ÚvodAktuality#světovéČesko a zámek v Novém Městě nad Metují: Jurkovičův krytý dřevěný most
Památky

#světovéČesko a zámek v Novém Městě nad Metují: Jurkovičův krytý dřevěný most

  • 8. října 2021
O Novém Městě nad Metují se mluví jako o perle Kladského pomezí. Kromě náměstí s nádhernými renesančními domy a zámku s válcovou věží zvanou Máselnice stojí za vidění zámecká zahrada: stojí tu totiž dřevěný Jurkovičův most, jeden z nejkrásnějších v Česku.
Dva staré dřevěné kryté mosty: Jurkovičův most v zahradě zámku v Novém Městě nad Metují a most Kapellbrücke, symbol švýcarského města Luzern
Jurkovičův most v Novém Městě
most Kapellbrück ve švýcarském Luzernu
Není nejdelší ani nejvyšší, přesto mezi našimi mosty působí jako zjevení ze sna. Krytý dřevěný most, který navrhl známý architekt Dušan Jurkovič, patří mezi nejzajímavější památky Královéhradecka. Zahradní most s domkem uprostřed skutečně vypadá jako z pohádky, tím spíš, že je dokonale ukrytý před okolním světem. Schovává se totiž za novoměstským zámkem a spojuje upravené zámecké terasy se zahradou.
 

Zámek a rodina Bartoň-Dobenín

V meandru řeky Metuje kdysi stávala gotická tvrz a později hrad. Vystřídala se tu celá řada rodů, od roku 1908 jsou tu doma Bartoňové z Dobenína. Nejúspěšnějším členem rodiny byl Josef Bartoň, prapradědeček dnešního majitele, který začínal jako tkadlec v chalupě a vypracoval se až na majitele textilní továrny a starostu města Náchoda. Oceněním jeho celoživotní práce bylo v roce 1912 povýšení do šlechtického stavu, kdy mu císař František Josef I. udělil dědičný šlechtický titul rytíř s predikátem z Dobenína. V jeho erbu najdete stylové symboly textilní výroby, vřeteno a tkalcovské člunky. Současně možná šlo o poslední český rod, povýšený do šlechtického stavu: v roce 1919 bylo používání šlechtických titulů zakázáno zákonem.



Rodina, která dnes používá zjednodušené příjmení Bartoň-Dobenín, se mimo jiné finanční podporou významně zasloužila o dostavbu katedrály sv. Víta na Pražském hradě a výzdobu kaple Bartoňů z Dobenína; od svatořečení Anežky České v roce 1989 se pro ni užívá i druhý název kaple sv. Anežky České.

Záhy po koupi nechali Bartoňové z Dobenína zámek v Novém Městě nad Metují kompletně přestavět, a to podle projektu vynikajících soudobých architektů Dušana Jurkoviče a Pavla Janáka. Vzniklo moderní sídlo ve stylu secese, art deco, kubismu a funkcionalismu, kde nechyběly technické novinky jako vodovod, ústřední topení, elektřina, telefon a jídelní a osobní výtah.
 

Zámecká zahrada a Jurkovičův most

Horní část zahrady u zámku nechal Jurkovič rozdělit na terasy s květinovými záhony a bílými dřevěnými plůtky, bývalý hospodářský dvůr se proměnil v květinový park. Na zámeckých terasách si všimněte zdejší kuriozity: sochy střežící zahradu sice vypadají sice jako kamenní trpaslíci, ve skutečnosti ale jde o karikatury panského úřednictva, služebnictva a měšťanů z dílny barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna.

Kromě architektonických úprav Jurkovič zřídil vytápěný skleník a z Metuje napájený vodní systém, který sloužil k zavlažování užitkových zahrad, zásoboval kašnu a další vodní prvky. Protože terasy a park odděloval starý obranný příkop, Jurkovič nechal strhnout starou dřevěnou lávku a obě části propojil novým dřevěným mostem ve svém originálním stylu s využitím prvků lidové architektury. Od roku 1911 Jurkovičův most slouží jako malebná vyhlídka i úkryt před špatným počasím.

