
Tuto sobotu
14. června 2025 se od 18:00 hodin do půlnoci uskuteční podruhé po svém loňském obnovení
Pražská muzejní noc v organizaci
Muzea Prahy. Centrem akce bude i letos
hlavní budova Muzea Prahy na Florenci. Návštěvníkům bude letos
otevřeno 61 objektů ze 48 nejen kulturních institucí. Muzeum Prahy ve spolupráci s Dopravním podnikem hlavního města Prahy (DPP) a ROPID zajistí navíc
posílenou tramvajovou a autobusovou dopravu a poskytne vouchery na jízdy na
sdílených městských kolech Nextbike.
Muzeum Prahy ve spolupráci s DPP připravilo pro návštěvníky posílenou městskou dopravu. Jedná se o 3
tramvajové linky č. 33, 34, 35 a jednu
autobusovou s číslem
888. Prostor před hlavní budovou Muzea Prahy na Florenci, kde se bude také konat doprovodný program, ozdobí při příznivém počasí model Měsíce s názvem Lunalón, který muzeu zapůjčí a nafoukne na tuto akci Hvězdárna a planetárium Brno.
Mumie, lebky, obličeje aneb patologická sbírka v muzeu člověka

K oblíbené
Muzejní noci se již tradičně přidávají i místa, která nejsou běžně přístupná veřejnosti. Unikátní sbírky objevíte v budovách
Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jedním z velmi oblíbených muzeí je
Hrdličkovo muzeum člověka (Viničná 7), kde stálá expozice představuje témata evoluce člověka, vývoje jedince, patologie a smrti. Návštěva je tedy vhodná pro otrlejší návštěvníky. Ti zde naleznou na 4000 exponátů včetně egyptské
mumie a
trepanované lebky vás poučí o prvních operacích, které se prováděly již v pravěku. Paleopatologická sbírka obsahuje kosterní pozůstatky, na kterých si můžeme všimnout různých
nemocí a zranění lidí z 16. – 18. století. To ale není zdaleka všechno – najdete tu také sbírku
kostních patologií a abnormalit z přelomu 19. a 20. století, "nasbíranou" na městských pohřebištích a v kostnicích. Po hrůzostrašné expozici vám
odlitky obličejů nepřijdou až tak děsivé... Z výše uvedených důvodů není návštěva
muzea vhodná pro děti mladší 12 let.
Jediný Carnotaurus v ČR

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy nabízí k návštěvě i
Chlupáčovo muzeum historie Země (Albertov 6). Univerzitní muzeum vzniklo přestavbou sbírek Ústavu geologie a paleontologie. Slouží k výuce i výzkumu a je zaměřeno na
vývoj planety Země z pohledu neživé i živé přírody. Sbírka je určena odborníkům a plní funkci vědeckého a dokumentačního centra. Dominantu velmi zajímavé expozice tvoří
osmimetrová kostra dinosaura rodu Carnotaurus ze svrchní křídy Argentiny. Nutno dodat, že je jediná na území České republiky. Dále si prohlédnete unikátní fosílie, řidlice s výjimečně zachovalou faunou spodního devonu nebotriasové ryby a plazy.
Brouci, raci, slimáci a další hmyz v botanické zahradě

Koho zajímá živá příroda či entomologie, neměl by minout otevřenou
Velkou výstavu bezobratlých 2025 v
Botanické zahradě UK. Dočasně se zde zabydleli tvorové, které jen tak neuvidíte! Už jen
do 15. června (při
Muzejní noci zde bude otevřeno) probíhá v
botanické Na Slupi ojedinělá propagačně-vzdělávací akce, kterou již popáté pořádají
odborníci a studenti PřF UK ve spolupráci s přírodovědeckým oddělením Národního muzea a pod záštitou České entomologické společnosti. Návštěvníci se mohou těšit na více než
300 druhů živých bezobratlých živočichů z České republiky, Evropy i exotických oblastí, a to od od
sekáčů,
pokoutníků či
vodouchů až po
raky,
berušky vodní nebo
splešťule... K vidění je rovněž sekce bezobratlých obyvatel našich domovů nebo kolekce měkkýšů střední Evropy. V akváriích si zblízka prohlédnete také
larvy jepic, potápníků a
vážek, v teráriích najdete brouky
zlatohlávky,
kudlanky,
střevlíky,
štírky,
pavouky i různé mrchožrouty. Jsou tu krtonožky, cvrčciy,
kobylky i celá kolekci raků. Návštěvníky nejvíce fascinují
velcí brouci –
roháč obecný nebo
smutnil višňový. Raritou je i
modranka karpatská – velký modrý slimák, jehož domovem jsou horské lesy – u nás žije jen v Bílých Karpatech a v Beskydech, u polských a slovenských hranic.
Mapy a glóby na Albertově

