Výlety na hranici: tipy na přeshraniční stezky a zajímavá místa na čáře

Baarova cesta vede ze severu od vsi Železná těesně nedaleko hranic s Německem v katastru obce Bělá nad Radbuzou do osady Eisendorfská huť, k bývalé osadě Pleš, Václav, prchází obcí Rybník a končí v Caparticích u Klenčí pod Čerchovem.

Zážitková naučná stezka, která měří 12 km, má 22 zastavení, začíná v německé obci Deutschneudorf a končí v české obci Lesná. Nabízí zábavu a poznání pro celou rodinu.

Česko-německá naučná stezka vás na 5 zastaveních provede historií zaniklých obcí v Českém lese. Začíná u autobusové zastávky a měří asi 3 km. Lísková je dnes známá hlavně jako hraniční přechod s Německem, bývala to však původně sklářská ves s rozvinutými řemesly a obchodem.

Evropská dálková trasa E3 začíná v Santiagu de Compostela, prochází napříč Evropou a na našem území vede od Chebu do Beskyd, většinou při severní hranici. Od Jeseníků míří do Beskyd na Bumbálku, a odtud dále na Slovensko.

Poznejte již druhý geopark v České republice. Geopark se rozkládá na bavorském území v okresech Bayreuth, Neustadt – Waldnaab, Tirschenreuth Wunsiedel a na české straně v Karlovarském a Plzeňském kraji.

Z Tachova do Německa můžou turisté vyrazit přímo po trase, kterou jezdil Karel IV. Jedná se o tzv. Zlatou cestu, která je osázená prvními milníky, věnovanými sv. Vojtěchovi, Janu Lucemburskému, Karlu IV. a Janu Husovi.

Naučná stezka Na cestě k Trojstátí vede z Hranic na Trojstátí Čech, Bavorska a Saska a má přírodovědně-historický ráz. Celková délka stezky měří přibližně 18 km a obsahuje celkem 9 hlavních zastavení. Stezku k Trojstátí doplňuje Stezka kamenů. Na kole zde můžete putovat po cyklotrase Eurovelo č. 13.

Trasa vimperské větve Zlaté stezky vede z Vimperka na hraniční přechod Strážný – Philippsreut. Území, kterým trasa stezky prochází, leží částečně v CHKO a NP Šumava. Vede starobylou cestou vimperské větve obchodní Zlaté stezky, po které byla do Čech dopravována z Německa sůl a další zboží.

Cesta Marie Kudeříkové vychází z Vnorov přes Strážnici do Tvarožné Lhoty a na rozhlednu Šumárník. Pokračuje na vrch Výzkum a Kobylu na slovenské hranici. Hraničním hřebenem pak dojde do obce Šance a na hraniční přechod Velká nad Veličkou/Vrbovce.

Zážitková přeshraniční Lesní stezka Labské pískovce vede podél česko-německé hranice a je dlouhá sto kilometrů. Trasa je rozdělena na šest částí, na konci každé je možnost přespat.

Oblíbená cyklotrasa o délce 23 km vede po horské cestě přímo po hřebeni a je bez velkých převýšení. Cestou narazíte na dva výborné bufety, které vás dostanou rychle do formy.

Karlova stezka spojuje přes Krušnohorský hřeben města Aue a Karlovy Vary a zároveň i Muldavskou cyklostezku (Mulderadweg) s Cyklostezkou Ohře (Egerradweg). S celkovou délkou 160 km nabízí Karlova stezka včetně čtyř vedlejších tras královský cyklistický zážitek v Sasko-českém západním Krušnohoří.

Naučná stezka dlouhá asi 5,5 km vede lesem podél vodního náhonu u příhraniční obce Bublava v Krušných horách. Najdete na ní odpočívadla, poutavé informace o místní historii, a především neuvěřitelný klid a kouzlo lesa.

Pro mnohé je Cesta Jaroslava Krejčího jednou z nejkrásnějších stezek Podyjí. Z hlubokého údolí pravého břehu řeky Dyje vytáhne turisty na romantickou vyhlídku Sealsfieldova kamene a pak znovu přivede k řece do lokality Devíti mlýnů.

