Lentilky, jedna z nejznámějších a nejoblíbenějších cukrovinek, tím sice z
Východní Moravy mizí, ale historii a tradici jim nikdo neodpáře. Jejich domovem už navždy bude
Holešov, město na úpatí
Hostýnských vrchů s velkým
zámkem a
Šachovou synagogou.
Předchůdcem dnešního
závodu Sfinx bývala
továrnička na výrobu tvrdých bonbonů, takzvaných kandytů, kterou v roce 1863 založil Philipp Kneisl. Takzvaná
„Knajzlovka“ sídlila společně s krámkem v dnešní Palackého ulici, pracovalo tu asi dvacet zaměstnanců a lidé sem chodili kupovat oblíbené cukrové špalky, karamelové zboží, proslazované ovoce, marmelády, kuličky z arabské gumy, bylinné, ovocné a mátové bonbony a další laskominy.
Egyptská sfinga a značka Sfinx
Ale zpět k
lentilkám: ty se v sortimentu objevily společně s dalším čokoládovým zbožím v roce 1907, kdy synové zakladatele,
bratři Philipp a Rudolf Kneislovi, nakoupili nové dražovací kotle. V krámku se pak daly koupit tabulkové čokolády, vánoční kolekce, dutá čokoládová vajíčka, kávové speciality, kakao, želatinové výrobky, karamely, zdravotní bonbony proti kašli a nachlazení a také cukrem obalené čokoládové čočky a fazole. Zpočátku neměly speciální jméno, to se objevilo až o pár let později, když si Kneislovi nechali registrovat název Lentilky, a to podle
latinského slova lenticula, čočka.
V roce 1912 si bratři nechali jako ochrannou známku zaregistrovat
název Sfinx a logo s motivem egyptské sfingy. Značka od té doby provázela spousty výrobků Kneislova závodu a po druhé světové válce se nakonec podle ní pojmenoval celý závod.
Lentilky na stole císaře pána
Továrna Sfinx se od těch dob mnohokrát změnila. Za zmínku stojí, že ještě před první světovou válkou, když v ní pracovalo zhruba 200 zaměstnanců a oslavila 50. výročí, získala titul
Císařsko-královská privilegovaná továrna: že by císař pán také rád mlsal barevné bonbony? Kromě toho se výroba rozšířila o oplatky, dezerty a dortíčky, vznikla síť firemních prodejen, závod se několikrát modernizoval a od 90. let se stal součástí
společnosti Nestlé. Kořeny závodu Sfinx v
Holešově ale sahají ještě dál než zrod samotné Nestlé: cukrovinky se tu vyrábí již 155 let.
Během více než stoleté existence lentilky samozřejmě prošly řadou změn ve složení i barevné škále. Původní receptura k dispozici sice není, ale lidská paměť je skvělá věc: například víme, že před dvaceti lety ze sáčků a krabiček zmizely hnědé čočky (o nichž se tvrdilo, že právě v nich je nejvíc čokolády), a naopak se zdvojnásobil počet žlutých. K jejich barvení se také už pár let místo syntetických barviv používají
přírodní extrakty z mrkve, ředkve nebo světlice barvířské, přezdívané turecký šafrán. Lentilky už sice nemají tak zářivé barvy jako dřív, ale zato přibyl vanilkový extrakt a vyšší podíl čokolády.
V posledních letech se v Holešově denně vyrábělo skoro šest milionů lentilek v
sedmi barvách, žluté, červené, modré, zelené, fialové, růžové a oranžové. Kromě nich patří mezi zdejší nejslavnější sladké dobroty tvrdé bonbony – ostatně s nimi kdysi Philipp Kneisl začínal. Z holešovských výrobních linek se ale dál sypou například
Bon Pari či
Hašlerky.
Bon Pari, Hašlerky a další tvrdé bonbony
- Barevné bonbony Bon Pari se začaly vyrábět v roce 1977, tekutá směs se plní do forem podobně jako vánoční cukroví. Z modřanského závodu Orion v Praze se sice jejich výroba přesunula do Holešova, ale receptura zůstala stejná. Z šesti příchutí a barev (jahoda, pomeranč, citron, broskev, černý rybíz) je nejoblíbenější prý zelený bonbon, který chutná po exotickém ovoci maracuja. Podobně jako Lentilky se i Bon Pari barví čistě přírodními výtažky ze zeleniny a ovoce. V tuzemsku jdou na odbyt, prý se každou minutu vycucá jeden.
- Z Modřan se do Holešova stěhovala také výroba Hašlerek. Traduje se, že jejich recepturu vymyslel v roce 1877 hamburský lékárník, později se vyráběly ve Vídni a na konci první světové války je začal vyrábět pražský podnikatel František Lhotský. Větrové bonbony pomáhající při chrapotu prý pomohly Enricu Carusovi, ale protože jméno slavného italského pěvce české zákazníky netáhlo, vydal se Lhotský s krabicí svých výrobků do pražského kabaretu Lucerna za právě chraptícím zpěvákem a hercem Karlem Hašlerem. Ten cukrovince ochotně propůjčil své příjmení a prý byl tak skromný, že si za to vzal jen pytel bonbónů, ovšem výměnou získal skvělou reklamu. Dnes po sto letech výroby jsou Hašlerky sice menší, ale jejich chuť je stále stejná. Patří k nejprodávanějším větrovým bonbonům v Česku, v Holešově jich každý rok vyrobí přes 900 tun.
- Konkurencí Lentilek jsou bonbony Smarties, podobné, ale o tři dekády mladší: v Británii se začaly vyrábět v roce 1937. Populární jsou také velmi podobné americké M&M’s firmy Mars, které se od lentilek liší především vytištěným „m“ na každém kousku.
- Lentilky sice odcházejí do Hamburku, ale další dobroty na Východní Moravě zůstávají: kromě zmíněných Bon Pari a Hašlerek se v Holešově dál vyrábějí třeba Atlasky, Slávie, Anticol, Klokanky, Beskydky či Větrovky.