Ahoj
Častý český pozdrav "ahoj" bývá z etymologického hlediska vysvětlován jako
zkratka latinského zvolání "
Ad HOnorem Jesu" čili "Ku slávě Ježíšově". Zkratka
A.H.O.J. se používala na moři mezi námořníky celého křesťanského světa, jako pozdrav jiné lodi (dorozumívací řečí bývala latina).
Jiná teorie mluví o ryze anglickém původu slova: výraz
„Ahoe“ či
„A hoy“ ("
loďka") používali angličtí námořníci – zvolání se často na moři ozývalo ze strážního koše.
Jak se zkratka AHOJ či zvolání „loďka“ dostalo do slovníku země, která nemá moře a námořníků v ní žije poskrovnu, není jasné. Snad za to mohou
vodáci a trampové, kteří si z vnitrozemí vzdálené moře chtěli přiblížit alespoň pozdravem.
Nazdar
Z vynálezu pozdravu
„nazdar“ by leckdo podezříval
sokoly aneb členy České obce sokolské. Ano, skutečně jde o
sokolský pozdrav, ale sokolové ho jen převzali. Ryze český pozdrav „nazdar“ se začal užívat při sbírkách na vybudování
Národního divadla v Praze, kdy se příspěvky na jeho stavbu vkládaly do pokladniček s nápisem
„Na zdar Národního divadla“. Vybírat se začalo v dubnu 1851, sokolský pozdrav byl schválen současně s praporem v roce 1862, kdy vznikl pražský Sokol.
Češi, kteří si ze všeho tropí šprťouchlata, k pozdravu Nazdar vymysleli humorně laděnou parafrázi „Na Žďár!“, na kterou se odpovídá v podobném duchu: „Nažďár, nažďár, taky nemáš zuby?“
Čau
Cizokrajně znějící pozdrav má svůj původ v italštině a jde o počeštěnou verzi pozdravu „ciao“. Traduje se, že do České republiky pronikl v 50. letech díky italskému filmu Velká modrá cesta, který se pozdravy „ciao“ jen hemžil. Ve skutečnosti ho již dřív zpopularizoval Ernest Hemingway v románu Sbohem, armádo. Do českých zemí prý „čau“ dorazilo dokonce už během 19. století přes Vídeň od rakouských vojáků sloužících v severní Itálii. Původ hledejme v benátské výslovnosti pozdravu vostro schiavo (= váš otrok), což by odpovídalo starému českému „služebníček“.
Skol
Skol je lyžařský pozdrav (v cyklistické verzi by mohl znít „z kol!“) a podle lingvistů pochází z norského „skaal“, což je obdoba přípitkového „na zdraví“. I pozdrav „skol“ provází stará historka, že ji do Čech přivezl všestranně nadaný sportovec Josef Rössler-Ořovský coby tradiční pozdrav od norských lyžařů, ve skutečnosti ovšem jen špatně pochopil bujaré severské přípitky.
Retro
Sem patří prastaré zvolání
Pozdrav pánbůh (dnes se používá, když někdo kýchne), na což se odpovídalo
Dejžto pánbůh, romantické
ruku líbám a
má úcta anebo pozdrav socialistického Československa
čest práci, zkracovaný na
„čest“ – vesměs obraty z filmů pro pamětníky. Mezi další pamětnické pozdravy se dá započítat i
čus, počeštěná forma dodnes užívaného německého „tschüs“, anebo přátelský pozdrav
servus. Ten zase pochází z latinského slova "servus", tedy služebník, otrok.