Řadu lidí zaráží, že se někteří pozorovaní
vlci chovají obezřetně, ale ne plaše. Podle specialistů na vlčí etologii je takovéto chování popisováno u
mladých vlků, kteří opustili smečku a nemají ještě zkušenosti dospělých jedinců. Až zestárnou, jejich smělé chování ustane. Právě na blízká setkání vlků s lidmi zaměřuje mezinárodní projekt
Life Wild Wolf, který probíhá v osmi evropských zemích. V Česku projekt koordinuje Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity v Brně, který posuzoval i
aktuální pozorování.
Vlci dnes
žijí v celé Evropě včetně některých hustě zabydlených oblastí, jako je Itálie nebo Německo.
Setkaní lidí a vlků jsou tedy pochopitelně stále častější, a to i v Česku. Pozorování vlků
na 30–40 metrů nejsou zcela běžná, a je proto nutné jim věnovat zvýšenou pozornost. V případě, že by se ukázalo, že vlci přítomnost lidí vyhledávají cíleně (například z důvodu, že
u člověka očekávají potravu), bylo by potenciálně rizikové chování a ochranáři jsou připraveni zasáhnout. V případě
vlků z okolí Rudníku se však zatím zdá, že jsou skutečně tak smělí, spíše trochu
zvídaví dospívající jedinci, kteří
člověka ignorují, ale nevyhledávají – jen okamžitě neprchají, pokud se ocitnou v jeho přítomnosti. V okolí míst odborníci dohledali několik zbytků starších kořistí srnce, zatím vše tedy nasvědčuje tomu, že se
živí svou přirozenou potravou.
Vlky rozhodně nekrmit!
V každém případě je třeba být při
setkání s vlkem obezřetný. Snížená míra plachosti neznamená, že se jedná o krotké a ochočené zvíře. Stále mějme na paměti, že vlk je divokou šelmou a vrcholovým predátorem. Správa KRNAPu proto návštěvníkům
Krkonoš doporučuje, aby měli své psí mazlíčky na vodítku. A naproti tomu
důrazně nedoporučuje snažit se vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat možnou potravu či
zbytky lidského jídla. Majitelé nemovitostí, chataři, chalupáři by venku neměli
nechávat zbytky potravy. Snažme se vyhnout situaci, kterou známe například ze Slovenska s tamní populací medvědů.
Při setkání s vlkem je nutné
ponechat mu únikový prostor. Neuzavřít mu možnost prchnout. Nebojte se. Zvíře nejprve z dálky zkoumá, zda pro něj představujete hrozbu. Chcete-li ho zaplašit,
stačí tlesknout rukama,
hlasitěji promluvit, aby vás vlk slyšel a uvědomil si, že jste člověk.
Setkání s vlkem ohlašte KRNAPu
Správa
KRNAP zároveň všechny turisty, chataře i místní obyvatele a milovníky přírody žádá o
hlášení každého pozorování vlků v
Krkonoších. Důležité je při tom poskytnout informaci o
místě setkání, ideálně s GPS souřadnicemi nebo puntíkem v nějaké mapové aplikaci,
přesné datum,
čas a poznatky o
chování pozorovaného vlka. Takové hlášení může veřejnost zasílat emailem na info@krnap.cz nebo přes aplikaci Facebook jako zprávu na spravakrnap.
A kde všude se vlci v
Krkonoších nejčastěji vyskytují? Na české straně hor byli pozorováni
od Harrachova po Žacléř. V minulosti měl konflikt s vlky hospodář z
Erlebachovy boudy, spatřeni byli často také na
Rýchorách, v
údolí Labe, u
Vrchlabí, na Přední Labské a v dalších částech
Krkonoš. Podle historických pramenů byl například v roce 1400 hojný výskyt vlků v
Obřím dole. S postupující kolonizací hor začalo vlků v
Krkonoších ubývat. Na severní slezské straně byl poslední vlk zastřelen v roce 1810, na české v roce 1842.