Velmi zajímavá bude také prohlídka
Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty UK (Albertov 6). Obsahuje
130 000 mapových listů,
3 000 atlasů,
90 globů a 10 000 dalších dokumentů, představuje rozsahem i obsahem svého fondu unikátní univerzitní sbírku v celé střední Evropě. Mapová sbírka obsahuje jednu z největších a nejvýznamnějších kolekcí map v Česku. Je univerzitní sbírkou pro vědu, výzkum a výuku a slouží akademickým pracovníkům či studentům
Univerzity Karlovy, ale i odborné a laické veřejnosti. Mezi nejzajímavěhší exponáty patří
nejstarší mapy Česka, mapy od J. A.
Komenského nebo Hollarovy veduty. Zajímavým exponátem je
nafukovací Cellův papírový glóbus z roku 1831, který složíte do malé krabičky 9 x 21 x 21 cm, ale nafouknutý má průměr 113 cm. Pozornost si zaslouží také kolekce 90 glóbů nejrůznější velikosti a materiálů. Nejstarší datovaná mapka je plánek Vídně od Augustina Hirschvogela z roku 1547.
Názorná tabulka prvků a nejrůznější minerály

Velmi názornou periodickou tabulku prvků
najdete na Albertově v budově chemických kateder (Hlavova 8). Výstava obsahuje
80 vzorků chemických prvků
včetně velmi
reaktivního cesia nebo unikátních
krystalických forem kovového
vápníku, europia, síry a dalších. Jednotlivé buňky tabulky jsou individuálně nasvíceny a díky propojení s dotykovou obrazovkou je celá tabulka schopná interaktivně zobrazit některé trendy ve
vlastnostech prvků jako jsou teploty tání či elektronegativita, ale také biologický význam prvků či rok jejich objevu.
V roce 1775 byl při tehdejší Universitě Karlo-Ferdinandově založen
c. k. kabinet přírodnin, nazývaný
Museum naturae Pragense. Dnes obsahuje jeho inventář více než 22 000 položek. Muzeum najdete ve dvou místnostech v prvním patře budovy geologických a geografických oborů (Albertov 6). Až na dílčí úpravy je expozice stále udržována v původním, esteticky mimořádně vydařeném uspořádání, takže má, vedle neobyčejné výukové a vědecké hodnoty, i značnou hodnotu historickou. Kromě systematické sbírky
minerálů tu na vás čeká i kolekce
syntetických krystalů a 272
tektitů (převážně vltavínů).
Prozkoumejte unikátní expozice Univerzity Karlovy v rámci 18. ročníku Pražské muzejní noci. Nechte se uchvátit nočními prohlídkami neobvyklých sbírek.
Během Pražské muzejní noci 2025 Univerzita Karlova otevře Hrdličkovo muzeum, Chlupáčovo muzeum historie Země a hostí interaktivní tabulku prvků mezi dalšími expozicemi.
V muzeu člověka návštěvníci mohou obdivovat paleopatologické sbírky, egyptskou mumii, trepanované lebky a další exponáty spojené s evolucí člověka a patologiemi.
V Chlupáčově muzeu historie Země lze vidět jedinou osmimetrovou kostru dinosaura rodu Carnotaurus v České republice.
V botanické zahradě návštěvníci mohou vidět více než 300 druhů živých bezobratlých a různé exponáty jako jsou larvy jepic, vážky či kolekce měkkýšů střední Evropy.
Mapová sbírka na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy obsahuje 130 000 mapových listů, 3 000 atlasů, 90 glóbů a další dokumenty, včetně historických map a glóbů.
Názorná tabulka prvků na Albertově nabízí interaktivní přístup k informacím o vlastnostech a objevování chemických prvků prostřednictvím dotykové obrazovky.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.