ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: listopad 1989 a sto let Alexandera Dubčeka
Kultura

Věda a historie není nuda: listopad 1989 a sto let Alexandera Dubčeka

  • 8. listopadu 2021
Poslechněte si audio verzi článku
Disidenti, studenti, herci, zpěváci: mnozí z nich se stali tvářemi Sametové revoluce v listopadu 1989. Z velké části šlo o bývalé politické vězně, které komunistický režim zavíral do vězení, pronásledoval a trestal jako nepohodlné. Mezi nimi byl i Alexander Dubček, muž, který vystoupal na vrchol své politické kariéry v roce 1968 a pak byl na dvacet let umlčen. Letos v listopadu by oslavil sté narozeniny.
Československý politik Alexander Dubček (27. listopadu 1921 – 7. listopadu 1992) pocházel z rodiny, která se podílela na budování socialismu v Sovětském svazu. Do tehdy ilegální Komunistické strany Slovenska vstoupil v roce 1939 a za druhé světové války se účastnil odboje proti Slovenskému státu, který stál na straně Německa.
 

Alexander Dubček a pražské jaro 1968

Na vrchol své politické kariéry vystoupil Alexander Dubček coby do té doby takřka neznámý stranický funkcionář v roce 1968. V lednu se stal prvním tajemníkem ÚV KSČ, o pár měsíců později už byl ikonou pražského jara. Lidé věřili, že právě on dokáže socialismu vtisknout lidskou tvář a prosadit demokratizaci politického života, svobodu projevu, rehabilitaci pro oběti politických čistek 50. let i hospodářské změny.

Krátké nadechnutí svobody a sny o reformách ztroskotaly 21. srpna 1968, když Československo obsadila vojska Varšavské smlouvy. Dubčeka odvezla sovětská tajná služba KGB do Kremlu, kde byl krátce zadržován, následovalo obvinění z velezrady, zbavení veškerých funkcí a vyloučení z KSČ i „slušné“ společnosti. Dalších dvacet let prožil stejně jako mnozí jiní, kterým režim odepřel základní lidská práva. Až do důchodu pracoval jako dělník a technický úředník, žil pod dohledem Státní bezpečnosti, účast na disidentských akcích odmítal. Kdo by v té době věřil, že se vrátí?
 

Osobnosti revoluce

Kdo pro vás byl osobností listopadu 1989? Jistě, Václav Havel, úhlavní nepřítel režimu a budoucí československý prezident. A také kardinál František Tomášek, který zaslal tehdejšímu předsedovi vlády Ladislavu Adamcovi vyjádření nesouhlasu s lednovým zákrokem Veřejné bezpečnosti vůči demonstrantům během Palachova týdne. Alexandr Vondra, který stál společně s dalšími členy opozice už 19. listopadu u zrodu Občanského fóra. Šimon Pánek, tehdy spoluzakladatel studentského hnutí Stuha. Marta Kubišová, jejíž Modlitba pro Martu zněla za listopadových dnů revoluce Václavským náměstím. Michael Kocáb, rocker a jazzman, který dohlížel na odsun sovětských vojsk až do posledního vojáka. Michael Horáček, který k jednomu jednacímu stolu přivedl tehdejšího předsedu komunistické vlády Ladislava Adamce a zástupce Občanského fóra v čele s Václavem Havlem. A také Alexander Dubček, starší pán s nezaměnitelným úsměvem a muž, jehož chtěl komunistický režim vymazat z paměti národa. Právě v době sametové revoluce se dožil 68 let.
 

Listopad 1989

Po policejním zásahu na Národní třídě v pátek 17. listopadu 1989 se po celém Československu rozšířily stávky a demonstrace, někde rychleji, jinde zvolna. Ty první proběhly v neděli 20. listopadu. Na té, která se konala v Bratislavě 22. listopadu, se tisíce lidí dožadovaly odstoupení vlády a Alexander Dubček poprvé po více než dvaceti letech vystoupil s krátkým projevem na veřejnosti. O pár dní později se Dubček objevil spolu s dalšími představiteli demokratizačního hnutí na Václavském náměstí, na balkonu paláce Hvězda, sídla nakladatelství Melantrich, a promluvil k lidem i na Letenské pláni, kde se sešlo 750 až 800 tisíc lidí. Právě tehdy poprvé z davu zaznělo skandování „Dubček na hrad!"
 