Naučná cyklostezka vás provede od restaurace Na Šancích v Mostech u Jablunkova po česko-slovenském pomezí ke geologické raritě tohoto kraje zvané megoňky. Jedná se o kamenné koule v bývalém lomu na slovenské straně hor.

Chcete-li se vrátit do historie a poznat stezku, po které se do českých zemí ve středověku přepravovala tolik potřebná sůl, vydejte se po pěší stezce z Prachatic přes Volary do Českých Žlebů.

Naučná stezka s jedenácti zastaveními vede od Vysoké Lípy do Zadních Jetřichovic. Turistům přiblíží stopy zanechané našimi předky za několik tisíciletí – pravěká sídliště, pracoviště lesních řemeslníků, zaniklou osadu Zadní Jetřichovice i památku na natáčení pohádky Pyšná princezna.

Hřebenovka na území Královéhradeckého kraje prochází centrální částí Krkonoš, několikrát se dostane i přes polskou část, aby se přes Adršpašské a Bromouvské stěny dostala až do Orlických hor.

Evropská dálková trasa E10 Česko málem půlí. Rodí se na Kap Arkona na Rujáně, německým územím se dostává k Varnsdorfu, překračuje České středohoří, míří do Prahy a dále přes Brdy, do jižních Čech k Českým Budějovicím a na hraniční přechod Radvánov.

Cesta Aloise Jiráska zpřístupňuje prakticky celý hlavní hřeben Orlických hor a dá se projít pěšky i projet na kole. Jiráskova cesta je vůbec první značenou turistickou trasou na hřebenech Orlických hor a má své významné místo v celé turistické historii tohoto krásného regionu.

Cesta hrdinů SNP je značená turistická cesta na Slovensku, která vede z Dukelského průsmyku na severovýchodu země, až na hrad Devín na západní hranici s Rakouskem. Její celková délka podle uváděných zdrojů kolísá mezi 750–770 kilometry. Částečně zasahuje i na území Česka, a to v Bílých Karpatech.

Horní (Kašperskohorská) Zlatá stezka je nejmladší trasou Zlaté stezky. Vede z Kašperských hor přes Horskou Kvildu, Kvildu, na Freyung a dále do Pasova. Byla vybudována z příkazu krále Karla IV v roce 1356 jako část zamýšlené dálkové obchodní cesty z Čech přes Salzburg až do Benátek.

Cesta Česko-polského přátelství je nejznámnější magistrálou Krkonoš. Po většinu své 28 kilometrů dlouhé trasy nabízí hřebenovka nádherné výhledy současně na polskou i českou stranu hor a vede přes nejvyšší hřebeny Krkonoš.

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník byla vyhlášena v roce 1990 na ploše 1694,67 ha. Leží v centrální a vrcholové části stejnojmenného pohoří v nadmořské výšce 820 – 1424 m. Znakem naučné stezky je silueta slůněte, která je neoficiálním symbolem Králického Sněžníku.

Chráněným přírodním výtvorem a oblíbeným výletním místem je Zemská brána v Orlických horách. Jedná se o skalnatý úsek Divoké Orlice, kde řeka vyhloubila romantické údolí v pevných, ale rozpukaných rulách a pronikla tak do vnitrozemí Čech.

Hledáte zajímavý námět na šumavský výlet? Vyzkoušejte naše tipy na krátké výlety přes hranice. Vybrali jsme si horu Poledník, Třístoličník a oblíbenou Bučinu. Udělejte si hezkou procházku těmito místy, která byste za minulého režimu museli obejít velikým obloukem.

Když se řekne „Šumava“ vybaví se všem příznivcům turistiky krásná krajina a mnohým hned potom legendární film Král Šumavy z roku 1959, v němž se prolíná syrovost horské přírody s bojem „obránců“ státní hranice a odvážných převaděčů. Pokud jste si někdy říkali, že by nebylo špatné si trasu, kudy chodil slavný Kilián projít také, přijde vám vhod náš dnešní tip na výlet. Zavede vás totiž zhruba do míst, kudy mohl kanál 54 vést a kde i dnes potkáte jen málokoho.