Lípa Kapucínka dostala svůj název podle tvaru listů. Dle pověsti se kroutí na památku zdejších mnichů, kteří byli oběšeni roku1420. Výška stromu je 35 m, obvod kmene měří 5,1 m. Stáří lípy se odhaduje na cca 400 let.
Klášterní lípa je druhým nejstarším památným stromem (po Cisterciácké lípě na návsi) v areálu
kláštera. Najdete jí
u kaple Andělů strážných. Oproti lípě z návsi je zcela zdravá a s původní korunou. Dosahuje výšky 31 metrů a obvodu kmene 5,1 metru.
Název památné lípy je odvozen
od tvaru kapuce, do které jsou stočeny některé listy. Pověst praví, že když husité roku 1420 vypálili klášter, u kterého lípa roste,
oběsili na ní několik místních mnichů. Lípa za mnichy truchlí a důkazem jsou právě tyto kornoutovité listy, které rostou jen na některých větvích. Lípa napadení skutečně ale nepamatuje.
Botanikové vysvětlují původ zvláštního olistění tím, že se jedná o
listy kornoutovité, dědičný znak lípy velkolisté variety cucullata. Za památný strom byla tato lípa velkolistá vyhlášena hned dvakrát – poprvé 15. 11. 1990 Okresním národním výborem
Český Krumlov a pak ještě 9. 10. 1994 Správou CHKO Blanský les.
Objevte příběh Lípy Kapucínka, 400 let starého stromu s unikátním olistěním a legendou o oběšených mnizích v areálu kláštera.
Název je odvozen od tvaru kapuce, který mají některé listy stočené.
Dle pověsti byli na této lípě oběšeni mniši roku 1420, když husité vypálili klášter.
Strom dosahuje výšky 35 metrů a obvod kmene je 5,1 metru.
Stáří stromu se odhaduje na přibližně 400 let.
Nachází se u kaple Andělů strážných v areálu kláštera.
Na rozdíl od lípy z návsi je Lípa Kapucínka zdravá a má původní korunu.
Botanici uvádějí, že se jedná o dědičný znak lípy velkolisté variety cucullata.
Byla vyhlášena dvakrát, poprvé 15. listopadu 1990 a pak 9. října 1994.
Listy mají kornoutovitý tvar jakoby na pamětní truchlení za oběšenými mniši.
Lípa roste v bezprostřední blízkosti historického kláštera, který husité roku 1420 vypálili.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.