Poslední československý a první český prezident

Alexander Dubček byl osobností, kterou uznával celý svět. V listopadových dnech podpořil jak Občanské fórum, tak i slovenskou Verejnosť proti násiliu. Přední sovětský fyzik, disident a obránce lidských práv, nositel Nobelovy ceny míru Andrej Sacharov komentoval situaci 10. prosince 1989, pouhé čtyři dny před svou smrtí, v dopise Evropskému parlamentu: „Jsem přesvědčen, že závan svobody, který Češi a Slováci pocítili v době, kdy v čele státu stál Alexander Dubček, se stal předehrou nynějších pokojných revolucí v zemích východní Evropy a v samotném Československu".

Ambice získat prezidentské křeslo se nenaplnily, ve federálním Československu bylo tradicí, že pokud je prezidentem Čech, je předsedou vlády Slovák. Alexander Dubček se jako čerstvě kooptovaný poslanec 28. prosince stal předsedou Federálního shromáždění a v této funkci setrval až do roku 1992. Prezidentem Československa byl o den později zvolen Václav Havel.
 

Odcházení politika a starého státu

Šance pro zvolení Alexandera Dubčeka slovenským prezidentem se otevřely o tři roky později, kdy se začal projednávat konec federace a rozdělení Československa na dva samostatné státy. Jenže zasáhla náhoda: 1. září 1992 dostalo jeho služební auto cestou do Prahy smyk a vyletělo mimo vozovku. Nepřipoutaný Dubček vypadl z vozu, v bezvědomí byl převezen do nemocnice Na Homolce a tam 7. listopadu zemřel. Symbolicky krátce poté byl ve Federálním shromáždění odhlasován příslušný zákon o rozdělení země a o silvestrovské půlnoci přestalo Československo existovat. Příběh života plného zvratů, vzestupů a pádů by nedokázal napsat ani dramatik absurdního divadla Václav Havel, od něhož jsme si alespoň vypůjčili Odcházení, název divadelní hry z roku 2007.
S osobností na procházku: Prahou a Libní s Bohumilem Hrabalem

S osobností na procházku: Prahou a Libní s Bohumilem Hrabalem

Ulice Na Hrázi, Náměstí Bohumila Hrabala, stará synagoga, divadlo anebo Automat Svět: tam všude narazíte na stopy Bohumila Hrabala (1914–1997), spisovatele s osobitým a nezaměnitelným vypravěčským stylem. Jeho dílo bylo přeloženo do tří desítek jazyků a už za svého života byl vedle Milana Kundery a Jaroslava Haška světově nejznámějším českým prozaikem. Pojďte se s portálem Kudy z nudy vypravit na procházku Hrabalovskou Prahou.

Z Brna do Prahy po D1 – zajímavosti, které uvidíte cestou

Z Brna do Prahy po D1 – zajímavosti, které uvidíte cestou

Peklo, nuda a stres, to jsou nejčastější zážitky z jízdy po dálnici D1 od doby, kdy se začal modernizovat první úsek. Práce by měly trvat deset let, takže to ještě nějakou dobu potrvá. I jízda peklem ale může mít své půvaby a při stání v kolonách alespoň máme čas rozhlédnout se po okolí.

Den boje za svobodu a demokracii: připomeňte si místa spojená se 17. listopadem

Den boje za svobodu a demokracii: připomeňte si místa spojená se 17. listopadem

17. listopad, který je Dnem boje za svobodu a demokracii, současně také Mezinárodním dnem studentstva, si každoročně připomínáme řadou zajímavých akcí. Svátek však můžete pojmout také jako skvělou příležitost k návštěvě historicky významných míst, kudy se doslova ubírala historie – jsou jimi například Václavské náměstí, Albertov, Národní třída... a řada dalších. Mnoho zajímavých míst objevíte také mimo Prahu – znáte jihlavské klíče anebo Disidentskou stezku v Krkonoších?

Alexander Dubček – populární politik a tvář Pražského jara 1968

Alexander Dubček – populární politik a tvář Pražského jara 1968

Celá generace Čechů a Slováků vzpomíná na politika Alexandera Dubčeka (27. listopadu 1921 Uhrovec – 7. listopadu 1992 Praha) jako na politika, který v roce 1968 ztělesňoval snahu o reformu vládního režimu v Československu. Pokus nastolit „socialismus s lidskou tváří“ ale v srpnu ukončila ozbrojená vojenská intervence a Dubček téměř na dvacet let nuceně zmizel z veřejného života. Na politickou scénu se vrátil až po pádu komunistického režimu v roce 1989.

100 let: abeceda stovkových výročí roku 2021

100 let: abeceda stovkových výročí roku 2021

Haškův Švejk, český volejbal, Millerův krteček, československé legie, Jiráskova stezka, chata Prašivá, národopisná slavnost Slovácký rok – to je jen malý výběr ze všech stovkových oslavenců. Portál Kudy z nudy všem přeje vše nejlepší a úspěšnou další stovku, ale hlavně nabízí podrobnější seznámení se všemi stovkovými jubilanty. Pojďte se s nimi seznámit do stovkové abecedy!

