Výstup na Poledník a výlet po Europas Wildes Hertz
Dostat se na Poledník vyžaduje nemálo úsilí. Leží totiž hluboko v šumavských lesích mimo civilizaci, nedaleko hranice s Německem. Nejsnázeji je přístupný z obce Prášily anebo poněkud delší cestou ze Srní. Horská příroda je zde však nádherná a tak namáhavý výstup určitě stojí za to. Na samotnou rozhlednu vede 227 schodů a celá věž měří 37 metrů. Vyhlídková plošina je přístupná pomocí krátkého žebříku, ale výhled z jedné z nejvýše položených rozhleden v České republice na vrcholy prakticky celé Šumavy je opravdovým zážitkem. Podle stanovených protipožárních předpisů, smí být najednou max. 50 osob v útrobách rozhledny, na vyhlídce dokonce max. 10 osob. Z tohoto důvodu je umístěn při vstupu do věže a na ochoz rozhledny turniket. Tři vyhlídková patra pod nejvyšším ochozem slouží jako výstavní sály. Mimo vyhlídky je zde také malé infocentrum NP Šumavy. Patnáctý nejvyšší vrchol české části Šumavy (1315 m) disponuje občerstvením a pro unavené poutníky je zde nouzové nocoviště, které slouží pro jedno přenocování od 18:00 do 9:00 hodin.
A kam se vydat na slíbený příhraniční výlet? Na Poledníku budete muset trochu improvizovat, značená cesta přes "čáru" nevede. Sejděte z Polední hory po červené asfaltce asi 1,8 km směrem na Javoří slať. Pochvíli narazíte po pravé straně na vyšlapanou neznačenou pěšinu, která vás přivede do Bavorska přes Jelení potok (49.0434022N, 13.3991044E). Určitě si tady budete připadat docela dobrodružně. Hranice je zde vyznačena jen hraničním kamenem. Na německé straně hraničního přechodu je již zeleně značená stezka, která vede od hranice asi 260 m na hlavní trasu. Je označena jako "Europas Wildes Hertz". Od rozcestí "Polednik, Modrava / Buchenau, Hochschachten" pokračujte po zelené do bavorského vnitrozemí a na rozcestí Wegweiser pokračujte směrem na Buchenau. Až tak daleko (cca 6,5 km) ale nepůjdeme. Hned na dalším rozcestí (49.0367272N, 13.3663822E) se dáme doprava a projdeme pod vrchy Grosser a Kleiner Hahnenbogen. Zanedlouho vás přivítá Turistický přístřešek s rozcestníkem Goldsteig (Zlatá stezka) odkud lze zpět do Čech zamířit červenou trasou Sauerklee Wanderwegenetz, anebo po žluté, která jde spolu s červenou a zelenou přes horu Scheuereckberg (1193 m). Obě trasy ústí na příhraniční silničce Eurovelo 13 IronCurtain (Cyklostezka Železné opony) a zpět do Čech přijdou na přechodu Gsenget (49.0807733N, 13.3483919E) u Prášilského potoka. Do centra Prášil je to odtud asi 4 km. Celý výlet z Poledníku přes Bavorsko do Prášil měří 19 km.
Třístoličník nabízí úchvatné výhledy na Šumavu i Alpy
Nejkrásnější výhledy na českou i bavorskou stranu Šumavy jsou na podzim z vrcholu Třístoličníku. V případě příznivého počasí jsou odsud vidět i rakouské Alpy. Tato fantaskní skalní vyhlídka proto určitě stojí za návštěvu. Vrchol tvoří tři skály, které vymodelovala eroze. Připomínají skalní věže s miskovitými prohlubněmi. Podle bájí sedávali v těchto pomyslných trůnech králové Čech, Rakouska a Bavor. Na vrcholu je vyhlídkové místo. Z něj je vidět daleko do Bavorska (údajně je občas k zahlédnutí i mnichovský kostel), k alpským vrcholům a samozřejmě do české krajiny.
