Jméno
Pančavy vychází z německého pantschen, tedy cákat nebo šplíchat. Pramení v rašeliništi se zbytky původní ledovcové květeny na
Pančavské louce, téměř na hřebenech
Krkonoš, ale vzápětí se ostře láme na hraně
Labského dolu a vzápětí se v několika stupních strmě propadá na dno ledovcového údolí. Právě to je
Pančavský vodopád,
nejvyšší vodopád České republiky, který je díky
vyhlídkám do Labského dolu spolu s
Labským vodopádem oblíbenou turistickou atrakcí.
Nejvyšší vodopád měl nádrž se stavidlem
Ačkoli
Pančavský vodopád není bohatý na množství vody,
se 148 metry je mezi našimi vodopády nejvyšší. Majitel nedaleké
Labské boudy Josef Schier kdysi chtěl, aby byl pro turisty ještě přitažlivější, a tak uměle zvýšil jeho průtok: nad horní hranou vybudoval
malou nádrž se stavidlem a budku pro úkryt obsluhy. Když se na nedaleké vyhlídkové terase shromáždilo dostatečné množství platících turistů, dal zdejší personál trubkou signál pro obsluhu nahoře ke zvednutí stavidla. Návštěvníci tak i v letních měsících viděli „vylepšený“ vodopád v podobě, jakou nyní má obvykle jen na konci dubna a začátku května, když taje sníh na
Pančavské a
Labské louce. Může nám být jen líto, že atrakce s budkou i vyhlídkovou terasou už ve 30. letech minulého století zanikla a v dnešní době se vodopád rozhodně dalšího vylepšení nedočká.
Výhledy na Pančavský vodopád
Kdo chce vidět vodopád v nejlepší kondici, musí přijet na jaře, kdy je proud vody nejvydatnější: při jarním tání může vodopád dosáhnout maximální výšky 162 metrů. Po zbytek roku ale uvidíte jen jednotlivé kaskády, tedy čtyři hlavní stupně, které měří 36, 39, 23 a 20 metrů.
Odkud je nejhezčí výhled? Z hrany
Labského dolu či z nedaleké
Ambrožovy vyhlídky uvidíte pouze horní část
Pančavského vodopádu, ovšem nádherný výhled do
krkonošského údolí s
Kozími hřbety, Kotlem a
Lysou horou patří k těm, na které se nezapomíná. Pokud ale chcete vidět Pančavský vodopád v celé jeho kráse, musíte sejít dolů, do
Labského dolu – a podle toho si také naplánujte výlet.
Výlet nad vodopád i pod vodopád
Výlet k horní části
Pančavského vodopádu můžete spojit například s
výletem k prameni Labe, případně k
Labské boudě.
Lanovkou vyjedete na
Medvědín, po červené zamíříte na
Zlaté návrší k
Vrbatově boudě a dál po
Bucharově cestě dojdete přímo k vodopádu. Když půjdete ještě o kousek dál, dorazíte k
Ambrožově vyhlídce, k
Labské boudě a na
Labskou louku s pramenem Labe. Kousek za Labskou boudou se ale dá po modře značené stezce sejít kolem
Labského vodopádu na dno
Labského dolu. Klesání je hodně strmé a rozhodně není vhodné pro kočárky, ale odměnou je nádherný výhled na Pančavský vodopád zespodu. Dál pak můžete pokračovat Labským dolem podél
Labe a přes Dívčí Lávky až do
Špindlerova Mlýna.
S jak dlouhými trasami počítat? Od
horní stanice lanovky na Medvědíně k
Pančavskému vodopádu jsou 4,3 km, další kilometr to je k
Labské boudě a od ní do Špindlerova Mlýna 8,2 km. Celkem vás tedy čeká zhruba patnáctikilometrová procházka. Prodloužit se dá jakkoliv, zkrátit se ale dá jediným způsobem: když od horní stanice Medvědína sejdete na
Horní Mísečky k
Jilemnické boudě, odkud na Zlaté návrší jezdí autobus.
Vodopády a jemná vodní tříšť: skvělý přírodní lék
- Do horní části Pančavy byly začátkem minulého století vysazeny ryby. Siven americký dokázal nejenom přežít v mimořádné nadmořské výšce více než 1 300 metrů nad mořem, ale rybky dokonce překonaly prudký spád vodopádu a rozšířily svoji populaci až do meandrů Labe.
- Znalci Krkonoš ví, že populární trasa k Pančavskému vodopádu je v hlavní sezoně hodně oblíbená a na cestách budete potkávat davy turistů. Pokud je to možné, raději si vyberte termín mimo sezonu a ve všední den.
- Možná vám Pančavský vodopád připomene Krimmelské vodopády, které leží v národním parku Vysoké Taury v Rakousku. S 380 metry to jsou nejvyšší a také nejkrásnější vodopády v Evropě, a dokonce mají něco, co můžete vyzkoušet i u nás doma. K vodopádům totiž řada lidí jezdí proto, aby se nadechli jemné vodní mlhy.
- Příroda, v níž jste obklopeni lesy, skalami a nekonečným množstvím padající vody, působí jako lékařská ordinace. Jemný aerosol, dvěstěkrát menší než kapička spreje na astma, se dá vdechnout hluboko do dýchacích cest, kde účinně působí na alergické záněty. Jemné mrholení, vonící po jehličí, vlhkém mechu a kůře stromů, stimuluje imunitní systém, zmírňuje nebo zcela odstraňuje projevy alergií a astmatu a současně napomáhá k pročištění dýchacích cest.