Prostřední části v podobě domečku či věže se říká Perníková chaloupka nebo Valašská jizba. Je zhruba dvanáct metrů vysoká, a protože vnitřní chodba je poměrně úzká, slouží i jako místo, kde se vyhnete protijdoucím. Z oken je mimo jiné vidět do květinové zahrady i do bývalého příkopu. Ačkoli Jurkovičův most návštěvníky zámku překvapuje, působí velmi harmonicky, navíc jako ekologická stavba ze dřeva do přírody skvěle zapadá.

Pokud se po Jurkovičově mostě nechcete projít a stačí vám pohled zvenčí, můžete z náměstí Republiky (leží kousek od hlavního Husova náměstí) odbočit do uličky U Špýcharu. Tak se dostanete do bývalého obranného příkopu, nad nímž se most klene.
 

Jurkovič a Náchodsko

Významný architekt na Náchodsku zanechal nesmazatelné stopy, ale nepřivedly ho sem ambice Bartoň-Dobenínů. Dušan Jurkovič žil od roku 1899 v Brně, kde v té době byl založen Klub přátel umění, spolek literátů, hudebníků, architektů, výtvarníků, stavitelů a průmyslníků. Po dokončení areálu Pusteven začal být o jeho projekty velký zájem, a lákání neodolal ani místopředseda klubu Robert Bartelmus, vlastenec, technik a významný podnikatel. Jurkoviče požádal o návrh letoviska nedaleko lázní na RezkuNového Města nad Metují. Architekt vilu navrhl, dohlížel na její stavbu a poté, co se v roce 1903 oženil s jednou ze sedmi dcer manželů Bartelmusových, Boženou, tu také trávil rodinné dovolené. V Bartelmusově vile pobýval i v době, kdy pracoval na rekonstrukci novoměstského zámku.

V okolí Nového Města nad Metují objevíte i další místa, kde Jurkovič zanechal svůj originální podpis, například mlýn s pilou v Pekle proměnil na turistickou útulnu s restaurací, vypracoval rovněž projekt rekonstrukce Jiráskovy turistické chaty s rozhlednou na Dobrošově.
 

#světovéČesko a nejstarší dřevěný krytý most v Evropě

  • Asi 200 metrů dlouhý most Kapellbrücke, který vede úhlopříčně přes řeku Reuss, je nejenom symbolem švýcarského města Luzern, ale také nejstarším zastřešeným dřevěným mostem v Evropě.
  • Pochází z roku 1333 a opakovaně ho ničily požáry, naposled v srpnu 1993. Most byl opraven a slavnostně otevřen už o rok později. Obrazy z doby protireformace ve stříškách „kapliček“ nahrazují v karnevalové sezóně veselejší stylové motivy.
  • Součástí mostu je 35 metrů vysoká osmiboká Vodní věž / Wasserturm, postavená po roce 1262. Byla součástí městského opevnění.
Peklo – romantické údolí při soutoku řeky Metuje a Olešenky Příroda

Peklo – romantické údolí při soutoku řeky Metuje a Olešenky

Údolí Peklo je romantické údolí při soutoku Metuje s Olešenkou mezi Novým Městem nad Metují a Náchodem. Cestou se můžete zastavit na některé z čertovských specialit ve stylové Bartoňově útulně, kterou navrhl známý architekt Dušan Jurkovič.

Jurkovičův most v Novém Městě nad Metují Památky

Jurkovičův most v Novém Městě nad Metují

Není divu, že město s pohádkovým náměstím má i most jako z pohádky. Pravda, z náměstí ho neuvidíte, protože se skrývá v zámeckých zahradách. Je dřevěný, pochází z roku 1911 a jeho autorem byl známý architekt Dušan Jurkovič, který se podílel na úpravách zámku.