Stoupání na vrchol Třístoličníku je z české strany o poznání těžší, než z německé. Doporučujeme proto výlet začít z Nového Údolí, kam vás dopraví zdejší malebná lokálka. Pak překročte hranici směrem na Haidmühle a po červené se dostanete k vodní nádrži Kreuzbachklasue (48.8034206N, 13.7908342E), dalším styčným bodem je Rollmannsberg 1042 m (48.7958347N, 13.8008331E), odkud vede žlutá se zelenou stezkou až na vrchol Třístoličníku (1302 m), německy Dreisessel. Pokračovat s kopce můžete po české straně po červené, Vysokým hřebenem, na Trojmezí, Plechý a do horského sedla Rakouská cesta. Kdo by chtěl ještě chvíli zůstat v zahraničí, může jít po lesní cestě značené žlutě a modře, označené jako Nordwaldkammweg Klassich. Končí na rakouské hranici v lese pod vrchem Trojmezí (48.7650031N, 13.8382897E). Tam začíná rakouská trasa červeno-modrá s označením European long distance path – E6 Main route Austria. Po 4 km přichází též do horského sedla Rakouská cesta. Odtud již přejdeme na českou stranu a po Rakouské cestě dojdeme ke Schwarzenberskému kanálu a do Nové Pece. Trasa měří z Nového údolí přes Plechý 23 km, po německé a rakouské straně 24 km.
Z Bučiny k Teufelsbachklause a po naučné stezce Národní park
Bučina je dnes zaniklá osada, která však bývala nejvýše položenou osadou na celé Šumavě (1162 m). Přesto si však jedno prvenství uchovala – jedná se totiž o nejdeštivější šumavské místo, ročně tady spadne 1600 mm srážek. Z bývalé osady toho moc nezůstalo – naleznete zde obnovenou kapli sv. Michala a rekonstruovaný hotel Alpská vyhlídka (býv. Pešlova chata). V letní sezóně jezdí na Bučinu autobus z Kvildy, jinak je sem vjezd autem zakázán. Na německé straně je v provozu elektrobus do Finsterau.
Náš výlet začneme v restauraci Alpská vyhlídka, kde nabereme síly k dalšímu pochodu. Na Bučinu je to totiž z Kvildy 7 km a z Borové Lady 8 km. Po prohlídce zbytku signální stěny v místech, kde skutečně stávala železná opona, se vydáme na druhou stranu hranice, k Bráně svobody (Tor zur Freiheit 48.9650433N, 13.5881028E). Odtud nás příjemná lesní pěšina značená žlutě a červeně přivede k malé nádrži Teufelsbachklause (48.9577106N, 13.5875097E), kde najdete i dřevěnou boudu. Je tu dokonalá samota a v podzimních mlhách vypadá toto místo obzvlášť působivě. Doslova po pár metrech se dostaneme opět k hraničnímu přechodu Čertova voda. Zde se napojíte na žlutou značku, která vás zavede k rozcestí Chaloupky. Tady se můžete napojit na naučnou stezku NS Národní park. Po červené anebo o něco delší modré značce vás stezka zavede zpět na Bučinu. Samotná stezka, začíná a končí na Bučině a je dlouhá cca 4,5 km a v terénu ji vyznačuje obrázek motýla. Stezka je zaměřena na bývalá stavení a místa v této části Šumavy, také na železnou oponu, členění zón NP Šumava a ochranu přírody.
Samotné příhraniční kolečko okolo Bučiny po červené měří 4,5 km, delší varianta po modré (Chaloupky – Furik – Bučina) pak 5,5 km. Mimo sezónu nezapomeňte připočítat vzdálenost z Bučiny do výchozího bodu vašeho výletu, autobus na Kvildu jezdí od května do října.
Na Šumavě se doporučuje navštívit vrcholy Poledník, Třístoličník a procházku oblastí Bučina.
Z rozhledny na Poledníku lze vidět vrcholy téměř celé Šumavy, je to jedna z nejvýše položených rozhleden v České republice.
Na Poledník je možné se dostat z obce Prášily nebo delší cestou ze Srní.
Podle protipožárních předpisů smí být v útrobách rozhledny Poledník najednou maximálně 50 osob a na vyhlídce maximálně 10 osob.
Vrchol Třístoličníku nabízí úchvatné výhledy na českou i bavorskou stranu Šumavy a za dobrého počasí i na rakouské Alpy.
Nejlepší je začít výlet z Nového Údolí, překročit hranici směrem na Haidmühle a postupovat po červené stezce.
Bučina je zaniklá osada, která byla nejvýše položenou osadou na Šumavě a je známá jako nejdeštivější místo v regionu.
Okolo Bučiny vede naučná stezka Národní park, která je dlouhá cca 4,5 km a zaměřuje se na historii a přírodní ochranu v této části Šumavy.
Na vrcholu Poledníku lze navštívit výstavní sály pod vyhlídkovou plošinou, malé infocentrální občerstvení a využít nouzové nocoviště pro unavené turisty.
Celý výlet z Poledníku přes Bavorsko do Prášil měří 19 km.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.