7 věcí, které nevíte… o komiksu

Máte rádi komiksové postavičky z kresleného seriálu Čtyřlístek? Pak navštivte Muzeum Čtyřlístek v Doksech, kde se dozvíte, jak tento komiks krůček po krůčku vznikal. S Pinďou, Bobíkem, Myšpulínem a Fifinkou se zde setkáte téměř v životní velikosti.

Objevte kouzlo knih. Krásné starobylé knihovny lze obdivovat při prohlídkách klášterů, přímo do výroby papíru se dostanete v jedné z nejstarších evropských manufaktur ve Velkých Losinách, kde se tradičním způsobem papír vyrábí dodnes. Navštívit můžete i památník Bible kralické, knihovnu Latinské školy v Jáchymově a další zajímavá muzea. Navíc milovníci a milovnice knih jistě netrpělivě očekávají začátek festivalu Svět knihy, který startuje již tento čtvrtek 23. května 2024. Podívejte se s portálem Kudy z nudy i na další zajímavé akce, které potěší knihomolky a knihomoly.

Třetí ročník festivalu popkultury Comic-Con Junior potěší i letos všechny dospělé, náctileté a dětské fanoušky sci-fi a fantasy. Brněnské výstaviště se v termínu od 2. do 3. listopadu znovu promění v doupě filmů a seriálů, videoher i stolních her, komiksů a knih a samozřejmě i kostýmů.

Tesaři, kuchaři, policisté, hasiči, cukráři, hostinští, malíři, lékárníci a další profese: ti všichni mají své ochránce a patrony. Na Kudy z nudy jsme zkusili vypátrat ty nejznámější i zapomenuté. Pojďte se s nimi seznámit a zjistit, kdo drží ochrannou ruku nad vaším koníčkem nebo zaměstnáním!

10. ročník Mezinárodního komiksového festivalu KOMA v prostoru bývalé Brněnské káznice na ulici Bratislavská.

Jiří Winter, známý také pod pseudonymem Neprakta, (12. července 1924, Praha – 30. října 2011, Praha) je fenoménem ve světě komiksu, karikatury, ilustrace a vtipu. Nakreslil více než 35 000 kreslených vtipů a obrázků, ilustroval stovky humoristických knih a uměl rozdávat smích i v politicky obtížné době.

Minaret a Janohrad v Lednici, Dianin chrám anebo kolonáda na Rajstně u Valtic: To všechno jsou díla, u jejichž zrodu stál Josef Hardmuth. Vedle všech jeho slavných staveb by měl stát ještě pomník docela obyčejných tužek: patří mezi nejznámější Hardmuthovy vynálezy a kvůli jejich výrobě založil továrnu Koh-i-noor.

Pro děti i dospěláky, čtenáře i nečtenáře, ale hlavně pro všechny, kterým nechybí fantazie a umí si hrát, připravuje Jihomoravské muzeum ve Znojmě výstavu, kterou od 25. května můžete navštívit v minoritském klášteře.

Jméno Bohumil „Bimba“ Konečný je možná trochu pozapomenuté, ale jeho kresby určitě znáte. Rukou Bohumila Konečného ožívaly dobrodružné povídky Otakara Batličky i Jaroslava Foglara. Mnoho jeho kreseb vycházelo v časopisech Mladý hlasatel, Ahoj a Rozruch. Dívky znaly jeho kresby z romantických knih. Konečného skvělá kreslířská technika se uplatnila i v reklamě, jeho přitažlivé pin-up girls lákaly ke koupi výrobků v Čechách i v zahraničí.

Máte rádi Válku s mloky? Pamatujete si na dobrodružství Péti Bajzy a jeho kamarádů z Poláčkovy knihy Bylo nás pět? Nemusíte knihy svých oblíbených autorů jen číst. Naplánujte si výlet do míst, kde se s nimi seznámíte mnohem lépe. Vydejte se po stopách českých spisovatelů!