Další aktuality

Kalendář 2025: 100 tipů na tradiční i netradiční festivaly v Česku

Rádi plánujete? Pořádně si naostřete tužku, vytáhněte diář a zapište si, kam letos vyjedete na ty nejzajímavější festivaly. Přinášíme vám celou stovku tipů na skvělé akce, kam se budete rádi vracet i v následujících letech. Milovníky dobrého jídla uchvátí gastro festivaly mnoha chutí na mnoha místech České republiky, světlem okouzlí Signal festival, nadšence pro divadlo a ohňostroje zřejmě bude čekat výlet do Brna, Ostravu rozezní nejen opera a za folklórem vás čeká cesta nejen na jižní Moravu. Záleží jen na vás, čím budete chtít rozptýlit stereotyp všedních dní.
30. listopad 2024 11:33
Kultura

100 tipů, kam za betlémy a betlémářskou tradicí po celém Česku

Zvyk stavět betlémy patří k nejrozšířenějšímu vánočnímu zvyku. Tuto tradici založil v roce 1223 svatý František z Assisi v italské Umbrii. Se svými přáteli přivedli do jeskyně, kterou přeměnili na kapli, živého osla i vola a zinscenovali betlém, v němž pak kněz sloužil první vánoční půlnoční mši. Současné adventní a vánoční výstavy betlémů ukazují, že betlémářská tradice je u nás dosud živá. Přijďte se i vy potěšit krásou betlémské scény, která pohladí na duši.
29. listopad 2024 15:48
Kultura

Rodinné klany: Budilovi, Steimarovi a Kodetovi, herci, sochaři a umělci

Říká se, že geny neoklamete. Pro slavné rodiny to platí dvojnásob: stačí se porozhlédnout po rodinném klanu, který v založil Vendelín Budil. Kromě Budilů se v téhle rozvětvené rodině objevují jména jako Jiřina Steimarová, Jiří Kodet, Evelyna Steimarová nebo Anna Polívková. Pojďte se s nimi seznámit na Kudy z nudy.
29. listopad 2024 15:24
Kultura

Oslavte svátek sv. Barbory a nezapomeňte na větvičky třešní

4. prosince slaví svátek svatá Barbora, patronka horníků, sedláků, architektů, stavebních dělnických profesí, kuchařů, řezníků, ale i dělostřelců, zajatců a umírajících. Její přímluva vás ochrání před bouřkou, horečkou a morem. Den této světice, kterou brutálně mučil a nakonec sťal její vlastní otec, bývá spojen také s řadou lidových zvyků a pranostik.
29. listopad 2024 15:00
Kultura

Významné dny naší historie: co se stalo v prosinci?

Výročí bitvy u Slavkova a prvního vydání Rychlých šípů, založení společnosti Laurin & Klement a také premiéry České mše vánoční Jakuba Jana Ryby a Janáčkovy opery Věc Makropulos podle stejnojmenné divadelní hry Karla Čapka: to je jen pár zajímavých výročí, která si na Kudy z nudy připomínáme v prosinci.
29. listopad 2024 13:39
Kultura

Lidové pranostiky na konci roku: se svatým Silvestrem za lidovými obyčeji

Poslední den roku 31. prosince provázejí oblíbené oslavy. Protože ten den má svátek Silvestr, slavíme Silvestra. Na Kudy z nudy najdete spousty tradičních i netradičních akcí, silvestrovských výšlapů a výletů. Užijte si zábavu s rodinou či přáteli a přivítejte nový rok s dobrou náladou!
29. listopad 2024 13:35
Kultura

Rok české hudby 2024: čeští umělci v Carnegie Hall, nejslavnější koncertní síni světa

Rok české hudby 2024 pomalu končí. Oslavy vyvrcholí na začátku prosince Českým týdnem v New Yorku, ve slavné Carnegie Hall. Kteří čeští špičkoví umělci tu koncertovali? Kdo se řadí mezi ikony slavné koncertní síně a co chystá pro svá vystoupení Česká filharmonie? Vypravte se s Kudy z nudy do nejslavnějšího koncertního sálu na světě!
29. listopad 2024 11:49
Kultura

Utečte adventnímu shonu! 5 tipů, kde vás prostoupí pravý duch Vánoc

Udržet si pozitivní adventní náladu v předvánočním spěchu není vždy snadné, ale není to ani nemožné! Portál Kudy z nudy vám přináší pětici tipů, kde znovu nalézt klid a kouzlo vánočních svátků.
29. listopad 2024 10:00
Kultura