ÚvodAktuality#světovéČesko láká k výletům na magické stolové hory
Příroda

#světovéČesko láká k výletům na magické stolové hory

  • 12. dubna 2020
Když přijde řeč na stolové či tabulové hory, zřejmě si spíše než domácí vrcholy vybavíte ty ve světě, například slavnou Stolovou horu u Kapského Města. Ta je kapku z ruky, zato Malá a Velká Hejšovina v polských Stolových horách jsou pohodlně dosažitelné z Broumovska. Königstein a další kopce v Saském Švýcarsku pohodlně uvidíte například z Děčínského Sněžníku, krále našich stolových hor.

O vznik stolových či tabulových hor se postaraly voda, vítr a mráz

Děčínský Sněžník
Grosser Zschirnstein
Německý král tabulových hor se jmenuje Großer Zschirnstein; v plné kráse je vidět nejenom z Děčínského Sněžníku, ale také z Pravčické brány nebo z vyhlídky Belveder, jedné z nejhezčích upravených skalních vyhlídek v národním parku České Švýcarsko.

Jde o nejvyšší vrchol Saského Švýcarska a patří do skupiny pískovcových stolových hor, pro tento region typických. Vrcholovou plošinu po celém obvodu lemují kolmé skály s věžemi, převisy, roklemi a fantastickými skalními vyhlídkami. Výlet na Děčínský Sněžník tak je sám o sobě skvělý zážitek, ale v plné (a ploché) kráse jej uvidíte třeba právě z Großer Zschirnsteinu: oba kopce dělí pouhých deset kilometrů.
 

Děčínský Sněžník, král tabulových hor

S nadmořskou výškou 723 metrů je nejvyšší z našich stolových hor Děčínský Sněžník, ležící severozápadně od Děčína. Jeho vrchol tvoří rozlehlá tabule s rozměry 1 600 x 600 metrů. Výhledy na Lužické hory a České Švýcarsko se otvírají nejenom z okrajů tabule, jimiž prochází naučná stezka, ale i z kamenné rozhledny, jedné z nejstarších u nás. Řadu stolových hor Saského Švýcarska uvidíte z Drážďanské vyhlídky na severním okraji plošiny. Zdálo by se, že díky rozhledně a turistické chatě je Děčínský Sněžník skvěle dostupný, ale hlavní parkoviště i stanice městské hromadné dopravy z Děčína je v osadě Sněžník, dál už musíte výhradně pěšky.
 

Stolová hora na Pálavě

Nad Klentnicí se vypíná Stolová hora (459 m), lokalita se vzácnými a ohroženými druhy rostlin a živočichů. Nejde jen o jeden z vrcholů Pálavy anebo přírodní klenot jižní Moravy, ale také o místo, kde už v době bronzové vzniklo opevněné hradiště; další hradiska vznikla také na blízkých kopcích Děvín a Kotel. Hradisko dnes připomíná jen mírně zvlněný terén, mnohem zřetelnější stopy tu historie zanechala v podobě Sirotčího hrádku. Víte, že pod ním prý dosud najdete zbytky malé botanické zahrady s pálavskou květenou? Vznikla na počátku dvacátého století zásluhou původních německých obyvatel, kteří ji také dlouho udržovali.

Na Stolovou horu vás dovede červená značka, která vychází z Klentnice a kolem Sirotčího hrádku míří přímo na vrchol. Na silnici z Klentnice do Mikulova se vrací kousek od veřejného tábořiště ve starém nevyužívaném lomu. Směrem k Mikulovu se ještě můžete zastavit uprostřed vinic na Kočičím kameni. Jde o svah s vápencovými skalami, kde se kdysi daly objevit zkameněliny s otisky mořských korálů, ulit a hlavonožců. Nespleťte si jej ale s Kočičí skálou, která leží přímo u silnice.
 
 

Vladař Žluticka

Chcete-li vidět skutečně důstojnou stolovou horu, musíte vyrazit do regionu Západočeské lázně, tam, kde se východně od Žlutic tyčí mohutný vrch Vladař. S nadmořskou výškou 693 metrů není sice nejvyšší z našeho výčtu, ale vystupuje 200 metrů nad okolní krajinu, je vidět z velké dálky a působí skutečně impozantním dojmem. Na rozdíl od jiných tuzemských tabulových hor jeho vrchol není zalesněný, úbočí pokrývají těžko přístupné suťové lesy. Na temeno hory vedou stezky ze dvou stran, objevíte tu zbytky rozlehlého pravěkého hradiště s mohutnými valy, příkopy a akropolí, je tu i malé rašelinné jezírko, které našim předkům sloužilo jako zdroj vody.
 

