Objevte je, dokud je nikdo nezná: 50 důvodů, proč navštívit Lužické hory, co nejdřív

Skalní masiv (562 m) s nepatrnými zbytky středověkého hradu Milštejna leží v lesích nedaleko Cvikova.

Nově otevřená vyhlídka se nachází nad malou obcí Drnovec na jihovýchodním skalnatém výběžku kopce Zelený vrch. Dominantou této vyhlídky je překrásný výhled k jihu na rozlehlou krajinu a kopce Českolipska.

Bývalý lesní oltář s vytesanými výklenky v pískovcových skalách. Podle lidové tradice prý na místo přicházeli v 16.-17. století katolíci z širokého okolí a účastnili se tajných mší. Po bitvě na Bílé hoře místo údajně v 17. století tajně navštěvovali evangelíci.

Vydejte se na vrchol Luže, hory, která dala Lužický horám jméno. Během 22 km trasy uvidíte lidovou architekturu ve vesničkách, skalní bránu a zříceninu hradu Milštejn, pozůstatky ČS opevnění a birazdní skalní útvary skryté v lesích.

Na vrcholu Zámeckého vrchu u České Kamenice se vysoko nad městem tyčí zřícenina hradu Kamenice. Součástí zříceniny je také 16 m vysoká dřevěná rozhledna s krásným rozhledem do blízkého i dalekého okolí.

Nevelké pohraniční pohoří je zhruba vymezeno městy Česká Kamenice, Nový bor a Liberec. Až do 13. století zde bylo území neprostupných pohraničních hvozdů, dnes zde však již najdete kulturní krajinu formovanou v průběhu staletí člověkem. Na mnoha místech se zachovala malebná lužická architektura.

Tolštejn je dnes zříceninou středověkého hradu v Lužických horách nedaleko Jiřetína pod Jedlovou, který se poprvé připomíná roku 1337. Každý rok se pořádají přímo na hradě i v podhradí Tolštejnské slavnosti, kterými je v regionu zahájena turistická sezóna.

Na západním úpatí Šenovského vrchu v Kamenickém Šenově jsou bývalé přírodní lázně, založené roku 1928 místním Spolkem pro přírodní léčbu v bývalé vile rodiny Zahnů, dnes penzion Tavba. V okolí je lesopark, kde vyvěrá vydatný pramen Žába, který v roce 1931 upravil sochař Rudolf Liebisch.

Na úpatí svahu Ortel u Sloupu v Čechách, na jejím západním svahu, najdete jeskyni s příznačným názvem Kočár.

Viklany jsou zajímavé skalní útvary, kdy leží oddělený balvan na podloží, kterého se dotýká jen malou plochou. Jeden takový se nachází nedaleko Cvikova, v Lužických horách.

Asi 2 km dlouhé lesnaté Údolí samoty se táhne podél západního a severozápadního úpatí Hroudy mezi Cvikovem a Radvancem.

Křížová cesta ve Cvikově na Českolipsku se nachází na Křížovém vrchu (původně Lískový vrch nebo také Kalvárie) 1,3 kilometru severovýchodně od města.

Skalní kaple u Kunratic je v pískovci vytesaný objekt v lesích nedaleko Cvikova na Českolipsku.

Uměle přitesaná převislá skála s lavicí, nazývaná Karlův odpočinek se nachází v téměř zapomenutém Kunratickém Švýcarsku nedaleko Cvikova.

Lesní divadlo u Cvikova vybudoval v roce 1920 cvikovský ochotnický spolek. Vybral si k tomu prostředí jednoho pískovcového lomu nacházejícího se na úpatí Zeleného vrchu.

Několik kilometrů severozápadně od obce Mařenice leží v hlubokém zalesněném údolí Hamerského potoka přehrada U Naděje.

Přírodní rezervace Marschnerova louka leží asi kilometr severně od Dolní Chřibské pod samotou Liščí Bělidlo.

Pustý zámek je strmý skalní ostroh, ležící v údolí říčky Kamenice u České Kamenice. Erozí řeky zde vznikla asi 50 m vysoká skalní stěna, která byla částečně odlámána při stavbě silnice v 19. století.

Přírodní rezervace se nachází kolem výrazného znělcového vrcholu Lužických hor. Vrchol je porostlý teplomilnými doubravami. Můžete zde spatřit také kamzíka – ten sem byl dovezen v 19. století tehdejším majiteli panství.

První etapa cyklostezky sv. Zdislavy byla dokončena v dubnu 2017.

