Vojta Náprstek – největší mecenáš českých cestovatelů

Nejstarší dosud existující značenou turistickou trasou je Cesta Vojty Náprstka. Klub českých turistů ji vyznačil krátce po založení v roce 1889 a pojmenoval po svém zakladateli. Měří 13 km a je určena pěším turistům.

Geniálně jednoduché, dobře promyšlené a už přes 135 let staré: takové jsou české turistické značky. Kudy vedly ty první, jak vypadaly kdysi a nyní, o čem vypovídají jejich barvy, kolik jich celkem aktuálně je a kde najdete podobné značení ve světě? Poradíme vám!

České turistické značení patří k nejpropracovanějším na světě – a má k tomu dobré historické důvody. Už v 19. století se po našich horách a lesích proháněli první nadšení výletníci s mapou v ruce, občas v klobouku a s holí, zato bez GPS. Za turistickými značkami, které dnes bereme jako běžnou součást krajiny, stojí desetiletí práce, plánování a nadšení lidí, kteří věřili, že nejkrásnější místa mají být dostupná všem – krok za krokem, po stezce. Na Kudy z nudy vám proto představíme Klub českých turistů, nadšené značkaře i nejstarší turistické trasy.

Expozice NTM překvapí moderním muzejním pojetí. Svůj prostor tu nacházejí sbírky architektury, stavitelství a sbírka polygrafie. Nechybí stálé expozice Chemie kolem nás, Měření času, hutnictví, Interkamera a Technika hrou, expozice televizního studia nebo expozice kontaktních čoček.

Dnes považujeme turistické značení za samozřejmost – barevné čáry nás bezpečně vedou krajinou, ať míříme na rozhlednu, do skal nebo ke zřícenině. Ale jak vlastně celý tenhle systém vznikl? Kdy se na stromy a kameny začaly malovat první značky? A kdo mapoval trasy, když na horách nebyly ani asfaltky, ani turistické chaty? Nahlédněte s Kudy z nudy do historie a vydejte se po nejstarších značených stezkách! Chodili po nich už naši prapradědečci – jen měli mapu z papíru a svačinu v ruksaku z plátna.

Když nám někdo poradí, že máme jít po červené a pak odbočit na zelenou, modrou nebo žlutou, je jasné, že je řeč o turistických značkách. Pečlivě značené trasy v Česku patří k absolutní evropské špičce, chodí se po nich už přes 130 let a mají řadu podob: jsou krátké i dlouhé, pohodlné i náročné, v rovinách i na horských svazích. Vyberou si dokonce i ti, kteří si oblíbili dálkové treky.

Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, které je součástí Národního muzea, představuje sbírky umění mimoevropské etnografie.

Poutní kostel Narození sv. Jana Křtitele se nachází u Berouna. Najdete v něm hrob chorvatského poustevníka Ivana, kterému se v 10. století pod svatojanskou skálou zjevil sv. Jan Křtitel. Vchod do poustevníkovy jeskyně je v kostele postaveném C. Luragem v polovině 17. století.