Krteček patří k našim nejznámějším pohádkovým postavičkám a provází děti už více než šedesát let. Výtvarník Zdeněk Miler (21. února 1921, Kladno – 30. listopadu 2011, Nová Ves pod Pleší) věnoval příběhům s Krtkem většinu své tvorby, asi padesát filmů z celkových sedmdesáti. Svými nezaměnitelnými ilustracemi doprovodil také desítky dalších dětských knížek.

Ačkoli Rychlým šípům už je přes osmdesát let, stále nachází své čtenáře a obdivovatele. Jak dobře znáte komiks Jaroslava Foglara a pozadí příběhů Mirka Dušína, Jarky Metelky, Jindry Hojera, Červenáčka a Rychlonožky? Na Kudy z nudy vám představíme historii rychlých šípů, jejich autora a spousty dalších zajímavostí.

Tentokrát uděláme radost všem fanouškům železnice, literatury a filmů: vydali jsme se po peronech a kolejích pátrat po uměleckých dílech, kde duní vlaky a ze stránek na nás pomrkávají kreslené parní mašinky pana Milera. Následující řádky voní dehtem a karbolem, mezi nimi uniká pára a tu a tam se ozve táhlé zahoukání.

Milujete romantická zákoutí Starého Města v Praze, osvětlená starými lucernami? Právě sem, podle mínění mnohých čtenářů, umístil spisovatel Jaroslav Foglar tajemná Stínadla, známá z příběhů Rychlých šípů. První díl komiksu vyšel v časopisu Mladý hlasatel 17. prosince 1938.

Komiksové muzeum Káji Saudka je muzeum, které vás bude bavit. Prostor věnovaný jedné z nejvýraznějších českých osobností Kájovi Saudkovi.

Chladnější podzimní počasí nemusí nutně znamenat zkažený den pro vás nebo vaše děti. Během září a října nás určitě ještě čekají slunečné dny a ty by bylo škoda prosedět doma. Pojďte se podívat na zajímavé výstavy a festivaly, kam se svými dětmi můžete vyrazit během posledních slunných a hřejivých dnů i v podzimní plískanici.

Seznamte se s historií hrádku a zdejšího pobytu mistra Jana Husa zábavnou komiksovou formou. Okolo pevnůstky totiž vede naučná stezka určena všem věkovým kategoriím, kterou společně s historiky komiksová autorka Klára Smolíková. Součástí jsou také hravé prvky pro nejmenší.

Švejka, Babičku, Hurvínka, Helenku i Péťu Bajzu, Antonína Bejvala, Edu Kemlinka, Čeňka Jirsáka a Pepka Zilvara znáte jen z knížek, filmových pláten a divadelních jevišť. Víte, že nikdy neexistovali, přesto mají své památníky. K sochám oblíbených literárních hrdinů vás zavede portál Kudy z nudy.

Od narození nejslavnějšího německého malíře Albrechta Dürera (1471–1528) uplynulo více než 550 let. Už téměř sto let patří jeho obraz Růžencová slavnost ke klenotům Národní galerie v Praze. Sám autor o něm po jeho dokončení v roce 1506 napsal, řekl, že podle něj v celé zemi není lepší dílo.

Populární autor knížek pro mládež a šéfredaktor časopisů Mladý hlasatel, Junák a Vpřed Jaroslav Foglar (6. července 1907 Praha – 23. ledna 1999 Praha) byl také dlouholetý vůdce oddílu Pražská Dvojka. Ten vznikl jako jeden z prvních pěti skautských oddílů již v začátcích skautingu roku 1912. Protože jako jediný skautský oddíl u nás nikdy nepřerušil svou činnost, ať již za okupace či za komunistického režimu, nyní je nejstarší v České republice.

Ferda Mravenec a jeho kamarádi jsou oblíbení hrdinové dětských knížek a obrázkových seriálů Ondřeje Sekory (25. září 1899, Brno – 4. července 1967, Praha). Málokdo ví, že spisovatel, novinář, kreslíř, grafik, ilustrátor a karikaturista byl rovněž nadšený entomolog, zakladatel prvních českých ragbyových klubů, autor českého ragbyového názvosloví a také nadšený sportovec a trenér.

