7 věcí, které nevíte… o komiksu

Švejka, Babičku, Hurvínka, Helenku i Péťu Bajzu, Antonína Bejvala, Edu Kemlinka, Čeňka Jirsáka a Pepka Zilvara znáte jen z knížek, filmových pláten a divadelních jevišť. Víte, že nikdy neexistovali, přesto mají své památníky. K sochám oblíbených literárních hrdinů vás zavede portál Kudy z nudy.

Chladnější podzimní počasí nemusí nutně znamenat zkažený den pro vás nebo vaše děti. Během září a října nás určitě ještě čekají slunečné dny a ty by bylo škoda prosedět doma. Pojďte se podívat na zajímavé výstavy a festivaly, kam se svými dětmi můžete vyrazit během posledních slunných a hřejivých dnů i v podzimní plískanici.

Máte rádi komiksové postavičky z kresleného seriálu Čtyřlístek? Pak navštivte Muzeum Čtyřlístek v Doksech, kde se dozvíte, jak tento komiks krůček po krůčku vznikal. S Pinďou, Bobíkem, Myšpulínem a Fifinkou se zde setkáte téměř v životní velikosti.

Objevte kouzlo knih. Krásné starobylé knihovny lze obdivovat při prohlídkách klášterů, přímo do výroby papíru se dostanete v jedné z nejstarších evropských manufaktur ve Velkých Losinách, kde se tradičním způsobem papír vyrábí dodnes. Navštívit můžete i památník Bible kralické, knihovnu Latinské školy v Jáchymově a další zajímavá muzea. Navíc milovníci a milovnice knih jistě netrpělivě očekávají začátek festivalu Svět knihy, který startuje již tento čtvrtek 23. května 2024. Podívejte se s portálem Kudy z nudy i na další zajímavé akce, které potěší knihomolky a knihomoly.

Tesaři, kuchaři, policisté, hasiči, cukráři, hostinští, malíři, lékárníci a další profese: ti všichni mají své ochránce a patrony. Na Kudy z nudy jsme zkusili vypátrat ty nejznámější i zapomenuté. Pojďte se s nimi seznámit a zjistit, kdo drží ochrannou ruku nad vaším koníčkem nebo zaměstnáním!

Jiří Winter, známý také pod pseudonymem Neprakta, (12. července 1924, Praha – 30. října 2011, Praha) je fenoménem ve světě komiksu, karikatury, ilustrace a vtipu. Nakreslil více než 35 000 kreslených vtipů a obrázků, ilustroval stovky humoristických knih a uměl rozdávat smích i v politicky obtížné době.

Minaret a Janohrad v Lednici, Dianin chrám anebo kolonáda na Rajstně u Valtic: To všechno jsou díla, u jejichž zrodu stál Josef Hardmuth. Vedle všech jeho slavných staveb by měl stát ještě pomník docela obyčejných tužek: patří mezi nejznámější Hardmuthovy vynálezy a kvůli jejich výrobě založil továrnu Koh-i-noor.

Jméno Bohumil „Bimba“ Konečný je možná trochu pozapomenuté, ale jeho kresby určitě znáte. Rukou Bohumila Konečného ožívaly dobrodružné povídky Otakara Batličky i Jaroslava Foglara. Mnoho jeho kreseb vycházelo v časopisech Mladý hlasatel, Ahoj a Rozruch. Dívky znaly jeho kresby z romantických knih. Konečného skvělá kreslířská technika se uplatnila i v reklamě, jeho přitažlivé pin-up girls lákaly ke koupi výrobků v Čechách i v zahraničí.

Máte rádi Válku s mloky? Pamatujete si na dobrodružství Péti Bajzy a jeho kamarádů z Poláčkovy knihy Bylo nás pět? Nemusíte knihy svých oblíbených autorů jen číst. Naplánujte si výlet do míst, kde se s nimi seznámíte mnohem lépe. Vydejte se po stopách českých spisovatelů!

Krteček patří k našim nejznámějším pohádkovým postavičkám a provází děti už více než šedesát let. Výtvarník Zdeněk Miler (21. února 1921, Kladno – 30. listopadu 2011, Nová Ves pod Pleší) věnoval příběhům s Krtkem většinu své tvorby, asi padesát filmů z celkových sedmdesáti. Svými nezaměnitelnými ilustracemi doprovodil také desítky dalších dětských knížek.

Ačkoli Rychlým šípům už je přes osmdesát let, stále nachází své čtenáře a obdivovatele. Jak dobře znáte komiks Jaroslava Foglara a pozadí příběhů Mirka Dušína, Jarky Metelky, Jindry Hojera, Červenáčka a Rychlonožky? Na Kudy z nudy vám představíme historii rychlých šípů, jejich autora a spousty dalších zajímavostí.

Tentokrát uděláme radost všem fanouškům železnice, literatury a filmů: vydali jsme se po peronech a kolejích pátrat po uměleckých dílech, kde duní vlaky a ze stránek na nás pomrkávají kreslené parní mašinky pana Milera. Následující řádky voní dehtem a karbolem, mezi nimi uniká pára a tu a tam se ozve táhlé zahoukání.

Milujete romantická zákoutí Starého Města v Praze, osvětlená starými lucernami? Právě sem, podle mínění mnohých čtenářů, umístil spisovatel Jaroslav Foglar tajemná Stínadla, známá z příběhů Rychlých šípů. První díl komiksu vyšel v časopisu Mladý hlasatel 17. prosince 1938.

Komiksové muzeum Káji Saudka je muzeum, které vás bude bavit. Prostor věnovaný jedné z nejvýraznějších českých osobností Kájovi Saudkovi.

