Hříčky a
hlavolamy, které se podobají slavnému
ježkovi v kleci, se objevily už v dobách renesance. Moderní verze ostnaté kuličky uvězněné v kovové kleci s různě velkými otvory vznikla ve
Spojených státech amerických na konci 19. století. Princip je jednoduchý: je potřeba najít správné polohy a úhly, které umožní vyjmout ježka z jeho klece. Hlavolam vyráběla od roku 1886
společnost Trilby v Brooklynu, o deset let později si pak prvního ježka v kleci nechal patentovat
Clarence A. Worrall z Philadelphie.
Hlavolam zvaný
ježek v kleci v Česku proslavil
spisovatel Jaroslav Foglar (1907–1999) v příbězích o
Rychlých šípech, tajuplných
Stínadlech a
Vontech. Kde se Foglar s ježkem v kleci setkal? To nevíme, ale možná se mu dostala do rukou hračka, vyrobená právě americkou firmou Trilby. Foglar ale ježka v kleci vylepšil, když vymyslel
variantu ježka šroubovacího. V jeho
románu Záhada hlavolamu se uvnitř ukrýval
plán létajícího kola Jana Tleskače. Foglarova myšlenka se ujala, a tak se na trhu objevili i kovoví ježci, které je možné po vyjmutí rozšroubovat.
Dnes se oblíbený hlavolam vyrábí v mnoha velikostech a z nejrůznějších materiálů. Na počest
Jaroslava Foglara a jeho legendárního
komiksu Rychlé šípy stojí od roku 2017 v
zahradě Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově největší ježek v kleci. Klec s průměrem 73 centimetrů je vysoká 110 centimetrů, ježek má průměr 30 centimetrů.