Literární místopis vás zavede na Východní Moravu: po stopách příběhů na vlastní oči

Výlety za literaturou, knihami a příběhy mají své kouzlo, když víte, kam vyrazit. Žádné suchopárné čtenářské deníky, žádné „kdo to byl Kafka?“, ale spousta zajímavých míst, jmen a příběhů, které voní stránkami knih. Ať už hledáte romantiku Máchova Máje, stráně Bílých Karpat a magii Žítkovských bohyní Kateřiny Tučkové nebo olomoucké detektivní zápletky Michala Sýkory, v literárním místopisu na Kudy z nudy si vybere každý.

Román Sekyra, mrazivá alegorie Morčata, deníkový Český snář a fejetony, které uměly být něžné i nekompromisní, to je jen malý výběr z díla Ludvíka Vaculíka (1926–2015). Proslavil se hlavně manifestem Dva tisíce slov z roku 1968 a odvážnými vystoupeními i postoji proti komunistickému režimu. Vypravte se s Kudy z nudy do jeho rodného kraje, do Brumova.

Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Říkalo se jim bohyně. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Možná bychom je dodnes neznali, nebýt románu Žítkovské bohyně Kateřiny Tučkové (*1980).

Host do domu – čagan do ruky, Kačena za třicet tisíc, Púťové tajemství v itrnici nebo Herodes – to býl král! To je jen malý výběr povídek Zdeňka Galušky, které vyšly v knížkách Slovácko sa súdí a Slovácko sa nesúdí. Možná je znáte i z televizního seriálu, v němž si hlavní role stařečka Pagáče a jeho nerozlučného druha Jury Kláska zahráli Jozef Kroner a Oldřich Velen.

Původně vodní hrad střežící obchodní stezku spojující Uhry s Prahou byl v 15. století přestavěn na renesanční zámek. Do něj lze dnes nahlédnout formou prohlídky historických interiérů či věže. V zámeckém sklepení objevíte unikátní expozice, které vás zavedou do jiných světů.

Oblast Mikroregionu Bílé Karpaty se rozkládá v podhůří dvou nejvyšších vrcholů: Velké Javořiny (970 m n. m.) a Velkého Lopeníka (912 m n. m.). Tento krásný kout Zlínského kraje může svým návštěvníkům nabídnout nejen hluboké lesy a rozkvetlé louky, ale i živé tradice (folklórní i řemeslné), pestrost krojů, dobrou slivovici, veselou písničku a spoustu další zábavy. Oblast není jen zosobněním živých lidových obyčejů, cimbálové muziky a pestrých krojů, i když tohle všechno k téhle oblasti samozřejmě patří. Najdete tu také rozlehlé listnaté lesy, legendární orchidejové louky i lužní lesy v širokém údolí řeky Moravy.

Stálá historicko-etnografická expozici s názvem Městečko pod Radhoštěm ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Přibližuje na modelových situacích z dějin Rožnova pod Radhoštěm historii i běžný život východomoravského městečka v průběhu více než sedmi staletí.

Historicky zakonzervovaná zřícenina horního hradu nabízí v bývalých sklepních i nadzemních prostorách expozici o historii hradu, místa a jiné doplňkové expozice. Tradicí jsou zde umělecké výstavy v zajímavě umístěné a řešené hradní galerii.

Památka ve správě Muzea regionu Valašsko prošla v posledních třech letech rozsáhlou rekonstrukcí a od března 2022 je opět přístupna veřejnosti. K hlavní lákadlům patří moderní multimediální expozice o vztahu člověka a okolní přírody.

Muzeum ve stálé zlínské expozici "Princip Baťa: dnes fantazie, zítra skutečnost" představuje tři velká témata svázaná se Zlínem, a zároveň se světovým přesahem: firmu Baťa, zlínský film a cestovatele Hanzelku a Zikmunda.

Když se v Česku řekne skanzen, mnozí si představí právě ten v Rožnově pod Radhoštěm. Největší a nejstarší skanzen ve střední Evropě byl založen v roce 1925 a v jeho třech expozicích, Dřevěném městečku, Valašské dědině a Mlýnské dolině, je rozmístěno téměř 100 památkových objektů.

Obec se do povědomí zapsala příběhy žítkovských bohyň, jež nedávno oživila brněnská spisovatelka Kateřina Tučková. Právě tady totiž žila do roku 2001 poslední z nich. Vesnička se nachází na samých hranicích České republiky, v malebných kopcích Bílých Karpat.

Lidový obyčej, zapsaný v roce 2011 na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, fascinuje svým tajemným poselstvím. Obřady provázející svátek zvaný letnice se dřív odehrávaly na mnoha místech, dnes se zvyk udržuje už jen v několika vesnicích na Slovácku a na střední Moravě.

Milan Kundera (1. dubna 1929 Brno – 11. července 2023 Paříž) český spisovatel světového významu, psal básně, dramata, prózu i eseje. Brněnský rodák žil dlouhodobě ve Francii. Svá díla psal jak česky, tak francouzsky a také byl překladatelem. V roce 1979 byl zbaven československého státního občanství a jeho dílo bylo v Československu až do Sametové revoluce zakázáno.

Město, kterému se přezdívá Valašské Athény,se nachází na soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy. Tvoří vstupní bránu do Beskyd i Vsetínských vrchů. V historickém centru si prohlédnete dva zámky a náměstí s radnicí a řadou pěkných domů, najdete tu také zajímavou dílnu, kde se vyrábějí gobelíny, krytý aquapark a v okolí celou řadu pěkných míst.

Kdo si přečte román Hana, který napsala Alena Mornštajnová (*1963), už nikdy si v cukrárně nekoupí nadýchaný žloutkový věneček, aniž by si nevzpomněl právě na tuhle knížku. Jak dokázal oblíbený zákusek tragicky zasáhnout do osudů jedné moravské rodiny a zároveň okouzlit tuzemské čtenáře?

V horském údolí pod hřebeny Bílých Karpat a jen kousek od slovenské hranice leží město, které se skládá ze čtyř částí: Brumova, Bylnice, Svatého Štěpána a Sidonie. Jeho dominantou je původně pozdně románský hrad Brumov, zbudovaný na počátku 13. století.