V Krkonoších se objevil los evropský

Milovníci přírody mají důvod k radosti – podle očitých pozorování se do Krknošský národní park opět stává, po velmi dlouhé době, domovem bobra evropského. Horské, rychle tekoucí bystřiny však nejsou pro tohoto hlodavce, s šupinami pokrytým ocasem, vhodným biotopem. Odborníci proto očekávají, že se krkonošská populace na české straně hor usídlí spíše na lučních potocích v podhůří.

Jaro je v živočišné říši dobou námluv a rozmnožování. Nejinak je tomu u tetřívků obecných. Ti jsou jedním z nejvzácnějších druhů, které žijí na území Krkonošského národního parku – žije zde pouze 75 samců. Doba jejich toku, kdy spolu tetřívčí kohoutci zápolí o slepičku, právě začíná. Rušit je mohou nejen zvědaví pozorovatelé, ale i zásobování hřebenových bud.

Březen je dobou, kdy žáby migrují na svá trdliště. Ideální je pro ně teplý vlhký večer, kdy se, hnány rozmnožovacím pudem, vydávají na nebezpečnou pouť. Každoročně jich množství skončí pod koly aut při překonávání silnic. V Krkonoších pomáhají žáby chránit trvalé i dočasné zábrany, aby obojživelníci neskončili svůj život tragickou nehodou. Ochránci přírody pak zábrany jezdí kontrolovat několikrát denně. Při suchém počasí tolik žab není, ale když zaprší, stoupne jejich počet i na dvojnásobek.

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Národní parky bývají častým cílem mnoha výletníků, a i když většina z nich má pravidla pro ohleduplný pohyb v přírodě v krvi, najde se řada svátečních návštěvníků, kterým se pár dobře míněných tipů může hodit. A možná zde i znalí turisté najdou pár zajímavých upozornění, co se v národním parku smí, a co ne. Víte například, jak se označuje hranice klidového území nebo které řeky lze v národních parcích splouvat? To a mnohem víc vám prozradí Kudy z nudy.

Před měsícem Správa Krkonošského národního parku informovala, že se Krkonoše opět stávají domovem vlka obecného. Díky médiím a sociálním sítím se pracovníkům parku za uplynulé čtyři týdny podařilo získat celou řadu pozorování jednotlivců nebo menších skupin vlků. Nejčetnější pozorování jsou v oblasti mezi Mladými Buky, Janskými Lázněmi a Rudníkem. Zoologové Správy Krkonošského národního parku všechna pozorování prověřují, evidují a jsou ve spojení se specialisty z Mendelovy univerzity v Brně.

Krkonoše už jsou opět domovem vlka obecného. Ve své době byl po medvědovi druhou největší šelmou, která zde žila. Byl vyhuben v první polovině 19. století, ale od roku 2018 se sem začal vracet. Nejprve se jednalo o výjimečná pozorování. Jejich počet ale během posledních let značně stoupl a dnes již lze s jistotou říci, že vlk se v Krkonoších opět usadil. Na české straně hor se vlci vyskytují od Harrachova až po Žacléř, jednu ze smeček dlouhodobě sledují polští zoologové v polské části Krkonošského národního parku.

Již déle než rok trvají přípravy pro návrat vzácného motýla jasoně červenookého do Krkonoš, který je pro svou majestátnost přezdívaný králem motýlů. Podařilo se ho rozmnožit v chovatelské stanici a nyní přichází čas na neméně důležitou část – celý chov by byl úplně zbytečný, pokud by ochránci nedokázali obnovit vhodné podmínky pro jeho život. Hlavním důvodem proč tento motýl na řadě lokalit v Evropě vymírá, je zarůstání skalnatých míst, které nejen tento motýl bezpodmínečně potřebuje ke svému životu.

Na padesít krkonošských jelenů a laní z české i polské strany Krkonoš v tyto dny dostává obojky, díky nimž Správa KRNAP zjistím údaje o jejich celoročním pohybu a o celodenní aktivitě. Vzhledem k nekonečným diskusím na téma odkud a kam chodí krkonošští jeleni, zda z polské strany na českou nebo naopak, nebo zda snad vůbec nedochází k významné migraci přes hranice, se Správa KRNAP rozhodla pohyb jelení zvěře monitorovat.

Senzaci mezi ornitologickou veřejností způsobili jeřábi popelaví, které je už několik týdnů možné pozorovat v podhůří Krkonoš. Je vysoká pravděpodobnost, že pár těchto nádherných ptáků, přezdívaných někdy také jako „ptáci štěstí“, zde zahnízdí.

Správa Krkonošského národního parku otevřela novou Vřetenovčí Hravou naučnou stezku na hřebenové cestě mezi Janskými Lázněmi a Svobodou nad Úpou. Na každé ze sedmi zastávek je informační tabule a jednoduchý herní prvek určený dětem. Stezka je zaměřená na drobného plže vřetenovku krkonošskou, který žije jen v Krkonoších. Smyslem tohoto typu naučné stezky je přitáhnout pozornost rodin s dětmi a nalákat je mimo nejvíce ohrožená místa v Krkonoších.