Pod vrcholem Klíče vede naučná stezka, která je určena především dětem. Snaží se jim přiblížit krásy okolní přírody a poučit je, jak se v takovém prostředí chovat.

Zajímavý skalní reliéf se nachází pod vrchem Bouřlivý v srdci Lužických hor. Ve skále, kam značky nevedou, je od roku 1833 vytesán reliéf žebračky. Nedaleko tohoto místa bývaly pískovcové lomy a zaniklá osada Bedřichov. Reliéf leží mimo cestu a je třeba za ním sejít do údolí.

Bývalý kamenolom byl uzavřen po druhé světové válce. Těžil se zde čedič, který vytvářel až desetimetrové sloupce. V současnosti jsou v lomu k vidění jen sloupce krátké a nedokonalé. Na kopci jsou pozorovatelné ventaroly – v mrazivých dnech tu ze země vystupují výpary teplého vzduchu.

Na severním svahu hřbetu Klučky (642 m) je pozoruhodný opuštěný čedičový lom, jehož stěny jsou tvořeny pěknými, pravidelně vyvinutými svisle stojícími kamennými sloupy. Najdete jej mezi Polevskem a Práchní v CHKO Lužické hory.

Dvouvrcholový čedičový kopec Jehla měří 487 m. Vypíná se nad městem a z úzkého skalního hřbítku se otevírají daleké rozhledy na Českou Kamenici, Lužické hory, České středohoří a Labské pískovce.

Dvě skalní věže nazvané Krkavčí kameny se nacházejí na zalesněném vrcholku poblíž obce Dolní Světlá, u státních hranic se SRN. Na německé straně hranic se nachází skalní vež pojmenovaná Falkenstein (Sokol). Na české straně pak skalní věž horolezci nazývaná Sokolík.

Poblíž silnice z Liberce do Nového Boru se nedaleko města Cvikova rozkládá skalnatý hřbet Dutý kámen, při jehož jihovýchodním okraji se ve skalním labyrintu skrývá reliéf zobrazující německého básníka Karla Theodora Körnera.

Skála smrti, dříve nazývaná též Rytířský skok, stojí ukrytá ve stínu stromů na pravém břehu Svitávky asi 1,5 km jižně od středu Kunratic u Cvikova. Skála je vysoká 15 metrů a je v ní vytesán reliéf, který znázorňuje rytíře na vzpínajícím se koni a dívku padající ze skály.

Reliéf s biblickou tématikou naleznete v dnes již nepoužívaném úvozu staré cesty z Kunratic u Cvikova do Mařenic, asi 600 m severně od rozcestí v osadě Třídomí.

Do pískovce vytesaný oltář s Nejsvětější Trojicí najdete u cesty nedaleko Kunratických rybníků, poblíž obce Cvikov. Po cestě vás upoutá výhled na okolní kopce a skály.

V České republice dlouhodobě kvůli zemědělskému zpracování půdy mizí z krajiny tradiční květnaté louky, které jsou přitom důležitou součástí krajiny a znamenají pestrost a biodiverzitu, která je pro přírodu životně důležitá. Jedna nová květnatá louka byla proto vyseta nedaleko Cvikova.

Skupina skal Bílé kameny leží asi 1 km severně od Jítravy na úpatí vrchu Vysoká. Skály jsou nápadné svou bělostí a zaoblenými tvary, připomínajícími mohutné hřbety odpočívajících slonů, proto jsou někdy označovány jako Sloní skály.

Romantické skalnaté údolí Modlivý důl se táhne mezi pískovcovými skalami pod Slavíčkem a Tisovým vrchem na severovýchodním okraji Svojkova, nedaleko Nového Boru. Jedná se o tajemné poutní místo, o jehož původu se vyprávěly různé pověsti.

Hora Hvozd o výšce 750 m je neodmyslitelnou součástí panoramatu Lužických hor. Výrazný dvouvrcholový znělcový hřbet leží na státní hranici s Německem, nedaleko Krompachu.

Výrazná znělcová hora Luž (793 m) je nejvyšší horou Lužických hor. Horským hřebenem Luže vedla zemská hranice mezi Čechami a Lužicí, což dosvědčují hraniční kameny s nápisy. V současnosti přes vrchol prochází státní hranice s Německem. Z hory se nabízí krásný výhled do širokého okolí.

Mohutná znělcová kupa Jedlová (774 m) je po Luži a Pěnkavčím vrchu třetí nejvyšší horou Lužických hor. Pojmenována byla podle mohutných jedlových lesů, které ji pokrývaly ještě v roce 1890, kdy byly podnětem ke stavbě rozhledny.

