Historie
Vlašského dvora v
Kutné Hoře souvisí s bohatým nalezištěm stříbra.
Královský palác s mincovnou vznikl ve 13. století a společně s
historickým centrem města,
chrámem sv. Barbory a
katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci je zapsaný na
seznam světového dědictví UNESCO. Největší proměnou prošel Vlašský dvůr za Václava II., který tu soustředil všechny mincovny z království. K tomu si přizval právníky a finančníky až z Florencie – a právě podle Itálie, tehdy nazývané Vlachy, komplex získal své jméno.
Vlašský dvůr: středověká centrální banka
O
Vlašském dvoře v
Kutné Hoře můžeme bez nadsázky mluvit jako o
české centrální bance středověku. Roku 1300 se tu začaly razit
pražské groše, mince, které na začátku obsahovaly až 94 procent ryzího stříbra, a právě odtud se kutálely do světa. Proč se jim dnes říká
první česká eura a proč je jako platidlo přijala celá Evropa se dozvíte v nových expozicích, které interaktivní formou připomínají nejenom slávu a historii Vlašského dvora, ale i rozkvět celého města za vlády důležitých panovníků.
Kutnou Horu si většina z nich oblíbila, a nebylo divu: na městě a Vlašském dvoře závisela ekonomika českého království.
Těšit se můžete nejenom na
královskou mincovnu s originálem pražského groše, která je koncipována jako prohlídkový okruh bez průvodce, ale také na
komentované prohlídky Královského paláce. Podíváte se například do audienční síně, královské kaple anebo do komnaty, kde filmové kulisy představí jednotlivé české krále. Expozice využívají moderní vizuální prostředky a technologie, jako jsou velkoplošné obrazovky nebo LED diodové osvětlení, a svým konceptem si nezadají s nejmodernějšími muzejními prezentacemi v Evropě. Unikátem mezi interaktivními exponáty je
mincovní volant: po zatočení vás pošle do vybraného období od středověku až po současnost a seznámí vás s tehdejšími mincemi.
Záhada ztraceného stříbra
Posledním okruhem je sklepení, které dosud ve
Vlašském dvoře zpřístupněno nebylo. Právě tady bude k vidění třetí expozice, Záhada ztraceného stříbra, další části se věnují městské samosprávě a významným kutnohorským osobnostem.
Mincemi raženými ve zdejší mincovně jsou inspirované i suvenýry, mezi nimiž nechybí ručně i strojově ražené kopie pražských grošů, tolarů a dalších. Novinkou je i
návštěvnické centrum, kde můžete v klidu posedět s šálkem kávy. Pro zvídavé badatele anebo k odpočinku mezi jednotlivými prohlídkovými okruhy slouží další část Vlašského dvora,
expozice Letem kutnohorským světem.
Kam po prohlídce? Do parku!
Společně s bývalým královským sídlem a mincovnou se obnovy dočkal i
park pod Vlašským dvorem, který tvoří Pacákovy sady, Breüerovy sady a terasy pod arciděkanstvím. Symbolickou linkou na bývalé Vlachy jsou
designové lampy, které do Kutné Hory putovaly až z Itálie. V parku rovněž vyrostl nový vodní amfiteátr a altán, zachovala se původní prolézačka. Prostor oživují také vodní trysky a neobvyklá
třináct metrů dlouhá skluzavka s čtyřmetrovým dojezdem a sklonem 32 stupňů: speciální informační cedule vysvětlí, že právě tak vypadala skluzavka, po níž havíři sklouzávali do středověkých dolů.
Pět zajímavostí o mincovně a pražských groších
- Pro fungování centrální mincovny českého království vznikly v průběhu 14. století na jihovýchodní a jihozápadní straně nádvoří Vlašského dvora kovárny, takzvané šmitny. V každé pracovali dva mincíři: jeden roztloukal stříbrné pruty, druhý je stříhal na čtverečky a kolečka. Polotovary pak předávali do preghausu, kde z nich pregéři vybíjeli stříbrné mince.
- Každou minci pečlivě kontrolovali úředníci. Ty špatné a nepovedené vyřadili a vraceli k opakovanému zmincování.
- Pražský groš se razil z obou stran. Na jedné byl symbol království, český lev, na druhé straně koruna a jméno českých králů. Groš se dělil na malinké penízky, kterým se říkalo třeba malý groš, pargus, dutý nebo černý peníz. Ty se razily jen z jedné strany: byly totiž tak tenké, že by je raziči oboustrannou ražbou probili.
- Ražba grošů v Kutné Hoře skončila s érou Jagellonců, v 16. století vystřídaly pražské groše jáchymovské tolary. Ty daly jméno měně jménem dolar.
- Na začátku 18. století přestala být těžba stříbrné rudy efektivní a když kolem roku 1730 skončila, i výroba mincí se přestěhovala do Prahy. Roku 1727 byla mincovna ve Vlašském dvoře zrušena. Později tu sídlil báňský archiv, špitál a různé školy, než budovu na konci 19. století odkoupilo město. Do nově opraveného Vlašského dvora se nastěhovala radnice a dodnes tu kromě muzea najdete kanceláře městského úřadu.