ÚvodAktuality#světovéČesko a mistři šerosvitu v Praze: Rembrandt, Škréta a velká podzimní výstava
Kultura

#světovéČesko a mistři šerosvitu v Praze: Rembrandt, Škréta a velká podzimní výstava

  • 20. září 2020
Obrazy, kde i černá barva a stíny září: taková jsou díla renesančních a barokních mistrů šerosvitu. Obdivovat je můžete nejenom ve Sbírce starých mistrů Národní galerie, ale také na řadě jiných míst, namátkou v Týnském chrámu a na oltářích pražských i venkovských kostelů.

Šerosvit a fascinující díla barokních mistrů: Škrétova podobizna brusiče drahokamů Dionysia Miseroniho a jeho rodiny z roku 1653 a Rembrandtova Hodina anatomie dr. Tulpa

Rembrandt
Škréta
Šerosvit je výtvarná technika, která vznikla v 15. století v Itálii a ve Flandrech. Mistry využívání kontrastů mezi světlem a tmou, kdy ve stínech na pozadí obrazu víc tušíte než vidíte, se stali zejména Leonardo da Vinci, Caravaggio, Vermeer a Goya, z českých umělců pak Karel Škréta. A samozřejmě Rembrandt (1606–1669), nizozemský malíř, kreslíř, grafik a rytec, jeden z nejlepších malířů a grafiků světa. Zatímco však Rembrandtovo Nizozemí v 17. století prožívalo svůj Gouden Eeuw, zlatý věk rozkvětu společnosti a její kultury, v českých zemích jako by temné barvy a stíny na paletách malířů symbolizovaly třicetiletou válku a dobu temna, duchovního násilí, útlaku a beznaděje.
 

Pražský Rembrandt: Učenec ve studovně

Jednou z největších atrakcí Národní galerie je jediný Rembrandtův originál, který máme v českých sbírkách. Rozměrný obraz s názvem Učenec ve studovně je obvykle k vidění ve Šternberském paláci v Praze, kde Národní galerie shromažďuje poklady holandského malířství 17. století a další díla starých mistrů. Jak se vzácná malba do galerie dostala? Byla součástí umělecké sbírky Nosticů a posléze Obrazárny vlasteneckých přátel umění.

Nedávné restaurování spojené s vyčištěním a průzkumem malby odkrylo detaily, po staletí skryté za ztemnělými laky. V pozadí – a v šerosvitu, dodejme – tak jsou vidět třeba knihy na polici nebo písařské náčiní v rohu. Odhalil se také Rembrandtův typický energický rukopis, kunsthistoriky popisovaný jako „šermování štětcem po plátně“.

Ani restaurování Učence ve studovně nám ale nedalo odpověď na otázku, kdo byl onen portrétovaný muž. V minulosti se nejčastěji mluvilo o neznámém židovském rabínovi, ale zřejmě nešlo o portrét a už vůbec ne o autoportrét, i když byly pro Rembrandta typické.

Zajímavé vysvětlení ale má poměrně archaické učencovo oblečení: Rembrandt totiž sbíral starožitnosti a svoje modely často oblékal do exotických plášťů a módních doplňků, které už v té doby byly zastaralé a podivné.
 

Hodina anatomie doktora Tulpa

Rembrandt měl štěstí: jako jeden z mála umělců se dočkal slávy už za svého života. Na vlně zlatého věku jako by plul i obraz Umělec ve studovně: vůbec první Rembrandtovo velkoformátové plátno je datováno do roku 1634, do období, které patřilo v umělcově životě k nejšťastnějším. Oženil se s bohatou Saskií van Uylenburchovou, společně si koupili velký dům v ulici Jodenbreestraat v Amsterdamu a Rembrandt se zařadil mezi vyhledávané portrétisty. Na svých obrazech dokumentoval vzmáhající se blahobyt amsterodamských kupců a nechával si za to skvěle platit. Za obraz si účtoval tisíc guldenů, což by prý v přepočtu na dnešní měnu znamenalo asi 200 tisíc eur. Začal také své obrazy podepisovat plným jménem: z původního prostého RH či RHL (Rembrandt Harmenszoon z Leidenu) přešel k plnému jménu Rembrandt. Prvním obrazem, který takto signoval, byla světoznámá Hodina anatomie doktora Tulpa v roce 1632. Zakázku Rembrandtovi zadal ctižádostivý lékař Nicolaes Tulp, který se chystal vykročit na politickou dráhu. Rembrandt ho zobrazil při pitvě zločince, sňatého ze šibenice. Obraz dlouho visel v místnosti cechu chirurgů, dnes je v Mauritshuisu v Haagu.
 

