Program
České obci sokolské vtiskli
Miroslav Tyrš, profesor
Univerzity Karlovy, a podnikatel
Jindřich Fügner. Hlavní heslo znělo „Tužme se! “ a „V zdravém těle zdravý duch!“,
sokolským pozdravem se stalo „Nazdar! “, první prapor a skicu prvních krojů navrhl
Josef Mánes a pravidelné cvičení bylo zahájeno již v březnu 1862.
K Sokolu patří rovněž
tradice sokolských sletů, která začala v roce 1882 první jubilejní slavností na
Střeleckém ostrově v
Praze. Během 160 let své existence se Sokol v řadě měst a obcí zasloužil o výstavbu závodních drah, sportovních hřišť a tělocvičen neboli
sokoloven. Sokolové se angažovali v
Československých legiích, v obou světových válkách se zapojili do domácího odboje a jeho členové stáli u zrodu Československé armády. Díky českým
emigrantům a sokolským učitelům tělocviku se sokolské hnutí rozšířilo do zemí západní Evropy, USA a ostatních slovanských zemí.
Sídlem České obce sokolské je
Tyršův dům na
Malé Straně v
Praze, který obec koupila v roce 1921. Jeho slavnostní otevření v květnu
1925 se odehrálo za účasti prezidenta
T. G. Masaryka a řady členů československé vlády. Během své historie byla Česká obec sokolská
třikrát zrušena. Pokaždé se ale znovu obnovila, naposled v roce
1990 po pádu komunismu.
Dnes patří Sokol patří k n
ejpočetnějším občanským sdružením České republiky. Má přibližně
170 000 členů, působí v tisícovce měst a obcí, a nabízí sportovní vyžití pro každého, bez rozdílu věku a příjmu. Vede své členy ke spravedlivému a čestnému jednání, k aktivitě, samostatnosti a schopnosti pomáhat, k lásce k rodné zemi a k úctě k duchovnímu dědictví našeho národa.