Stolové hory Ostaš a Kozelka

K nejvyšším stolovým horám v Česku patří Ostaš s nadmořskou výškou 700 metrů. V krajině nedaleko Police nad Metují skutečně vyniká: okolní terén totiž převyšuje téměř o 250 metrů, vrcholová plošina je přes 500 metrů dlouhá a zhruba 400 metrů široká. Její okraje lemují skalní věže, modrá turistická značka vedoucí na vrchol prochází kolem Kočičího hrádku a přes dvě menší skalní města. Z Ostaše se otvírají krásné výhledy na Krkonoše a Broumovské stěny.

Skalní věže a další rozmanité útvary najdete také na stolové hoře Kozelka (660 m) poblíž Manětína. Oblíbená horolezecká lokalita s desítkami skalních věží vystupuje 100 až 150 metrů nad okolní terén a svou délkou 1 200 metrů a šířkou 200 metrů patří k největším svého druhu na Plzeňsku. Kolem většiny zajímavých míst vede červená turistická značka.
 

Tabulová hora Vidoule v Praze

Stolovou horu najdete dokonce i v Praze. Jmenuje se Vidoule, dosahuje nadmořské výšky 371 metrů a najdete ji mezi Jinonicemi, Košíři, Motolem, Butovicemi a Stodůlkami. Poblíž se nachází park bývalé hospodářské usedlosti Cibulka s rozhlednou a několika dalšími romantickými stavbami, v jeskyních vyhloubených ve skalách ještě ve 20. století žila pražská chudina. Vidoule je jedním z cenných, dosud nezastavěných zelených ostrůvků Prahy; území s mnoha prameny a studánkami protkává poměrně hustá síť cest.
 

3 x o tabulových horách

  • O vznik stolových či tabulových hor se postaraly voda, vítr a mráz, působící na plošiny s vodorovně uloženými sedimenty. Díky příkrým svahům, které oddělují ploché temeno od okolní krajiny, se na vrcholu často nachází specifický ekosystém s odlišnou flórou a faunou.
  • Stolové hory nejsou jen na pevnině, objeveny byly i na mořském dně, třeba v hloubce kolem tří kilometrů.
  • Zařazení některých vrcholků mezi stolové hory provází otazníky, například Děčínský Sněžník označují geomorfologové za ukloněnou kuestu. Budiž, ovšem stolové hoře se velmi podobá.
Kaňon Labe – nejmohutnější pískovcový kaňon v Evropě Příroda

Kaňon Labe – nejmohutnější pískovcový kaňon v Evropě

Národní přírodní památka Kaňon Labe (Labský kaňon) se táhne mezi městem Děčínem a obcí Hřensko. Protéká jím řeka Labe, jeho břehy lemují vysoké pískovcové skály a okolím vedou značené turistické trasy, které vám přiblíží krásnou přírodu s řadou skalních vyhlídek.

Velká Deštná v Orlických horách s rozhlednou Příroda

Velká Deštná v Orlických horách s rozhlednou

Velká Deštná je plochým hřbetem cca 3 km východně od Deštného v Orlických horách a zároveň je nejvyšší horou Orlických hor (1115 m n.m.), které se dříve říkalo Sedmihradská hora. V roce 2019 zde byla otevřena nová rozhledna s fantastickým výhledem.

Vyhlídka Belvedér – nejhezčí vyhlídka do údolí řeky Labe Příroda

Vyhlídka Belvedér – nejhezčí vyhlídka do údolí řeky Labe

Nejstarší a jednou z nejhezčích upravených vyhlídek v CHKO Labské pískovce je vyhlídka Belvedér. Je z ní krásný výhled do 130 m hlubokého kaňonu řeky Labe a na stolové hory Zirkelstein a Kaiserkrone na německé straně hranice.

