Znáte příběh Hanče a Vrbaty? Příběh o odvaze, nezdolném přátelství a tragickém osudu

Ambrožova vyhlídka v Krkonoších se nachází se na červeně značené turistické stezce mezi Labskou boudou a Vrbatovou boudou pod Pančavskou loukou. Svůj název dostala po Jindřichu Ambrožovi, ochránci přírody.

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Harrachovy kameny (1421 m. n. m.) se nacházejí mezi masivem Kotle a Vrbatovým návrším. Zajímavostí tohoto vrcholu je, že se jedná o 10. nejvyšší místo Krkonoš. Z vrcholové partie, která je tvořena žulovými skalami se nabízí panoramatické výhledy.

Také máte rádi hory? Majestátní pohoří nás přitahují svou krásou a nabízejí spousty míst pro dobrodružství, sport i únik od ruchu civilizace. Řady výletníků ale podceňují sílu přírody, náhlé změny počasí nebo vlastní limity, což může vést k tragickým následkům. Právě tam vstupuje do hry Horská služba – nepostradatelná součást bezpečnosti v horských oblastech. Seznamte se s ní na Kudy z nudy!

Nad Strmou strání nedaleko Medvědína se nachází Šmídova vyhlídka, která poskytuje široký rozhled k Vysokému kolu, do Sedmidolí, ke Špindlerově boudě, na Malý Šišák, Stříbrný hřbet, Stoh, Luční horu a Sněžku.

Trasa byla pojmenována na počest Jana Buchara, řídícího učitele z Dolních Štěpanic a jednoho ze zakladatelů české turistiky a lyžování v Krkonoších. Kdysi to bývala velmi slavná letní i zimní cesta, po které vodil pan řídící Buchar z Dolních Štěpanic české turisty do Krkonoš.

Mohyla nad Vrbatovou boudou na Zlatém návrší, připomíná tragickou událost z 24.3. 1913, kdy zde při lyžařském závodě na 50 km ve sněhové bouři zahynul český závodník Bohumil Hanč a jeho přítel Václav Vrbata, který se mu snažil dojít pro pomoc.

Celými Krkonošemi od Harrachova až do Žacléře prochází páteřní, 71 km dlouhá, Krkonošská magistrála. Na ni pak navazuje více než 560 km místních lyžařských cest a okruhů.

Naučná stezka Prameny Labe měří 18 km a na svých zastaveních seznamuje s přírodními zajímavostmi této části Krkonoš. Při procházce uvidíte spourtu přírodních zajímavostí, mezi něž patří například Pančavský vodopád, který je nejvyšší v České republice.

Běžecké tratě v Horních Mísečkách nad Špindlerovým Mlýnem se nacházejí ve výšce více než 1 000 metrů nad mořem, takže sníh je zde zaručen i v letech, kdy je sněhová nadílka slabší. Do stopy lákají desítky kilometrů kvalitně upravených běžeckých tratí.

Horský hotel Labská bouda u Špindlerova Mlýna v Krkonoších je po rekonstrukci znovu v provozu. Můžete se zde ubytovat nebo navštívit bufet či restauraci.

Divoká a skalnatá rokle patří k nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším místům v Krkonoších. Tohle místo kdysi vyhloubil rozsáhlý ledovec a vtiskl mu charakteristický tvar podkovy.

Kdo se vydá do Krkonoš za túrami a obdivováním krás přírody, neměl by vynechat výlet k prameni největší české řeky Labe. Pramen Labe vyvěrá na Labské louce, ležící v těsné blízkosti státní hranice s Polskem. Místem prochází tzv. Česká cesta a je zde rozcestník turistických tras.

Vrbatovu boudu najdete na hřebenech Krkonoš na Zlatém návrší v nadmořské výšce 1 400 m.n.m. V její těsné blízkosti se nachází Pramen Labe a Pančavský vodopád s překrásným výhledem do Labského dolu.

Labská stezka patří k nejoblíbenějším dálkovým cyklotrasám v Evropě a je součástí sítě evropských cyklotras EuroVelo. Od pramene Labe v Krkonoších (s možnou odbočkou do Prahy) až k Severnímu moři nabízí 1300 km přírodních a kulturních zážitků a to už je pěkná porce i pro dlouhou cyklodovolenou.

