Vyšehrad si můžete prohlédnout celoročně samostatně i s průvodcem

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Rotunda je nejstarší zachovanou stavbou Vyšehradu a současně i nejstarší zachovanou rotundou v Praze. Byla postavena za krále Vratislava II. v poslední třetině 11. stol. na východním okraji raně středověkého hradiště a zřejmě sloužila jako farní kostel předhradí.

Vyšehradská pevnost se začala stavět roku 1654 na základě rozhodnutí císaře Ferdinanda III. Kasematy se nacházejí po obou stranách Cihelné brány, pravá část chodeb ústí do podzemního sálu zvaného Gorlice, který měl sloužit vojákům jako sklad potravin a munice.

Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josefa Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Pomáhat hrou nás prostě baví! Nadace Jedličkova ústavu přichází s venkovní stopovací hrou „Vyšehradská jízda“, která je vytvořena pro mobilní aplikaci a hrajete ji prostřednictvím mobilních telefonů v krásném prostředí Vyšehradu.

Zrenovovaný Bastion Novoměstských hradeb je nejkratší cesty na Ztracenku a směrem ke Karlovu z parku Folimanka.

Z mohutné gotické brány Špička na Vyšehradě se zachovalo pouze torzo, kde dříve bylo infocentrum Vyšehradu, které bylo v roce 2023 přesunuto.

Divadlo pod otevřeným nebem má zvláštní kouzlo – v plenéru umění dýchá jiným životem. Jedním z takových prostorů je Letní scéna na Vyšehradě, venkovní amfiteatr uprostřed hradeb, který je v provozu od 90. let 20. stol.

Přijďte si celá rodina zahrát hru inspirovanou vyšehradskými legendami. Prohlídka Honba za pokladem Vyšehradu je vhodná pro rodiny s dětmi od 5 do 12 let. Je postavena jako hra – "bojovka" s několika úkoly.

Národní pověst o Horymírovi a jeho věrném koni Šemíkovi patří k nejdojemnějším příběhům o lidském a koňském přátelství. Příběh se údajně odehrál za vlády bájného knížete Křesomysla v roce 846 a dodnes jej připomíná Šemíkův hrob v Neumětelích.

Vydejte se Prahou 2 na procházky staletími. Připomeňte si na vybraných stavbách, jak se měnila architektura. Od románské rotundy přes gotiku, baroko, slohy 19. a 20. století až po slavný Tančící dům. Poznávejte, sbírejte body a soutěžte o věcné ceny.

Vinohrady a kostel sv. Ludmily na Náměstí Míru, Nové Město s Karlovým náměstím, Vyšehrad opředený legendami z šerého dávnověku, starobylá rybářská čtvrť Podskalí i vinice Grébovka na svazích Nuselského údolí, to všechno zahrnuje území druhého pražského obvodu.

Připomínkou dávné tradice pěstování vína na Vyšehradě je vinice v zahradě Nového děkanství.

V roce 2006 vznikly v jihozápadní části Vyšehradu, u Starého purkrabství, tři malé vinice. Tradice středověkého vinohradnictví se vrátila opět po třech stoletích.

Brána postavená v roce 1669 v raně barokním stylu nese jméno rakouského císaře Leopolda. Brána je ozdobena štítem s římsami nesoucími kamenické artefakty v podobě dvou ležících lvů a třemi erby z pískovce.

Pražská památková rezervace patří k největším rezervacím světa. Vyhlášena byla v roce 1971 na území o rozloze 863 ha, kde se nachází 1322 památkových objektů všech architektonických stylů. Zahrnuje historické části Starého Města, Malé Strany, Hradčan a Pražského hradu, Nového Města a Vyšehradu.

Nechte se touto venkovní únikovou hrou vtáhnout do 18. století, kdy Vyšehrad sloužil vojenské posádce coby barokní pevnost. Dokážete vykročit do neznáma, podat pomocnou ruku cizímu člověku a zachránit mu život, aniž byste přišli o ten svůj?

Čertův sloup se v Karlachových sadech na Vyšehradě nachází od roku 1888. Jednotlivé kusy mají délku 160 až 240 cm. Podle pověsti sem prý sloup dopravil sám pekelník, když se s místním knězem vsadil, že donese na Vyšehrad z chrámu sv. Petra v Římě sloup dříve, než kněz doslouží mši.