Stavby na kopci Vladař u Žlutic – nejstarší (aspoň z části) dochované stavby v České republice

Stavby na kopci Vladař u Žlutic – nejstarší (aspoň z části) dochované stavby v České republice

Na našem území jsou to kamenné nasucho stavěné valy z opevnění pravěkých hradišť. Z doby haštalské (asi 500 př. n. l.) se zachovala část opevnění na kopci Vladař u Žlutic. V příkrých svazích Vladaře lze nalézt zbytky kamenných obranných valů, mrazové sruby a srázy, skalky, kamenná moře a balvanové proudy, odlesněný vrchol zdobí rašelinné jezírko.

Národní park České Švýcarsko – patří k nejkrásnějším místům v Evropě Příroda

Národní park České Švýcarsko – patří k nejkrásnějším místům v Evropě

Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1. 1. 2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz).

Stolová hora Kozelka se sklaním bludištěm Příroda

Stolová hora Kozelka se sklaním bludištěm

V sopečných horninách Českého masívu je Kozelka ojedinělou a dobře zachovanou stolovou horou, která příkře vystupuje nad okolní terén. Ve vrcholové části objevíte spoustu pseudokrasových závrtů a na okrajích plošiny vznikly bizarní skalní věže, pyramidy a ploché stěny.

Stolová hora na Pálavě – nejbohatší lokalita šalvěje etiopské v Česku Příroda

Stolová hora na Pálavě – nejbohatší lokalita šalvěje etiopské v Česku

Stolová hora (Tabulová hora) na Pálavě je mohutný vápencový kopec s téměř dokonale rovnou vrcholovou plošinou, na které už v mladší době bronzové stávalo opevněné sídliště. Na jižním svahu roste vzácná šalvěj etiopská. Stolová hora jedinou původní lokalitou této květiny na našem území.

Skalní město Ostaš u Police nad Metují Příroda

Skalní město Ostaš u Police nad Metují

Stolová hora Ostaš z kvádrových pískovců a skalními útvary je dominantou Polické kotliny. Leží v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko nedaleko Adršpašsko-teplických skal. Skalní město Ostaše se skládá ze dvou menších skalních měst zvaných Horní a Dolní labyrint.

Stolová hora Vidoule v pražských Jinonicích Příroda

Stolová hora Vidoule v pražských Jinonicích

Tabulová hora Vidoule (371 metrů nad mořem) je pozůstatkem rozlehlé plošiny, tvořené druhohorními usazeninami. Plošina byla zejména během posledních dvou milionů let rozčleněna erozí vodních toků na jednotlivé izolované vrchy.

Chráněná krajinná oblast Labské pískovce Příroda

Chráněná krajinná oblast Labské pískovce

CHKO Labské pískovce je tvořena řadou soutěsek a kaňonů, které jsou obklopené věžemi a masivy místy tvořícími skalní města. Vznikla v roce 1972 na ploše 324 km² s cílem ochrany pískovcové krajiny, rozsáhlých přirozených lesů i kulturních památek, zejména lidové architektury.

Vyhlídka na Chlumské hoře Příroda

Vyhlídka na Chlumské hoře

Vydejte se na vrchol Chlumské hory (650 m.n.m) nedaleko Manětína, kde roste vzácný strom Jeřáb manětínský, který se nevyskytuje nikde jinde na světe! Sama stolová hora je sopečného původu – na vrcholu jejího jihovýchodního výběžku najdete talířovou prohlubeň, bývalý sopečný kráter.

Pravěké osídlení na kopci Vladař u Žlutic Příroda

Pravěké osídlení na kopci Vladař u Žlutic

Krajině na Žluticku vévodí stolová hora Vladař, která byla v minulosti opakovaně osidlována. Z pravěkého období pochází rozsáhlý systém opevnění, nasucho stavěné valy členící hradiště na opevněnou vrcholovou plošinu a opevněné předhradí. Opevněná plocha dosahuje 115 hektarů.