Nové Město nad Metují

Nové Město nad Metují

Malebnému náměstí v centru města se říká Český Betlém. Stojí tu zámek s válcovou věží zvanou Máselnice a renesanční domy s podloubími a štíty, zdobené takzvanými vlaštovčími ocásky. Náměstí možná znáte ze seriálu F. L. Věk, kde si Nové Město nad Metují zahrálo roli nedaleké Dobrušky.

Metuje – svižný průjezd Peklem Letní sporty

Metuje – svižný průjezd Peklem

Metuje nabízí několik zajímavých tras po celý rok. Nevšední zážitek slibují jak peřeje v Pekle, tak spodní úsek Metuje s průjezdem Nového Města, kde z lodi uvidíte novoměstský zámek, pod kterým přímo projedete i pěknou přírodu v klidném a tichém údolí bez civilizace.

Piknik v zahradě zámku v Novém Městě nad Metují Gurmánská turistika

Piknik v zahradě zámku v Novém Městě nad Metují

Zámek v Novém Městě nad Metují poskytuje ubytovaným návštěvníkům jako doplňkovou službu Jurkovičův piknikový koš. Lze jej věnovat také jako dárek ve formě poukazu.

Bartoňova útulna v Pekle – stylová chata podle Dušana Jurkoviče Ubytování

Bartoňova útulna v Pekle – stylová chata podle Dušana Jurkoviče

Bartoňova útulna se nachází v romantickém údolí Peklo nedaleko Nového Města nad Metují. Turistická chata byla na soutoku Metuje a Olešenky postavena v roce 1912 podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče.

Zámek Nové Město nad Metují – autentické interiéry ve stylu secese i art deco Památky

Zámek Nové Město nad Metují – autentické interiéry ve stylu secese i art deco

Součástí městské památkové rezervace v Novém Městě nad Metují je novoměstský zámek. Byl založen v roce 1501 Janem Černčickým z Kácova. Zámek je otevřen celoročně a nabízí i romantické ubytování.

Další aktuality

Hospital Kuks zahajuje letošní turistickou sezonu a zve na mnoho akcí

Turistická sezóna na Kuksu letos začíná prvním dubnovým dnem. Příchozí mohou navštívit všechny prohlídkové trasy: Základní okruh Hospitál, Historie lékáren, Šporkovská hrobka a Historie výroby léků. Hospitál Kuks pak bude turistům přístupný od úterý do neděle od 9:00 do 17:00 hodin. Otevřeno bude i bylinkářství na nádvoří hospitálu – obchůdek, kde je možné pořídit rozličné bylinné směsi, tinktury, čaje a různé regionální dobroty.
1. duben 2025 14:14
Památky, Královéhradecký kraj

Pevnost Josefov zahajuje sezónu stylově – bitevní ukázkou

Pevnost Josefov má coby ojedinělá památka fortifikační architektury svůj půvab nejen pro milovníky vojenské historie. Můžete se sem vypravit na prohlídku anebo na některou z akcí – třeba už v sobotu 5. dubna 2025, kdy pevnost vítá novou turistickou sezónu první jarní vojensko-historickou akcí.
1. duben 2025 11:00
Památky, Královéhradecký kraj

Krkonošské žáby zahájily jarní migraci

Březen je dobou, kdy žáby migrují na svá trdliště. Ideální je pro ně teplý vlhký večer, kdy se, hnány rozmnožovacím pudem, vydávají na nebezpečnou pouť. Každoročně jich množství skončí pod koly aut při překonávání silnic. V Krkonoších pomáhají žáby chránit trvalé i dočasné zábrany, aby obojživelníci neskončili svůj život tragickou nehodou. Ochránci přírody pak zábrany jezdí kontrolovat několikrát denně. Při suchém počasí tolik žab není, ale když zaprší, stoupne jejich počet i na dvojnásobek.
27. březen 2025 6:00
Příroda, Královéhradecký kraj

