si to jednoduše vysvětlíme a přidáme i pár dalších zajímavostí ze světa papežů.
9. květen 2025 0:04
Památky

Kam za vojenskou technikou? Tipy, kde můžete v Česku prozkoumat letadla, tanky, tvrze a opevnění

Zajímá vás vojenská historie a technika? Právě pro vás jsme připravili dnešní tipy, které vás navedou nejen do areálů muzeí. Prohlédnout si můžete i opevnění a tvrze, které se stavěly za I. republiky jako obrana v reakci na rostoucí nacistickou hrozbu i vojenskou techniku z II. světové války.
7. květen 2025 17:48
Památky