Lípa je rozšířená po celém mírném pásu severní polokoule, kde se vyskytuje asi 30 až 40 druhů. V České republice jsou původní jen dva druhy, lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a lípa malolistá neboli srdčitá (Tilia cordata). Lípy se dožívají až tisíce let a
některé stromy provází zajímavé příběhy.
Už staří
Slované věřili, že lípy dokážou odehnat zlé duchy. Naši předkové je vysazovali kolem kapliček a křížků, zavěšovali na ně obrázky Panny Marie. S
lipovým dřevem také rádi pracovali řezbáři, uplatnění našlo při výrobě nábytku, dřeváků, hudebních nástrojů, kolébek i rakví. Anebo betlémů: z lipového dřeva jsou vyřezané například postavičky slavného
Třebechovického betlému.
Oficiálním národním symbolem se lípa stala na
Všeslovanském sjezdu v Praze v roce 1848. Byla to reakce na frankfurtský sněm, kde byl jako symbol velkoněmectví zvolen dub. Některé slovanské národy sice mají jiné národní stromy, ale pro Čechy, Slováky, Lužické Srby a Slovince je dodnes národním stromem lípa. Lipové ratolesti najdete na standartě prezidenta, státní pečeti, vojenských uniformách a bankovkách.
A jak je tomu v jiných státech? Někde byl národní strom (případně stromy) určen dokonce zákonem, jinde referendem, většinou ale jde o nepsaný zvyk. Například pro Rakousko je národním stromem borovice, pro Maďarsko akát, pro Švédsko je to bříza a pro Norsko smrk. Dub patří k nejoblíbenějším, jako svůj národní strom jej kromě Německa má Baskicko, Británie, Bulharsko, Estonsko, Francie (společně s platanem), Chorvatsko, Irsko, Kypr, Litva (společně s břízou), Lotyšsko (společně s lípou), Lucembursko, Itálie a Moldavsko (obě země společně s olivovníkem), Polsko, Rumunsko, Řecko (s olivovníkem a vavřínem) a Srbsko.