Puklinová pseudokrasová jeskyně, jediná svého druhu v České republice, v níž led vydrží po celý rok, se nachází na severní návětrné straně Suchého vrchu v CHKO Lužické hory nedaleko osady Hamr u Naděje.

Jeden z nejvýznamnějších současných uměleckých sklářů evropské a zároveň světové scény dává nahlédnout do své sklárny v Kunraticích u Cvikova, která vznikla rekonstrukcí staré strojní a traktorové stanice a byla otevřena v roce 2015 přímo vedle tamního kostela.

Panská skála přezdívaná také jako Varhany je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší (597 m) vyčnívajícího z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní. Mnozí tuto přírodní památku poznají díky pohádce Pyšná princezna.

Zámek Lemberk leží v obci Lvová u Jablonného v Podještědí. Součástí zámku byl původně i raně barokní Bredovský letohrádek, který stojí nedaleko. Předchůdcem zámku Lemberk byl středověký hrad, založený snad ve 40. letech 13. století jako strážní pomezní pevnost na obchodní stezce z Čech do Žitavy.

Menší, přesto však malebné skalní město pískovcových skal a čedičových varhan se nachází poblíž Cvikova a v době rozvoje turistiky před 1. světovou válkou doplněno o několik ve skalách tesaných sochařských děl a lesní kapli.

V prostorách kláštera v Jablonném v Podještědí budují dominikáni "centrum pro rodinu", které nese jméno Paní Zdislavy. Jablonné, jako jedno z historicky nejstarších měst českého severu, bylo odedávna správním střediskem panství se soustředěním obchodu i řemesel.

Při procházkách tichými lesy na západ od Krásné Lípy, můžete narazit na očíslované informační tabule s poučnými texty. U mnohých z nich si nelze nevšimnout nápaditých pomůcek či odpočinkových míst. Jedná se o Köglerovu naučnou stezku Krásnolipskem, nejstarší přírodovědnou naučnou stezkou v Čechách.

Křížový vrch (437 m), často také označovaný jako Kalvárie, je nevelké čedičové návrší, tvořící severozápadní výběžek Zeleného vrchu asi 1,5 km severovýchodně od Cvikova.

V blízkosti Cvikova, za místní částí Drnovec, se nachází chráněný přírodní výtvor zvaný Dutý kámen – pískovcové skály v borovém lese. Jedna z těchto skal je uvnitř dutá, jak by řekli odborníci, jedná se o sloupkový rozpad pískovce.

Chřibské vodopády jsou výjimečné tím, že voda v nich padá skutečně kolmo dolů a nedotýká se skály. Odborníci zařazují tyto vodopády k typu vodorovných vrstev, které se často vyskytují v tropických oblastech. Zde se vytvořily na horizontálně uložených, nestejnoměrně odolných pískovcových lavicích.

Působivé pozůstatky hradu Berků z Dubé se nacházejí 8 km severovýchodním směrem od Nového Boru nedaleko obce Svor na skalnatém hřebeni v Lužických horách. Od středověku se v okolí hradu těžil pískovec pro mlýnská kola.

Uprostřed návsi v Kunraticích u Cvikova stojí krásně zbarvená litinová socha císaře Josefa II. z roku 1882. Místní občané na ni vybrali a zakoupili ji na památku lidem oblíbeného císaře, který tuto ves také navštívil.

Trasa naučné stezky je vedena východní částí Lužických a Žitavských hor, částečně po linii významné geologické poruchy tzv. lužického zlomu. Na 27 zastávkách seznamuje návštěvníky s přírodovědnými i kulturními zajímavostmi zdejšího kraje.

Havraní skály leží asi 1 km severně od obce Radvanec a asi 2 kilometry východně od Nového Boru. Jsou tvořeny skupinou sedmi pískovcových skalních věží na pískovcovém hřbetu, jejichž vrcholky jsou vysoké až 20 metrů.

Naděje je nevelká rekreační ves v Lužických horách, malebně položená mezi lesy na jihovýchodním úpatí Suchého vrchu asi 1 km severně od Trávníku a 1,5 km západně od Mařenic.

Výrazný osamocený kuželovitý vrch Klíč (760 m) je čtvrtou nejvyšší horou Lužických hor. Na jeho vrcholu se nachází skalnatá plošina, ze které je nádherný kruhový výhled na blízký Nový Bor, celé Lužické hory, ale i Ralskou pahorkatinu, České středohoří a Ještěd.