Další aktuality

Sezóna hradů a zámků v Ústeckém kraji: navštivte Duchcov, Velké Březno nebo Hazmburk

Hrady a zámky v Ústeckém kraji pro vás připravili spoustu novinek, akcí a dalších zajímavostí. Naplánujte si letos výlet třeba na Duchcov, kde se setkáte s legendárním svůdníkem Giacomo Casanovou, na zámek Ploskovice s fascinujícími umělými vodními jeskyněmi, hrad Hazmburk, který je vidět snad ze všech míst Českého středohoří či na zámek Velké Březno za šlechtickým rodem Chotků. Hradů a zámků však Ústecký kraj nabízí daleko více. Známé i méně známé památky tohoto reginu vám představí Kudy z nudy.
11. duben 2025 16:00
Památky, Ústecký kraj

Na Klínovci si stále ještě zalyžujete

Skiareál Klínovec je jedním z posledních skiareálů v tuzemsku, kde si ještě lze dobře zalyžovat. Jako jeden z největších areálů u nás zůstává otevřen až do úplného konce sezóny, dokud se na sjezdovkách drží sníh pro kvalitní lyžování. Podmínky jsou zde stále dobré a provozovatelé nemají to srdce sezónu předčasně ukončit, přesto, že návštěvnost s příchodem jara klesá. Aktuálně se na Klínovci lyžuje na čtyřech sjezdovkách, k vrcholu lyžaře dopraví pohodlná lanovka.
9. duben 2025 9:00
Zimní sporty, Ústecký kraj

Ve skanzenu Zubrnice zažijete Velikonoce na vsi

Užijte si jaro v Zubrnicích! O víkendu 12. až 13. dubna 2025 se bude ve vesnickém skanzenu zpívat, tančit a vynášet Morana. Po oba dva dny budou moci návštěvníci obdivovat krásu a um zdobení vajíček různými technikami, ať je to batikování, drátování či vyškrabávání.
6. duben 2025 11:43
Kultura, Ústecký kraj

Na zámku ve Velkém Březně se bude mlsat

Státní zámek Velké Březno láká v sobotu 12. dubna 20254 na unikátní, gurmánskou prohlídku zámku, při které se bude mlsat. A na co dobrého se můžete těšit? Na speciální gurmánské prohlídce ochutnáte nejrůznější vybrané lahůdky a pochutiny. Návštěva zámku bude spojená ochutnáváním vybraných čokoládových lahůdek.
6. duben 2025 11:22
Zážitky, Ústecký kraj

Zámek Libochovice se po zimě již otevírá

Od prvního dubnového víkendu je možné navštívit barokní zámek Libochovice v malebné krajině dolního Poohří lemované romantickými kopci Českého středohoří. Otevřeno je zde od 5. 4. do 30. 4. 2025 během víkendů, vždy od 9:00 do 15:00 hodin.
4. duben 2025 16:00
Památky, Ústecký kraj

Návštěvnická sezóna na zámku Duchcov začíná o víkendu

V sobotu 5. dubna 2025 se od 10 hodin znovu otevřou brány duchcovského zámku a bude zde zahájena letošní návštěvnická sezóna. Zámecké okruhy budou otevřeny až do 16 hodin, vstupné stojí od 180 do 80 korun. Okruh Casanova na zámku však z důvodu rekonstrukce zůstává zatím uzavřen.
4. duben 2025 11:00
Památky, Ústecký kraj

Tržnice Zahrady Čech v Litoměřicích zahajuje sezónu pro všechny zahrádkáře, chalupáře, pěstitele i kutily

Výstava Tržnice Zahrady Čech v Litoměřicích nabízí návštěvníkům oblíbený tradiční sortiment jako je sadba, květiny, cibuloviny, zahradní nářadí, zahradní technika, zahradní nábytek, hnojiva, postřiky, potraviny, přírodní léčiva a řadu dalšího. První jarní výstava je zaměřena na všechny zahrádkáře, chalupáře, kutily, zahradníky a milovníky přírody. Výstava probíhá v pěti dnech od 9. 4. do 13. 4. 2025 a otevřena je denně od 9 do 17 hodin.
2. duben 2025 13:30
Životní styl, Ústecký kraj

Lokomotiva Ušatá vyrazí do Žatce – přijďte se svézt!

V sobotu 5. dubna 2025 se uskuteční první veřejná jízda vlaku NTM v čele s parní lokomotivou 464.102 „Ušatá" z roku 1940, která je unikátním dokladem meziválečné československé konstrukční školy parních lokomotiv. Vlak pojede po trase Ústí nad Labem–Teplice v Čechách–Bílina–Most–Chomutov–Žatec a zpět. Cílem jízdy je město Žatec, kde bude probíhat bohatý doprovodný program k zahájení turistické sezóny 2025.
1. duben 2025 12:00
Zážitky, Ústecký kraj