Symbolické hřbitovy těch, kteří tragicky zahynuli při výpravách do hor a skal, jsou málo známé a jedinečné. Krátké zastavení a tichou vzpomínku pošle téměř každý, kdo jde okolo. Kudy ale to „okolo“ vlastně vede a kde se pietní místa ukrývají? Portál Kudy z nudy si ví rady.

Záchranka je oficiální mobilní aplikace Zdravotnické záchranné služby ČR, Horské služby ČR a Vodní záchranné služby ČČK. Slouží ke kontaktování záchranářů, k edukování praktik první pomoci a k lokalizaci a funguje od roku 2016.

Patříte k milovníkům skialpinismu? Pak se vám budou určitě hodit naše tipy na ty nejlepší skialpové trasy v ČR! Za vyzkoušení stojí skialpové stezky šumavskou přírodou na vrchol Špičáku, krkonošské okruhy nejvyššími partiemi našich hor, beskydské trasy či pohodové výstupy na Dolní Moravě.

Pojďte se s námi podívat do míst, kde se natáčely slavné české zimní filmy. Začneme třemi, kde hlavní roli hrají děti a mnozí z vás je také poprvé viděli ještě jako školou povinní. Určitě si vzpomínáte třeba na film Marie Poledňákové Jak vytrhnout velrybě stoličku, v němž zazářil Tomáš Holý.

I když naše pohoří nejsou ve srovnání s ostatními Evropskými horami žádnými velikány, ukrývají řadu zajímavých míst. Horské chaty, rozhledny, televizní vysílače a meteorologické stanice s bohatou historií, a mnoha českými rekordy, stojí rozhodně za prozkoumání. Kudy z nudy vám prozradí, kam se vypravit za nejvýše položenými stavbami našich hor, kde bývá nejvíce sněhu, deště či větru v roce.

K zimní pohodě, se sněhem či bez, patří pohodové lenošení s teplým čajem, dekou a filmem, který máte rádi. A proč si nepustit tematický film, kde se jezdí na lyžích, saních, fouká vítr a sníh se sype z nebe o sto šest? Kudy z nudy vám přináší inspiraci na pár oblíbených komedií, drama nebo detektivku. A přidáme i několik zajímavostí z natáčení...

Vyzkoušejte skialpinismus na vlastní kůži! Že nemáte potřebné vybavení? Není nic snazšího, než si je vypůjčit v jedné z mnoha půjčoven, a pak už hurá do hor na "tuleních pásech"! Jestliže máte lyžování v krvi a k tomu zálibu v pohybu krásnou zasněženou přírodou, budete nadšení. Na mnoha místech se nabízí také zkušení instruktoři, kteří vám první krůčky usnadní a zkušenější skialpinisty vezmou do lůna přírody. Poznejte hory letos jinak, vyzkoušejte skialpy!

Lyže jsou prkna, která znamenají svět: svět plný zimních radovánek, pohybu, vášně a lyžování. Pojďte se podívat k tradičním i novým výrobcům sjezdových i běžeckých lyží, snowboardů, speciálních lyží a doplňkového vybavení. A začínáme přímo v kolébce českého lyžování: v Praze.

Zkuste se projet po místech, kde se roku 1913 odehrál těžký závod na běžkách, při kterém vinou špatného počasí zahynuli dva čeští běžci – Bohumil Hanč a Václav Vrbata. Trasa vede náročným terénem s vysokým převýšením.

Krkonošskou raritou, kuriozitou i kulturním dědictvím jsou Muttichovy značky. Nikde jinde v Evropě a patrně ani na světě se nic podobného nepoužívá. Jméno, údaje o vzdálenosti ani času na nich nenajdete, jen na jejich dolním okraji „němých značek“ objevíte šipky. Ty prozrazují směr k nejznámějším krkonošským boudám, osadám, rozcestím i k přírodním útvarům.

