
Cílem výstavy
Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900 je odkrýt méně známý, a přesto zásadní příběh dějin umění: příběh ženské tvořivosti, ambice, odvahy i schopnosti prosadit se navzdory překážkám. Pozornost je zaměřena nejen na samotná
umělecká díla, ale i na
dobu a prostředí, v němž vznikala – výstava představí sociální vazby, institucionální překážky i témata, která ženy ve své tvorbě zpracovávaly. Ženy měly dlouho
omezené možnosti vzdělání a
prosazení se v umělecké sféře, rozhodující ale zůstával talent, schopnost tvořit a vůle uspět.
Výstava ukazuje, že
ženy byly součástí uměleckých dějin od samého počátku – jen je potřeba jejich stopu znovu objevit a přiznat jí důstojné místo. Talent sice nemá pohlaví, jak ostatně už v roce 1785 poznamenal malíř, autor divadelních her a tajemník Académie royale v Paříži Antoine Renou, ale na
umělecké školy dlouhá staletí ženy neměly přístup. Ženy také, až na malé výjimky, nemohly stát včele malířských dílen. U nás se například mistryní v cechovní dílně mohly stát
pouze vdovy po malířích.
Zapomenuté příběhy, které dlouho čekaly
Výstava reaguje na tradiční expozice
Staří mistři a
Staří mistři II v
Národní galerii, které dosud prezentují převážně mužské autory, a to zejména z oblasti dnešní
Itálie, Nizozemí, Německa, Rakouska a střední Evropy. Právě umění z těchto regionů bylo i ve středu zájmu sběratelů žijících u nás. Na upozaděnou roli žen v těchto dvou expozicích, jež se nacházejí ve
Schwarzenberském a
Šternberském paláci, navazuje i architektonické a grafické řešení
výstavy. To pracuje s
půdorysy a architektonickým tvaroslovím obou paláců. Ty jsou tak vlastně
symbolicky „přeneseny“ do
Valdštejnské jízdárny, kde se ženským tvůrkyním dostává odpovídající pozornosti. Budete mít také možnost
porovnat práce žen i s díly prezentovaných v dalších expozicích
NGP,
Středověké umění 1200–1550 a
1796–1918: Umění dlouhého století.
Výstava přináší
příběhy, které dlouho čekaly na to, aby byly vyprávěny. Shromažďuje pozoruhodná díla a představuje životy lidí, kteří se za nimi skrývají, a zve nás k pohledu na dějiny umění novýma očima.
Příběhy malířek od středověku po konec 19. století
Výstava sleduje
vývoj ženského uměleckého projevu napříč staletími — od duchovní obraznosti
středověkých řeholnic až po sebevědomý styl
malířek akademického 19. století. Představí přibližně 150 děl z oblasti malby, kresby, grafiky, sochařství i užitého umění. Vedle ikonických děl evropského malířství, která byla zapůjčena z muzeí, galerií či soukromých
sbírek z celé Evropy, budou návštěvníci moci obdivovat i práce ze sbírek NGP vystavené v nových kontextech.
Už v období středověku se projevovala odvážná fantazie žen, i hluboce zbožné ženy, zejména řeholnice, měly
erotické a mateřské touhy. Zaujmou také příběhy malířek z období renesance a baroka — často byly samy
obětmi násilí a intrik — s krutostí, již zažily, se vyrovnávaly i ve své umělecké tvorbě.

Mezi zastoupenými autorkami nechybí výrazná jména jako
Artemisia Gentileschi, která se ve svých dílech vyrovnávala s osobním traumatem a stala se
první ženou přijatou do florentské akademie umění, Sofonisba Anguissola, jež portrétovala své sestry při šachové partii,
Lavinia Fontana, která byla
první ženou, jež provozovala vlastní ateliér, pracovala na zakázku pro šlechtu i církev a dokázala skloubit kariéru s rolí manželky a matky třinácti dětí. Představen je i příběh
Rachel Ruysch, uznávané malířky
květinových zátiší, která dosáhla mezinárodní slávy a působila jako dvorní malířka v Düsseldorfu.

V
17. a 18. století se prosadilo
mnoho schopných žen v Záalpí a staly se úspěšnými vědkyněmi, malířkami a cestovatelkami. Výstava připomíná také fascinující příběh
Marie Sibylly Merian, která jako první evropská žena podnikla
vědeckou expedici do Jižní Ameriky, a
Elisabetty Sirani, jež vedla
vlastní dílnu v Bologni a založila školu pro umělkyně. V pokročilé době 18. století a v prvních dekádách 19. století se prosadila celá řada významných malířek — Angelika Kauffmann, Barbara Krafft Steiner či Amalie von Peter. Jejich cesty pak následovaly další umělkyně. Výsledkem tohoto konání bylo, že se
umělecké akademie konečně po dlouhých staletích
otevřely ženám. Díky talentu, podpoře rodiny a vzdělání se mohly začít naplno věnovat profesionální umělecké tvorbě, která jim přinesla seberealizaci, respekt a uznání.
Vzácné zápůjčky z celé Evropy

Výjimečné zápůjčky na
výstavu jsou přivezeny z předních evropských muzeí a vhodně doplňují sbírky
Národní galerie Praha. Najdeme zde obrazy z Nadace Raczyńských při
Národním muzeu v Poznani,
Národní galerie v Boloni,
Státních uměleckých sbírek v Drážďanech nebo Obrazové galerie Státního muzea v Berlíně. Z tuzemských sbírkových institucí poskytly svá díla jak státní instituce (Národní památkový ústav,
Národní muzeum,
Muzeum umění Olomouc,
Moravská galerie v Brně), tak církevní (
Královská kanonie premonstrátů na Strahově,
Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze) i soukromé (Lobkowiczké sbírky,
Lobkowiczký palác,
Pražský hrad, Sbírka COLLETT Prague | Munich).
Výstavu přiblíží
NGP veřejnosti řadou vzdělávacích programů, které budou přístupné různorodým skupinám publika. Připraveny jsou
výtvarné dílny,
workshopy, programy pro
školy, kurz Zaostřeno na umění a samozřejmě také řada
komentovaných prohlídek s kurátorkou i dalšími specialisty, specialistkami a lektory a lektorkami. Součástí výstavy je také interaktivní studio a odpočinková zóna, nabízející seznámení s 12 umělkyněmi současnosti i
prostor pro vlastní tvorbu. K výstavě vychází katalog v češtině a angličtině. A
Valdštejnská jízdárna je součástí projektu Kulturní míle, kdy mohou návštěvníci navštívit 6 kulturních institucí podél Vltavy s 20% slevou.