#světovéČesko a české granáty: od kamenářství až po šperky

Množství sklářských, šperkařských a kamenářských dílen na severu Čech je skutečně unikátní v celosvětovém měřítku. Věřte nebo ne, nejstarší opracované drahé kameny se v kraji objevily už před šesti tisíci lety a řemeslo brusičů drahých kamenů se v řadě míst Českého ráje udrželo až do současnosti. Kamenářství ale nezahrnuje jen zpracování stále vzácnějších přírodních drahých kamenů, ale i broušení jejich napodobenin ze speciálních různobarevných skel.
 

Historie slavného řemesla

Znali pozdější slavná naleziště drahých kamenů už prospektoři císaře Karla IV.? S jistotou to nevíme, ale z Turnova určitě pocházela řada prospektorů císaře Rudolfa II., který mimo jiné uplatňoval předkupní právo na granáty výjimečné velikosti. Po roce 1700 se české granáty rozšířily v klenotnictví a pro zajištění kvality řemesla bylo už v roce 1715 založeno kamenářské bratrstvo zvané Konfraternita svobodného kunstu štajnšnajdrovského. V té době se na Turnovsku také začalo s broušením takzvané skelné kompozice. Přísně utajované umění výroby barevných kompozičních skel prý od benátských sklářů získali bratři Fišerové, a právě skelná kompozice se později stala základem jablonecké bižuterie.

V 18. století přišly české granáty natolik do módy, že Marie Terezie vydala roku 1762 zákaz vývozu českých granátů ze země, aby ochránila tak domácí monopol těžby a zpracování granátu. Sklářství se postupně přesunulo víc k severu do Jizerských hor a během 19. století se turnovští kamenáři začali víc a víc věnovat broušení českých granátů. Ty se podobně jako skleněné imitace úspěšně vyvážely do celého světa, zejména do Francie, Španělska, Ruska, Itálie a Orientu.

Pro udržení tradic starého řemesla i výchovu odborníků v oblasti zpracování drahých kamenů byla v roce 1884 založena dnešní Střední umělecko-průmyslová škola. Ze zdejších dílen i dnes vycházejí nové generace znamenitých brusičů a šperkařů. V roce 1886 pak vzniklo v Turnově muzeum, kde se jedno oddělení zaměřovalo výhradně na drahokamy a šperky. Dnes je znáte jako Muzeum Českého ráje.
 

Národní poklad jménem český granát

Roli rodinného stříbra, národního kamene a mineralogického symbolu českého království hraje český granát. Mineralogové ho nazývají pyrop a jde o ohnivě červený průhledný minerál, barevně stálý a odolávající žáru i kyselinám. Pochází z nejmladší geologické éry, čtvrtohor, a v surovém stavu mívá velikosti do osmi milimetrů, po výbrusu kolem čtyř milimetrů. Druhů granátů ale existuje celá řada a jejich barva i tvrdost záleží na chemickém složení. Bývají průhledné i průsvitné, neprůhledné nebo matné, barevná škála se pohybuje od růžové přes oranžové, červené, rudé, zabarvené do hněda či fialova až po téměř černé, ale existují i granáty zelené a modré. Českým granátům se barevně nejvíc podobají almandiny a rhodolity, těžené například v Africe, Brazílii, Indii, Norsku, Šrí Lance nebo v USA. V porovnání s českými granáty jsou díky hojnějšímu výskytu i těžbě ve velkém zhruba desetkrát levnější.
 

Muzea, hory a speciální stezky

Český granát se vyskytuje hlavně v Českém středohoří, vzácněji v Podkrkonoší a na Kolínsku. Drobnějších nalezišť pyropů jsou ale v Čechách stovky. Skutečnou legendou je Kozákov, hora opředená mnoha pověstmi o drahých kamenech: jedna z nich vypráví například o pasáčkovi, který po zatoulané krávě hodil kamenem cennějším než zvíře samotné. Na vrcholu Kozákova stojí Riegrova turistická chata s rozhlednou, z níž se za krásného počasí nabízí kruhový výhled na Krkonoše, Jizerské hory, Ještědský hřbet, Lužické hory, České středohoří, Český ráj a Orlické hory. Pověstný je Votrubcův lom na jižním svahu, který kdysi sloužil jako těžiště drahých kamenů.

