Při výstavbě
pevnosti Terezín musely být vystěhovány dvě vesnice a dokonce přesunuto ústí řeky
Ohře. Stavba začala na jaře
1780, základní kámen byl slavnostně položen 10. 10. 1780
samotným císařem. Pevnost zabrala plochu 398 ha, která musela být částečně odvodněna. Došlo k přeložení koryta Ohře. Dokončení stavby, která stála 11–12 milionů zlatých, se její zakladatel nedožil.
Za bojeschopnou byla sice prohlášena v
červnu 1790, výstavba ale pokračovala dalších několik let.
Pevnost nakonec nedostala v žádném z válečných konfliktů 19. století příležitost prokázat své kvality.
Jediné reálné ohrožení představovala
pruská armáda roku 1866, ta však
Terezín prostě obešla. V dalších letech sloužila jako
vězení, do roku 1918 jako státní vězení, poté sloužila jako vězení vojenské.
Za
2. světové války sloužilo jako
internační tábor židovského obyvatelstva a stalo se přestupní stanicí na cestě do vyhlazovacích táborů. Na jeho místě dnes stojí památník obětí rasové a politické perzekuce. V
Malé pevnosti vznikla už v červnu roku
1940 věznice gestapa, kterou za války prošlo 32 tisíc lidí – většinou českých odbojářů. Celkem 2600 z nich zahynulo přímo v
Terezíně (řada dalších v jiných koncentrácích); 300 lidí bylo popraveno, zbytek zavraždili, umučili či k smrti vyhladověli sadističtí dozorci.
Hlavní pevnost Němci změnili na židovské ghetto, které sloužilo především jako shromaždiště před dalším transportem na východ. Ghettem prošlo do dubna 1945 zhruba
140 tisíc Židů, 35 tisíc z nich zemřelo hned v Terezíně, dalších 83 tisíc nacisté zavraždili po převozu do vyhlazovacích koncentračních táborů.
Jaké památky lze v Terezíně navštívit
Památník Terezín – v
Malé pevnosti naleznete expozici, jenž podává svědectví o perzekuci českého národa za nacistického režimu v 2. světové válce a zaznamenává osudy českých vězňů zavlečených do jiných koncentračních táborů na území nacistické německé říše.
Muzeum ghetta – v budově bývalé městské školy v
Terezíně byla otevřena roku 2001 otevřena nově koncipovaná stálá expozice stálá expozice o dějinách terezínského ghetta nazvaná
„Terezín v 'konečném řešení židovské otázky'1941 – 1945“. Vedle této dokumentární výstavy, která představuje těžiště muzea, zde naleznete také Pamětní síň dětí z terezínského ghetta, věnovanou jeho nejmladším obětem, výběr ze světoznámých kreseb dětí z ghetta, model ghetta s elektronickým vyznačením tematických celků a příslušnými informacemi pro návštěvníky, studovnu a kino, kde jsou promítány dokumentární filmy.
Bývalá Magdeburská kasárna – dne 24. listopadu 1941 bylo v Terezíně zřízeno tzv.
ghetto, koncentrační tábor pro židovské vězně z tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava, později i z Německa, Rakouska, Nizozemska, Dánska, Slovenska a Maďarska. V objektu byly umístěny kanceláře různých oddělení tzv. židovské samosprávy ghetta, jakož i byty některých vedoucích funkcionářů ghetta. Kasárna byla ale i místem významných kulturních akcí, bohoslužeb, přednášek a shromáždění. V levé části výstavního patra je umístěna
rekonstrukce ubikace vězňů z doby ghetta, jež je ukázkou hromadného ubytování v typickém terezínském kasárenském objektu. V sousední místnosti byla zřízena expozice „
Hudba v terezínském ghettu“, která přibližuje jak význam hudby pro život vězňů, tak i hlavní osobnosti hudebního dění v ghettu. V pravé části výstavního patra byly instalovány expozice „
Literární tvorba v terezínském ghettu“ a „Divadlo v terezínském ghettu“. Soubor stálých expozic doplňuje nejmladší z nich nazvaná „
Pravda a lež“, která je věnována natáčení nacistických propagandistických filmů v terezínském ghettu. Je umístěna v prostoru prvního dvora objektu.
