Mezi stavitelské osobnosti baroka na
Plzeňsku patřil vedle
Jana Blažeje Santiniho a
Kiliána Ignáce Dientzenhofera také
Jakub Auguston. Byl členem rozvětvené rodiny italských zedníků, štukatérů a stavitelů, kteří v Čechách působili od první poloviny 17. století. Narodil se jako
Giacomo Agustoni, do
Plzně jej povolal jeho strýc. Stal se plzeňským měšťanem, po strýcově smrti v roce 1701 převzal jeho dílnu a ve městě přestavěl nebo upravil, popřípadě postavil celou řadu významných staveb, od
dominikánského kláštera (nyní
Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje) přes úpravu fasády
kláštera františkánů s
Muzeem církevního umění plzeňské diecéze ve Františkánské ulici až po
arcibiskupství na
náměstí Republiky naproti
kostelu sv. Bartoloměje. Na sklonku života si postavil krásný
barokní dům v dnešní Sedláčkově ulici, ale s rozvětvenou rodinou v něm strávil jen poslední rok svého života.
Jeho první velkou samostatnou stavbou byl
zámek Nebílovy; stavěl podle projektu renomovaného vídeňského architekta
Johanna Lucase von Hildebrandta, sám zřejmě navrhl
barokní nebílovskou zahradu. Podobně stavěl také
zámek v Týnci u
Klatov, a to podle plánů barokního architekta
Giovanniho Battisty Alliprandiho. Pro městečko
Radnice navrhl barokní
kostel sv. Václava, k jeho nejhezčím dílům patří oválný barokní
kostel sv. Víta v
Dobřanech. V
Dolní Lukavici u
Přeštic postavil pro hraběte Františka Morzina barokní
zámek, pravděpodobně se také současně podílel na barokní přestavbě
kostela sv. Petra a Pavla. Zřejmě byl i u zahájení stavby
kláštera v Chotěšově, ale protože záhy poté zemřel, dílo po něm převzali jiní stavitelé. Historickou kuriozitou je jeho portrét na fresce v interiérech
zámku Trpísty.