Seznamte se s historií hrádku a zdejšího pobytu mistra Jana Husa zábavnou komiksovou formou. Okolo pevnůstky totiž vede naučná stezka určena všem věkovým kategoriím, kterou společně s historiky komiksová autorka Klára Smolíková. Součástí jsou také hravé prvky pro nejmenší.

Od narození nejslavnějšího německého malíře Albrechta Dürera (1471–1528) uplynulo více než 550 let. Už téměř sto let patří jeho obraz Růžencová slavnost ke klenotům Národní galerie v Praze. Sám autor o něm po jeho dokončení v roce 1506 napsal, řekl, že podle něj v celé zemi není lepší dílo.

Populární autor knížek pro mládež a šéfredaktor časopisů Mladý hlasatel, Junák a Vpřed Jaroslav Foglar (6. července 1907 Praha – 23. ledna 1999 Praha) byl také dlouholetý vůdce oddílu Pražská Dvojka. Ten vznikl jako jeden z prvních pěti skautských oddílů již v začátcích skautingu roku 1912. Protože jako jediný skautský oddíl u nás nikdy nepřerušil svou činnost, ať již za okupace či za komunistického režimu, nyní je nejstarší v České republice.

Ferda Mravenec a jeho kamarádi jsou oblíbení hrdinové dětských knížek a obrázkových seriálů Ondřeje Sekory (25. září 1899, Brno – 4. července 1967, Praha). Málokdo ví, že spisovatel, novinář, kreslíř, grafik, ilustrátor a karikaturista byl rovněž nadšený entomolog, zakladatel prvních českých ragbyových klubů, autor českého ragbyového názvosloví a také nadšený sportovec a trenér.

S časopisem Čtyřlístek a příběhy Myšpulína, Bobíka, Pindi a Fifinky vyrůstala generace dnešních rodičů i prarodičů a patrně na ně budou vzpomínat i děti současných dětí. Čtyřlístek totiž vychází od roku 1969 a je zapsaný v České knize rekordů jako nejdéle vycházející český komiks. Kromě přibližně 800 vydaných čísel má Čtyřlístek svůj web, poštovní známky, muzeum a dokonce i pohádkovou stezku Se Čtyřlístkem okolo Blaťáku.

Nadčasové a luxusní kousky, které ani po stovkách let neztrácejí své kouzlo: to jsou gobelíny či tapiserie. Tkané, vyšívané i vázané nástěnné obrazové koberce se už před stovkami let používaly k výzdobě a zateplení středověkých sálů a komnat, své místo ale mají i v moderních interiérech. Kde se vyrábějí, kde se s jejich výrobou můžete seznámit na vlastní oči i ruce a které kousky stojí za vidění?

Spisovatel Miloslav Švandrlík (10. srpna 1932, Praha – 26. října 2009, Praha) je známý jako autor řady kreslených vtipů, hororových a strašidelných povídek, a hlavně humorných knížek. Nejznámější z nich jsou Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky, příhody žáků Kopyta a Mňouka, anebo příběhy o nejrůznějších strašidlech.

Málokterý český výtvarník je tak známý jako Adolf Born (12. června 1930, České Velenice – 22. května 2016, Praha). Malíř, kreslíř, ilustrátor, animátor, karikaturista a kostýmní výtvarník ilustroval více než 250 knížek, řada jeho postaviček ožila i na filmovém plátně.

Jan Saudek (* 13. května 1935 Praha) je nejproslulejší český fotograf současnosti. Po celém světě uspořádal stovky výstav a jeho díla, kontroverzní i provokativní, jedinečná svým pojetím a snadno rozlišitelná v záplavě tvorby dalších fotografů, najdete ve všech prestižních světových muzeích a uměleckých galeriích.

Jižně od Říčan leží kraj, který se stal celoživotní inspirací malíře a spisovatele Josefa Lady (17. prosince 1887 – 14. prosince 1957). V okolí Ladovy rodné vísky Hrusice s typickým kostelíčkem ožívají nejenom kocourek Mikeš, ale také chytrá kmotra liška, bubáci a hastrmani, pověstné zabijačky i hospodské rvačky.

Krásné dívky s těžkými víčky a překrásnými šperky, složité květinové ornamenty, divadelní plakáty, kalendáře, dekorativní zástěny, obaly čokolád i obří plátna zachycující historii slovanských národů: tak vypadají díla malíře a grafika Alfonse Muchy, který dal světu nový secesní styl. Bez Muchy by zkrátka éra Belle Époque nikdy nebyla tak krásná.

Do města v podhůří Krkonoš se dnes jezdí hlavně kvůli zoologické zahradě s africkým a lvím safari, ale proslavilo se dávno před jejím vznikem. V první polovině 19. století o něm mluvila celá země: to když spisovatel a básník Václav Hanka v září 1817 objevil ve věžní kobce kostela sv. Jana Křtitele středověký rukopis.

Dvorní knížecí architekt Joseph Hardtmuth položil roku 1790 základy podnikání, ze kterého jeho potomci, zejména syn Carl a vnuk Franz, vybudovali jednu z největších světových společností ve svém oboru. Z továrny Koh-I-Noor Hardmuth pochází řada významných inovací na poli vývoje psacích prostředků. Například samotná výroba grafitové tuhy z grafitu a jílu, patentovaná již v roce 1802, princip strojové výroby tužek či členění grafitových tužek podle tvrdosti tuhy do jednotlivých gradací 8B-10H, které brzy převzali ostatní výrobci jako celosvětový standard.

Staropražský hostinec s dlouholetou tradicí a báječnou kuchyní. Vyhlášený poledními menu a originálním interiérem. Točené pivo jako křen a spousta dalších chuťovek!