První rod pánů z Dubé
První starobylý
rod pánů z Dubé patřil podobně jako
Lichtenburkové či
páni z Lipé k liniím, které vyšla z
rodu Ronovců. Prozrazuje to jejich erb, v němž najdete
dvě zkřížené ostrve, kmeny stromů s nakrátko osekanými větvemi. Kdysi se používaly jako žebříky ke zlézání hradeb.
Část rodu se usadila se ve 13. století usadila na
Českolipsku, kde byl jejich rodovým sídlem
zaniklý hrad Dubá. Jejich rodiny měly spoustu potomků, což historikům dodnes komplikuje mapování, kdo byl s kým příbuzný. Jak příslušníci rodu postupně získávali rozsáhlé majetky, hrady, města, panství i postavení, vznikaly i další rodové větve, například
Berkové z Dubé, Škopkové z Dubé nebo
Červenohorští z Dubé. Příbuzní s nimi byli také
Adršpachové z Dubé, k jejichž rodovým sídlům patřily
hrady Adršpach, Frymburk a
Vízmburk.
Jedním z nejvýznamnějších členů rodu byl
Hynek Berka z Dubé, nejvyšší purkrabí a významný šlechtic na dvoře
krále Jana Lucemburského. Patřila mu panství
Jestřebí, Dubá, Kuřívody, Mšeno a
Kokořín, po bratrech zdědil
Bezděz a
Housku, a postupným skupováním dalších panství
Česká Lípa, Sloup či
Zákupy dosáhl toho, že majetky
Berků z Dubé sahaly až do
Lužice. Poslední mužský člen rodu,
hrabě František Antonín Berka z Dubé, dotoval stavbu
baziliky sv. Vavřince a sv. Zdislavy v
Jablonném v Podještědí, a je pochovaný v tamní
kryptě.
Druhý rod pánů z Dubé
K nejznámějším příslušníkům druhého
rodu pánů z Dubé nepochybně patří
husitský hejtman Jan Roháč z Dubé, který si nechal postavit
hrad Sion u
Kutné Hory. I on sice používal přídomek
z Dubé, ovšem šlo o jednu z linií
rodu Benešoviců erbu zavinuté střely. Jméno získali podle
hradu Stará Dubá v
Posázaví.
S „prvními“
pány z Dubé ze severních Čech je spojovalo jen to, že také „druhý“
rod pánů z Dubé vytvořil poměrně nepřehledný rodinný propletenec. Patřily jim
hrady Zlenice, Mrač, Zbořený Kostelec, Orlík u Humpolce a další. Členem rodové linie, kterou založil
Ondřej Roháč († 1411), byl jeho syn a známý český šlechtic
Jan Roháč z Dubé, zvaný též
z Tehova a na Sionu (asi 1374–1437). Přední husitský hejtman a jeden z nejbližších přátel
Jana Žižky byl oběšen při veřejné exekuci v
Praze 9. září 1437. Traduje se, že na
šibenici tesaři použili dřevo, určené pro stavbu krovů
Týnského chrámu, a proto se pak dokončení kostela protáhlo. Dalším synem
Ondřeje Roháče byl
Ondřej, který padl v roce 1424 v
bitvě u Malešova. Jeho manželkou byla
dcera Jana Žižky z Trocnova, se kterou měl tři syny. Všechny rodové linie „druhých“ pánů z Dubé vymřely během 16. a 17. století.