Otec Kamila Lhotáka,
rytíř Kamil Lhoták ze Lhoty, si švadlenu a příležitostnou herečku holešovického divadla Urania
Annu Kouglovou nikdy nevzal. Oženil se s dívkou z lepší rodiny, syna a jeho matku ale celý život finančně podporoval. Setkával se s nimi jen tajně, ovšem při jedné z nemnoha návštěv během první světové války v jejich bytě v
Praze-Holešovicích nakazil malého Kamila infekcí dětské obrny. Budoucímu malíři tak otce připomínal celoživotní hendikep – kulhání.
K nadšení pro svět umění přivedla Kamila milující a vzdělaná maminka. Když mu bylo jedenáct, společně navštívili
výstavu francouzského malířství v
Obecním domě v
Praze. Kamila tehdy uchvátil
„Celník“ Rousseau, Paul Gauguin a vůbec celá Francie, a patrně ovlivnily celé jeho další umělecké směřování.
Když Lhotákův otec v roce 1926 zemřel na rakovinu žaludku, odkázal Kamilově matce půl milionu korun. Díky rentě mohl Kamil Lhoták pohodlně studovat práva na
Univerzitě Karlově, ale mezitím jako samouk maloval, kreslil a prozkoumával nové umělecké směry. Roku 1938 se oženil s
Herthou Guthovou, dívkou s židovským původem a podobně jako on postiženou dětskou obrnou. Sňatkem Herthu zachránil, ale její rodiče a další příbuzní zahynuli v pekle nacistických koncentráků. Rozvedli se v roce 1953, kdy už Hertha žila trvale v
psychiatrické léčebně v
Praze-Bohnicích.
Štěstí v osobním životě se na malíře usmálo až v 60. letech, kdy po mnoha desítkách let potkal
Annu Endrštovou, jednorukou dívku, kterou si jako kluk namaloval do školního sešitu. Anna se stala jeho přítelkyní a oporou; zemřela rok před Kamilem Lhotákem.
Během svého života Lhoták namaloval více než dva tisíce obrazů; byl členem slavné
umělecké Skupiny 42, kam patřili i
Jiří Kolář, Jindřich Chalupecký, Josef Kainar, Ivan Blatný nebo
Jan Kotík. Spolupracoval se
studiem Jiřího Trnky a pro
filmová studia Barrandov navrhoval kostýmy. Na motorce i na bicyklu najezdil stovky kilometrů především krajinou
Českého středohoří. Tam také skončil: podle jeho přání po smrti v roce 1990 syn rozprášil jeho popel do čtyř světových stran z
kopce Číčov.