V srdci Krkonoš, tam, kde řeka Labe meandruje do údolí, leží skryté město Špindlerův Mlýn. Krkonošské horské městečko se mohlo jmenovat úplně jinak – třeba Svatý Petr, protože to bylo dlouho jediné místo s hustším osídlením v údolí horního Labe. Pak si však mlynář Špindler postavil na Labi mlýn, vrchnost povolila stavbu kostela a kolem se začalo pomalu rozrůstat město.

Národní parky bývají častým cílem mnoha výletníků, a i když většina z nich má pravidla pro ohleduplný pohyb v přírodě v krvi, najde se řada svátečních návštěvníků, kterým se pár dobře míněných tipů může hodit. A možná zde i znalí turisté najdou pár zajímavých upozornění, co se v národním parku smí, a co ne. Víte například, jak se označuje hranice klidového území nebo které řeky lze v národních parcích splouvat? To a mnohem víc vám prozradí Kudy z nudy.

Každý rok 30. července můžete slavit Mezinárodní den přátelství. Ke dni, který Organizace spojených národů vyhlásila jako svátek přátelství mezi lidmi, zeměmi a kulturami, jsme na Kudy z nudy vybrali spoustu přátelské inspirace. Oslavte Mezinárodní den přátelství pěkným výletem – a třeba stylově s přáteli a kamarády, dvounohými i čtyřnohými!

Krátký půldenní výlet ze Špindlerova Mlýna na Vrbatovu boudu ideální pro začátečníky, na který můžete vyrazit i bez kompletního skialpového vybavení. Okruh měří 16 km a převýšení je na něm 750 metrů.

Mužské kameny je skalní vyhlídka, která leží v Krkonoších na česko-polské hranici asi 6 km severně od Špindlerova Mlýna a 7,5 km jihovýchodně od polského města Szklarska Poręba.

Chystáte se do přírody? Svou trasu lesem, loukami a skalními městy si během pěkných dní najdou jak nároční turisté, tak pohodáři nebo rodiny s dětmi. Přinášíme vám přehled základních pravidel, jak se na takových výletech chovat – nejenom v přírodě a k přírodě, ale také k druhým lidem a k divokým zvířatům.

Ve městě v podhůří západních Krkonoš si prohlédnete spousty zajímavých míst, jaká jinde nenajdete. Pozornost přitahuje takzvaná Zvědavá ulička, novorenesanční zámek s expozicemi Krkonošského muzea, unikátní mechanický Metelkův betlém anebo radnice s nejčastěji bijícími hodinami v Česku.

Představte si krkonošskou horskou boudu, kde otevřete masivní dřevěné dveře a vstoupíte společně s portálem Kudy z nudy ze sněhových závějí a fičícího větru do útulného světa. V krbu praská oheň a na stole už na vás čeká horký grog. I v Krkonoších se ale staré dřevěné boudy mění: některé navždy zmizely, jiné se modernizují a dokonce se staví nové.

Až se zima zeptá, na co jste se nejvíc těšili v létě a na podzim, řada z vás určitě odpoví, že na adrenalinové aktivity na sněhu a ledu. Mezi zimní sporty, při kterých si užijete adrenalin do sytosti, patří skialpinismus a výlety na sněžnicích.

Průvodcem cestovního ruchu je fyzická osoba, která poskytuje skupině osob nebo jednotlivcům výklad o kulturním, historickém a přírodním dědictví země a současném životě v ní. Činnost průvodce může od 1. 3. 2021 vykonávat pouze ta osoba, které byl vydán český národní průkaz průvodce. Průvodce je povinen mít po celou dobu výkladu na území ČR průkaz na viditelném místě svého oděvu.

Místní na ně nedají dopustit, stejně jako mnoho milovníků našich nejvyšších hor – řeč je o Muttichových němých značkách, které provázejí turisty Krkonošemi již více než 100 let. Asi 165 „Muttichovek“ (podle příjmení jejich tvůrce – Kamila Vladislava Mutticha) pomáhá turistům na hřebenech Krkonoš již od sezóny 1921/22, v roce 1924 bylo němé značení Krkonoš dokončeno. Plechové značky červené barvy tvoří hustou síť navádějící turisty do bezpečí horských bud, osad či obcí a měst. A věděli jste, že naše němé značky jsou krkonošským unikátem? Nikde jinde v Evropě se totiž nic podobného nepoužívá.