Báječná
zoologická zahrada v Praze se vám postará o program na celý den: není tak rozsáhlá, abyste se unavili, ale je tu spousta míst k odpočinku, zábavě i k občerstvení. Komu se nechce šlapat do kopce, ten se může svézt
sedačkovou lanovkou anebo jít pěkně zvolna po
vyhlídkové cestě Zakázance.
Prim ale samozřejmě hrají zvířata. Připomeneme vám
zvířecí celebrity, chovatelské úspěchy i rarity. Víte například, že
pražská zoo je jedna z mála na světě, která chová čerty?
Do Prahy přijeli tasmánští čerti
Samozřejmě nejde o klasické čerty z českých pohádek, ty musíte hledat jinde. V
pražské zoo se zabydleli
tasmánští čerti alias
ďábli medvědovití, jimž Australané říkají
Belzebubova štěňata. Největší draví vačnatci patří k ohroženým druhům: sice jsou nejznámějšími obyvateli Tasmánie a právem se stali zdejšími národními zvířaty, ale lidé je v minulosti nemilosrdně pronásledovali a vybíjeli. Dnes, kdy jsou přísně chránění, zase jejich přežití ohrožuje nakažlivá rakovina tváře. Je neléčitelná a populaci ďáblů zdecimovala až o 95 procent.
Čtveřice ďáblů, která se zabydlela
v Darwinově kráteru, expozici tasmánské a australské fauny, přicestovala do
Prahy přímo z Tasmánie. Tasmánští čerti se narodili v tasmánské chovné stanici Cressy a do Evropy přijeli zvyšovat povědomí o Austrálii, tamní fauně i o problémech, s nimiž se drobná zvířátka potýkají. V pavilonu si budete připadat jako na návštěvě u protinožců, protože tasmánským čertům tu dělají společnost další vzácní obyvatelé Tasmánie, namátkou několik druhů klokanů, ptáci nebo ježury.
Záchrana divokých koní a přehlídka vzácných zvířat
Vlastně chybělo málo a do
pražské zoo jste mohli chodit úplně jinam než do
Troji: původně se uvažovalo o
Stromovce, o
zahradě Kinských na úpatí
Petřína a dokonce i o
ostrově Štvanice. Když v roce 1922
velkostatkář Alois Svoboda daroval státu
pozemky v Troji s podmínkou, že
část území bude sloužit k vybudování zoologické zahrady, elegantně tak rozhodl spory, které se táhly už několik desítek let.
První návštěvníci prošli bránou pražské zoo 28. září 1931 a už ve stejném roce se v zoo objevili také
první koně Převalského. V jejich záchraně ve volné přírodě hraje
zoo Praha už řadu desetiletí klíčovou roli a jako jediná zoo světa uskutečnila ve spolupráci s Armádou ČR již
řadu transportů posledních divokých koní do mongolských stepí. Zachraňuje ale i další unikátní druhy, například
kriticky ohrožené želvy batagury bengálské; u těchto plazů není známá žádná volně žijící populace.
Radost vám udělá i
návštěva Údolí slonů, zastávka u
goril nebo v
pavilonu hrochů (víte, že
hrocha Tchéco [čeko] pojmenovali chovatelé z francouzského safari Plaisance-du-Touch nedaleko Toulouse na počest našeho státního svátku, protože se narodil 28. října?). Za vidění stojí i pavilon
gaviálů indických (které zoo Praha získala jako první v Evropě) či
Velemlokárium, nechybí ani
relaxační a herní areál pro rodiče i děti Rezervace Bororo.
Dokonalý servis
Na webu
zoologické zahrady nenajdete jen novinky ze světa zvířecích obyvatel
, informace o vstupném, otvírací době, komentovaných prohlídkách a krmení zvířat nebo o
speciálních chovatelských zážitcích a
programech pro děti, ale také
doporučení, kdy máte šanci vidět vaše oblíbené zvíře. Platí to hlavně pro letní období (byť ne stoprocentně), ale například
ďábli medvědovití jsou venku obvykle po 18. hodině večerní, podobně jako
klokani v průchozím výběhu Darwinova kráteru, kteří nemají rádi horko.
Nejlepší čas, kdy lze vidět skupinu
goril nížinných venku, je po 15. hodině, kdy dostávají krmení. Víte, že pro zpestření mlsají třeba růže, které bez problémů spořádají i s trny?
Podobně jedí zeleninu venku kolem 9. a 15. hodiny
orangutani sumaterští, zatímco
celou skupinu
lachtanů jihoafrických zastihnete každý den kromě pátku ve 13.30, kdy mají vystoupení. Naopak kdo chce vidět
lední medvědy, musí se do zoo vypravit dopoledne, odpoledne totiž většinou spí.
Co se vyplatí vědět?