Zámek v Náchodě zve do zámeckých komnat, gotického sklepení i na věž

Zámek Náchod připravil pro své návštěvníky řadu novinek – delší návštěvní dobu, širší možnosti prohlídky okruhu Zámek za Piccolominiů a připravena je i nová trasa Ze sklepení na věž. A ve věži samotné se představí dvě nové místnosti. Zámecká sezóna začne v Náchodě 5. dubna 2025. Otevřeno tu bude denně mimo pondělí od 10:00 do 13:00 a o víkendech od 10:00 do 15:00 hodin. Během Velikonoc od 17. do 21. dubna můžete přijít na prohlídku každý den.
26. březen 2025 8:00
Památky, Královéhradecký kraj

Na krkonošském sněhovém poli s názvem Mapa republiky stále zůstává na 8 m sněhu

Sněhové pole na svahu Studniční hory, které roztává v Krkonoších jako poslední, připomíná svým tvarem bývalou Československou republiku, jejíž součástí bývala až do roku 1945 i Podkarpatská Rus. Pracovníci Správy KRNAP zde v březnu provedli první jarní měření výšky sněhové pokrývky. Vrstva sněhu je letos mocná jen okolo 8 metrů, což je za 25 let kontinuálního měření tohoto sběhového pole jeden ze slabších výsledků.
25. březen 2025 14:00
Příroda, Královéhradecký kraj

Na Sněžku pěšky: lanovka prochází jarní odstávkou, o víkendech ale pojede

Lanovka na nejvyšší českou horu Sněžku bude od 24. března do 30. dubna 2025 procházet pravidelnou jarní odstávkou. Kvůli jarní údržbě nebude jezdit ve všedních dnech, až do konce dubna bude nutné v pracovním týdnu vyšlapat na horu pěšky. Během Velikonoc se ale kvůli turistům rozjede. Mezi Pecí pod Sněžkou a naší nejvyšší horou jezdí od 8:00 do 18:00 hodin.
23. březen 2025 15:00
Památky, Královéhradecký kraj

Znáte příběh Hanče a Vrbaty? Příběh o odvaze, nezdolném přátelství a tragickém osudu

24. březen je v Česku každoročně Dnem Horské služby. Před více než 110 lety došlo na hřebenech Krkonoš k tragické události, která dodnes leckterého návštěvníka hor dojme. Při lyžařském závodu dne 24. března 1913 totiž došlo k úmrtí závodníka Bohumila Hanče i jeho kamaráda Václava Vrbaty, který se svému kamarádovi pokoušel pomoci. Svůj život do záchranné akce obětavě nasadil i německý závodník a Hančův přítel Emerich Rath. Filmovou rekonstrukci tohoto závodu natočil režisér Tomáš Hodan.
23. březen 2025 11:33
Zimní sporty, Královéhradecký kraj

Krkonošské lesy slaví světový den lesů a světový den vody

Dne 21. března slavíme Světový den lesů a o den později 22. března Světový den vody. Krkonošské lesy patří vedle arkto-alpínské tundry a luk mezi tři nejvýznamnější fenomény, pro které byl zřízen Krkonošský národní park. Rozkládají se na ploše 37 000 ha a pokrývají přes 85 % plochy Krkonoš. Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. Dnes se snažíme pomoci, aby se lesy vrátily do přírodě blízkého stavu, staly se stabilnějšími a ve svém stínu poskytovaly prostor nejen pro odpočinek návštěvníkům hor, ale také životní prostor stovkám druhů živočichů a rostlin. Připomeňme si při této příležitosti jedno z nejzajímavějších a opomíjených lesních stanovišť pojící obě uvedená prostředí – olšové-jaseniny. Ty se v Krkonoších nacházejí už jen na pouhých 71 ha, což je 0,2 % rozlohy lesních porostů.
21. březen 2025 7:01
Příroda, Královéhradecký kraj