S časopisem Čtyřlístek a příběhy Myšpulína, Bobíka, Pindi a Fifinky vyrůstala generace dnešních rodičů i prarodičů a patrně na ně budou vzpomínat i děti současných dětí. Čtyřlístek totiž vychází od roku 1969 a je zapsaný v České knize rekordů jako nejdéle vycházející český komiks. Kromě přibližně 800 vydaných čísel má Čtyřlístek svůj web, poštovní známky, muzeum a dokonce i pohádkovou stezku Se Čtyřlístkem okolo Blaťáku.

Nadčasové a luxusní kousky, které ani po stovkách let neztrácejí své kouzlo: to jsou gobelíny či tapiserie. Tkané, vyšívané i vázané nástěnné obrazové koberce se už před stovkami let používaly k výzdobě a zateplení středověkých sálů a komnat, své místo ale mají i v moderních interiérech. Kde se vyrábějí, kde se s jejich výrobou můžete seznámit na vlastní oči i ruce a které kousky stojí za vidění?

Spisovatel Miloslav Švandrlík (10. srpna 1932, Praha – 26. října 2009, Praha) je známý jako autor řady kreslených vtipů, hororových a strašidelných povídek, a hlavně humorných knížek. Nejznámější z nich jsou Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky, příhody žáků Kopyta a Mňouka, anebo příběhy o nejrůznějších strašidlech.

Málokterý český výtvarník je tak známý jako Adolf Born (12. června 1930, České Velenice – 22. května 2016, Praha). Malíř, kreslíř, ilustrátor, animátor, karikaturista a kostýmní výtvarník ilustroval více než 250 knížek, řada jeho postaviček ožila i na filmovém plátně.

Jan Saudek (* 13. května 1935 Praha) je nejproslulejší český fotograf současnosti. Po celém světě uspořádal stovky výstav a jeho díla, kontroverzní i provokativní, jedinečná svým pojetím a snadno rozlišitelná v záplavě tvorby dalších fotografů, najdete ve všech prestižních světových muzeích a uměleckých galeriích.

Jižně od Říčan leží kraj, který se stal celoživotní inspirací malíře a spisovatele Josefa Lady (17. prosince 1887 – 14. prosince 1957). V okolí Ladovy rodné vísky Hrusice s typickým kostelíčkem ožívají nejenom kocourek Mikeš, ale také chytrá kmotra liška, bubáci a hastrmani, pověstné zabijačky i hospodské rvačky.

Krásné dívky s těžkými víčky a překrásnými šperky, složité květinové ornamenty, divadelní plakáty, kalendáře, dekorativní zástěny, obaly čokolád i obří plátna zachycující historii slovanských národů: tak vypadají díla malíře a grafika Alfonse Muchy, který dal světu nový secesní styl. Bez Muchy by zkrátka éra Belle Époque nikdy nebyla tak krásná.

Do města v podhůří Krkonoš se dnes jezdí hlavně kvůli zoologické zahradě s africkým a lvím safari, ale proslavilo se dávno před jejím vznikem. V první polovině 19. století o něm mluvila celá země: to když spisovatel a básník Václav Hanka v září 1817 objevil ve věžní kobce kostela sv. Jana Křtitele středověký rukopis.

Dvorní knížecí architekt Joseph Hardtmuth položil roku 1790 základy podnikání, ze kterého jeho potomci, zejména syn Carl a vnuk Franz, vybudovali jednu z největších světových společností ve svém oboru. Z továrny Koh-I-Noor Hardmuth pochází řada významných inovací na poli vývoje psacích prostředků. Například samotná výroba grafitové tuhy z grafitu a jílu, patentovaná již v roce 1802, princip strojové výroby tužek či členění grafitových tužek podle tvrdosti tuhy do jednotlivých gradací 8B-10H, které brzy převzali ostatní výrobci jako celosvětový standard.

Staropražský hostinec s dlouholetou tradicí a báječnou kuchyní. Vyhlášený poledními menu a originálním interiérem. Točené pivo jako křen a spousta dalších chuťovek!