Petr Vok se narodil na
zámku v
Českém Krumlově a dlouho žil ve stínu svého staršího bratra
Viléma z Rožmberka (1535–1592). Z jeho kavalírské cesty po Evropě, kdy navštívil Německo, Nizozemí i Anglii, kde jej přijala
královna Alžběta I., se dochoval podrobně psaný cestovní deník, který umožňuje sledovat jeho zážitky den po dni. Po návratu se usadil ve
Vimperku a posléze v
Bechyni, kde ponurý gotický hrad proměnil v krásný renesanční
zámek. Bechyňské sídlo Petra Voka proslavily pijácké zábavy a lovy v nově založené
Černické oboře; smečku ohařů, kterou si přivezl z Anglie jako dárek od tamních lordů, mu prý mnozí šlechtici záviděli. Co mu nikdo závidět nemohl byly následky, které na Vokově zdraví zanechal bujarý staromládenecký život; ze svých neduhů se léčil v
Hojné Vodě na
Novohradsku.
Oženil se až v roce 1580 s mnohem mladší
Kateřinou z Ludanic (asi 1565–1601). Děti spolu neměli (prý kvůli
staré rodové kletbě) a z Petra Voka se tak stal poslední člen kdysi mocného a rozvětveného
jihočeského rodu. Po bratrově smrti v roce 1592 kvůli dluhům postupně rozprodal velkou část rožmberských statků, a to včetně hlavního sídla
Českého Krumlova. V roce 1601 prodal českokrumlovské panství
císaři Rudolfovi II. a sám přesídlil natrvalo do
Třeboně. Stále však patřil k nejbohatším šlechticům v Čechách, a tak město i
zámek za časů Petra Voka zažívaly zlaté časy.
Petr Vok zemřel v roce 1611 a byl pochován v rožmberské hrobce v
cisterciáckém klášteře ve
Vyšším Brodě. Protože krátce po jeho smrti zemřel i jeho hlavní dědic, synovec
Jan Zrinský ze Serynu, rožmberský majetek zdědili
Švamberkové. Petra Voka dnes připomíná celá řada míst v
jižních Čechách, od
Bechyně až po
Třeboň. Zastavit se můžete například v třeboňské
Zámecké lékárně, domě, který dal Petr Vok postavit v roce 1605 jako knihovnu, obrazárnu a kunstkomoru;
prohlídkový okruh připomíná právě prvního majitele.