Nejdelší upravovaná dráha na přírodním ledě na světě, to je titul, kterým se od února 2009 pyšní
lipenská Ledová magistrála. Komisař z
pelhřimovské agentury Dobrý den ji změřil pomocí policejního kolečka: měla 10 923 metrů a díky tomu se dočkala zápisu v
Guinnessově knize rekordů. Z první příčky tak odsunula předchozí rekordmany, 8,5 kilometru dlouhou trať ve Winnipegu a 7,8 kilometru dlouhý kanál Rideau v kanadské Ottawě. Na prvním místě se Lipno drží už více než deset let.
Rudolfinský karneval na ledě
Klouzání po ledě není žádná novinka: první objevené brusle byly z kostí a jsou přibližně tři tisíce let staré, nejstarší kovové brusle pocházejí z přelomu letopočtu a byly nalezeny v Maďarsku u Balatonu. Zatímco dřív lidé brusle „vynalézali“ a používali hlavně z nutnosti, ve středověku se už bruslilo pro zábavu. Důkaz najdete snadno: stačí se podívat na obrazy nizozemských krajinářů. A jak to bylo s bruslením u nás?
Dejme slovo
Josefovi Rössler-Ořovskému (1869–1933), všestrannému sportovci a schopnému sportovnímu organizátorovi, který v
Příspěvku k dějinám bruslařství a Bruslařského závodního klubu v Praze uvádí:
„Jest zvláštní, že v dokumentech historických ze středověku jsou zmínky o cestách českých pánů a vyslanců (jak králů, tak velmožů Rožmberků), že tito uviděli v Holandsku něco u nás zcela neznámého, totiž bruslení. Odtamtud tedy po několikráte přivezeny na dvory šlechticů brusle. Za Rudolfa II. konán v Praze karneval na ledě, kde též bruslaři 'pro kratochvíli jezdili'.“
V českých zemích se bruslení rozšířilo hlavně v 18. století a například v letech 1850 až 1880 bylo slovy Rösslera-Ořovského
„…po venkově více bruslařských spolků, klubů neb bruslařských odborů, 'Besed', 'Sokola' i jiných korporací, než později.“ Bruslilo se doslova všude, i tam, kde se dnes už nesklouznete:
„Sám se pamatuji, kde všude se bruslilo za mých dětských let v Praze, i jak se bruslilo, vždyť jsem byl od pěti let bruslařem,“ píše Rössler-Ořovský.
„Řeka zamrzla každý rok a bruslilo se na ní všude. Celá řeka bývala sérií kluzišť s nezbytným flašinetem, párkařem, preclíkářem a někdy se vařil i čaj a čepovalo pivo.“
Popisuje podobné zážitky, jako vás čekají na
Lipně: také tam
ledovou magistrálu lemují
stánky s občerstvením, sněhové sochy, sáňkové lavičky a další drobná překvapení.
Malá vzpomínka na Štvanici
Pamětníků bruslení v
Praze na
Vltavě už je jen málo. Řeka přestávala zamrzat už po druhé světové válce a od poloviny 20. století, kdy se postavila
Orlická přehrada, přestala zamrzat úplně. Říční kluziště vystřídaly jiné ledové plochy a zimní stadiony, například
Štvanice: vůbec první stadion u nás s umělou ledovou plochou. Leckde se píše, že byl otevřen 17. ledna 1931, ale ve skutečnosti se tehdy ještě na ne úplně dokončeném sportovišti v provizorních podmínkách uskutečnilo utkání LTC Praha s Manitoba University Graduates z Kanady. Dnes už stadion nestojí, byl zbořen v roce 2011 kvůli špatnému technickému stavu. V Praze si ale skvěle zabruslíte jinde, vyzkoušejte třeba
sportovní areál Na Františku,
kluziště na Ovocném trhu,
Harfu,
bruslení v Arkádách na Pankráci,
bruslení na Černém Mostě,
kluziště pod Žižkovskou věží, na
Folimance nebo
bruslení na Letné.
