Užijte si zimu na hradech a zámcích v Praze a středních Čechách

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Zámek Brandýs nad Labem byl oblíbeným sídlem habsburských panovníků. Významná renesanční památka s dochovanou sgrafitovou výzdobou je otevřena pro veřejnost a zrestaurované sály a interiérové expozice podávají svědectví o pobytech všech císařů monarchie, kterým zámek patřil až do roku 1918.

Najdete zde muzeum českého venkova, skanzen v krásných zahradách, restauraci Krčma, která připravuje nejrůznější krajové speciality a hernu ArcadeHry.

Císař Rudolf II. byl kromě jiných kuriózních zájmů také vášnivým milovníkem a sběratel koní. Pro svou vášeň nechal zbořit část hradních hradeb a na jejich místě vystavěl kolem roku 1583 nové nádherné stáje. V současnosti slouží konírna k výstavním účelům.

V nové pokladnici katedrály sv. Víta i v depozitářích Metropolitní kapituly na Pražském hradě se nachází tzv. Svatovítský poklad. Jde o sbírku více než 400 předmětů vysoké historické a umělecké ceny. K nejvzácnějším patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích.

Zámek Liblice je jednou z nejcelistvějších památek českého venkovského baroka z dílny italského architekta Giovanna Battisty Alliprandiho, který v roce 1699 vypracoval, na podnět tehdejšího majitele panství, Arnošta Pachty z Rájova, osobitý projekt nového sídla.

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Vydejte se za nevšedním výhledem na jižní věž chrámu sv. Víta na Pražském hradě, která je opět přístupná. Věž je nejvyšší věží chrámu a její výška dosahuje téměř 100 metrů. Připravte se však na náročný výstup, za výhledem budete muset překonat skoro 300 schodů.

Křivoklát patří k nejvýznamnějším a nejstarším královským hradům v České republice. Jeho předchůdcem byla lovecká stanice, zmíněná v Kosmově kronice už kolem roku 1109–1110. Své jméno získal snad podle křivých základů nebo nízkých křivých stromů, tzv. klátů.

Příběh hlavního hradního komplexu v ČR a lidí s ním spojených, tedy panovníků a prezidentů přes šlechtice a dvořany, proslulé umělce, stavitele, architekty či vědce až po řemeslníky a služebnictvo, vám představí expozice Příběh Pražského hradu ve Starém královském paláci na Pražském hradě.

Vyslechněte příběh ševce Serváce, který ke šlechtickému titulu a zámku přišel. Prohlédněte si pokoje posledních majitelů v tom stavu, jak je opustili. Nebo jen relaxujte v zámeckém parku.

Zámek Dobříš nedaleko od Prahy jehož současným majitelem je dipl. ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld, je otevřen celoročně široké veřejnosti. Zámek nabízí také možnost ubytování a konání společenských akcí, např. svateb a rodinných oslav.

Jestlipak víte, co to byla "gysárna", uhádnete, co se asi dělalo v "prenárně", kdo to byl "pregéř"? Odpovědi na všechny tyto otázky se dozvíte v nové expozici "Královská mincovna" v kutnohorském Vlašském dvoře.

V Obrazárně jsou po celý rok vystavena díla z proslulých sbírek císaře Rudolfa II. Mezi více než stovkou unikátních děl nechybí obrazy Tiziana, Aachena či Rubense.

Expozici o romantických parcích v Čechách i zahraničí doplňuje výstava věnovaná historii vlašimského zámku a další stálé expozice, zaměřené na vlastivědu, přírodu a historii Podblanicka.

Románská trojlodní bazilika sv. Jiří na Pražském hradě je nejstarší dochovanou sakrální stavbou v Praze. Její bílé věže z pečlivě opracovaných opukových kvádrů výrazně zasahují do siluety hradního komplexu. V hlavní lodi jsou umístěny náhrobky členů knížecího rodu Přemyslovců.

V roce 1610 Záruba z Hustiřan na místě bývalé tvrze postavil renesanční zámek, který se téměř v původní podobě zachoval dodnes. Zámek je otevřen celoročně a návštěvníkům nabízí zimní i letní prohlídkové okruhy.

Od svého založení na konci 9. století palác narůstal a měnil se do své současné podoby. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes.

Zámek Loučeň – romantický zámek s rozlehlým parkem, labyrintáriem a celou řadou dalších zajímavostí. Expozice české větve rodiny Thurn-Taxis a života na zámku na přelomu 19. a 20. století. Dozvíte se tak nikoli suchá fakta, ale příběh života na zámku zhruba před sto lety.

Součástí areálu Pražského hradu je také Rožmberský palác, ve kterém v minulosti působil ústav, vychovávající z mladých urozených dam opravdové šlechtičny.

Hrad Karlštejn, gotický skvost na jihozápad od Prahy, nechal v roce 1348 vystavět Karel IV., aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty. Na hradě Karlštejn můžete prozkoumat nejen české korunovační klenoty a sbírku svatých relikvií, ale také prožít svůj Den na Karlštejně.

Unikátní kostnice pod kostelem Všech svatých na hřbitově v Sedlci u Kutné Hory je vyzdobena téměř výhradně lidskými kostmi – ostatky celkem 40 000 zemřelých, pozůstatky morových epidemií a obětí husitských válek.

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Barokní průčelí Jízdárny Pražského hradu z konce 17. století tvoří téměř celou jednu stranu ulice U Prašného mostu, která vede na Pražský hrad ze severní strany, přes Jelení příkop. V polovině 20. století byla Jízdárna adaptována na výstavní síň.