Na drahé kameny a jejich zpracování se zaměřuje Muzeum Českého ráje v Turnově; kromě geologicko-mineralogické expozice si prohlédnete expozici Klenotnice se šperky, nádobami z drahých a ušlechtilých kamenů a stříbrnickými tepanými kousky z let 1891–1954, a také ryze současné práce, které vznikají na mezinárodních šperkařských sympoziích. V muzeu je i herna a s dětmi si můžete projít interaktivní Cestu kamene, hru, která vede z expozice do expozice a seznamuje návštěvníky s kameny od jejich vzniku přes zpracování až po proměnu ve šperk. Navštívit můžete také Kamenářský dům; replika roubeného stavení z přelomu 18. a 19. století nabízí pohled na zpracovávání drahých kamenů, zlatnictví a šperkařství do nejmenších detailů.

Dalším lákadlem je Kamenářská stezka; naučné tabule věnované tradicím kamenářství a šperkařství v Turnově mají podobnou barvu jako české granáty a seznámí vás se zajímavými místa města. Letáček s mapkou dostanete v informačním centru. Broušení kamenů a ukázky výroby granátových šperků nabízí například brusírna Gema a Granát, družstvo umělecké výroby v Turnově. Vzniklo spojením menších zlatnických firem, je vlastníkem dolů na české granáty a majitelem práva jejich těžby.
 

Desetkrát o českých granátech

• V Řádu zlatého rouna uloženém v drážďanském Zwingeru je zasazen kámen, který byl dlouho považovaný za největší český granát. Odborná expertiza s využitím nejnovějších metod ale prokázala, že jde o almandin, který vytváří krystaly velké i několik desítek centimetrů.
• V 19. století byly oblíbeným šperkem granátové šňůry. Jednu takovou koupil v roce 1871 korunní princ Rudolf Habsburský jako dárek pro svou sestru arcikněžnu Gizelu.
• Největší světovou sbírku historických prací s českým granátem vlastní Národní muzeum v Praze, menší pak pražské Uměleckoprůmyslové museum a Moravská galerie v Brně.
• České granáty se nikam nevyvážejí a pracují s nimi výhradně šperkaři v Čechách.
• Šperky zdobené českými granáty dostávají jako dárky významné státní návštěvy, například princ Charles a jeho choť Camilla, Hillary Clintonová nebo Michelle Obamová.
• Dvě muzea granátů najdete v Praze, zajímavé seznámení s českými granáty nabízí také expozice Ulriky von Levetzow v Oblastním muzeu v Mostě. Mladičká Ulrika von Levetzow (1804–1899) byla poslední velkou láskou Johanna Wolfganga Goetha. Jedním z nejvzácnějších šperkařských děl v České republice je souprava granátových šperků, kterou Ulrika zdědila po své matce. Ta se skládá z náhrdelníku, náušnic, prstenu, opaskové spony a dvou párových náramků. Podle odborníků je souprava se 469 českými granáty největším známým souborem českých granátů na světě. Je v ní zasazen i největší broušený český granát v Česku.
• Ulriku připomíná také stezka krajem českého granátu, vedoucí po značených turistických cestách v okolí Třebívlic v Českém středohoří, a stálá muzejní expozice v budově bývalého zámku.
• Další zajímavou možnost k seznámení se vzácnými kamínky nabízí Muzeum českého granátu v Třebenicích: české granáty si můžete nejen prohlédnout, ale i sami nasbírat přímo u muzea v písku, dováženém z granátových nalezišť. Na malý, vlastnoručně nasbíraný „poklad“ si lze v pokladně muzea koupit malou skleněnou lahvičku se zátkou.
• Stěny kaple Svatého Kříže na hradě Karlštejn zdobí asi čtyři tisíce polodrahokamových plátů. Všechny jsou silné asi jeden centimetr, plochy mezi nimi jsou zlacené pravým plátkovým zlatem. Původní naleziště těchto polodrahokamů bylo objeveno teprve nedávno, a to u Ciboušova v Krušných horách. Protože však na konci 19. století v kapli asi 270 kamenů chybělo a původní naleziště ještě nebylo známo, k doplnění tehdejší řemeslníci použili kameny z Kozákova u Turnova.
• Zatímco podle časopisu Forbes je zájem o diamanty proměnlivý, křišťály, ametysty, acháty, růženíny, malachity nebo citríny se těší stabilní oblibě. Bonusem takové sbírky není jen hodnota krystalů, ale i jejich magické léčivé schopnosti a v neposlední řadě efekt: prý stačí navštívit vilu Tugendhat a zastavit se u slavné onyxové stěny, abyste pochopili, že přesně takový kout potřebujete i ve svém příbytku.