Obecně ale platí, že bruslení je na tom docela dobře:
stará láska na rozdíl od brusli nerezaví, a podle současného průzkumu klouzání po ledě baví asi 42 % národa.
Kam na brusle?
I když to třeba na
Lipensko máte z ruky, alespoň jednou byste se na
ledovou magistrálu vypravit měli. Zdaleka totiž nejde „jen“ o dráhu u
Lipna nad Vltavou, zapsanou v knize rekordů: bruslařům i běžkařům jsou k dispozici také
trati a ovály v Horní Plané a
Frymburku, které jsou za příznivých podmínek navzájem propojené i s lipenskou dráhou. Když se zima opravdu vydaří, vznikne na Lipně dráha dlouhá téměř 40 kilometrů – a to už vážně stojí za to. Navíc
za bruslení na Lipně se neplatí, přestože je
dráha pravidelně upravovaná, a na webu
informačního centra najdete nejenom
aktuální informace o stavu a síle ledu, ale i
mapku nástupových míst na ledovou dráhu anebo
seznam místních půjčoven bruslí, kde si také můžete nechat své brusle nabrousit.
Aktuální informace k 18.1.2021: Na Lipno se zatím vstupovat nedoporučuje, bruslařská dráha není oficiálně otevřena.
Skvělé přírodní bruslení si užijete i jinde, namátkou na
Vysočině na
Medlovském rybníku a
Sykovci, na
Trnávce u Želivi, na
přehradě Mšeno v
Jablonci nad Nisou, na
Podtroseckých rybnících, na
rybníku Harasov,
bruslí se i u Hradce Králové anebo na
Padrťských rybnících.
Na bruslích do světových dálek
Fenomén dálkového bruslení k nám dorazil ze Skandinávie, kde se na rozlehlých švédských jezerech dají ujet stovky kilometrů. Začít lze na jakýchkoliv bruslích, pokud se ale dálkovému bruslení chcete věnovat pořádně, dřív nebo později si zřejmě seženete speciální brusle. Trénovat můžete třeba na již zmíněném Lipně. Když je dostatečně silný led a nádrž se dá objet po celém obvodu, ujedete po ledě více než sto kilometrů.- Legendární trasy pro bruslaře vedly po holandských kanálech, kde se dodnes jezdí závod nazvaný Jízda jedenácti městy / Elfstedentocht, dvousetkilometrový maratón a zimní sen celého Nizozemska. Poprvé se konal v roce 1909, ale protože v Holandsku pořádně mrzne jednou za deset, patnáct let, uskutečnilo se jen necelých dvacet ročníků.
- Nejdrsnější podmínky panovaly roku 1963, kdy vinou mrazů a vichřice závod dokončilo jen 69 bruslařů z celkového počtu 9 682 startujících. Jejich příběhy se staly podkladem pro film De Hel van´63 / Mrazivý závod.
- Startuje se z Leeuwardenu od šesti hodin ráno a vítězí ten, kdo dorazí do cíle před půlnocí a sesbírá razítka z jedenácti měst a pár tajných stanovišť. Trať obvykle lemují tisíce diváků, závody přenáší televize a kdo vyhraje, má postaráno o nehynoucí a doživotní popularitu – podobně jako všichni, kteří tenhle brutální a současně krásný závod dokončí.
- Na závěr doplníme pár zásad pro bezpečný pobyt na přírodním ledě: Nikdy byste neměli na led vyrážet sami a led vždy prověřte předtím, než na něj vstoupíte. Základní výbavu zkušených dálkobruslařů tvoří vyprošťovací bodce, tyč, šňůra, píšťalka a suché oblečení na převlečení, užitečná je i čelovka a cyklistická helma (která například ve Švédsku patří k základní výbavě). Pokud se i přes to všechno proboříte, snažte se zachovat klid, zkuste si „lehnout“ na vodu a vyplazit se na led jako had; v bruslařské hantýrce se tomu říká „mrožení“.