Se
seriálem #světovéČesko jsme už
na šikmou věž šplhali, a to v
Českých Budějovicích na
Černou věž. Ze své osy je vychýlená o 36 centimetrů, což je při výšce 72,29 metru od prahu v přízemí ke korouhvi vlastně docela málo – přesto prý je náklon patrný při obyčejném pohledu bez speciální techniky. Nejlépe je prý vidět z
jihovýchodního rohu náměstí Přemysla Otakara II., tak si to dojděte ověřit.
Rekordmanka z Ústí nad Labem
Ještě před pár lety se psalo, že v
Ústí nad Labem sice mají čtvrtou nejnakloněnější věží v Evropě, ale radnice takovou kuriozitu nijak nevyužívá. Všechno už je jinak: výhled z
65 metrů vysoké věže gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie v centru města si může dopřát každý, kdo dokáže vyšplhat nahoru. Ne každému ale pohled z výšky udělá dobře: věž, která se po bombardování města na konci druhé světové války o více než dva metry odklonila od svislé osy, je nejšikmější u nás a v Evropě jí patří čtvrtá příčka. Chrám z 12. století získal dnešní podobu při přestavbě na přelomu 19. a 20. století podle návrhu architekta
Josefa Mockera, autora dostavby
pražské katedrály sv. Víta. To ale ještě byla věž rovná, o dva metry z osy se vychýlila až po americkém bombardování na sklonku druhé světové války. Poblíž tehdy vybuchly tři bomby, čtvrtá, nevybuchlá proletěla střechou. K zemi šla celá jihozápadní část chrámové lodi a stejný osud hrozil i věži, ale tu se podařilo zachránit.
Další šikmé kostelní věže
Pro siluetu
chodských Domažlic je typická
válcová městská věž na hlavním náměstí, která je s 56 metry výšky stejně vysoká jako její šikmá kolegyně v Pise. Náklon má menší, „jen“ 59 centimetrů, a je prakticky neviditelný. Důvody byly ale stejné v Itálii i na Chodsku: stavitelé podcenili měkké podloží a vyhloubili příliš mělké základy. Je to ale jediná věž u nás, kde můžete vyšplhat nahoru a odklon o pár desítek centimetrů si vychutnat z výšky.
Už zdálky jsou nápadné
věže dvou kostelů v Plaňanech na
Kolínsku. Dnešní městys totiž kdysi ležel na kupecké trstenické stezce a jeho význam byl mnohem větší než dnes. Cennější a starší je
románský kostel Zvěstování Panny Marie, milovníky kuriozit víc zajímá ten novější,
novogotický kostel Narození sv. Jana Křtitele. Jeho věž je vychýlená téměř o jeden metr; prý proto, že stavitel škudlil na materiálu a použil levnou, zvětralou žulu místo kvalitnějšího kamene z plaňanského lomu.
Svou šikmou věž má i
jižní Morava, a to v
Horních Dunajovicích na
Znojemsku: u věže
kostela Nejsvětější Trojice byste mezi základnou a nejvyšším bodem našli odchylku větší než jeden metr. Na vině je hrobka a podzemní chodby, které se pod její vahou postupně propadaly a sesedaly. Od svislé osy se lehce odchyluje i
věž kaple Narození Panny Marie v rohu ohradní zdi na
zámku Kratochvíle.
Šikmá věž v Kutné Hoře
Skvěle utajenou šikmou věž mají v
Kutné Hoře: je součástí
Sankturinovského domu na Palackého náměstí, v němž sídlí například
informační centrum či alchymistická dílna. Vidět ji můžete zezadu, tedy z Vladislavovy uličky a parku U Tří pávů. Lehce zešikma stojí i
kostel Všech svatých se slavnou kostnicí v městské části Sedlec; nakláněl se už začátkem 18. století, kdy jej společně s blízkým
chrámem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele obnovoval
architekt Jan Blažej Santini. Aby náklon zastavil, Santini ke hřbitovnímu kostelu přistavěl jednoduchou předsíň coby podpěru. Stavba je však stále vychýlená bezmála o půl metru, což je patrné třeba při pohledu z boku ze Zámecké ulice.
Nebýt prozíravosti stavitelů
gotického kostela sv. Jakuba, mohla mít Kutná Hora
třetí šikmou věž: v průčelí nejstaršího kamenného chrámu ve městě stojí jen jedna, stavba té druhé se zastavila a dál už nepokračovala. Na vině bylo nevhodné podloží a vykutané chodby stříbrných dolů; nikdo si netroufal odhadnout, zda by se druhá věž jen naklonila nebo rovnou zřítila.
Šikmé věže v Praze
Nejméně tři šikmé věže najdete i v
Praze. Mírně se naklání například
věž kostela Zvěstování Panny Marie Na Slupi; někdy se říká, že podobně jako v Ústí nad Labem i tady za to může bombardování roku 1945, ale věž byla šikmá už dávno předtím. Na vině je patrně podobně jako u jiných staveb pískové podloží a mělké základy.
Také
Šítkovská vodárenská věž na nábřeží u
Mánesa stojí na písčitém podloží a odklání se od svislé osy o plných 115 cm směrem k jihovýchodu. Víte, že v posledním patře měla tajnou pozorovatelnu? StB z ní špehovala dům na nedalekém Rašínově nábřeží, kde bydlel Václav Havel.
Ani
Pražský hrad není dokonalý, ale na první pohled nic nepoznáte. Jde o
věže v průčelí baziliky sv. Jiří. Severní věži se říká Eva; je užší a vychýlená o čtyřicet centimetrů. Jižní věž nazývaná Adam je rovná a mírně širší.
Kde se naklánějí věže ve světě?
Nejšikmější věž na světě nestojí v Pise, ale u kostela v severoněmecké obci Suurhusen. Přibližně 27 metrů vysoká věž se odklání o 5,07 stupně od své osy.- Nejslavnější šikmá věž na světě v italské Pise (Torre pendente) je vysoká téměř 56 metrů, kruhová a postavená z bílého mramoru. Naklánět se začala už krátce po zahájení stavby v roce 1173, a to kvůli mělkým základům v měkkém jílovitém podloží. Odklon o pět metrů se podařilo s využitím moderních stavebních technologií vyrovnat na dnešní přibližně čtyři metry.
- Hned dvě věže se odklánějí v historickém centru Boloně na náměstí Ravegnana: vyšší, 97 metrů vysoká Asinelli s náklonem 2,2 metru, i menší (a kvůli bezpečnosti dávno snížená) 48 metrů vysoká Garisenda, vychýlená bezmála o tři metry. Podle různých předpovědí se už dávno měly zřítit, ale zatím stojí. Podobných věží v Boloni bývalo zhruba dvě stě, dnes jich zbylo zhruba dvacet. Právě Asinelli a Garisenda prý byly v 60. letech 20. století inspirací pro mrakodrapy World Trade Center v New Yorku.
- Další šikmou věž, 56 metrů vysokou Reichenturm, najdete na východním okraji historického centra saského Budyšína (Bautzen). Součást městského opevnění z konce 15. století vykazuje odchylku od osy 1,44 metru a dál už se nenaklání, je dokonce přístupná pro veřejnost.
- Také šikmá věž v polské Toruni se při patnácti metrech výšky naklání o 1,4 metru kvůli jílovitému podloží. Údajně však už dosedla na pevný podklad a dál se nenaklání.