Barokní Praha a Karel Škréta

Kdybychom hledali českého Rembrandta, protějškem světoznámého Holanďana by mohl být malíř a kreslíř Karel Škréta (1610–1674). Zakladatel českého barokního malířství je považován za největšího umělce období od konce středověku do 19. století. Narodil se v zámožné evangelické rodině v domě U černého jelena v Týnské ulici na Starém Městě v Praze. Jeho plné jméno mimochodem zní Karel Škréta Šotnovský ze Závořic; predikát jeho předkové získali už v roce 1570. Závořice ale už dávno zmizely z map; zaniklá vesnice ležela mezi Zábřehem a Šumperkem. Otec záhy zemřel a výchovu malého Karla a jeho sourozenců převzali strýcové. Dostalo se mu skvělé humanistické výchovy, naučil se několika jazykům a vyučil se malířem. Poté, co se jeden z příbuzných zapletl do stavovského povstání, následovala konfiskace majetku a v roce 1628 odchod celé rodiny do exilu.
 

Návrat ztraceného syna

V saském Freibergu, jednom z velkých středisek českých exulantů, se Karel zdržel jen rok nebo dva, pak se vydal na zkušenou do světa. Žil především v Itálii, kde studoval díla starých mistrů – Rafaela, Michelangela, Tiziana, Veroneseho a Tintoretta.

Když se roku 1638 vrátil do Čech, konvertoval ke katolictví, čímž se mimo jiné domohl restituce rodinného majetku a získal zpět například domy v Praze a vinice v Litoměřicích a Mělníku. Usadil se v domě na Ovocném trhu v Praze, oženil se s dcerou malostranského měšťana Veronikou Gröbergerovou a záhy se stal jedním z nejvyhledávanějších umělců své doby. Podobně jako Rembrandt portrétoval bohaté měšťany a šlechtice, vytvářel mytologické a alegorické kompozice, zátiší z měšťanských domácností a oltářní malby, například pro kostely sv. Tomáše a sv. Mikuláše na Malé Straně, kostel sv. Štěpána, Týnský chrám či klášterní kostel v Plasech. Škréta se zabýval také kresbou, ilustracemi a návrhy grafických listů, v pozdějších letech začal zdařile experimentovat s využitím hry světla a stínu a technikou šerosvitu. Řadu jeho děl uchovává ve sbírkách Národní galerie v Praze. Pochován je v kostele sv. Havla.
 

Rembrandt v karanténě

Že i 350 let po smrti jsou obrazy Rembrandta van Rijna stále „in“ potvrzují výstavy, které provázely loňské kulaté výročí umělcova úmrtí. Výstava Rembrandt: Portrét člověka, kterou Národní galerie společně s Wallraf–Richartzovým muzeem v Kolíně nad Rýnem připravovala pět let, měla premiéru v Německu loni na podzim, koncem března se měla stěhovat do Prahy. Jarní termín se ale kvůli nouzovému stavu odložil, exponáty zůstaly za zavřenými hranicemi. Rembrandtova výstava v paláci Kinských na Staroměstském náměstí se tak posunula až na září: začíná v pátek 25. září a končí 31. ledna 2021.

K vidění budou díla z řady významných tuzemských i světových muzeí a galerií i ze soukromých sbírek.
 
Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze Památky

Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.

Knihovna Strahovského kláštera – druhá nejstarší církevní knihovna v Čechách Památky

Knihovna Strahovského kláštera – druhá nejstarší církevní knihovna v Čechách

Knihovna kláštera premonstrátů na Strahově je jednou z nejcennějších a nejlépe zachovaných historických knihoven, sbírky čítají téměř na 300 000 svazků. Dělí se na dva sály – klasicistní filosofický a barokní teologický.

Kostel Panny Marie pod řetězem v Praze na Malé Straně Památky

Kostel Panny Marie pod řetězem v Praze na Malé Straně

Kostel na Malé Straně blízko Karlova mostu mezi ulicemi Saskou, Lázeňskou a Velkopřevorským náměstím, byl původně románskou bazilikou, kterou založil roku 1169 král Vladislav I. spolu s klášterem a špitálem řádu Maltézských rytířů (johanitů) jako první centrum tohoto rytířského řádu v Čechách.

Národní galerie v Praze – Schwarzenberský palác s expozicí starých mistrů Kultura

Národní galerie v Praze – Schwarzenberský palác s expozicí starých mistrů

Schwarzenberský palác představuje výběr mistrovských děl ze Sbírky starého umění od 16. do 18. století. Prohlédnete si zde například malby Petra Brandla a Karla Škréty, Albrechta Dürera, El Greca, Rembrandta či Lucase Cranacha.

Karolinum – historické sídlo Univerzity Karlovy v Praze Památky

Karolinum – historické sídlo Univerzity Karlovy v Praze

Karolinum je národní kulturní památkou, symbolem Univerzity Karlovy. Od 14. století se zde nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou založil Karel IV. pro dvanáct mistrů pražského vysokého učení.

Staří mistři I: Expozice Sbírky starého umění ve Schwarzenberském paláci

1. 1.31. 12.
Staří mistři I: Expozice Sbírky starého umění ve Schwarzenberském paláci

Expozice Staří mistři ve Schwarzenberském paláci představí výběr nejvýznamnějších mistrovských děl ze Sbírky starého umění.