Expozice Židovské transporty – nachází se v domku bývalé městské váhy v
Terezíně. Expozice přibližuje
mechanismus transportů Židů z území bývalého Protektorátu Čechy a Morava a později i z dalších území ovládaných nacistickým Německem. Objekt, ve kterém je umístěna, se nachází v místech, kudy do ghetta vedla železniční vlečka.
Krematorium na Židovském hřbitově – Krematorium na Židovském hřbitově v Terezíně vybudovali vězni ghetta na rozkaz táborové komandantury SS a jeho provoz byl zahájen na přelomu září a října 1942. Centrální část objektu vyplňovaly čtyři pece vytápěné naftou.
Strážnice Litoměřické brány – Litoměřická brána představovala kdysi nejzdobenější a nejimpozantnější z pevnostních bran Terezína. Byl to mohutný kamenný kolos zasazený do vysoké cihlové hradby uzavírající vjezd od severu od Litoměřic a Lovosic. Nyní zde můžete navštívit vojenskou strážnici z konce 18. století. Pravidelně o víkendech v sezóně se vám zde se svým uměním představí
jednotka terezínských sapérů. Sapéři byli techničtí odborníci na obranu a stavbu pevností.
Jízdárna -
pevnost Terezín měla od 18. století hned několik jízdáren. Všechny však byly venkovní. Teprve o 80 let později bylo nedaleko Jezdeckých (dnes Magdeburských) kasáren přistoupeno k vybudování nové kryté jízdárny. Její stavba byla projektována v letech
1860 – 1861 a o rok později již byla dokončena. Dnes opět slouží ke svému původnímu účelu a to k výcviku jezdců a jejich koní. Setkat se zde ale můžete i s výcvikem psů od agility, dogdancingu až po obedience.
Dělostřelecká kasárna – kasárna náleží do skupiny objektů zajišťující dělostřelecký park obránců. Kromě nich sem náleží ještě výstavní budova Zbrojnice a sklady dělostřeleckého materiálu v Kavalíru 6. V kasárnách bylo ubytováno mužstvo i důstojnický sbor. Také i proto zde bylo při rekonstrukci nalezeno několik bohatě zdobených stropů, které zde můžete obdivovat.
Retranchement 5 – Tzv. Retranchement 5 je poslední obrannou linií pevnosti Terezín, jelikož uzavírá hrdlo Bastionu 5. Pokud by se stalo, že nepřítel po mnoha týdnech urputných bojů opanoval bastion, stál by mu v cestě již jen právě tento retranchement. Z valu jeho zelené střechy mohli proto střílet obránci a přízemí je vybaveno dělostřeleckými i pěchotními střílnami. Další kasematy v přízemí sloužily vojákům jako bezpečný úkryt během obléhání. Dnes je zde zřízeno vůbec první
Muzeum Terezína zabývající se historii města a pevnosti od založení až po období První republiky.
Zajímavosti Terezínské pevnosti aneb víte, že...?
- Na stavbě pevnosti pracovalo 15 tisíc dělníků
- Pevnostní val je široký 30 metrů, na délku měří 3 770 metrů a prolomen byl původně 4 bránami (dochovaly se pouze dvě)
- Podzemní chodby pevnosti měří 29 kilometrů
- Na vlastní stavbu bylo ročně spotřebováno přes 20 milionů cihel
- Stabilní posádku pevnosti tvořilo téměř 6 000 vojáků (v případě ohrožení až 11 000)
- Všechny obytné domy města (Velké pevnosti) a vojenské objekty (kasárna) mají několik metrů silné zdi a vyztužené klenby, aby odolaly i silnému dělostřeleckému bombardování
- Za hradbami ukrytý a dodnes funkční systém stavidel dovoloval nejen během krátké doby zaplavit celé okolí pevnosti vodou, ale vyvolat až 3 metry vysokou přívalovou vlnu, ničící nepřítele, který by se dostal až pod hradby.
- V roce 1918 tu zemřel Gavrilo Princip (28. června 1914 v Sarajevu spáchal atentát na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku Žofii Chotkovou)
- Za první republiky skončil ve zdejším bězení vlastizrádce kapitán Jaroslav Falout, podle jehož příběhu byla natočena jedna z epizod Hříšných lidí města pražského.
- V Malé pevnosti vznikl hned po osvobození internační tábor pro Němce. Celkem jím do jeho rozpuštění v únoru 1948 prošlo dle studie archiváře Marka Polonacarze 3725 vězňů a 548 z nich zemřelo.