V
Železných horách najdete velmi pestrou a rozmanitou krajinu, jsou zde původní bukové lesy, hluboká údolí, louky, pole. Nejvyšším vrchem
Železných hor je
Pešava (697 m n. m.), oblastí protékají dvě řeky –
Chrudimka a Doubrava.
Chrudimka vytváří místy hluboce zaříznuté údolí, které je chráněno jako
přírodní památka (
Krkanka, Strádovské peklo). Také na Doubravě naleznete
řadu pozoruhodných míst – nad Ronovem protéká Doubrava krásným
Chittussiho údolím a stejnojmenným přírodním parkem, u
Chotěboře naleznete krásné
Údolí Doubravy. Unikátem
Železných hor je
Kaštanka v Nasavrkách. Založil ji kníže Auersperg v roce
1774 a jedná se o
nejvýše položenou alej jedlých kaštanů v Evropě. Překvapivé je, že
Kaštanka dosud plodí.
Tipy pro milovníky vodního živlu – železnohorské přehrady
Kdo miluje koupání, bude příjemně překvapen množstvím přehrad, které na území nalezne. Nejznámějším
místem plavání a vodních sportů je
přehrada Seč. Hráz je zděná a byla postavena mezi lety
1925 – 1934 ze žulových bloků
mezi skalisky, na nichž se nacházejí zříceniny hradů
Oheb a Vildštejn. Výška hráze činí 42 m a její šířka v koruně 165 m. Zadržuje 22 milionů m³ vody.
Vstup na most na hrázi je volný a je z něj
krásný výhled na celou přehradu na jedné straně, na druhé úchvatný pohled do hluboké propasti.
Menší
nádrž Pařížov byla postavena v letech
1910-13 z důvodu ochrany před vlivem povodní. Přehradní nádrž byla postavena z rulového kamene a má tvar trojúhelníku a dnes slouží k
rekreaci a sportovnímu rybolovu. Její hráz je technickou památkou
postavenou z lomového kamene.
Křižanovická přehrada byla postavená v letech 1948-53. Betonová hráz je 28 m vysoká a 137,5 m dlouhá, zadržuje vodu o objemu 2 mil m
3. Přehrada je sice
vyhledávaným rekreačním místem, z důvodu zásob pitné vody, zde
není povoleno koupání.
Hrady, zámky a rozhledny
Železné hory ukrývají několik starobylých
hradů, zejména
Lichnice nad Třemošnicí, dále pak
Oheb, Vildštejn, Rabštejnek,
Žumberk. V okolí
Skutče pak ještě najdete
Rychmburk a
Košumberk. Stojí zde i středověké
tvrze (resp. jejich zbytky) – například v Lipce. Ze
zámků budou nejznámější
Slatiňany, které se letos otevřely po náročné několikaleté obnově. V
zámku Nasavrky si můžete prohlédnout
expozici o životě Keltů na území Železných hor.
Rozhleden je v
Železných horách a na
Chrudimsko-Hlinecku velké množství. Směrem ze západu na východ je to rozhledna
Na Kopečku v obci Lipovec, která vás překvapí výhledem na
Čáslavsko. Pokud se chystáte na hrad
Lichnici, určitě vystoupejte na zdejší hradní rozhlednu, která dostala jméno
Milada. Při dobré viditelnosti můžete vidět nejen krajinu v okolí, ale také třeba
Krkonoše,
Bezděz nebo
Milešovku vzdálenou 140 km. U
Trhové Kamenice natrefíte na
rozhlednu na Zuberském kopci. Jedná se o telekomunikační vysílač, který slouží i jako rozhledna a nabídne vám
nádherný výhled na vrcholky
Železných hor a
Žďárských vrchů, za jasného počasí i
Orlických hor nebo
Krkonoš. Volně přístupná
dřevěná rozhledna Boika u
Nasavrk poskytuje panoramatický pohled na
Krkonoše,
Orlické hory,
Kralický Sněžník a
Jeseníky. Velmi zajímavou stavbou je
rozhledna Bára II. z dílny
ing. arch. Martina Rajniše s atypickou konstrukcí trojbokého komolého jehlanu.
Lidové a technické památky Železných hor i pověst o zkamenělé krávě
Lidových památek je na
Chrudimsko-Hlinecku velké množství. Mezi nejznámější skanzeny se řadí
Betlém v
Hlinsku a
Veselý Kopec. Právě tam, v
chlévu z Mokré Lhoty, byla otevřena
nová výstava, představující
lidové tradice zapsané na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Pardubického kraje. Jedná se například o
vesnické masopustní obchůzky a
masky na Hlinecku,
vodění jidáše, velikonoční strom a věneček ve Střemošicích, věneček ve Vejvanovicích, tradiční
výroba dýmek na Prosečsku,
stínání, honění či cepování kohouta, ruční výroba žinylkových textilií v Hlinsku a Městský masopustní průvod v Lanškrouně. V obci
Možděnice objevíte
dřevěnou zvonici, roubenou starou
kovárnu a školu. Objekty jsou sice nepřístupné, ale určitě stojí za vidění. V obci
Maleč uvidíte soubor typických venkovských domů této oblasti a v
Libici nad Doubravou zase stojí
Pilnův statek, původní stará zemědělská usedlost z poloviny 19. století. Statek je ve vlastnictví obce, která jej využívá k ubytování nebo pořádání kulturních akcí.
Koho zajímají technické památky, neměl by minout
Berlovu vápenku u
Třemošnice,
vápennou pec v
Dolním Podole (zde se těžil vápenec od středověku a těžba vysoce kvalitní suroviny byla ukončena až roku 1965). V Libici nad Doubravou objevíte za jezem na Doubravě
Němcův mlýn s bývalou sklárnou. Jde o bývalou
brusírnu a leštírnu skla pana Pešouta. Byla postavena v letech 1866 až 1870 a odebírala brusný křišťál vyráběný v Bradle (u Doubravy se totiž nachází bílý písek vhodný pro leštění skla). Ještě před první světovou válkou zaměstnávala brusírna několik rodin z okolí. Dodnes se dochovalo pouze obytné stavení, dílny jsou v rozvalinách.
Náš výlet po
Železných horách a
Chrudimsko-Hlinecku zakončíme zdejší pověstí, která se váže ke zvláštnímu chráněnému kameni u obce Chloumek (cca 4 km od Horního Bradla). Podle místní legendy zde žil kdysi velmi zlý člověk –
dráb, který bil a mučil svěřené robotníky karabáčem. Jednoho dne dokonce ubil k smrti mladou ženu s nemluvnětem. Nato se proměnil v
obludnou ryšavou krávu a zkameněl. Dnes tuto událost připomíná dřevěná kráva při cestě z Chloumku do Křemenice.