Další aktuality

Máte rádi francouzskou kulturu? Pak si nenechte ujít Festival francouzského filmu

Festivalu francouzského filmu se koná již tradičně v druhé polovině listopadu, letos od 21. do 27. 11. 2024. Již 27. ročník nabídne předpremiéry, soutěžní sekci, krátké filmy a připomene tvorbu Clauda Sauteta a Pierra Niney. V Praze se na francouzské filmy můžete vydat až do 27. listopadu 2024 do Kina 35 Francouzského institutu, do Lucerny, Světozoru a Edison Filmhubu. Festival se následně přemístí také do Brna, Českých Budějovic, Hradce Králové a Ostravy.
21. listopad 2024 15:30
Zážitky, Praha

Vánoční Sběratel láká na pivní známku, Freddie Mercuryho i Tatru 77

Originální dárky nejen pro sběratele budou mít možnost koupit návštěvníci vánočního veletrhu Sběratel. Ten se uskuteční 22. – 23. listopadu 2024 v pražském hotelu Olympik. Sejde se na něm přes 80 prodejců známek, mincí, pohlednic a dalších sběratelských rarit z celého světa.
21. listopad 2024 15:00
Zážitky, Praha

Rostlinné symboly Vánoc a adventu – z domova i z tropických krajin

V neděli 1. prosince 2024 zapálíme první svíci na adventním věnci a zahájíme tím krásný předvánoční čas. K adventu i Vánocům patří už tradičně řada symbolů z rostlinné říše. Kromě vánočního stromečku naše domovy zdobí větvičky barborek, jmelí a za oknem rozkvétá brambořík. K vánoční výzdobě patří i řada tropických rostlin, například vánoční hvězda neboli pryšec překrásný, obrovské květy hvězdníku nebo vánoční kaktus. S mnoha těmito rostlinami se můžete setkat i při návštěvě trojské botanické zahrady. Víte, proč některé rostliny symbolizují právě čas adventu a Vánoc? Odkud zejména ty tropické pocházejí? A na co si při jejich pěstování dát pozor? Kromě seznámení s krásnými rostlinami nabízí Botanická zahrada Praha v letošním roce i originální vánoční dárky.
21. listopad 2024 10:00
Příroda, Praha

Kam v Praze na dobrý svařák? Tipy pro sváteční pohodu a hřejivé zážitky

Vánoční čas a vůně svařeného vína patří k sobě. Ať už budete na adventní víkendy či vánoční svátky v Praze jako turista nebo jste v hlavním městě doma, určitě se vám budou hodit tipy, kam vyrazit na dobré svařené víno, případně i punč. Užijte si advent a Vánoce v Praze! Kudy z nudy napoví, kde vám vánoční svařené víno nebo punč bude chutnat!
21. listopad 2024 8:00
Gurmánská turistika, Praha

Tajemství, zajímavosti a poklady katedrály sv. Víta na Pražském hradě

Symbol českého státu, korunovační chrám nebo hrobka přemyslovských knížat: tím vším je katedrála sv. Víta na Pražském hradě. Přestože základní kámen ke stavbě gotické katedrály položil král Jan Lucemburský už 21. listopadu 1344, teprve 28. září 1929 se lidem představila tak, jak ji známe dnes. Skutečně ji ale známe?
21. listopad 2024 5:11
Památky, Praha

10 tipů, kam v Praze vyrazit za nočním životem

Ať už jste místní, nebo do Prahy přijíždíte na dovolenou, a hledáte místo, kam vyrazit se večer pobavit, poradí vám portál Kudy z nudy. Hlavní město je plné hudebních, nočních klubů a barů. Stačí si vybrat a prožít noc plnou zábavy s partou přátel či partnerkou/partnerem. Můžete protančit noc, nebo jen posedět u nějakého dobrého pití.
20. listopad 2024 15:00
Zážitky, Praha

Vánoční trhy na náměstí Míru v Praze se již otevírají

Nejoblíbenější trhy v roce – Vánoční trhy v Praze se otevírají již tento týden. Jedná se především o menší lokální trhy v městských částech, jako jsou populární vánoční trhy na náměstí Míru, náměstí Republiky, Andělu a mezi prvními se otevřou také trhy na Tylově náměstí (I. P. Pavlova). Na ty největší pražské vánoční trhy na Staroměstském a Václavském náměstí si však musíte počkat do 2. prosince.
20. listopad 2024 14:00
Zážitky, Praha

Připomeňte si výročí zápisu Prahy na Seznam UNESCO pěknou procházkou

Historické centrum Prahy bylo 4. prosince 1992 společně s historickými centry Českého Krumlova a Telče zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Historická jádra těchto měst byla vůbec našimi prvními památkami, zapsanými na tento prestižní Seznam. Oslavit toto významné výročí můžete pěknou procházkou po historických koutech hlavního města. Kam se vydat vám poradí Kudy z nudy.
20. listopad 2024 8:52
Památky, Praha